192/2010

Plný text

MSPH 96 INS 4203/2009 3 VSPH 192/2010-P3-7 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka GOMI, s.r.o. se sídlem v Praze 8 – Karlíně, Sokolovská 27/93, identifikační číslo 27384748, o odvolání věřitele ALULUX, s.r.o. se sídlem v Říčanech, Zděbradská 73, identifikační číslo 25654799, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 4203/2009-P3-2 ze dne 9. února 2010 t a k t o : Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 4203/2009-P3-2 ze dne 9. února 2010 se potvrzuje. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze v insolvenčním řízení dlužníka GOMI, s.r.o. (dále jen dlužník) usnesením č.j. MSPH 96 INS 4203/2009-P3-2 ze dne 9.2.2010 v bodě I. výroku rozhodl, že k přihlášce věřitele č. 3 ALULUX, s.r.o. (dále též jen odvolatel) se nepřihlíží, v bodě II. výroku tuto přihlášku odmítl a v bodě III. výroku věřitele uvědomil o tom, že právní mocí rozhodnutí jeho účast v daném insolvenčním řízení končí. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podáním ze dne 31.7.2009 přihlásil odvolatel do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 49.541,30 Kč. V přihlášce jen uvedl, že má za dlužníkem pohledávku v uvedené výši, že tato je splatná a vykonatelná, jako přílohu připojil výpis z obchodního rejstříku a fakturu č. 26001538. Podáním ze dne 8.2.2010 insolvenční správce předložil soudu odvolatelovu přihlášku k rozhodnutí o tom, že se k ní nepřihlíží. Uvedl, že dne 22.1.2010 vyzval odvolatele k doplnění jeho přihlášky podle § 188 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ), a že věřitel na základě této výzvy doručené mu dne 26.1.2010 přihlášku doplnil pouze co do jejího bodu 2, na body 1 a 3 nereagoval. Z připojené správcovy výzvy soud zjistil, že v ní po odvolateli pod lhůtou 15 dnů od jejího doručení požadoval, aby svoji přihlášku doplnil nebo opravil tak, že 1) uvede důvod přihlašované pohledávky, skutečnosti, na kterých se pohledávka zakládá, 2) připojí kopie listin, kterých se přihláška dovolává a 3) doloží listiny o vykonatelnosti pohledávky, pokud je pohledávka vykonatelná. Přitom správce odvolatele poučil o tom, že nebude-li jeho přihláška ve stanovené lhůtě doplněna či opravena, předloží ji soudu k rozhodnutí o tom, že se k ní nepřihlíží. Dále správce předložil kopii dokladu o doručení výzvy odvolateli dne 26.1.2010, a také kopie listin, které mu byly odvolatelem na základě výzvy zaslány (potvrzení objednávky a dodací list). Soud poukázal na náležitosti přihlášky stanovené v § 174 IZ, jež dále specifikuje § 21 a 22 vyhlášky č. 311/2007 Sb., jednacího řádu pro insolvenční řízení, a uvedl, že povinností insolvenčního správce je přezkoumat přihlášky věřitelů ze všech hledisek rozhodných pro jejich posouzení. Přezkoumány mohou být jen ty přihlášky, které správce shledal jako řádné – u nichž věřitel vyplnil všechny podstatné údaje vyžadované předepsaným formulářem, nebo které byly na jeho výzvu řádně doplněny, a které tak správci umožňují zaujmout stanovisko k oprávněnosti pohledávky, jež vyjádří jejím uznáním či popřením. Není-li přihláška řádně a včas doplněna nebo opravena a nadále vykazuje vady bránící jejímu přezkoumání, dle § 188 odst. 2 IZ ji insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu k posouzení, zda lze takovou přihlášku zařadit do seznamu přihlášených pohledávek, nebo zda bude rozhodnuto, že se k ní nepřihlíží; Soud shledal, že odvolatelova přihláška je skutečně stižena vadou bránící jejímu přezkoumání, když v ní není uveden důvod vzniku pohledávky (§ 174 odst. 2 IZ), ani skutečnost, o kterou se vykonatelnost opírá (§ 174 odst. 4 IZ), a tyto vady nebyly odstraněny přesto, že insolvenční správce v souladu s § 188 odst. 2 IZ odvolatele vyzval k doplnění přihlášky, poučil ho, jak má toto doplnění provést, a rovněž ho poučil o následku nesplnění této výzvy. K doplnění přihlášky odvolatel předložil pouze dodací list a potvrzení objednávky. Z uvedených důvodů soud podle § 188 odst. 2 IZ rozhodl, že se k odvolatelově přihlášce nepřihlíží, a současně dle § 185 IZ tuto přihlášku odmítl. Připojil poučení, že odvolání je přípustné proti rozhodnutí v bodě II. výroku o odmítnutí přihlášky, zatímco proti rozhodnutí pod bodem I. výroku o tom, že se k přihlášce nepřihlíží, se odvolat nelze. Proti usnesení Městského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal. Odvolatel obsáhle popsal okolnosti vzniku jeho přihlášené pohledávky, odkázal na dlužníkovu objednávku zboží (rolet) a její potvrzení, na Všeobecné obchodní podmínky, jimiž se dodávky zboží mezi ním a jeho odběrateli řídí, na dodací list a na zálohovou fakturu, která byla dlužníkem zaplacena, a na konečnou fakturaci zbývající ceny dodávky, která zůstala ve výši 49.541,30 Kč neuhrazena a která také byla do insolvenčního řízení přihlášena. Dále odvolatel uvedl, že údaj o vykonatelnosti pohledávky vyznačil v přihlášce omylem. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno. Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku (viz § 136 odst. 2 písm. d/ IZ). Přihlášku pohledávky lze podle § 176 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz . Kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (§ 174 odst. 2 IZ). Požadavek peněžitého vyčíslení výše nepeněžité pohledávky, pohledávky neurčité výše a pohledávky v cizí měně upravuje § 175 IZ. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá (§ 174 odst. 4 IZ). Podle § 177 IZ je nutné k přihlášce pohledávky připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou. Insolvenční správce přihlášku pohledávky podle § 188 odst. 1 IZ přezkoumá. Nelze-li ji přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve věřitele, aby ji opravil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (§ 188 odst. 2 IZ). Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí. Z uvedeného vyplývá, že insolvenční zákon stanoví v § 176 požadavek formy přihlášky pohledávky a v § 174 odst. 2 (ve spojení s § 175 IZ) předepisuje její povinné obsahové náležitosti, zatímco v § 177 IZ ve spojení s § 22 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení určuje, jaké listiny je třeba k přihlášce připojit. Insolvenční zákon tedy - tak, jak je vlastní i občanskému soudnímu řádu (§ 79 odst. 2 o.s.ř.) - rozlišuje procesní úkon, kterým je přihláška pohledávky, a přílohy, které jsou ve smyslu § 79 odst. 2 o.s.ř. „listinnými důkazy“, jichž se věřitel dovolává. Požadavek, aby věřitel v přihlášce pohledávky uvedl (vedle výše) i důvod jejího vzniku, směřuje ke splnění jeho povinnosti tvrzení, a může být řádně naplněn jen uvedením skutečností, jež identifikují skutek (skutkový děj), na jehož základě pohledávka vznikla, a to natolik podrobně, aby bylo možné jednak přihlašovanou pohledávku odlišit od jiných pohledávek věřitele, a jednak posoudit pravost pohledávky (k tomu blíže viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2.12.2009, sp.zn. KSPL 54 INS 3007/2009, 1 VSPH 701/2009-P10). Co do vylíčení rozhodujících skutečností vzniku pohledávky se lze spokojit s odkazem na připojenou listinu jedině v případě, že z ní skutkový základ přihlašované pohledávky nepochybně a dostatečně vyplývá, a že na tuto listinu co do důvodu vzniku pohledávky přihláška výslovně odkazuje. Uvedené platí i pro případ, že přihlášená pohledávka byla již věřiteli přiznána pravomocným nebo vykonatelným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu. Vykonatelnost pohledávky představuje ve smyslu § 174 odst. 4 IZ jen další okolnost, již má věřitel v přihlášce pohledávky uvést, a nezbavuje ho nijak povinnosti uplatňovanou pohledávku v přihlášce (shora uvedeným způsobem) co do jejího důvodu řádně identifikovat. Pokud věřitel označí pohledávku jako vykonatelnou, avšak přes výzvu insolvenčního správce titul její vykonatelnosti neoznačí a nedoloží, jde o nedostatek, který nemá za následek nepřezkoumatelnost přihlášené pohledávky, ale pouze to, že s pohledávkou bude nadále (při jejím přezkumu) zacházeno jako s pohledávkou nevykonatelnou. Jak již Vrchní soud v Praze opakovaně vyložil (viz např. usnesení ze dne 15.7.2008, č.j. