2 Cmo 28/2026

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Radima Novotného a JUDr. Jitky Malé, ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , bytem Adresa žalobce , zastoupený advokátem Jméno advokáta LL.M., sídlem Adresa advokáta , proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované , bytem Adresa žalované , Anonymizováno bytem Adresa žalované Anonymizováno zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce , bytem Adresa zmocněnce , o zaplacení 260 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. března 2025, č. j. 13 Cm 113/2024-39

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce na náhradu nákladů odvolacího řízení 23 788,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2024, č. j. 13 Cm 113/2024-13 (výrok I. rozsudku) a rozhodl o povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů námitkového řízení žalobci, a to ve výši 23 788,60 Kč (výrok II. rozsudku).

2. V odůvodnění rozsudku uvedl, že žalobce se domáhal vůči žalované zaplacení směnečného peníze ve výši 260 000 Kč s 6% úrokem p. a. od 16. 11. 2021 do zaplacení a odměny ve výši 866,66 Kč. Žalobce na podporu svého nároku uvedl, že společnost , právnická osoba, (nyní Havrlastav s.r.o.) vystavila v Praze dne 15. 5. 2020 na řad žalobce směnku vlastní s doložkou bez protestu, kterou se zavázala zaplatit v Praze dne 15. 11. 2021 směnečný peníz ve výši 260 000 Kč. Žalovaná směnku podepsala jako směnečný rukojmí. Směnka, po předložení výstavci v den splatnosti směnky, nebyla žádným ze směnečných dlužníků zaplacena.

3. Směnečným platebním rozkazem ze dne 19. 11. 2024, č. j. 13 Cm 113/2024-13 bylo žalované uloženo zaplatit směnečný peníz ve výši 260 000 Kč s příslušenstvím a odměnou s uložením povinnosti k náhradě nákladů řízení ve výši 42 507,50 Kč.

4. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasné a odůvodněné námitky. V námitkách uvedla, že směnka je neplatná, když jménem výstavce směnky měl jednat , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako jednatel. Ten však není ani nikdy nebyl jednatelem společnosti , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, předmětnou směnku nepodepsal. Žalobkyně učinila současně sporným, že by ji podepsal žalobce. Namítla, že ani ona, ani výstavce směnky neobdrželi výzvu k úhradě dluhu. Označení remitenta směnky, kterým je žalobce, má za vnitřně rozporné, když je na směnce uvedeno, že je trvale bytem , adresa, , ve skutečnosti byl trvale bytem , adresa, , Bratislava (nyní , adresa, ).

5. Po provedeném dokazování soud prvního stupně pohledávku žalobce posoudil jako oprávněnou s tím, že právní poměry účastníků se řídí zákonem č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ).

6. V řízení bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, , vystavila v Praze dne 15. 5. 2020 na řad žalobce směnku vlastní, kterou se zavázala zaplatit 15. 11. 2021 na adrese , adresa, směnečnou sumu 260 000 Kč. Směnka byla opatřena doložkou bez protestu. Žalovaná směnku podepsala k doložce směnečný rukojmí. Dopisem ze dne 27. 9. 2024 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení sporné směnky, a to zasláním výzvy na adresu žalované v , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

7. Směnku vyhodnotil soud jako směnku platnou podle čl. I. § 75 ZSŠ se závěrem o tom, že směnka má všechny obligatorní náležitosti, jak jsou zákonem předepsány.

8. Konstatoval tři okruhy námitek žalované, kterými se bránila proti směnečné pohledávce žalobce. Tvrdila, že směnka je neplatná, když jménem výstavce ji měl podepsat , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako jednatel, ten však jednatelem společnosti nikdy nebyl a navíc podpis není jeho. Označení remitenta směnky je vnitřně rozporné, protože na směnce je uvedeno jeho bydliště , adresa, , ve skutečnosti však bydlel na adrese , adresa, , , Anonymizováno, . Směneční dlužníci nebyli vyzváni k úhradě dluhu. Námitky neshledal důvodné z níže uvedených důvodů.

