14 Cmo 143/2024

Plný text

USNESENÍ Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ondřeje Kubáta a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Michaely Janouškové ve věci navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky A] ., IČO [IČO navrhovatelky A] sídlem [Adresa navrhovatelky A] za účasti: [Jméno navrhovatelky B] ., IČO [IČO navrhovatelky B] sídlem [Adresa navrhovatelky B] o zápisu změny do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. dubna 2024, č. j. C 320610/RD78/MSPH, Fj 96938/2024/MSPH, takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením návrh na zápis změn ze dne 14. března 2024 pod Fj 96938/2024/MSPH odmítl (výrok I.), rozhodl, že navrhovatelce se po právní moci usnesení vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2000 Kč na označené číslo účtu (výrok II.), a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok III.).

2. Usnesení odůvodnil soud prvního stupně tím, že navrhovatelka podala návrh podle § 11 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), protože požaduje výmaz jednatele [jméno FO] se dnem zániku funkce 12. ledna 2024. Navrhovatelka byla usnesením ze dne 18. března 2024, č. j. C 320610/RD73/MSPH, Fj 96938/2024/MSPH, vyzvána k tomu, aby ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení doložila listinu prokazující, že dne 1. září 2021 (jak je uváděno v návrhu na zápis změn) [jméno FO] nesplňoval podmínku výkonu funkce jednatele společnosti [Jméno navrhovatelky B] . (dále též jen „společnost“), protože ke dni zápisu do veřejného rejstříku neměl jednatel záznam v rejstříku trestů a ani nebyl zapsán v evidenci vyloučených osob. Navrhovatelka reagovala na výzvu soudu tak, že nemá k dispozici žádné rozhodnutí, které by potvrzovalo zákaz výkonu činnosti funkce tohoto jednatele. Společnost sdělila, že trest zákazu výkonu činnosti [jméno FO] uložen nebyl. Zapsán byl na základě návrhu podaného dne 16. ledna 2024, se dnem vzniku funkce ke dni 12. ledna 2024 (dle rozhodnutí valné hromady ze dne 1. září 2021) a ke dni podání návrhu a zápisu nebyla dána překážka výkonu jeho funkce. Návrh byl proto podle § 86 z. v. r. odmítnut, protože k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být doloženy zapisované skutečnosti. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 23 a § 24 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), ve spojení s § 120 z. v. r.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání. Navrhuje zrušení usnesení, případně jeho změnu, kterou bude návrhu vyhověno.

4. Odvolatelka namítá, že [jméno FO] se jednatelem nestal, protože v době jmenování do funkce (1. září 2021) a poté nebyl způsobilý být členem voleného orgánu obchodní korporace. [jméno FO] získala informaci o tom, že v rámci trestního řízení byl odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody „s podmínečným odkladem,“ přičemž tento trest byl uložen za daňový trestný čin, tedy čin, v důsledku jehož spáchání nebyl [jméno FO] bezúhonnou osobou ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Odvolatelka nedisponuje listinou prokazující, že dne 1. září 2021 [jméno FO] nesplňoval podmínku výkonu funkce jednatele, tj. odsuzujícím rozsudkem, jehož dodání soud prvního stupně požadoval. Odvolatelka nemá oprávnění získat opis z trestního rejstříku [jméno FO] , ten si měl soud prvního stupně vyžádat sám. Pro posouzení způsobilosti je rozhodující stav platící k okamžiku povolání do funkce, tedy den 1. září 2021.

