2 Cmo 11/2022

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Jitky Malé a JUDr. Radima Novotného ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 482 401,74 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2021, č. j. 37 Cm 160/2020-47 Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 30. 12. 2020 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 482 401,74 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 13. 11. 2020 do zaplacení a s odměnou ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze. Jak vyplynulo z žaloby, žalobkyně je majitelkou směnky vlastní vystavené dne 20. 8. 2010, v níž společnost Anonymizováno se zavázala žalobkyni zaplatit směnečnou sumu ve výši 482 401,74 Kč dne 12. 11. 2020 a žalovaná převzala směnečné rukojemství spolu s Anonymizováno. Žalovaná však směnečnou sumu nezaplatila, třebaže k její úhradě byla žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne 12. 11. 2020.

2. Soud prvního stupně vydal dne 8. 3. 2021 směnečný platební rozkaz č. j. Anonymizováno, kterým žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni směnečný peníz ve výši 482 401,74 Kč, 6 % úrok z částky 482 401,74 Kč od 13. 11. 2020 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1 608,01 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 24 501 Kč.

3. Proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasné námitky.

4. K projednání námitek soud prvního stupně nařídil jednání, v jehož rámci žalobkyně navrhla vydat rozsudek pro zmeškání, kterým by soud ponechal vydaný směnečný platební rozkaz v platnosti. Soud návrhu vyhověl a rozsudkem pro zmeškání uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni směnečný peníz ve výši 482 401,74 s 6% úrokem z částky 482 401,74 od 13. 11. 2020 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1 608,01, náhradu nákladů řízení ve výši 24 501 Kč a dále 600 Kč na náhradu námitkového řízení. V odůvodnění uvedl, že v důsledku neúčasti žalované na jednání shledal zákonné důvody pro vydání rozsudku pro zmeškání, kterým směnečný platební rozkaz ponechal v plném rozsahu v platnosti s tím, že námitky žalovaného shledal nedůvodnými.

5. Žalovaná napadla vydaný rozsudek pro zmeškání včasným odvoláním, ve kterém navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Zejména uvedla, že v daném případě nebyly splněny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť nalézacím soudem má být pouze rozhodnuto o tom, zda se směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zrušuje. Námitkové řízení svou povahou není řízením o uplatněném nároku, kterým se jím nepřiznává ani nezamítá, ale řízením o posouzení námitek. V doplnění odvolání ze dne 10. 1. 2022 odkázala na ustálenou judikaturu odvolacího soudu a to rozsudek č. j. 5 Cmo 322/2016 a rozsudek č. j. 12 Cmo 403/2004.

6. Žalobkyně se k odvolání žalované nevyjádřila.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo s odkazem na ust. § 212, § 214 a § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a neshledal předpoklady pro jeho potvrzení nebo změnu.

8. Ve shodě se soudem prvního stupně není pochyb o tom, že žalobkyně se domáhala svého nároku z platné směnky vlastní splňující veškeré zákonné náležitosti dle čl. I § 75 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. (dále jen ZSŠ), v níž žalovaná vystupuje v roli směnečného rukojmího. V tomto směru nelze vytknout soudu žádného pochybení, pokud nároku ze směnky vyhověl vydáním směnečného platebního rozkazu, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě námitky, k jejichž projednání nařídil soud jednání.

9. Z protokolu z jednání ze dne 10. 11. 2021 vyplývá, že žalobkyně přednesla žalobu a navrhla soudu vydání rozsudku pro zmeškání.

10. V souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

11. V obecné rovině nelze vyloučit, že i o nároku ze směnky lze v nalézacím řízení rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. O takovou situaci se však v daném případě nejedná, neboť soud již o směnečném nároku rozhodl směnečným platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná námitky, které platební rozkaz neruší. Pokud soud nařídil jednání, pak výlučně k jejich projednání. V tomto námitkovém řízení již není předmětem samotný žalobou uplatněný nárok, o kterém bylo již rozhodnuto, a pro není na místě ani přednesení žaloby. V námitkovém řízení „hlavní role“ přísluší žalované, aby k odůvodněným námitkám, na kterých setrvala, navrhla odpovídající důkazy a soud o jejich důvodnosti rozhodl.

12. Pokud žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, není pak soud takovým návrhem vázán. Rozsudkem, kterým soud rozhoduje o námitkách žalované, je třeba postupovat dle § 175 odst. 4 o. s. ř. a rozhodnout, v jakém rozsahu se ponechává směnečný platební rozkaz v platnosti, případně v jakém rozsahu se ruší. Není proto na místě rozhodnutí o přiznání nebo o zamítnutí nároku. Jediným exekučním titulem tak zůstane směnečný platební rozkaz.

13. Soudu prvního stupně je však třeba vytknout pochybení i ve vztahu k odůvodnění rozsudku, jež neobstojí k jeho výrokové části. I když soud v bodu 5) odůvodnění uvedl, že „ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti“, pak výrok rozsudku tomu neodpovídá, když ve výroku pod bodem I. bylo opětovně rozhodnuto o povinnosti žalované k zaplacení směnečného penízu s 6% úrokem, se směnečnou odměnou a s náhradou nákladů řízení žalobkyni. Ve své podstatě byla v tomto řízení vydána dvě rozhodnutí ve věci samé vycházeje z jednoho uplatněného nároku. I když odůvodnění rozsudku v bodu 5) pojednává o nedůvodnosti jednotlivých námitek uplatněných žalovanou, pak z protokolu z jednání ze dne 10. 11. 2021 nevyplývá, že by o námitkách žalované bylo vůbec jednáno. Ostatně samotná podstata rozhodnutí soudu o peněžitém nároku rozsudkem pro zmeškání nepřipouští „klasické projednání věci“ včetně dokazování.

14. Vzhledem k tomu, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b o. s. ř., bylo třeba napadený rozsudek dle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušit a věc vrátit soudu prvého stupně k projednání námitek žalované včetně provedení dokazování.

15. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodne soud v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.