9. Pokud jde o podpis výsuvce odkázal soud prvního stupně na čl. I. § 75 ve spojení s § 32 ZSŠ a odkázal i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2020, sp. zn. 29 Cdo 3020/2020. Konstatoval, že platnost směnky je dána výhradně tím, že směnka splňuje formální požadavky na obsahové náležitosti cenného papíru s tím, že pro platnost směnky je nezbytné, aby jednotlivé údaje byly objektivně možné a nebyly ve vzájemném rozporu. Zda za výstavce - právnickou osobu směnku podepsala osoba k tomu oprávněná, nemá vliv na formální platnost směnky, nýbrž je významné pro posouzení toho, zda je tato právnická osoba ze směnky zavázána. Na podporu svého závěru odkázal soud na judikaturou Nejvyššího soudu, podle které nedostatek právní subjektivity výstavce směnky vlastní není samo o sobě důvodem neplatnosti směnečného závazku výstavce pro vadu formy, proto nemá vliv ani na platnost závazku směnečného rukojmí.

10. Jako nedůvodnou vyhodnotil i námitku vnitřního rozporu v označení remitenta směnky z důvodu označení bydliště , adresa, namísto , adresa, , , Anonymizováno, . Remitent směnky (žalobce) je na směnce označen pouze jednou, a to jménem, příjmením, datem narození a bydlištěm. Žádný z těchto údajů není na směnce uveden vícekrát. Vnitřní rozpor některého z těchto údajů tak nepřipadá vůbec v úvahu. Pokud jde o označení remitenta, zákon nepředpisuje žádný zvláštní požadavek pro jeho označení. Pokud jde o udaný údaj o místě pobytu, může jím být jakákoli adresa, která nemusí nutně odpovídat úředně vedené adrese trvalého pobytu osoby, ale může to být jakékoli místo, kde se tato osoba zdržuje nebo hodlá zdržovat.

11. Stejně tak byla shledána nedůvodná námitka, že žalovaní nebyli vyzváni k úhradě dluhu. Výzvou k úhradě směnečného dluhu je předložení směnky k placení jejímu výstavci. V této souvislosti soud odkázal na právní úpravu čl. I. § 38 ve spojení s § 44, § 53, § 77 odst. 1 a § 78 odst. 1 ZSŠ. Odkázal i na to, že důkazní břemeno k prokázání toho, že směnka nebyla předložena výstavci v zákonem dané lhůtě k placení nese výstavce směnky a směnečný rukojmí. I pokud by tato skutečnost byla žalovanou prokázána, nezprošťovalo by ji to povinnosti k zaplacení směnečného peníze, ale mohlo by ji to zbavit povinnosti platit 6% úrok a směnečnou odměnu (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1937/2000, 29 Cdo 3964/2007). Vzhledem ke zjištění, že směnka nebyla honorována v průběhu námitkové lhůty, nemůže ani případný nedostatek prezentace směnky při splatnosti zprostit žalovanou povinnosti směnku platit a uhradit v plném rozsahu i další postižní práva.

12. Směnečný platební rozkaz byl soudem prvního stupně ponechán v plném rozsahu v platnosti a o nákladech námitkového řízení bylo rozhodnuto ve prospěch žalobce podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

