194/2012

Plný text

Právní věta k § 286, § 289, § 293, § 298 IZ:

I. Také při zpeněžení majetku, který slouží k zajištění pohledávek, prodejem mimo dražbu je podmínkou účinnosti smlouvy o prodeji – nejde-li o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením a o věci běžně zcizované při pokračujícím provozu dlužníkova podniku – souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru (§ 289 odst. 1 IZ).

II. Pokyny zajištěného věřitele (§ 293 IZ) nemohou nahradit souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru vyžadovaný k účinnosti smlouvy o prodeji mimo dražbu (§ 289 odst. 1 IZ); bez tohoto souhlasu nelze vydat výtěžek zpeněžení zajištěnému věřiteli (§ 298 IZ). KSCB 26 INS 4392/2008 1 VSPH 194/2012-B-36 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka Martina Suchého, nar. 17.3.1974, bytem České Budějovice, Jeronýmova 48/12, zast. JUDr. Pavlínou Pomijovou, advokátkou, sídlem České Budějovice, Reigerova 2668/6c, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. listopadu 2011, č.j. KSCB 26 INS 4392/2008-B-26, t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. listopadu 2011, č.j. KSCB 26 INS 4392/2008-B-26, se m ě n í tak, že se insolvenční správkyni JUDr. Evě Šimkové souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení bytové jednotky č. 1726/1 v domě č.p. 1726 zapsané na pozemku parc. č. 4202 u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, KP České Budějovice na LV č. 7927 pro obec České Budějovice, k.ú. České Budějovice 3, ve výši 515.648,- Kč ve prospěch zajištěné věřitelky Komerční banky, a.s. nevydává. O d ů v o d n ě n í : Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správkyně JUDr. Eva Šimková (dále jen správkyně) vydala zajištěné věřitelce Komerční bance, a.s. (dále jen věřitelka) výtěžek zpeněžení shora uvedené nemovitosti dlužníka ve výši 515.648,- Kč, uložil správkyni povinnost podat soudu písemnou zprávu o vydání výtěžku a souhlasil s vyplacením zálohy na odměnu správkyně ve výši 12.680,- Kč. V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že podáním ze dne 8.11.2011 požádala správkyně o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení nemovitosti zastavené ve prospěch zajištěné věřitelky, že přihláškou ze dne 4.11.2008 přihlásila věřitelka pohledávky v celkové výši 1.404.514,96 Kč, z nichž zajištěné byly pohledávky ve výši 1.403.118,39 Kč, a že na přezkumném jednání konaném dne 15.12.2010 byly její pohledávky zjištěny v plné výši. Dále konstatoval, že již dříve usnesením ze dne 8.6.2011 (B-19) souhlasil s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 780.800,- Kč, že nemovitost byla zpeněžena podle § 293 insolvenčního zákona (dále jen IZ) mimo dražbu v souladu s pokynem zajištěné věřitelky za kupní cenu 530.000,- Kč. Zjistil, že náklady spojené se zpeněžením nemovitosti žádné nevznikly a že náklady spojené s její správou činily 1.672,- Kč (tj. 0,31 % výtěžku zpeněžení). Proto po odečtení nákladů a odměny správkyně ve výši 2 % výtěžku zpeněžení určenému (tj. částka 10.567,- Kč, resp. 12.680,- Kč vč. DPH) zbývá k vydání věřitelce částka 515.648,- Kč. Protože návrh správkyně shledal věcně správným, postupoval soud I. stupně podle § 298 IZ a souhlasil s vydáním výtěžku zpeněžení věřitelce. Proti výše uvedenému usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval jeho zrušení, neboť ho považoval za předčasné. Argumentoval především tím, že správkyně mohla prodat nemovitost mimo dražbu jen se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru a že souhlas explicitně podmiňuje účinnost takového úkonu. Poukazoval na zavedenou praxi insolvenčních soudů, které v rámci souhlasu se zpeněžením věci udílejí správcům konkrétní pokyny, zejména co do minimální ceny, způsobu výběru kupujícího apod. Tvrdil, že v současné době předložil podklady, podle nichž bylo možno zpeněžit nemovitosti standardním i promptním způsobem za značně vyšší cenu. Z § 289 odst. 2 IZ dovozoval, že pokud nebyly dodrženy podmínky pro prodej mimo dražbu, nemohla správkyně stanovit kupní cenu pod cenu odhadní. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: Podle § 286 odst. 1 a 2 IZ lze majetkovou podstatu zpeněžit a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu, b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu. O způsobu zpeněžení majetkové podstaty podle odstavce 1 rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce. Z citovaného ustanovení vyplývají tři různé způsoby zpeněžení majetkové podstaty; jinými než zákonem stanovenými způsoby majetkovou podstatu zpeněžit nelze. Podle § 289 odst. 1 IZ prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku. Podle § 289 odst. 2 IZ při prodeji mimo dražbu lze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní. Insolvenční správce přitom přihlédne i k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku. Podle § 289 odst. 3 IZ platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do skončení insolvenčního řízení; jde o incidenční spor. Citované ustanovení upravuje zpeněžení majetkové podstaty (a to bez ohledu na povahu tohoto majetku, tedy zda jde o majetek, který slouží k zajištění pohledávek zajištěných věřitelů, či nikoliv) jedním z možných způsobů, a to prodejem mimo dražbu. Podmínkou účinnosti (každé) smlouvy o prodeji mimo dražbu – nejde-li o věci bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením a o věci běžně zcizované při pokračujícím provozu dlužníkova podniku – je dle textu zákona souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru, jenž by měl být dán zásadně předem, event. v odůvodněných případech i následně. Z uvedeného nutně vyplývá, že bez tohoto souhlasu nelze výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty použít na uspokojení pohledávek věřitelů. Jinými slovy řečeno, s výtěžkem zpeněžení lze naložit až v době, kdy je proces zpeněžení dovršen. Jde-li o prodej mimo dražbu majetku sloužícího k zajištění pohledávky, je žádoucí, aby insolvenční soud při udělení souhlasu stanovil správci jako podmínku prodeje též to, aby se správce řídil pokyny zajištěného věřitele (§ 293 IZ). Podle § 293 IZ jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, mohou tyto pokyny udělit insolvenčnímu správci pouze společně. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. Uvedené ustanovení toliko vymezuje některé další povinnosti, resp. postup, jenž musí insolvenční správce nadto respektovat při zpeněžení té (zvláštní) části majetkové podstaty, která slouží k zajištění pohledávky, aniž by tím ovšem byla jakkoliv dotčena shora citovaná ustanovení § 286 a § 289 IZ. Svými pokyny ovlivňuje zajištěný věřitel především konkrétní postup správce při zpeněžení předmětu zajištění (např. výběr realitní kanceláře, inzerce, organizace výběrového řízení, kupce, dražební kanceláře apod.). Pokyny zajištěného věřitele však nemohou nahradit souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru vyžadovaný k účinnosti prodeje mimo dražbu (§ 289 odst. 1 IZ). Odvolací soud je toho názoru, že i věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, které slouží k zajištění pohledávky, lze zpeněžit – byť podle pokynů zajištěného věřitele – jen a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu, b) prodejem movitých věcí a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu (§ 286 odst. 1 IZ); jiným způsobem je zpeněžit nelze. Má-li být – podle pokynů zajištěného věřitele – majetek sloužící k zajištění jeho pohledávky zpeněžen smlouvou o prodeji mimo dražbu, platí i ohledně takto zpeněžovaného majetku – nejde-li o prodej věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením a o věci běžně zcizované při pokračujícím provozu dlužníkova podniku – že k takové smlouvě je třeba souhlasu insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Jinými slovy řečeno, je-li zpeněžen majetek sloužící k zajištění pohledávky prodejem mimo dražbu jen podle pokynu zajištěného věřitele, bez souhlasu insolvenčního soudu a věřitelského výboru, výtěžek z toho získaný z tohoto důvodu zatím nelze použít na uspokojení pohledávek věřitelů, neboť proces zpeněžení dosud není dovršen. Odvolací soud z insolvenčního spisu ověřil, že správkyně zpeněžila zastavené nemovitosti dlužníka jen se souhlasem a podle pokynů zajištěné věřitelky (B-16) prodejem mimo dražbu za kupní cenu ve výši 800.000,- Kč, avšak bez souhlasu insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Za popsaného stavu je správkyní uzavřená kupní smlouva dosud neúčinná, a proto nelze výtěžek takto získaný zatím vydat zajištěné věřitelce. Jinými slovy řečeno, dokud nevysloví s kupní smlouvou souhlas insolvenční soud a věřitelský výbor, je napadené usnesení předčasné. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným, postupoval proto podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Praze dne 12. března 2012 JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Brožová Eva