14 Cmo 30/2021

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Michaely Janouškové ve věci navrhovatelky: Jméno navrhovatelky. sídlem Adresa navrhovatelky, IČO IČO navrhovatelky o návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. září 2020, č. j. C 262723/RD58/MSPH, Fj 197959/2020/MSPH, Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o návrhu na zápis změn ze dne 19. června 2020 (správně ze dne 16. června 2020, došlý soudu dne 19. června 2020 – pozn. odvolacího soudu) pod Fj 197959/2020/MSPH.

2. Z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně vyplývá, že spolu s návrhem nebyl zaplacen soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a proto soud navrhovatelku usnesením ze dne 13. července 2020 vyzval k jeho úhradě ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy; ta byla navrhovatelce doručena 24. července 2020. Navrhovatelka soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě stanovené soudem nezaplatila. Soud prvního stupně proto předmětné řízení s odkazem na § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „Zsop“) zastavil.

3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soudu usnesení soudu prvního stupně zrušil a věci vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Uvedla, že se nachází v nepříznivé finanční situaci, soudní poplatek není schopna zaplatit. Požádala proto o osvobození od soudních poplatků. S odkazem na čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod má za to, že soud prvního stupně upřednostnil zájem státu na vymožení částky před jejím základním právem na přístup k soudu.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně dle § 212 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Podle § 9 odst. 1 Zsop nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

7. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k poplatkové povinnosti se podává, že: 1) Zaplacení soudního poplatku je zpravidla nutným předpokladem pro pokračování řízení po podání žaloby (návrhu, odvolání, dovolání). 2) Nesplnil-li poplatník řádně svou poplatkovou povinnost již při podání žaloby, odvolání nebo dovolání (§ 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 ZSop), a soud ho proto musel vyzvat k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určil (§ 9 odst. 1, 2 ZSop), je lhůta zachována pouze tehdy, jestliže je předepsaná částka nejpozději v poslední den lhůty v dispozici příslušného soudu; nepostačí, je-li podání obsahující soudní poplatek poslední den lhůty odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Nestane-li se tak, soud řízení (nejde-li o některou z výjimek stanovených v zákoně) zastaví. 3) Zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí soudem (dodatečně) stanovené lhůty již nemůže mít jakýkoli význam. 4) Již samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání žaloby. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné (náhradní) propadné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity.

8. K výše uvedenému srov. zejm. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018, uveřejněné pod číslem 120/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2019, sp. zn. 29 ICdo 162/2018, ze dne 31. července 2019, sp. zn. 29 ICdo 156/2018, ze dne 27. srpna 2019, sp. zn. 21 Cdo 1841/2019 či usnesení ze dne 29. ledna 2020, sp. zn. 27 Cdo 2870/2019, rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná shodně jako další níže uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu na webových stránkách www.nsoud.cz.

9. Do postupu soudu při vyzývání účastníků k zaplacení soudního poplatku bylo významně koncepčně zasaženo novelou zákona o soudních poplatcích provedenou zákonem č. 296/2017 Sb., účinnou od 29. září 2017; platí, že soud stanoví lhůtu v délce alespoň 15 dnů, pouze ve výjimečných případech může stanovit lhůtu kratší. Takto stanovená, poměrně dlouhá lhůta byla do zákona nově zavedena v důsledku průlomu spočívajícího v doplnění poslední věty v § 9 odst. 1 ZSop, podle níž se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží; pokud je poplatek zaplacen po lhůtě, soud řízení zastaví a zaplacený poplatek vrátí postupem podle § 10 ZSop. Důvodová zpráva k uvedené novela zdůraznila, že jako obecný princip zákon stanoví, že pokud nebyl poplatek zaplacen, a to ani dodatečně ve lhůtě stanovené soudem, soud řízení zastaví, s výjimkou případů v tomto ustanovení taxativně uvedených nebo pokud již soud začal jednat ve věci samé.

10. Nelze přehlédnout, že poplatková povinnost je navázána již na podání příslušného návrhu, k tomuto dni je tudíž poplatek ze zákona splatný, a další prodloužení lhůtou stanovenou soudem je pojmově bonusem pro poplatníka. Poplatník má svou poplatkovou povinnost splnit již při podání návrhu (žaloby či opravného prostředku), a pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. března 2018, sp. zn. 26 Cdo 4200/2018 a Ústavního soudu ze dne 20. června 2018, sp. zn. I ÚS 1335/2018, dostupné na webových stránkách www.nalus.cz).

11. Z obsahu spisu se podává, že předmětný návrh byl soudu prvního stupně doručen dne 19. června 2020; spolu s návrhem nebyl zaplacen soudní poplatek. Je nepochybné, že odvolatelce vznikla poplatková povinnost již podáním návrhu, tj. již dne 19. června 2020 (§ 4 odst. 1 písm. a/ ZSop); soudní poplatek činí 2 000 Kč (položka 11 bod 1, písm. c/ Sazebníku soudních poplatků). Výzva soudu prvního stupně ze dne 13. července 2020 k zaplacení soudního poplatku učiněná formou usnesení obsahující (i) poučení o následcích nezaplacení poplatku ve stanovené 15denní lhůtě, byla odvolatelce doručena 24. července 2020; lhůta pro zaplacení poplatku marně uplynula, soudní poplatek však v uvedené lhůtě ani později zaplacen nebyl.

12. Řízení se nezastaví jen, nastal-li některý z taxativně uvedených případů v ustanovení § 9 odst. 4 ZSop. Zabránit zastavení řízení lze tehdy, jestliže poplatník ve lhůtě stanovené soudem pro zaplacení poplatku sdělí okolnosti, které osvědčují nebezpečí prodlení, v důsledku něhož by mu mohla vzniknout újma, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek zaplatit. Takové skutečnosti však navrhovatelka netvrdí.

13. Odvolací soud nepřihlédl k žádosti navrhovatelky o osvobození od soudních poplatků, neboť byla doručena až po uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku, byla součástí odvolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2019, sp. zn. 30 Cdo 825/2019, uveřejněné pod číslem 1/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

14. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

15. Navrhovatelka je jediným účastníkem odvolacího řízení, a proto z povahy věci nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení. Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.