Vrchní soud v Praze · Usnesení

2 Cmo 168/2021

č. j. 2 Cmo 168/2021-548

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-20 · VRACENI · ECLI:CZ:VSPH:2021:2.Cmo.168.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Vrchní soud v Praze zrušil usnesení soudu prvního stupně, které určilo za procesního nástupce zemřelé žalované jejího manžela, protože soud neodůvodnil, proč mu přisuzuje plnou odpovědnost za dluhy. Soud upozornil, že podle právního řádu Slovenské republiky je dědic odpovědný za dluhy jen do výše zděděného majetku, nikoli jako univerzální sukcesor. Rozsah odpovědnosti musí být posouzen předem, než se rozhodne o nástupnictví, a to podle právního řádu, který se vztahuje na dědické řízení. Proto bylo usnesení zrušeno a věc vrácena k novému posouzení podle ustanovení § 107 o. s. ř.

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudkyň JUDr. Ivany Wolfové a JUDr. Jitky Malé ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená rodné přijmení Datum narození žalované, zemřelá dne Anonymizováno posledně bytem adresa o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání Anonymizováno, narozeného dne Anonymizováno, bytem Anonymizováno, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. května 2021, č. j. 48 Cm 140/2013-539 Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že v řízení se bude pokračovat místo žalované s jejím právním nástupcem Anonymizováno, narozeným dne Anonymizováno (dále jen „Anonymizováno“). V odůvodnění usnesení uvedl, že rozsudkem ze dne 22. 7. 2019, č. j. 48 Cm 140/2013-465, rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení směnečné pohledávky ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou. O odvolání proti tomuto rozsudku bylo rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 5. 2020, č. j. 2 Cmo 256/2019-488, proti kterému podala žalobkyně včasné dovolání. Soud prvního stupně konstatoval, že žalovaná podle sdělení Okresního soudu v adresa dne 21. 10. 2019 zemřela. Podle usnesení uvedeného soudu ze dne 19. 6. 2020, sp. zn. 5 D 697/2019, čistá hodnota dědictví po zemřelé žalované činí 337,52 EUR. Veškerý majetek, který náležel do pozůstalosti, přitom nabyl Anonymizováno. Na základě toho soud prvního stupně postupoval podle ustanovení § 107 odst. 1 a 2 o. s. ř. a rozhodl, že v řízení bude pokračovat s Anonymizováno jako právním nástupcem žalované. Uvedl dále, že na jeho majetek je od roku 2001 prohlášen konkurs a že řízení bude po právní moci usnesení o procesním nástupnictví přerušeno do odpadnutí překážky plynoucí z ustanovení § 14 odst. 1, písm. c/ zákona o konkursu a vyrovnání.

2. Proti usnesení se v zákonem stanovené lhůtě odvolal Anonymizováno. Poukázal na to, že žalovaná byla současně občanem Slovenské republiky i České republiky a že obvyklé bydliště měla s ním jako manželem v adresa, kde bydleli cca 15 let. Dědické řízení bylo vedeno podle právního řádu Slovenska, a to v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. Anonymizováno. Anonymizováno poukázal na to, že dědic odpovídá za dluhy zůstavitele pouze do výše zděděného majetku a není tak univerzálním sukcesorem. Podstatný rozdíl v dědickém právu přitom spočívá v tom, že podle českého práva dědic dědí jmění, tj. majetek i dluhy, v podstatě bez omezení. Soud prvního stupně vyhodnotil situaci nesprávně podle českého právního řádu, když Anonymizováno označil za univerzálního sukcesora, a nesprávně poukázal na ustanovení § 14 odst. 1 písm. c/ zákona o konkursu a vyrovnání. Vzhledem k tomu, že zděděný majetek je bagatelní, není procesního nástupce, v důsledku čehož je třeba zastavit dovolací řízení. Anonymizováno poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2014, sp. zn. 31 Cdo 1170/2012, ze kterého citoval podstatné závěry. Vyjádřil zároveň nesouhlas s konstatováním soudu prvního stupně, že mu v budoucnu hodlá znovu doručit rozsudek odvolacího soudu, neboť tento je již pravomocný, když doručen byl jemu jako zástupci žalované s plnou mocí.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že nejsou podmínky pro jeho potvrzení ani pro jeho změnu.

4. Podle ustanovení § 107 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde (odstavec 2). Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení (odstavec 4). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5 věta první).