13. Proti rozsudku se v zákonem stanovené lhůtě odvolala žalovaná (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). Rozsudek napadla v celém rozsahu s odkazem na důvody podle § 205 odst. 2, písm. c), d) e) a g) o. s. ř. S odůvodněním soudu se neztotožnila. Pokud jde o námitku neplatnosti směnky, zneužití práva žalobcem namítla, že pokud není směnka platná, není platný ani závazek avalisty. Předmětná směnka je neplatná, když jako výstavce směnky je uvedena společnost , právnická osoba, jednající jednatelem , Jméno zmocněnce, , který nikdy jednatelem společnosti nebyl a je skutečností, že směnku nepodepsal. Jde-li o podpis právnické osoby, ze směnky musí být patrno, o jakou osobu jde, směnka musí obsahovat údaj obchodní firmy a současně musí být podepsána fyzickou osobou oprávněnou jejím jménem, respektive za ni jednat. Žalovaná odkázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 Cmo 615/95, případně 5 Cmo 252/1994 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3639/2022. Žalovaná má zato, že v dané věci je třeba rozlišit, zda směnku podepsal za společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, a zavázal se tak ze směnky jakožto fyzická osoba (právnickou osobu zavázat nemohl, neboť nikdy nebyl její jednatel), anebo je grafický projev vůle (podpis) úplně jiné osoby a zda tedy tento rozpor mezi osobou označenou jako jednatel a osobou, která skutečně směnku podepsala, nezpůsobuje její neplatnost. Soud prvního stupně měl postavit na jisto, čí je podpis na směnce, zda je to opravdu podpis žalobce. Závěr soudu, že směnka je platná a formálně je podpis výstavce platný a je to podpis žalobce, je nesprávný. Nesporné je, že jediným jednatelem a společníkem společnosti , právnická osoba, , byl v rozhodné době žalobce. Směnku vystavil žalobce fakticky sám sobě a byl jedinou osobou, která mohla reálně ovlivnit splnění směnečného závazku. V této souvislosti podala žalovaná podnět orgánům činným v trestním řízení a navrhuje, aby bylo předmětné řízení přerušeno do doby, než bude její trestněprávní podnět prověřen (do spisu doložila kopii podnětu orgánům činným v trestním řízení). K této námitce dále odkázala na dobré mravy (§ 3 odst. 1 o. z.) a poctivý obchodní styk. Zabývá se výkladem tohoto pojmu a dovozuje, že žalobce nejednal v zájmu jím zastupované společnosti , právnická osoba, a jednal pouze a jedině v zájmu svém. V odvolání setrvala na námitce, že nebyla, stejně jako výstavce, nikdy vyzvána k úhradě dluhu. Setrvala i na námitce vnitřního rozporu v označení oprávněné osoby s ohledem na uvedené místo pobytu. Navrhla změnu napadeného rozsudku a uplatnila právo na náhradu nákladů řízení.

14. K odvolání žalované se písemným podáním vyjádřil žalobce. V úvodu podaného vyjádření odkázal na skutkově shodnou věc vedenou pod sp. zn. 20 Cm 223/2024 ve spojení s potvrzujícím rozsudkem odvolacího soudu pod sp. zn. 2 Cmo 158/2025. Procesní obranu žalované a jí uváděné důvody považuje za nedůvodné. V další části vyjádření shrnuje námitky žalované a konstatuje jejich obsah. Jednalo se o námitku neplatnosti směnky, když za výstavce směnky, tuto podepsal , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který nikdy nebyl jednatelem výstavce a je skutečností, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, směnku nepodepsal. Označení oprávněného ze směnky je vnitřně rozporné, když na směnce je uvedeno, že je trvale bytem , adresa, a ve skutečnosti byl trvale bytem , adresa, . Výstavce ani žalovaná jako směneční rukojmí nebyli nikdy vyzváni k úhradě dluhu. S odkazem na obsah námitek žalobce uvedl, že žádné námitky týkající se rozporu jednání žalobce s dobrými mravy žalovaná ve svých námitkách z 8. 12 .2024 neuplatnila (nemůžou být ani přípustným odvolacím důvodem). K námitce neplatnosti směnky z důvodu, že ji podepsal za výstavce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který nebyl nikdy jednatelem výstavce uvedl žalobce, že se s ní soud vypořádal dostatečně, když konstatoval, že k formální platnosti směnky postačuje alespoň formální platnost podpisu, tedy na směnce umístěný podpis výstavce, přičemž je nepodstatná skutečnost, že text směnky zahrnuje nepřesný údaj o zastoupení osobou , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V námitce, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, směnku nepodepsal, a že tato osoba nebyla nikdy jednatelem se žalovaná shoduje se žalobcem i soudem prvního stupně a není zřejmé, v čem spatřuje důvod neplatnosti směnky. Žalovaná v námitkách toliko namítala, že směnku nepodepsal žalobce, což ovšem nikterak nepodložila. V dokazování bylo naopak možné vycházet z toho, že směnečná listina obsahovala doložku úředně ověřeného podpisu výstavce i žalované (nadto pravost podpisu výstavce plyne i z toho, že se jedná o podpis samotného žalobce, který jej nijak nezpochybnil). Odvolací důvod spočívající v tvrzení, že se soud měl zabývat tím, že směnku podepsal , Anonymizováno, , Anonymizováno, , je tak zcela nesmyslný, když žádná ze stran netvrdila, že by se mělo jednat o podpis , Jméno zmocněnce, . Zkreslující je i tvrzení žalované, že žalobce vystavil směnku sám sobě, když žalovaná nerozlišuje mezi jednáním fyzické osoby za sebe a za právnickou osobu. Podle žalobce, žalovaná takovou argumentaci použila, aby otevřela prostor pro argumentaci ohledně nemravného jednání žalobce. Žalobce opakuje, že se jedná o nepřípustné novoty, když taková tvrzení nebyla součástí námitek žalované z 8.12.2024. Pokud jde o další odvolací důvody jedná se pouze o opakování již uplatněných námitek a není zřejmé, v čem je spatřováno pochybení soudu prvního stupně. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku s nárokem na náhradu nákladů odvolacího řízení.