5. Společnost odvolání nepokládá za důvodné.

6. Uvádí, že soud prvního stupně postupoval správně. Způsobilost k výkonu funkce soud dle § 90 odst. 3 z. v. r. zkoumá k okamžiku účinnosti rozhodnutí o zvolení do funkce jednatele, tedy ke dni 12. ledna 2024. Měla-li odvolatelka za to, že rozhodnutí o volbě [jméno FO] jednatelem je v rozporu s právními předpisy, mohla uplatnit své právo namítat neplatnost usnesení valné hromady dle § 191 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, čehož však nevyužila.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Podle § 46 odst. 1 z. o. k. osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen "člen voleného orgánu"), není způsobilá k výkonu funkce také tehdy, je-li u ní dána překážka výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, kterou je a) zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru, anebo rozhodnutím mezinárodní organizace, jakož i takto uložený zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace, c) pravomocné odsouzení, ledaže se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, za trestný čin 1. zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu, dotačního podvodu, legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, lichvy, porušení povinnosti při správě cizího majetku, porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení, porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, 2. daňový, poplatkový nebo devizový, 3. proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou, nebo 4. obdobný trestným činům podle bodů 1 až 3 v zahraničí.

9. Podle § 155 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), byl-li členem voleného orgánu povolán ten, kdo k tomu není podle zákona způsobilý, hledí se na jeho povolání do funkce, jako by se nestalo. Ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká; zánik funkce právnické osobě oznámí bez zbytečného odkladu.

10. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 269/2004 Sb., o rejstříku trestů (dále též jen „ z. o. r.“), pro potřeby trestního řízení se vydává opis orgánům činným v trestním řízení a Ministerstvu spravedlnosti na jejich žádost. Ministerstvo spravedlnosti může vyžadovat opis týkající se osoby, ohledně níž provádí řízení o a) stížnosti pro porušení zákona, b) uplatnění rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, c) žádosti o milost, d) vydání do cizího státu, nebo e) vyžádání z cizího státu. Ministerstvo spravedlnosti může vyžadovat opis i při provádění jiných úkonů, pokud je k nim příslušné podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Jedná-li Ministerstvo spravedlnosti ve věcech týkajících se činnosti Rejstříku trestů před soudem nebo zastupuje-li Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů, týkajících se činnosti Rejstříku trestů, je oprávněno k tomuto účelu vyžadovat opis.

11. Podle § 10 odst. 2 z. o. r. kancelář prezidenta republiky může vyžadovat opis týkající se osoby, ohledně níž se provádí řízení o a) žádosti o milost, b) jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce prezidentem republiky.

12. Podle § 10 odst. 3 z. o. r. jiným orgánům a osobám lze na jejich žádost vydat opis jen tehdy, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Na žádost cizozemských justičních orgánů vydá Rejstřík trestů opis, stanoví-li tak tento zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Rejstřík trestů vydá opis také na žádost mezinárodního soudu, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a jeho orgánů.

13. Podle § 13 odst. 1 z. o. r. ve výpisu se uvedou všechna odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen, a to včetně odsouzení cizozemskými a mezinárodními soudy, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky. Ve výpisu se neuvádějí údaje zaznamenané do evidence Rejstříku trestů podle § 4a, na které se nehledí jako na odsouzení soudy České republiky.

14. Podle § 74 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „t. z.“), byl-li trest zákazu činnosti vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

15. Odvolací soud nesdílí závěr, že okamžikem povolání do funkce jednatele podle § 155 odst. 1 o. z. (ve spojení s § 9 odst. 2 o. z. a § 194 odst. 1 a § 44 odst. 5 z. o. k.) se rozumí okamžik, kdy došlo k právnímu jednání, jímž se daná osoba povolává do funkce. Takovým okamžikem je třeba rozumět až okamžik účinnosti právního jednání, neboť odvolací soud neshledává žádný přesvědčivý výkladový argument, a to ani teleologický, který by opodstatnil jiné posouzení (ke způsobu výkladu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 6. května 2004, sp. zn. III. ÚS 258/03, který je dostupný, stejně jako další rozhodnutí Ústavního soudu, na webových stránkách www.usoud.cz ). Vznikne-li překážka výkonu funkce poté, co došlo k právnímu jednání povolávajícího danou osobu do funkce, nebo před tímto právním jednáním, ale před jeho účinností odpadne, pak není důvodu, proč by daná osoba neměla být ve funkci (podobně srov. Dědič, J., Štenglová, I., Způsobilost k výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace po novele zok k 1. 7. 2023, část II. Obecná východiska, Právní rozhledy 22/2023, s. 763 an.). Určující je tedy datum 12. ledna 2024, které odpovídá okamžiku, kdy nabylo účinnosti právní jednání (usnesení valné hromady společnosti) o volbě [jméno FO] jednatelem společnosti, a úprava § 46 odst. 1 z. o. k., která upravuje případy, kdy člen voleného orgánu není způsobilý k výkonu funkce.

