19 Cmo 48/2022

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka, v právní věci navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozen Datum narození navrhovatele bytem Adresa navrhovatele zastoupen Jméno Zástupce, advokátem sídlem adresa za účasti: Jméno advokáta., IČO IČO advokáta sídlem Adresa advokáta zastoupen tituly před jménem Anonymizováno, advokátem sídlem adresa o vylovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 16. dubna 2020, o odvolání účastníka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 78 Cm 134/2020-30 ze dne 7. června 2022 Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Usnesení valné hromady účastníka, společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa z 16. dubna 2020 o odvolání navrhovatele, Jméno navrhovatele, narozeného Datum narození navrhovatele, bytem adresa z funkce jednatele společnosti je neplatné.“ V bodě II. výroku rozhodl takto: „ Usnesení valné hromady účastníka, společnosti právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa z 16. dubna 2020 o volbě tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, narozené 9. srpna 1981, bytem adresa do funkce jednatele společnosti je neplatné.“ V bodě III. výroku rozhodl takto: „Účastník je povinen zaplatit navrhovateli k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 12.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.“ 2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že navrhovatel coby 50% společník účastníka spatřoval důvod neplatnosti v bodě I. a II. výroku soudu prvního stupně popsaných usnesení účastníka ve skutečnosti / jak rekapitulováno v odstavci 3-5 odůvodnění rozhodnutí /, že zasedání valné hromady, na kterém byla napadená usnesení přijata, nebylo řádně svoláno, když navrhovateli nebyla včas, tj. patnáct dnů předem, doručena pozvánka. Zasedání bylo svoláno tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, coby společníkem účastníka. Dne 1. dubna 2020 mu měla být údajně do domovní schránky vhozena zásilka od tituly před jménem Anonymizováno. Svolání zasedání valné hromady účastníka ze strany tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem a přijetí obou napadených usnesení považuje za snahu tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem o ovládnutí účastníka v době, kdy byla tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem manželkou navrhovatele a kdy se dohodli na rozvodu jejich manželství. Navrhovatel se o konání valné hromady jakož i o napadených usneseních dozvěděl až v listopadu 2020, kdy došlo k výmazu jeho osoby coby jednatele účastníka a k zápisu tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem coby jednatele účastníka do obchodního rejstříku.

3. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že soud návrhu vyhověl poté, co shledal, že návrh byl podán oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě, přičemž na základě zjištění, učiněných z provedených důkazů, dospěl s odkazem na související právní úpravu k závěru o neplatnosti předmětných usnesení účastníka, když zasedání valné hromady nebylo včas svoláno, neboť mezi dnem doručení písemnosti a dnem konání valné hromady „ bylo přesně 14 dnů“, přičemž z ustanovení § 184 odst. 1 zákona č.90/ 2012 Sb. a rovněž i ze společenské smlouvy účastníka vyplývá, že o včasné svolání valné hromady by šlo tehdy, pokud by byla svolána nejméně 15 dnů přede dnem konání valné hromady.

4. V odstavci 29 odůvodnění soud uvedl: „Na tomto místě zdejší soud poznamenává, že mu nebylo žádným z účastníků tvrzeno, že by mu byla pozvánka na toto zasedání valné hromady doručena jindy, přičemž takovou skutečnost nezjistil ani v průběhu řízení. Mohl proto vycházet pouze z předpokladu, buď že byla navrhovateli pozvánka na toto zasedání doručena 1. dubna 2020, nebo že mu nebyla doručena vůbec. Obojí však vede ke stejnému závěru, a to, že zasedání valné hromady, na kterém byla napadená usnesení přijata, nebylo včas svoláno, když navrhovateli nebyla včas doručena pozvánka.“ 5. Z odstavce 30 odůvodnění vyplývá, že se soud zabýval rovněž otázkou, zda je v daném případě dán důvod, pro který se podle ustanovení § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. ve spojení s ustanovením § 260 zákona č. 89/2012 Sb. nevysloví, a uzavřel v tomto směru, že „ V rámci řízení totiž nebylo zjištěno, že by v posuzovaném případě byl dán některý z těchto důvodů, tj. buď (i) skutečnost, že důvod neplatnosti napadeného usnesení je spatřován v takovém porušení zákona nebo společenské smlouvy, které nemá závažné právní následky /nedodržení lhůty pro svolání zasedání valné hromady představuje zásah do základního práva společníka - práva společníka účastnit se zasedání valné hromady a podílet se na rozhodování/, nebo (ii) skutečnost, že vyslovením neplatnosti napadeného usnesení by bylo zasaženo do práv třetí osoby nabytých v dobré víře.“ 6. Soud návrhu vyhověl, o nákladech řízení rozhodl postupem dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

