2 Cmo 120/2025

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Malé a soudců JUDr. Radima Novotného a JUDr. Ivany Wolfové ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnictví družstevního podílu, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. května 2025, č. j. 76 Cm 128/2023-147

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení částku 25 882 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem družstevního podílu ve Stavebním družstvu Anonymizováno, IČO IČO, se sídlem adresa, s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu - jednotky č. 2556/23 nacházející se v 7. nadzemním podlaží budovy čp. 2556, 2567, 2568 v obci adresa stojící na pozemku p. č. 3229, zapsané na LV 27466 pro k. ú. adresa, obec adresa u právnická osoba pro Anonymizováno Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 37 810,31 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.).

2. V odůvodnění uvedl, že rozhodl o žalobě, v níž žalobce tvrdil, že účastníci žili od roku 2011 do dubna 2023 jako druh a družka. Žalovaná nabyla výše uvedený byt od žalobce na základě dohody o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu z 11. 4. 2016 uzavřené mezi nimi. Převod byl sjednán jako bezúplatný, účastníci si dále dojednali, že žalobce je oprávněn byt užívat doživotně a bezplatně a na úhradách za platby s jeho užíváním se budou podílet oba. Platby přesto hradil vždy žalobce, žalovaná se na nich nepodílela. Dále uvedl, že od počátku roku 2023 se žalovaná vůči němu dopouštěla hrubého psychického násilí, které posléze přešlo k neverbálním projevům spočívajícím ve výměně zámku, kdy žalovaná odmítla žalobce do bytu vpustit. Věc byla z toho důvodu řešena policií. Žalovaná žalobci zaslala, prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k vyklizení bytu, přestože bylo sjednáno doživotní užívací právo žalobce. Tímto jednáním žalobce zostudila, ublížila mu a porušila dobré mravy. Proto dopisem z 20. 6. 2023 odstoupil od uzavřené dohody a využil svého práva na odvolání daru pro nevděk a požádal žalovanou o vrácení daru, resp. vyzval ji k součinnosti a podepsání souhlasného prohlášení, na jehož základě by bytové družstvo provedlo přepis daru zpět na jeho osobu nejpozději do 30. 6. 2023. Žalovaná součinnost neposkytla.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Popřela, že by žalobce vulgárně urážela. I kdyby se jeho tvrzení ukázala jako pravdivá, pak takové jednání je důsledkem partnerské krize mezi účastníky, nelze ho považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy. V rámci prověřování jejího trestního oznámení podaného na žalobce byl Policií ČR byl zpracován znalecký posudek, z jehož závěrů vyplývá, že žalovaná trpí duševní poruchou trvalého charakteru – organickou poruchou osobnosti a organickou poruchou s bludy. Její chování je touto poruchou ovlivněno a ona za něj nenese odpovědnost. Je naopak nemravné, že žalobce po dlouholetém partnerském soužití odmítá nést důsledky jejího stáří a řeší je podáním žaloby. Kromě duševní nemoci má problémy se srdcem, byl jí voperován kardiostimulátor. Žalobce s ní vede u Okresního soudu v Kladně tři soudní spory, v nichž se domáhá zaplacení žalovaných částek, souvisejících s platbami za společné užívání bytu, za doplatek kupní ceny nemovitosti. Jeho cílem je získat majetkový prospěch. Darování bytu žalovanou souviselo s širším balíkem transakcí týkajících se i dalších nemovitostí, kdy mimo jiné žalovaná prodala svůj byt, aby účastníci měli finanční prostředky na koupi další nemovitosti. Pokud mezi partnery docházelo k rozporům, jednalo se o jednání mezi nimi, nebylo vedeno navenek, vůči třetím osobám.

4. Po provedeném dokazování soud prvního stupně uzavřel, že účastníci spolu žili jako druh a družka od roku 2011. Dne 11. 4. 2016 uzavřeli dohodu o převodu družstevního podílu, na jejímž základě žalobce převedl na žalovanou družstevní podíl, a to bezplatně, darem. Od počátku roku 2021 žalovaná trpí duševní poruchou trvalého charakteru. Jejím důsledkem byly neshody, které vedly žalobce k tomu, že dopisem z 20. 6. 2023 odstoupil od darovací smlouvy.