5. Z obsahu spisu se podává, že žalovaná dne 21. 10. 2019 zemřela a tedy ve smyslu ustanovení § 19 o. s. ř. pozbyla tímto dnem způsobilost být účastníkem řízení. Důsledkem uvedené skutečnosti je mimo jiné zánik plné moci, kterou dne 4. 4. 2016 udělila Anonymizováno (§ 28 odst. 5 o. s. ř.). Lze tak se soudem prvního stupně souhlasit v tom, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 5. 2020, č. j. 2 Cmo 256/2019-488, není dosud pravomocný, neboť doručován byl Anonymizováno jako zmocněnci žalované v době, kdy jemu udělená plná moc již zanikla.

6. Pokud jde o otázku procesního nástupnictví na straně zemřelé žalované, jeví se vhodným připomenout závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2014, sp. zn. 31 Cdo 1170/2012 (R 30/2015), podle kterých v případě, že rozsah odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem odůvodňuje závěr, že bude (má být) splněna jen část pohledávky zůstavitelova věřitele, má zůstavitel procesního (a právního) nástupce jen v takovém rozsahu, v jakém dědic odpovídá za zůstavitelův dluh. V rozsahu neuspokojované části pohledávky nemá zůstavitel procesního nástupce, pročež povaha věci neumožňuje pokračovat v řízení o celé pohledávce a soud proto podle ustanovení § 107 odst. 5 věty první o. s. ř. zastaví řízení v takovém rozsahu, v jakém dědic za dluh neodpovídá. Míru (rozsah) odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele (a za přiměřené náklady spojené s pohřbem) je přitom nutné zásadně zkoumat v souvislosti s řešením otázky, zda a s kým bude v řízení pokračováno (podle ustanovení § 107 o. s. ř.), nikoliv až při rozhodování o věci samé, neboť posouzení rozsahu odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem se neprojevuje jako okolnost, která by byla významná pro rozhodnutí ve věci samé, ale již v rámci zkoumání podmínek řízení (posléze vyjádřené rozhodnutím o tom, s kým bude v řízení pokračováno na místě účastníka, který ztratil po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení). Shodný závěr (co do způsobu, jakým je v probíhajícím řízení nutné zohlednit rozsah odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele a za přiměřené náklady spojené s pohřbem) je zastáván rovněž odbornou literaturou (srov. např. Drápal, L., Bureš, J., a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 724, nebo Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šínová, R. a kol: Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 374).

7. Z ověřené kopie usnesení Okresního soudu adresa ze dne 19. 6. 2020, sp. zn. 5 D/697/2019, se podává, že čistá hodnota dědictví byla určena výrokem I. usnesení ve výši 337,52 EUR, přičemž dědictví v této výši nabyl na základě dědické dohody Anonymizováno. Vzhledem k tomu, že dědické řízení bylo vedeno podle právního řádu Slovenské republiky, bylo podle odvolacího soudu namístě posoudit odpovědnost Anonymizováno za dluhy žalované podle tohoto právního řádu.

8. Jak z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, soud prvního stupně se v něm omezil na odkaz na ustanovení § 107 odst. 1 a 2 o. s. ř., aniž by vysvětlil, na základě čeho seznal Anonymizováno odpovědným za žalobou uplatněné nároky v plném rozsahu, tedy aniž by se jakkoli vyjádřil k otázce míry jeho odpovědnosti za dluhy zemřelé žalované ve smyslu závěrů shora uvedeného usnesení Nejvyššího soudu. Z odůvodnění napadeného usnesení nelze zjistit ani to, podle jakého právního řádu rozsah odpovědnosti jmenovaného za dluhy žalované posuzoval (pokud tento rozsah vůbec posuzoval), když informace o rozhodném právu v odůvodnění usnesení zcela absentuje. Usnesení je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť v něm nejsou obsaženy základní úvahy, na jejichž základě soud prvního stupně dovodil plnou odpovědnost Anonymizováno za dluh žalované, jak žalobou byl vůči ní v soudním řízení uplatněn.

9. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil postupem podle ustanovení § 219a odst. 1, písm. b/ o. s. ř. a rozhodl o vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1, písm. a/ o. s. ř.). Na soudu prvního stupně bude, aby znovu posoudil předpoklady procesního nástupnictví na straně žalované ve smyslu ustanovení § 107 o. s. ř. Vázán přitom bude právním názorem odvolacího soudu, jak výše byl vyjádřen (§ 226 odst. 2 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.