14 Cmo 150/2021

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Michaely Janouškové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a Mgr. Kateřiny Horákové ve věci společnosti: Jméno advokáta B., IČO IČO sídlem adresa zastoupena advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A o zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání společnosti Anonymizováno proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. března 2021, č. j. C 220785/RD72/MSPH, Fj 97868/2021/MSPH,

I. Odvolání proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně se odmítá.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích II. a III. potvrzuje.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zahájil řízení bez návrhu za účelem dosažení stavu zápisu v obchodním rejstříku se stavem skutečným (výrok I.), v jím vedeném obchodním rejstříku, v oddílu C, vložce číslo 220785 vymazal statutární orgán společnosti právnická osoba, IČO IČO (dále jen „společnost“) společnost právnická osoba., IČO IČO, jíž při výkonu funkce zastupuje Anonymizováno, narozený Anonymizováno, bytem adresa, se dnem zápisu změny dnem právní moci usnesení (výrok II.), společnosti uložil povinnost zaplatit státu soudní poplatek 2 000 Kč ve lhůtě tří dnů (výrok III.).

2. Své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 78 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), § 152 odst. 2, § 155 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), § 46 odst. 1, 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ a § 8 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona (dále jen „živnostenský zákon“) tím, že právní moci usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. října 2020, č. j. MSPH 95 INS 3993/2016-B-58, tj. dnem 4. listopadu 2020, zanikla Anonymizováno způsobilost být členem voleného orgánu, tedy i být zmocněncem právnické osoby jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti, neboť u něj existuje překážka provozování živnosti. Poplatkovou povinnost odůvodnil odkazem na § 2 odst. 1 písm. e/, § 4 odst. 1 písm. i/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

3. Proti tomuto usnesení podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil, popř. rozhodl tak, že „se napadené rozhodnutí nevydává“.

4. Poukazuje na § 153 až § 156 o. z., i na komentářovou literaturu k citovaným ustanovením; má za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně je minimálně předčasné, neboť soud prvního stupně nezkoumal splnění notifikační povinnosti zakotvené v § 153 odst. 1 o. z., či to, zda nastala situace předvídaná § 153 odst. 3 o. z.

5. Odvolací soud se nejprve posuzoval, zda je odvolání proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně přípustné.

6. Podle § 78 odst. 1 z. v. r. se řízení zahajuje na návrh. Má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.

7. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí Okresního soudu nebo rozhodnutí Krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

8. Podle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

9. Nadepsané řízení je řízením o statusových věcech právnických osob /§ 2 písm. e), § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)/; rejstříkové řízení je řízení svojí povahou nesporné. Podle § 13 odst. 3 z. ř. s. proti usnesení o zahájení řízení bez návrhu není odvolání přípustné; je tak zřejmé, že proti výroku I. napadeného usnesení odvolání přípustné není, a proto odvolací soud za použití § 218 písm. c) o. s. ř. a § 1 odst. 2, 3 z. ř. s. odvolání proti výroku I. napadeného rozhodnutí odmítl.

10. Odvolací soud pak přezkoumal usnesení soudu prvního stupně ve zbývajícím rozsahu (tedy výroky II. a III.), a dospěl k závěru, že odvolání směřující vůči těmto výrokům není z níže důvodné.

11. Podle § 8 odst. 2 věta druhá živnostenského zákona živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů.

12. Podle § 46 odst. 1 z. o. k. členem orgánu obchodní korporace nemůže být ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti.

13. Podle § 154 o z. je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu.

14. Podle § 155 odst. 1 o. z. byl-li členem voleného orgánu povolán ten, kdo k tomu není podle zákona způsobilý, hledí se na jeho povolání do funkce, jako by se nestalo. Ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká; zánik funkce právnické osobě oznámí bez zbytečného odkladu.

15. Z obsahu rejstříkového spisu a úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C, vložky 220785 se podává, že společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku dne 30. července 2002 a má zapsaného jednatele – společnost Anonymizováno, IČO IČO, se dnem vzniku funkce 6. března 2020, přičemž jako osoba, která ji při výkonu funkce zastupuje je zapsán Anonymizováno, k zápisu jeho osoby do obchodního rejstříku došlo dne 11. července 2020. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. října 2020, č. j. MSPH 95 INS 3993/2016-B-58, které nabylo právní moci dne 4. listopadu 2020, bylo mj. rozhodnuto o zrušení konkurzu na majetek dlužníka Anonymizováno z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující.

16. Statutárním orgánem společnosti může být jiná právnická osoba, jež při výkonu funkce člena voleného orgánu zastupuje buď zmocněnec na základě smlouvy o zastoupení (zmocněncem musí být výlučně fyzická osoba), anebo člen jejího statutárního orgánu; každá zastupující osoba musí být dle § 152 odst. 2 o. z. svéprávná. Citované ustanovení však obsahuje pouze základní podmínku pro výkon funkce člena voleného orgánu; zákon o obchodních korporacích (jako lex specialis) v § 46 stanoví další podmínky, které musí člen voleného orgánu obchodní korporace splňovat, aby mohl vykonávat svou funkci. Mezi tyto podmínky zákon řadí i bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona, jakož i absence překážky provozování živnosti. Úprava zakotvená v § 153 o. z. se pro obchodní korporace v situaci, je-li úpadek dotčené osoby řešen konkursem, nepoužije; je tomu tak proto, že její použití vylučuje § 46 odst. 2, jež je ustanovením speciálním (shodně viz. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 137 s.). Argumentace odvolatelky tak není přiléhavá.

17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, včetně výroku III. o povinnosti společnosti zaplatit soudní poplatek mající oporu v zákoně o soudních poplatcích.

18. Společnost je jediným účastníkem odvolacího řízení, proto nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení. Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.