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 94/2008-P16-11), postup podle § 188 IZ se uplatní pouze tehdy, jestliže vadný je sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Nepřipojí-li věřitel požadované přílohy, nejde o vadu nebo o neúplnost přihlášky pohledávky, a taková okolnost nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok (popř. jen jeho vykonatelnost) neprokáže - nesplní povinnost důkazní. Jestliže věřitel nedoplní zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 IZ, je na správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. IZ ji popře. Z obsahu spisu plyne, že insolvenčnímu soudu byla dne 4.8.2009 doručena odvolatelova přihláška ze dne 31.7.2009 učiněná na předepsaném formuláři, kterou do insolvenčního řízení přihlásil pohledávku za dlužníkem ve výši 49.541,30 Kč. O důvodu vzniku této pohledávky neuvedl ničeho, pouze vyznačil, že pohledávka je vykonatelná (aniž uvedl skutečnost, o kterou se tato vykonatelnost opírá), a že je splatná (aniž uvedl od kdy a v jaké výši). K přihlášce připojil svůj výpis z obchodního rejstříku a fakturu vystavenou dne 4.9.2006. Z uvedeného je zřejmé, odvolatelova přihláška pohledávky vykazuje vady bránící jejímu přezkoumání, neboť v ní nejsou uvedeny skutečnosti, na nichž se přihlašovaná pohledávka zakládá. Insolvenční správce ve smyslu § 188 odst. 2 IZ adresoval odvolateli výzvu k odstranění neúplnosti jeho přihlášky doručenou mu dne 26.1.2009. V ní odvolateli mimo jiné s odkazem na § 174 odst. 2 IZ správně vytkl i vadu přihlášky spočívající v tom, že v ní není uveden důvod vzniku přihlašované pohledávky. Přitom řádně vysvětlil, co se rozumí požadavkem uvedení rozhodných skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. K doplnění přihlášky správce stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy s poučením, že tato lhůta je zachována, je-li jejího posledního dne doplněná nebo opravená přihláška doručena insolvenčnímu soudu nebo odevzdána orgánu, který má povinnost podání doručit. Současně odvolatele poučil, že přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně opraveny nebo doplněny, předloží insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce nepřihlíží. Přestože tak byl odvolatel insolvenčním správcem řádně poučen, jak má potřebné doplnění přihlášky provést, a že je musí podat insolvenčnímu soudu, a přestože byl poučen i o následcích nesplnění správcovy výzvy, své doplňující podání ze dne 1.2.2010 adresoval pouze správci samému, nikoli insolvenčnímu soudu, přičemž o důvodu své pohledávky v něm opět ničeho neuvedl (bez dalšího předložil jen potvrzenou objednávku a dodací list). Z uvedeného je zřejmé, že odvolatel přes výzvu insolvenčního správce v určené lhůtě neodstranil vady své přihlášky, jež brání jejímu přezkoumání, a proto soud prvního stupně na návrh správce dle § 188 odst. 2 IZ správně rozhodl, že se k přihlášce jeho pohledávky nepřihlíží, a správně ji za té situace dle § 185 IZ odmítl. Jelikož důvod pro odmítnutí přihlášky pohledávky spočívá právě v následku, že se k ní nepřihlíží, a závěr o tom soud v případě vadné přihlášky vyjadřuje dle § 188 odst. 2 IZ samostatným rozhodnutím, je zřejmé, že proti rozhodnutí, podle nějž se k přihlášce pohledávky nepřihlíží, je odvolání přípustné. Proto také zákon proti žádnému z těchto rozhodnutí, jež musí být z povahy věci vždy spojena, odvolání nevylučuje. Poučení soudu prvního stupně o nepřípustnosti odvolání proti rozhodnutí pod bodem I. výroku bylo tudíž nesprávné. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. potvrdil jako věcně správné v celém rozsahu. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze. V Praze dne 26. července 2010 JUDr. Jaroslav Bureš, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: V. Chalupová