7. Ve včas podaném odvolání, v němž navrhoval zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně a vrácení věcí soudu prvního stupně k dalšímu řízení, účastník namítal, že mu byla odňata možnost jednat před soudem, když soud nevzal v potaz žádost o odročení, kterou právní zástupce účastníka zaslal soudu. Důvodem podání žádosti byla skutečnost, že právní zástupce účastníka byl povolán k tlumočení Parlamentem České republiky. Příslušná žádost a potvrzení byla soudu zaslána před soudním jednáním. Neodročením jednání byl účastník zkrácen na svých právech a nemohl soudu předložit důkazy o zjevné nedůvodnosti podaného návrhu.

8. Ve svém odvolání účastník dále uvedl, že navrhovatel si byl velice dobře vědom toho, že valná hromada proběhla, dozvěděl se o ní cca 3 dny po jejím konání, novou jednatelku kontaktoval s návrhem smírného řešení věci, které též přepokládalo zpětné odvolání nové jednatelky z funkce. Jednání o komplexní dohodě o narovnání, která předpokládala především vypořádání SJM navrhovatele a nové jednatelky, byla předmětem jednání o smírném řešení věci počínaje květnem 2020 a následně probíhala celé léto 2020. Až září 2020 navrhovatel náhle odmítl dohodu o narovnání uzavřít, načež nová jednatelka podala návrh na zápis změny v osobě jednatele do obchodního rejstříku. Žaloba sice byla podána v tříměsíční lhůtě po zveřejnění zápisu v obchodním rejstříku, avšak po mnohaměsíčním uplynutí subjektivní tříměsíční lhůty k podání žaloby. Žaloba proto měla být zamítnuta.“ 9. Odvolací soud přezkoumal odvolání napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 212, § 212a o. s. ř. bez nařízení jednání / § 214 odst. 2 písm. d o. s. ř. / a neshledal předpoklady pro jeho potvrzení ani změnu.

10. Jak vyplývá z obsahu spisu, soud napadené rozhodnutí vydal dne 7. 6. 2022 při jednání, konaném dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka / protokol z jednání na č. l. 27-29 spisu /. V protokolu je mimo jiné uvedeno: „ Konstatuje se omluva z jednání doručená dnešního dne na soud.“ 11. Z obsahu spisu je zřejmé, že žádost o odročení byla do datové schránky Městského soudu v Praze dodána dne 5. 6. 2022 18:46:14 a v týž čas ověřeny přílohy. V žádosti o odročení, datované téhož dne, právní zástupce účastníka uvedl: „Jsem tlumočník mj. z jazyka arménského a byl jsem pozván k tlumočení v rámci státní návštěvy meziparlamentní skupiny přátel Arménie v českém parlamentu. Simultánních tlumočníků z jazyka arménského a českého je poměrně málo a s ohledem na dřívější zkušenosti / tlumočnictví během státní návštěvy arménského prezidenta, předsedy ústavního soudu Arménie aj./ jsem byl pozván k zajištění tlumočnických služeb i v rámci této oficiální návštěvy. V této souvislosti si Vás dovoluji zdvořile požádat o odročení jednání nařízeného na den 9. 6. 2022, a to na nejbližší možný termín v červnu 2022 / v červenci a v první polovině srpna 2022 mám naplánovanou dovolenou mimo ČR / či později.“ 12. Na žádosti o odročení je umístěn úřední záznam rozhodující soudkyně: „Založeno a doručeno v den konání ú.j.“ 13. K žádosti o odročení byla připojena listina, datovaná dnem 2. 6. 2022, vystavená právnická osoba., za Odbor mezinárodních vztahů Kanceláře Poslanecké sněmovny, Parlamentu České republiky. Listina obsahuje sdělení o zajištění tlumočení Anonymizováno z českého jazyka do jazyka arménkého a naopak během návštěvy Anonymizováno, předsedy Meziparlamentní skupiny přátel ČR v arménském parlamentu, s delegací v Praze ve dnech 6. - 9. června 2022.

