1508/2012

Plný text

KSUL 43 INS 5530/2012 1 VSPH 1508/2012-B-20 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci manželů dlužníků Růženy Meixnerové, nar. 08.08.1957 a dlužníka Petra Meixnera, nar. 24.06.1963, oba trvale bytem tř. Budovatelů 2915/160, 434 01 Most, o odvolání věřitele č. 12 Stavební spořitelny České spořitelny, a.s., IČO 60197609, sídlem Vinohradská 180/1632, Praha 3, zast. JUDr. Pavlem Hráškem, advokátem se sídlem Týnská 1053/21, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 43 INS 5530/2012-B-9 ze dne 3. srpna 2012, t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 43 INS 5530/2012-B-9, ze dne 3. srpna 2012, se v bodu II. a X. výroku p o t v r z u j e . O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením v bodě I. výroku schválil oddlužení manželů dlužníků Růženy Maixnerové a dlužníka Petra Maixnera plněním splátkového kalendáře, v bodě II. výroku jim uložil povinnost hradit měsíční splátky splátkového kalendáře. V případě věřitele č. 12 Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. (dále jen věřitele) bylo v bodě X. výroku stanoveno, že pohledávka věřitele bude uspokojena ze zajištění, tj. ze zůstatku peněžních prostředků na účtu stavebního spoření. Proti tomuto usnesení podal dne 15.8.2012 věřitel odvolání. V něm věřitel navrhoval změnu bodu II. a X. výroku napadeného usnesení tak, aby byl tento věřitel vypuštěn z okruhu zajištěných věřitelů a zařazen do splátkového kalendáře nezajištěných věřitelů. Své odvolání odůvodnil tím, že podal sice svoji přihlášku jako přihlášku zajištěnou zástavním právem k zůstatku peněžních prostředků na účtu stavebního spoření, ale před přezkumným jednáním svým podáním došlým soudu dne 1.8.2012 změnil charakter své pohledávky na nezajištěnou. Na přezkumném jednání (jehož se neúčastnil) však jeho pohledávka byla přezkoumána bez přihlédnutí k této změně jako pohledávka zajištěná. Věřitel dále argumentoval tím, že na účtu stavebního spoření žádné prostředky nejsou, proto pohledávku ze zajištění ani uspokojit nelze. Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda uvedené rozhodnutí může napadnout věřitel odvoláním. Podle § 7 InsZ pro insolvenční řízení se přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu (o.s.ř.) nestanoví-li tento zákon jinak a není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Odvolací soud je toho názoru, že věřiteli svědčí subjektivní legitimace k podání odvolání do té části výroku splátkového kalendáře, kterou je stanoven okruh zajištěných a nezajištěných věřitelů, jimž bude plněno, i za situace, kdy nepodal dle § 403 odst. 2 a § 404 insolvenčního zákona námitky proti oddlužení plněním splátkového kalendáře. Je třeba vycházet z toho, že přijetím přihlášky pohledávky insolvenčním soudem se stal věřitel účastníkem insolvenčního řízení. Pokud má věřitel za to, že byl ve splátkovém kalendáři v rozporu s insolvenčním zákonem opomenut (bylo mu tím odňato jeho procesní právo), je třeba mu jako účastníku řízení zachovat právo na procesní obranu vůči takovému rozhodnutí. V daném případě proto má věřitel, který tvrdí, že nebyl bezdůvodně zahrnut do splátkového kalendáře a naopak uveden jako věřitel zajištěný, právo na odvolání do této části (bodu II. a X. výroku) usnesení. Z insolvenčního spisu a insolvenčního rejstříku veřejně přístupného z internetové stránky Ministerstva spravedlnosti ČR (adresa www.justice.cz ) odvolací soud zjistil, že o úpadku dlužníka bylo rozhodnuto usnesením ze dne 28.5.2012 (A-14) a pro přihlášení pohledávek věřitelů byla stanovena lhůta 30 dnů. Věřitel přihlásil svoji pohledávku (P-12) dne 20.6.2012 jako pohledávku zajištěnou s vyznačením předmětu zajištění (zástava pohledávky zůstatku na účtu stavebního spoření č. 94-24499344 u Stavební spořitelny České spořitelny, a.s.). Dne 1.8.2012 došla oprava přihlášky věřitele, kde