5. Soud prvního stupně při vědomí toho, že se jedná o určovací ve smyslu § 80 o. s. ř., zkoumal naléhavý právní zájem na požadovaném určení a věcnou legitimaci účastníků řízení. V intencích pokynu rozhodnutí odvolacího soudu uzavřel žalobce jako dárce je aktivně legitimován k podání žaloby, jejímž základem je vrácení daru poskytnutého žalované. Ta je ve sporu pasivně legitimována, když dar vrátit nechce a tvrdí, že nejsou pro to splněny podmínky. Na základě poskytnutého daru je žalovaná zapsána jako členka družstva, s nímž je spojeno právo užívání družstevního bytu. Vzhledem k vyjádření SBD Anonymizováno, které je připraveno respektovat rozhodnutí soudu v dané věci, není rozhodná absence tohoto subjektu jako účastníka řízení (viz pokyn odvolacího soudu vyjádřený v jeho rozhodnutí čj. 2 Cmo 73/2024-123 z 2. 10. 2024).

6. Po provedení dokazování (dohodou o převodu družstevního bytu, odstoupením od darovací smlouvy, spisem čj. KRPS-91115-59/TČ-2023-010371-KL, znaleckým posudkem č. č. účtu, účastnickým výslechem žalobce) uzavřel, že nejsou dány podmínky pro vrácení daru pro nevděk ve smyslu § 2072 odst. 1 o. z. Za rozhodující považoval duševní onemocnění žalované, jako obdarované. Poukázal zejména na závěry znaleckého posudku z oboru psychiatrie a psychologie, z nějž plyne, že žalovaná trpí duševní poruchou trvalého charakteru s organickou poruchou osobnosti a poruchou s bludy na podkladě poškození centrálního nervového systému. Žalovaná je osobou emočně labilní, trpící bludy a zrakovými halucinacemi. Rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou narušeny vlivem narušeného myšlení a vnímání, v oblasti plánovat, předvídat a domýšlet dopady svého jednání. Je omezena v běžném způsobu života vlivem příznaků této choroby. Selhává logické zpracování informací. Je ovlivněna schopnost správně vnímat prožité a podstatně snížena schopnost toto reprodukovat. Z těchto závěrů je zřejmé, že žalobcem popsané neadekvátní chování žalované je důsledkem její nemoci. Nemůže tak být naplněna podmínky hrubě nedbalého či úmyslného jednání porušující dobré mravy, které je základním předpokladem pro možné vrácení daru z důvodu nevděku. Vzhledem k tomu, že společné soužití účastníků započalo již v jejich pokročilém věku, dalo se očekávat, že s tím jsou spojeny zdravotní problémy toho, kterého z nich. Poukázal rovněž na to, že dle znaleckého posudku sice žalovaná nevykazuje známky týrané osoby, nicméně nelze vyloučit neadekvátní reakce ze strany partnera, příp. tyto mohly být samotným žalobcem vyprovokovány. Vzal za prokázané, že chování mezi účastníky, jehož důsledkem je podaná žaloba se odehrálo vždy pouze mezi nimi, nebylo řešeno navenek, ani Policií ČR. Nelze také dovodit, že by takové jednání, pokud k němu docházelo, byla žalovaná schopna ovládat, a že by bylo takové intenzity, které by porušovalo dobré mravy. Ani v jednání žalované spočívajícím ve výměně zámků a neochotě žalobce do bytu pustit nelze spatřovat úmysl či hrubou nedbalost žalované, kterým by chtěla žalobci ublížit, ale jde o jednání zaviněné duševní nemocí žalované. Rovněž skutečnost, že žalovaná žalobci nepřispívala na náklady spojené s užíváním bytu, je ovlivněna její nemocí. S ohledem na trvalou dušení poruchu není žalovaná schopna ovládat své jednání vůči žalobci a uvědomovat si jeho případnou neadekvátnost, přičemž k popsanému jednání docházelo právě v souvislosti s rozvojem duševní nemoci žalované.

7. V bodech 8-10 odůvodnění napadeného usnesení soud popsal důvody, které jej vedly k zamítnutí dalších návrhů na doplnění dokazování.

8. Z důvodů výše popsaných žalobu zamítl.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení úspěšné žalované jí náleží náhrada nákladů za právní zastoupení, jak vyčíslena v bodě 30 napadeného rozsudku.