14. Z protokolu z jednání, konaném dnem 7. 6. 2022 vyplývá, že navrhovatel s odročením jednání na základě podané žádosti o odročení nesouhlasil.

15. Soud v odůvodnění rozhodnutí předmětnou žádost o odročení nijak nekomentoval, z odůvodnění rozhodnutí ani nijak nevysvítá, že soud rozhodnutí vydal v nepřítomnosti účastníka, jenž žádal o odročení, není zřejmé, jakými úvahami byl soud veden, pokud evidentně žádosti o odročení nevyhověl.

16. Z obsahu spisu je dále zřejmé, že předchozí jednání, nařízené na 9. 12. 2021 v 10.00, bylo k žádosti navrhovatele, datované dnem 30. listopadu 2021, odůvodněné tím, že mezi účastníky řízení „probíhají aktivní jednání o mimosoudním řešení veškerých sporů“ soudem odročeno na 7. 6. 2022 v 10 00 hod.

17. Účastník se k žádosti o odročení připojil podáním, došlým soudu dne 3. 12. 2021.

18. Odvolací soud žádost o odročení jednání, nařízeného na 7. 6. 2022, považuje za důvodnou / písařská chyba v žádosti o odročení s údajem 9. 6. 2022 nehraje roli / současně lze konstatovat, že z ničeho přitom nevyplývá, že by ze strany účastníka šlo o obstrukci, jednalo se o první žádost o odročení ze strany účastníka, respektive jeho právního zástupce. Předchozí žádost o odročení, jíž soud vyhověl, byla učiněna navrhovatelem, byť za následného souhlasu účastníka, respektive připojení se k žádosti.

19. Žádost o odročení na soud evidentně došla před jednáním ve věci, a do spisu byla založena rovněž před jednáním. Obecně ovšem pro závěr o odnětí práva jednat před soudem při náležité žádosti o odročení nehraje roli, zda žádost o odročení, došlá na soud, byla před jednáním založena do spisu či nikoliv.

20. Tedy, aniž by se odvolací soud zabýval argumentací účastníka ve věci, respektive přistoupil k napadenému rozhodnutí z pohledu meritorního posouzení, lze odvolateli přisvědčit v tom, že mu postupem soudu byla odňata možnost jednat před soudem. Soud na několika místech odůvodnění svého rozhodnutí hovoří o tom, že určité skutečnosti nebyly účastníky řízení tvrzeny, že některé skutečnosti nebyly v řízení zjištěny. No ale to právě může být odrazem skutečnosti, že účastník nebyl přítomen jednání soudu a že mu tato možnost byla postupem soudu odňata.

21. Vzhledem k tomu, že odvolací soud nepřezkoumává rozhodnutí soudu prvního stupně věcně, a nijak nehodnotí závěr soudu o neplatnosti napadených usnesení účastníka, je otázka, již nyní nastoluje, uvedena toliko pro úplnost: Obecně je totiž třeba říci, že pokud zasedání valné hromady / platí to i např. u členských schůzí spolku, jednání Shromáždění SVJ a podobně / je namísto nutných 15 dnů předem, svoláno 14 dnů předem, je na navrhovateli, aby tvrdil, jaký dopad do jeho práv společníka / člena / tato skutečnost měla, pokud je platnost orgánu společnosti / spolku /odvozována od nevčasnosti pozvánky, tím spíše nevčasnosti, představované jedním dnem. Přinejmenším z tohoto pohledu je rozhodnutí soudu prvního stupně v daném případě nepřezkoumatelné, i kdyby snad jeho předchozí vývody a závěry byly správné, což zatím, pro popsanou vadu řízení, nelze v odvolacím řízení posuzovat.

22. Shrnuto: odnětí práva jednat před soudem účastníkovi, představuje vadu řízení, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž v odvolacím řízení nemůže být zjednána náprava, rozhodnutí navíc je přinejmenším v části / viz / evidentně / možno říci z principu / nepřezkoumatelné.

23. Odvolací soud napadené usnesení podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a/, b/ o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a/ k dalšímu řízení. V tomto novém řízení je soud vázán prezentovanými právními názory odvolacího soudu / § 226 odst. 1 o. s. ř. /. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.