14 Cmo 28/2021

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl předsedou senátu Mgr. Ing. Davidem Bokrem ve věci navrhovatele: adresa za účasti: 1) Jméno navrhovatele A., IČO IČO navrhovatele A naposledy sídlem Adresa navrhovatele A zaniklá 23. července 2020 2) Jméno navrhovatele B, narozený Datum narození navrhovatele B bytem Adresa navrhovatele B o zrušení obchodní společnosti Jméno navrhovatele A a jmenování likvidátora, k odvolání účastníka 2) proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. února 2020, č. j. 38 Cm 330/2018 - 11,

I. Odvolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o zrušení společnosti Jméno navrhovatele A. /dále jen „společnost“/ (výrok I.), nařídil její likvidaci (výrok II.), likvidátorem společnosti jmenoval právnická osoba a spol., IČO IČO, sídlem adresa (výrok III.), společnosti uložil povinnost zaplatit na účet soudu prvního stupně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok IV.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (V.).

2. Proti výroku III. usnesení podal účastníka 2) odvolání, navrhuje, aby odvolací soud v této části změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že likvidátorem společnosti ustanoví účastníka 2). Argumentuje přitom § 191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Současně účastník 2) uvádí, že mu jistě nebylo usnesení soudu prvního stupně řádně doručeno, když v jeho záhlaví má uvedenou mylnou adresu adresa. Přitom v České republice má povolený pobyt na adrese adresa. Jde tedy o odvolání včasné.

3. Odvolací soud především posuzoval včasnost podaného odvolání.

4. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/, se v nadepsaném řízení podpůrně použije zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“/.

5. Podle § 204 odst. 1 věty první o. s. ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje.

6. Z předloženého spisu se podává, že napadené usnesení bylo odvolateli doručováno do vlastních rukou (bez ohledu na odvolatelem zmíněnou zřejmou nesprávnost v záhlaví usnesení) nejprve poštou na správnou adresu adresa. Ovšem zásilka byla soudu vrácena jako nedoručitelná bez možnosti vhození do poštovní schránky (viz závada na č. l. 19 spisu), proto ji soud prvního stupně v souladu s § 50 odst. 2 o. s. ř. sám uložil a na úřední desce soudu o tom vyvěsil dne 6. března 2020 příslušné oznámení (viz č. l. 21 spisu). Usnesení tak bylo odvolateli doručeno dle § 50 odst. 2 věty druhé o. s. ř. dne 16. března 2020, lhůta pro podání odvolání dle citovaného § 204 odst. 1 věty první o. s. ř. odvolateli marně uplynula 31. března 2020. Takže řešené usnesení nabylo právní moci dne 1. dubna 2020.

7. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud odvolání účastníka 2) podané dne 22. května 2020 odmítl jako opožděné dle § 208a o. s. ř. za použití § 218c o. s. ř.

8. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle zásady nepřiznání náhrady nákladů řízení zakotvené (též) pro daný typ řízení v § 23 větě první z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.