15. Odvolací soud přezkoumal rozsudek a řízení před soudem prvního stupně podle § 211, § 212a, § 214 odst. 1 o. s. ř. a neshledal odvolání žalované důvodným.

16. Předmětem odvolacího řízení je přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o námitkách žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.). Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočívá v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání námitek a správnosti závěrů soudem na základě toho přijatých.

17. Při přezkoumání napadeného rozsudku vycházel ze soudem zjištěného skutkového stavu věci a obsahu spisu. Dokazování neopakoval ani nedoplňoval.

18. Pokud jde o právní úpravu věci je třeba vyjít z následujících ustanovení zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ), jak ostatně správně konstatoval soud prvního stupně.

19. Podle čl. I. § 75 ZSŠ vlastní směnka obsahuje:1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu3. údaj splatnosti4. údaj místa, kde má být placeno5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno6. datum a místo vystavení směnky7. podpis výstavce20. Podle čl. I. § 30 odst. 1 ZSŠ může být zaplacení směnky pro celý směnečný peníz nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Podle čl. I. § 31 odst. 1 a 2 ZSŠ rukojemské prohlášení se píše na směnku nebo na přívěšek Rukojemství se vyjadřuje slovy jako rukojmí nebo jinou doložkou stejného významu a rukojmí se podepíše. Podle čl. I. § 32 odst. 1 ZSŠ je směnečný rukojmí zavázán jako ten, za koho se zaručil.

21. Podle čl. I. § 38 odst. 1 ZSŠ směnku splatnou v určitý den musí majitel předložit k placení v den platební nebo v jeden ze dvou následujících pracovních dní.

22. Podle čl. I. § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat 1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, 2. šestiprocentní úroky ode dne splatnosti, 3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty, 4. odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

23. Podle čl. I. § 47 odst. 1 a 2 ZSŠ jsou všichni, kdož směnku vystavili, přijali, indosovali nebo se za ni zaručili, zavázáni majiteli rukou společnou a nerozdílnou. Majitel může žádat plnění na každém z nich nebo na několika z nich a nebo na všech dohromady a není vázán pořadím, v kterém se zavázali.

24. Odvolací soud, jak shora již uvedeno, vyšel ze skutkového stavu věci, jak jej zjistil soud prvního stupně a je shodného náhledu na to, že žalobce uplatnil právo z platné směnky vlastní, z níž žalobci podle čl. I. § 78 odst. 1 ZSŠ ve spojení s čl. I. § 28 ZSŠ vznikl vůči výstavci směnky přímý nárok na zaplacení směnečného peníze spolu se směnečným příslušenstvím a směnečnou odměnou. Žalovaná na pozici směnečného rukojmí je pak zavázána stejně jako výstavce směnky, za něhož se žalovaná podpisem směnky zaručila a je přímým dlužníkem.

25. Stejně jako soud prvního stupně vycházel odvolací soud z obsahu podaných námitek, ve kterých žalovaná tvrdila, že předmětná směnka je neplatná, když jako výstavce směnky je uvedena společnost , právnická osoba, jednající jednatelem , Jméno zmocněnce, , který není a nikdy nebyl jednatelem společnosti, a je skutečností, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, směnku nepodepsal. Označení oprávněného ze směnky je vnitřně rozporné, když je zde uvedeno trvale bytem , adresa, namísto , adresa, , , Anonymizováno, , žalovaná ani výstavce směnky nebyli nikdy vyzváni k úhradě dluhu.

26. Odvolací soud předně konstatuje, že podle § 172 odst. 1 o. s. ř. je stanovena 15 denní lhůta pro podání námitek, v nichž musí být uvedeno vše, co žalovaný proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá.

27. V návaznosti na uvedenou právní úpravu je tedy zřejmé, že i odvolací soud přezkoumává správnost závěrů soudu prvního stupně v rozsahu podaných námitek. Jestliže strana žalovaná v podaném odvolání namítá zneužití práva žalobcem a tvrdí, že žalobce byl v předmětné době (době vystavení směnky) jediným jednatelem a společníkem , právnická osoba, a směnku žalobce tedy vystavil sám sobě a navíc byl nesporně jedinou osobou, která mohla ovlivnit fakt, zda bude závazek ze směnky výstavcem splněn či nikoliv, jedná se o tvrzení zcela nové, uplatněné po koncentrační lhůtě k podání námitek a není možné se jím zabývat. Stejné platí o tvrzení žalované, že žalobce již v době podpisu směnky mohl počítat s tím, že závazek uhrazen nebude, a že směnku uplatní vůči žalované a jedná se tedy o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy a dále o tvrzení, že v době podpisu směnky žalobce již nebyl jednatelem společnosti , právnická osoba28. Pokud jde o námitku žalované, že směnka je neplatná, protože jménem výstavce ji měl podepsat Kamil Horáček jako jednatel, který však jednatelem nikdy nebyl a navíc není podpis jeho, je odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně, že námitka není důvodná.

29. Podle čl. I. § 75 ZSŠ podmínkou platnosti směnky je podpis výstavce. Jedná se o jednu z obligatorních náležitostí nezbytných pro platnost směnky podle citované právní úpravy. Skutečnost, zda směnku podepsala za výstavce osoba k tomu oprávněná, nemá vliv na formální platnost směnky. Takové zjištění by mělo význam teprve v okamžiku otázky materiální platnosti směnky, tedy otázky, zda je právnická osoba ze směnky zavázaná. V řízení předložená směnka je směnkou platnou a soudu nelze vytýkat formální přístup. Pokud jde o námitku platnosti materiální, odvolací soud jen pro úplnost pohledu, konstatuje, že takovou námitku může uplatnit osoba výstavce, nikoli osoba směnečného rukojmího, který má právo na takovou námitku, ale pouze ve vztahu ke svému podpisu.

30. Stejně tak je třeba posoudit námitku týkající se nepravého podpisu za výstavce směnky, když taková námitka žalované nepřísluší. Soud prvního stupně případně odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 3020/202 a dále i rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5 Cmo 11/2002).

31. Důvodná není ani námitka vnitřní rozpornosti v označení remitenta směnky, když na směnce je uvedena adresa bydliště , adresa, namísto , adresa, , , Anonymizováno, . Vnitřní rozpor na směnce, jak správně dovodil soud prvního stupně, nepřipadá vůbec v úvahu, když zákon, pokud jde o označení remitenta, nemá žádný zvláštní požadavek na jeho označení. Pokud jde o fyzickou osobu je nezbytné uvést jméno a příjmení, ostatní údaje nejsou nezbytné. Údajem o místě pobytu může být skutečně jakákoli adresa, která nemusí odpovídat adrese trvalého pobytu podle veřejných rejstříků a může jím být jakákoli adresa, kde se osoba remitenta zdržuje či hodlá zdržovat.

32. Důvodná není ani námitka, že ani výstavce a ani žalovaná jako směnečný rukojmí nebyli vyzváni k úhradě dluhu ze směnky. Soud prvního stupně při posouzení této námitky vycházel z čl. I. § 38 ZSŠ ve spojení s čl. I. § 77odst. 1 ZSŠ, tedy z právní úpravy týkající se předložení směnky k placení a konstatoval, že i případně prokázaného nedostatku prezentace směnky při splatnosti směnky by toto nemělo vliv na povinnost žalované ze směnky plnit včetně postižních práv, a to v plném rozsahu, když směnka nebyla zaplacena v průběhu námitkové lhůty ze strany žalované.

33. Ze všech vyložených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně rozhodnutí o nákladech řízení jako věcně správný.

34. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 o. s. ř. následujícím způsobem. Ve sporu byl zcela úspěšný žalobce a tomu také svědčí právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Jejich výši činí podle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu odměna za dva úkony právní služby po 9 380 Kč. Jedná se o vyjádření k odvolání žalované ze dne 11.2.2026 a účast na jednání odvolacího soudu dne 12.5.2026, náhrada hotových výdajů za dva úkony právní služby ve výši 2 x 450 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, vše navýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 4 128,60 Kč. Celková výše nákladů odvolacího řízení žalobce činí 23 788,60 Kč.