16. Soud prvního stupně opatřil výpis z evidence rejstříků trestů fyzických osob ze dne 15. března 2024, z něhož je zřejmé, že u [jméno FO] není evidován žádný záznam. Tuto skutečnost soud prvního stupně ověřil v evidenci vyloučených osob (§ 70 z. o. k.) a navrhovatelce v již zmíněném usnesení (výzvě) ze dne 18. března 2024 sdělil (tj. že ke dni zápisu do veřejného rejstříku nebyl jednatel zapsán v evidenci vyloučených osob). Formálně byla tato skutečnost soudem prvního stupně doložena odvolacímu soudu dne 1. října 2024; z takto doloženého potvrzení o neexistenci záznamu v evidenci vyloučených osob je (ve spojení se sdělením soudu prvního stupně) zřejmé, že u [jméno FO] není veden nějaký aktuální ani historický záznam (v této evidenci).

17. Z uvedeného je zřejmé, že ke dni vzniku funkce jednatele [jméno FO] (dne 12. ledna 2024) u něj překážka výkonu funkce dle § 46 odst. 1 z. o. k. zjištěna nebyla. Pokud soud prvního stupně za této situace vyzval navrhovatelku zmíněným usnesením ze dne 18. března 2024 podle § 88 z. o. k. k doložení listiny prokazující, že dne 1. září 2021 (jak navrhovatelka v návrhu tvrdila) [jméno FO] nesplňoval podmínku výkonu funkce (jednatele společnosti), formuloval výzvu sice nepřiléhavě (určujícím bylo datum 12. ledna 2024), nicméně, pokud odvolatelka tvrdí, že takovou listinu (rozsudek) doložit nemůže, pak nejde o vadu, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, protože je zřejmé, že navrhovatelka takovou listiny nedoloží. Odmítnutí návrhu soudem prvního stupně z důvodu dle § 86 písm. e) z. v. r. proto obstojí.

18. Odvolací soud uzavírá, že z výpisu z rejstříku trestů (obsahující údaje dle § 13 odst. 1 z. o. r.) a z výpisu z evidence vyloučených osob [§ 70d odst. 1, 2 písm. a) z. o. k.] se nepodává, že by u [jméno FO] k datu jeho povolání do funkce jednatele existovala překážka dle § 46 odst. 1 písm. a), c) z. o. k. (což odpovídá i tvrzení společnosti). Existovala-li tato překážka před datem 1. července 2023 a výkon zákazu činnosti byl do té doby i vykonán (protože měl být dle tvrzení navrhovatelky [jméno FO] uložen zákaz výkonu činnosti statutárního orgánu), pak se na jeho osobu hledí, jako by nebyla odsouzena (§ 74 odst. 2 t. z.). Není proto v rozporu s úpravou evidence vyloučených osob (§ 70 an. z. o. k.), že tato skutečnost do ní nebyla zapsána. Zbývá dodat, že soud prvního stupně a ani soud odvolací nemohly (účinně) žádat opis z rejstříku trestů, protože tak zvláštní právní předpis nestanoví (§ 10 odst. 3 z. v. r.), aniž by šlo o některý z případů upravených v § 10 odst. 1, 2 z. o. r.

19. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) jako věcně správné (výrok I.).

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r. a § 23 z. ř. s., protože nebyly shledány žádné okolnosti případu, jež by jejich přiznání odůvodňovaly (výrok II.). Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.; lze jej podat do dvou měsíců ode dne doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze. Praha 8. října 2024 JUDr. Ondřej Kubát v. r. předseda senátu