10. Žalobce ve včasném odvolání navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Rozsudek považuje za nesprávný. Soud ve svém závěru spočívajícím v tom, že nejsou splněny podmínky pro vrácení daru co do jednání úmyslného či hrubě nedbalého, které by porušovalo dobré mravy zejména pro duševní stav žalované, vycházel ze znaleckého posudku, jež byl zpracován pro potřebu trestního řízení. Nijak se přitom nevypořádal se skutečností, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 25 Nc 3256/2023, kde byla řešena otázka opatrovnictví a svéprávnosti žalované, bylo řízení pravomocně skončeno usnesením z 27. 5. 2024 zastavením řízení. Soud také nesprávně dovodil, že i kdyby žalovaná byla své jednání schopna ovládat, nedosahuje takové intenzity, které by porušovalo dobré mravy. Žalobce vymezil skutečnosti, ve kterých spatřoval důvody pro odvolání daru, ty byly vymezeny z hlediska času a kontextu. Hrubé psychické násilí spočívalo zejména ve slovních urážkách. Od ledna 2023 jej žalovaná osočovala z poměru s paní Anonymizováno, slovně ho urážela, došlo k tomu, že se začal zamykat v ložnici. Již v únoru 2023 byla žalované doporučena návštěva psychiatra, což tato odmítla, o čemž žalobce nevěděl. V důsledku chování žalované se i u žalobce projevily potíže zdravotního rázu. Žalovaná mu vyhrožovala, že vše zveřejní na nástěnce v domě. Žalobce byl ten, který zajištoval chod společné domácnosti, hradil náklady spojené s užíváním bytu, vynakládal jím opatřené finanční prostředky na chod společné domácnosti na rozdíl od žalované, která používala své finanční prostředky pro svoji potřebu. Chata, kterou si koupili je v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Žalobce uhradil celou kupní cenu sám, stejně jako nezbytné rekonstrukce a opravy. V řízení vedeném mezi nimi u Okresního soudu v Kladně se žalobce domáhá zaplacení poloviny kupní ceny a nákladů za rekonstrukce. Znovu poukázal na výměnu zámků v bytě žalovanou, kterou řešila Policie ČR, v důsledku čehož se v dubnu 2023 po poradě s vyšetřovatelem odstěhoval na chatu. To se odehrálo za přítomnosti sousedů. Dokonce jej žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k vyklizení bytu, přestože jí muselo být zřejmé, že na to nemá nárok za situace, kdy žalobce má zřízeno právo doživotního užívání v něm. Od března 2023 docházelo také k rozkolu ohledně přípravy jídla, kdy jej žalovaná osočila, že jí chce otrávit. Podáním trestního oznámení jej žalovaná veřejně zostudila a ublížila mu, když v této věci byli vyslýcháni sousedé z bytu a chaty. Soudem prvního stupně nebyly posouzeny všechny skutkové okolnosti na straně účastníků řízení v závislosti na tom, jak chování žalované mohlo žalobci ublížit. Soud pochybil, pokud neprovedl všechny žalobcem navržené důkazy. Rozhodnutí o jejich zamítnutí dostatečně nezdůvodnil. Soud nezohlednil znalecký posudek realizovaný v řízení o svéprávnosti žalované a zohlednil pouze závěry posudku v trestní věci, o něž opírá závěr o neprovedení důkazu účastnickou výpovědí žalované. Takový důkaz by však mohl soud přesvědčit o intenzitě nevhodného chování žalované vůči žalobci. Žalobce navrhl k prokázání intenzity chování žalované vůči žalobci důkazy, jejichž provedení soud zamítl. Nechť jsou provedeny odvolacím soudem. Navržení svědci Anonymizováno, byli před Policií ČR slyšeni pouze do úředního záznamu, nebyli slyšeni jako svědci, resp. nebyli tak poučeni. Navržené svědkyně Anonymizováno sice nebyla přítomna závadovému jednání žalované vůči žalobci nicméně, je sousedkou, která chování žalované vůči žalobci slyšela přes stoupačky v domě. Nesprávně byl také zamítnut návrh na provedení důkazu CD nahrávkami. Soud nezdůvodnil, z jakých důvodů neprovedl důkaz výzvou k vyklizení a protokoly ze spisu Okresního soudu v Kladně ve věci zaplacení poloviny uhrazených služeb žalobcem.

11. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Má zato, že nejsou naplněny podmínky pro vrácení daru pro nevděk žalovanou. Žalobcem popsané jednání žalovaná vnímá jako důsledek partnerské krize účastníků. Její jednání nedosáhlo takové intenzity, aby se dalo kvalifikovat jako porušení dobrých mravů. Nedošlo k naplnění objektivního hlediska.

12. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k následujícím závěrům.

13. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

14. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že je nutné rozlišovat mezi věcnou legitimací účastníků řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není a naléhavým právním zájmem na požadovaném určení. Věcnou legitimaci k určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně věcně legitimován (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z 31. 5. 2011 sp. zn. 29 Cdo 3469/2009).

15. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a dále tam, kde určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků.

16. Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, nemá-li žalobce k dispozici jiný právní prostředek, jehož pomocí by mohl své právo účinněji hájit. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3469/2009 z 31. 5. 2011, sp. zn. 27 Cdo 3306/2019 z 23. 10. 2019, sp. zn. 27 Cdo 223/2018 z 24. 4. 2018)

17. Není sporu o tom, že žalobce na žalovanou převedl dohodou o převodu členských práv a povinností družstevní podíl výše uvedený. V žalobě tvrdí, že z důvodu jím uvedených, od této dohody odstoupil a jsou dány podmínky pro vrácení daru. Žalobce a žalovaná (jako strany dohody o převodu členských práv a povinností), tj. jako účastníci právního vztahu, o který v řízení jde, jsou proto věcně legitimováni v řízení o určení vlastnického práva k družstevnímu podílu. Žalobci jako převodci družstevního podílu svědčí aktivní legitimace v řízení o určení vlastnického práva k družstevnímu podílu a žalovaná jako nabyvatel družstevního podílu a členka družstva je ve sporu pasivně legitimována.

18. Pokud žalovaná tvrdí, že je členkou družstva, kdy družstevní podíl nabyla v souladu se dohodou uzavřenou se žalobcem a není dán důvod pro jeho vrácení, pak nemá žalobce jinou možnost než se domoci svého práva žalobou na určení prostřednictvím této určovací žaloby. Tím je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

19. S ohledem na potvrzení SBD Anonymizováno, že družstvo je připraveno respektovat rozhodnutí soudu ve věci samé a jednat jako se členem družstva v souladu se závěry tohoto řízení a v souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22.9.2023, sp. zn. 27 Cdo 1308/2022 platí, že není nutné, aby účastníkem řízení bylo družstvo.

20. Podle § 2072 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

21. Z konstantní judikatury vyplývá, že k tomu, aby dárce mohl odvolat dar pro nevděk se kumulativně vyžaduje naplnění objektivního a subjektivního kritéria a výzva k vrácení daru adresovaná obdarovanému, v níž jsou důvody pro vrácení daru vymezeny (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3370/2017 z 26. 6. 2018). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2125/2009 z 14. 4. 2011, 33 Cdo 3438/2015 z 29. 10. 2015 platí, že výzva k vrácení daru je jednostranným právním jednáním, v níž dárce uvede konkrétní skutečnosti, ve kterých spatřuje důvod pro odvolání daru (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1620/2001 z 12. 12. 2002). Za nevděk lze považovat psychické týrání nebo neposkytnutí pomoci dárci (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1989/2014 nebo sp. zn. 33 Cdo 4623/2017) nebo i nesplnění smluvní povinnosti.

22. Ve vztahu k řešení otázky, zda jednání žalované je způsobilé naplnit podmínky pro vrácení daru pro nevděk, má odvolací soud zato, že lze vyjít z důkazů provedených soudem prvního stupně. Dokazování jím provedené lze považovat pro posouzení nároku jako dostatečné. Zjištění z něj učiněná se opírají o důkazy v řízení provedené.

23. Odvolací soud pouze doplnil dokazování usnesením Okresního soudu v Kladně č. j. 25 Nc 3256/2023-100 z 27. 5. 2024, z něhož zjistil, že se jedná o rozhodnutí ve věci svéprávnosti posuzované Jméno žalované (žalované). Řízení bylo vedeno z podnětu Okresního zastupitelství v Kladně, kdy v rámci trestního řízení vedeného proti jiné osobě byl na posuzovanou zpracován znalecký posudek, podle kterého posuzovaná trpí duševní poruchou, která narušuje její ovládací a rozpoznávací schopnosti.

24. Je nerozhodné, že závěr soudu prvního stupně ohledně duševního stavu žalované se opírá o znalecký posudek zpracovaný pro potřebu trestního řízení. Podstatná je okolnost, že znalkyně jsou jmenované z odvětví psychiatrie a psychologie a předmětem znaleckého zkoumání bylo posouzení psychologického a psychického stavu žalované, tzn. jsou osobami kompetentními se vyjádřit k duševnímu stavu žalované a vyslovit závěr ohledně tohoto, zda žalovaná trpí duševní poruchou a jak takové onemocnění ovlivňuje její jednání a konání.

25. Lze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že nejsou splněny podmínky pro vrácení daru žalovanou žalobci z důvodu nevděku.