nově uplatňuje pořadí pohledávky jako pohledávky nezajištěné a dne 2.8.2012 proběhlo přezkumné jednání a schůze věřitelů, které se věřitel neúčastnil. Pohledávka věřitele byla přezkoumána a zjištěna jako pohledávka zajištěná zástavním právem k zůstatku na účtu stavebního spoření č. 94-24499344 u Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. Bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, do něhož věřitel nebyl zahrnut. Podle § 173 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Podle § 174 insolvenčního zákona musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky (2). Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení (3). Podle § 192 odst. 4 insolvenčního zákona může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky. Jak vyplývá z obsahu spisu, věřitel podal svoji přihlášku v přihlašovací lhůtě 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí o úpadku (která uplynula dne 26.6.2012) jako přihlášku zajištěnou. Podáním doručeným soudu dne 1.8.2012 změnil pořadí přihlášky ze zajištěné na nezajištěnou, ale dne 2.8.2012 byla jeho pohledávka bez ohledu na tuto změnu přezkoumána jako zajištěná a v důsledku toho nebyl věřitel zařazen do okruhu nezajištěných věřitelů v rozhodnutí o schválení splátkového kalendáře. Protože odvolací soud dovodil legitimaci věřitele k podání odvolání do této části usnesení o schválení splátkového kalendáře, zabýval se otázkou, zda soud I. stupně pochybil, pokud pohledávku do splátkového kalendáře nezařadil, tedy otázkou, zda pohledávka věřitele byla po provedení jejího doplnění z 1.8.2012 řádně přezkoumána. S ohledem na výše citovaná ustanovení insolvenčního zákona je odvolací soud toho názoru, že pořadí přihlášené pohledávky (stejně jako její důvod) může věřitel měnit jen do konce lhůty k přihlášení pohledávky, neboť po uplynutí této lhůty (v níž lze měnit nebo rozšiřovat důvody přihlášky nebo podat i přihlášku novou) zákon připouští toliko změnu ve výši přihlášené pohledávky, a to až do skončení přezkumného jednání. V případě povoleného oddlužení věřitel podáním přihlášky, v níž se dovolává zajištění, volí budoucí způsob uspokojování své pohledávky mimo splátkový kalendář. Proto i omezení přihlášky takového věřitele v rozsahu požadovaného zajištění je třeba chápat jako změnu přihlášky, která (vyjma výše přihlášené pohledávky) již není po uplynutí přihlašovací lhůty dle § 192 odst. 4 IZ přípustná. Toto ustanovení je tak dle názoru odvolacího soudu třeba vykládat s ohledem na další souvislosti insolvenčního řízení, v němž bylo povoleno oddlužení restriktivně, neboť další průběh insolvenčního řízení je typický zejména krátkou lhůtou pro přezkum pohledávek a povinností soudu před přezkumem zveřejnit seznam přihlášených pohledávek korespondující právu ostatních účastníků řízení pohledávku popřít (a tedy získat o pohledávce odpovídající informace z insolvenčního rejstříku) či rozhodováním věřitelů o schválení oddlužení na schůzi věřitelů bezprostředně následující po přezkumu. Změnil-li věřitel přihlášku své pohledávky ze zajištěné na nezajištěnou až po přihlašovací lhůtě, nelze k takové změně přihlášky dle § 173 a § 192 odst. 4 IZ přihlížet, i kdyby tak učinil ještě před přezkumným jednáním, neboť změna pohledávky (vyjma změny její výše) je po uplynutí lhůty k jejímu přihlášení dle § 192 odst. 4 IZ nepřípustná. Proto je rozhodnutí soudu I. stupně, v bodě, v němž nezahrnul pohledávku věřitele mezi pohledávky nezajištěných věřitelů určených k uspokojení splátkovým kalendářem, správné, neboť pohledávka věřitele byla podle jeho přihlášky řádně přezkoumána a zjištěna jako zajištěná, a tím určená k uspokojení ze zajištění mimo pořad splátkového kalendáře. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). V Praze dne 23. ledna 2013 JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Brožová Eva