14 Cmo 167/2014

Plný text

14 Cmo 167/2014 - 127 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Davida Bokra a soudkyň JUDr. Olgy Římalové a Mgr. Kateřiny Horákové v právní věci žalobce Ing. A. N. , nar. 20. 1. 1939, bytem J. H., proti žalovanému Společenství vlastníků Otín čp. 86 , se sídlem Otín 86, 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 260 65 584, zastoupenému JUDr. Vítem Pošvářem, advokátem, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 377 01 Jindřichův Hradec, o vydání kopií dokladů a nahlížení do dokladů, k odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 1. 2014, č. j. 13 Cm 2160/2012-97, t a k t o : Rozsudek soudu prvního stupně s e z r u š u j e a věc s e p o s t u p u j e Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal na žalovaném umožnění nahlédnutí do listin specifikovaných ve výroku rozhodnutí a současně vydaní kopií tam specifikovaných listin na náklady žalobce (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 13.298 Kč (výrok II.). Soud prvního stupně vyšel po provedeném dokazování z toho, že žalobci nebylo bráněno v realizaci jeho práva nahlížet do dokladů Společenství vlastníků Otín čp. 86 (dále též jen „společenství“) či žádat kopie těchto dokladů dle bodu V odst. 1 písm. f) stanov společenství a v mezích § 13 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Společenství bylo opakovaně připraveno žalobci v tomto směru vyhovět; navíc žalobce měl k těmto listinám přístup z pozice předsedy výboru společenství v letech 2010 a 2011. Ve vztahu k listinám starším 5 let, tj. z let 2003 a 2004, nebylo možné žalobě vyhovět též s ohledem na pětiletou skartační lhůtu podle § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle úspěchu ve věci s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“) a příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu). Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, v němž navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví. V odvolání odvolatel obsáhle popisuje důvody, které jej vedou k setrvání na žalobním nároku (jež se z podstatné části vztahují k jím tvrzeným nesrovnalostem ve vyúčtování služeb a příspěvků do „fondu oprav“ k bytové jednotce č. 9 ve spoluvlastnictví Ing. A. G. a J. G.), dále namítá nevěrohodnost vyslechnutých svědků - bývalého předsedy výboru společenství Ing. A. G., bývalého správce V. P., bývalé předsedkyně výboru společenství J. V. a účetní A. J. a poukazuje na desetiletou skartovací lhůtu pro účetní závěrky a pro „pohyb peněžních prostředků“ dle § 31 a § 32 zmíněného zákona o účetnictví. Společenství ve vyjádření k odvolání navrhuje potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného, vyvrací důvody odvolání, poukazuje na to, že v odvolání žalobce uplatňuje tvrzení a navrhuje důkazy, které neuplatnil před soudem prvního stupně. Podle čl. II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se s účinností od 1. 1. 2014 mění občanský soudní řád a některé další zákony, se pro řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona použije občanský soudní řád ve znění účinném do 31. 12. 2013; to v projednávané věci platí pro řízení před soudem prvního stupně. V odvolacím řízení se použije občanský soudní řád v platném znění. Po přezkoumání napadeného rozsudku dle § 212 a § 212a odst.1 o. s. ř. v platném znění odvolací soud dospěl k níže uvedenému závěru. Předmětem řízení v projednávané věci je vydání kopií vymezených listin a nahlížení do listin společenství, a to žalobcem v postavení vlastníka jednotky. Věcná příslušnost se tak řídí § 9 odst. 1 o. s. ř., podle něhož nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Úprava věcné příslušnosti krajských soudů pro řízení v prvním stupni v § 9 odst. 2, 3 a 4 o. s. ř. na projednávanou věc nedopadá. Ustanovení § 9 odst. 3 písm. u) o. s. ř. sice zakládá věcnou příslušnost Krajských soudů pro řízení v prvním stupni v záležitostech společenství vlastníků jednotek, ale jen pro případy jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 37/2011, uveřejněném pod číslem 45/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupném na www.nsoud.cz dovodil, že rozhodování o výši příspěvků členů společenství na správu domu a pozemku, jakož i o výši záloh na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb spadá podle článku VII odst. 3 písm. f), g) a h) vzorových stanov společenství vlastníků jednotek [příloha nařízení vlády č. 371/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů] do působnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek, a že tedy z procesního hlediska jde o obchodní věc ve smyslu § 9 odst. 3 písm. u) o. s. ř.; k tomu Nejvyšší soud odkázal shodně na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 1. 2008, sp. zn. Ncp 2702/2007, uveřejněné pod číslem 1/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Stejný závěr však v projednávané věci učinit nelze. Právo nahlížet do listin společenství, jež se týkají činnosti společenství, či žádat kopie těchto listin, je sice upraveno v bodu V odst. 1 písm. f) stanov společenství [podpůrně a v užším rozsahu v čl. XIV odst. 1 bodu f) vzorových stanov], avšak realizace tohoto práva žádné rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek nepředpokládá, jak vyplývá též z vymezení působnosti shromáždění vlastníků jednotek v čl. III bodu A stanov společenství [podpůrně z čl. VII odst. 3 vzorových stanov]. Na podporu této argumentace odvolací soud odkazuje na shodný závěr vyslovený Nejvyšším soudem v důvodech usnesení ze dne 6. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 214/2008, při řešení otázky procesních podmínek pro připuštění přistoupení společenství vlastníků jednotek do řízení vedeného u okresního soudu dle § 92 odst. 1 o. s. ř. Nedostatek věcné příslušnosti Krajského soudu v Českých Budějovicích, který věc projednal v prvním stupni, je vadou řízení, ke které přihlíží odvolací soud z úřední povinnosti. Tuto vadu řízení nelze zhojit v odvolacím řízení; pokud by ji odvolací soud pominul, byla by důvodem pro zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů v případném dovolacím řízení. Proto odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. b) o. s. ř. v platném znění, rozsudek soudu prvního stupně zrušil, a současně rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci jako soudu pro řízení v prvním stupni věcně a místně příslušnému. Místní příslušnost uvedeného soudu s ohledem na sídlo žalovaného společenství vyplývá z § 84 a § 85 odst. 3 o. s. ř. O nákladech odvolacího řízení rozhodne shora uvedený soud prvního stupně v rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř. v platném znění). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. v platném znění; lze jej podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích. V Praze dne 25. ledna 2016 Mgr. Ing. David B o k r, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: J. Kalousková