26. Z provedených důkazů má odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně za prokázané, že jednání žalované, které bylo definováno v odstoupení od darovací smlouvy z 20. 6. 2023, bylo ovlivněno její duševní nemocí, kterou prokazatelně trpí a docházelo k němu poté, kdy žalovaná onemocněla. Ke zhoršení vzájemných vztahů došlo od roku 2021, kdy se objevily zdravotní potíže žalované. K žalobcem vytýkanému jednání docházelo při konfliktech odehrávajících se mezi účastníky, bez přítomnosti třetích osob. Ze znaleckého posudku dále vyplývá, že důsledkem duševního onemocnění žalované je skutečnost, že nedokáže své jednání ovládat. Z provedeného dokazování pak nevyplývá, že by intenzita takových konfliktů byla takového rozsahu, že by si vyžádala zásah třetích osob, či orgánů, nebo by o nich existovaly jakékoli záznamy, z nichž by se daly vyčíst objektivní informace. Není sporu o tom, že došlo z iniciativy žalované k výměně zámků v předmětném bytě a tato otázka byla řešena Policií ČR, nicméně i při vědomí toho, že žalobci svědčí doživotní užívací právo k předmětnému bytu, nelze dovodit, že by takové jednání bylo intenzity, že by se dalo hovořit o nevděku žalované. Je třeba vnímat takové jednání optikou duševní nemoci žalované. Nelze ani pominout zjištění znalců, že nelze vyloučit neadekvátní chování ze strany partnera (tj. žalobce).

27. Z důvodů uvedených v předchozím odstavci proto nelze dospět k závěru, že by intenzita popsaného jednání žalované byla relevantní okolností pro odvolání daru žalobcem.

28. S ohledem na výše uvedené je pak nerozhodné, jak vytýkané chování žalované vnímal žalobce a zda je tak naplněno subjektivní kritérium pro odvolání daru žalobcem.

29. K otázce neprovedení všech žalobcem navržených důkazů lze odkázat na závěry soudu prvního stupně uvedené v bodě 8, 9, 10 odůvodnění napadeného rozsudku, z nichž vyplývá, že tyto byly zamítnuty pro nadbytečnost (výslech žalované, zvukovou nahrávkou, výzvou k vyklizení a odpovědí žalobce na tuto výzvu, protokoly Okresního soudu v Kladně ve věci žaloby na uhrazení služeb) nebo se jednalo o důkazy, jejichž provedení bylo pro posouzení věci bez významu, neboť se jednalo o důkazy, které nemohly prokázat tvrzené důvody vrácení daru (výzva k zaplacení, výpis salda, výslech svědkyně Anonymizováno a manželů Anonymizováno). Neprovedení důkazu zvukovou nahrávkou za přijetí závěru o tom, že chování žalované bylo ovlivněno její duševní nemocí a nebyla schopna takové jednání ovládat, nemělo pro posouzení dané věci žádný význam, resp. nemohlo zvrátit závěr soudu výše uvedený zvrátit. Není povinností soudu provést všechny účastníky navržené důkazy, je třeba uvést, jaké důkazy soud provede a které nikoliv, přičemž neprovedení navržených důkazů je třeba odůvodnit.

30. Odvolací soud se ztotožňuje s tím, že důkazní návrhy v rozsahu, ve kterém byly zamítnuty a opětovně žalobcem navrženy k provedení odvolacím soudem, nemohly pro posouzení projednávané věci ničeho nového přinést, a proto i odvolací soud jejich provedení zamítl.

31. S ohledem na výše uvedené, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. pro jeho věcnou správnost včetně výroku o nákladech řízení, jak vyčísleny v bodě 30 odůvodnění napadeného rozsudku.

32. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v odvolacím řízení úspěšné žalované náleží náhrada nákladů za její právní zastoupení sestávajících se z tří úkonů právní služby po 5 620 Kč (za vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 21. 1. 2026 a 9. 6. 2026, vše podle § 7.5, § 9 odst. 4 písm. a) AT), tří náhrad hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 AT), cestovné ve výši 1 380 Kč (2x 79 km/41,90 Kč/ 1 l/benzin 95/ osobní automobil BMW 3 combi/ RZ SPZ/ zákl. náhrada 5,9/ sazba 8,73244/ 1 km/ průměrná spotřeba 6,76 l/100 km), náhrada za ztrátu času 12x půlhodiny po 150 Kč, tj. celkem 1 800 Kč, 21% DPH 4 491 Kč (§ 137 o. s. ř.). Náklady řízení jsou splatné k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešena právní otázka posouzena jinak. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekučně.