2 Cmo 32/2026

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Anonymizováno Jitky Malé a JUDr. Radima Novotného ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C , narozený Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C 4. Jméno žalované D , narozená Datum narození žalované D bytem Adresa žalované D o zaplacení 1 032 688,13 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného 2. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2025, č. j. 49 Cm 115/2023-229 I. Usnesení soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném rozsahu, to je ve výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení (část V. výroku), nakolik směřuje vůči žalovanému 2., potvrzuje.II. Žalobkyně a žalovaný 2. nemají navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným usnesením zastavil soud prvního stupně řízení o odvoláních žalovaných a mezi nimi i o odvolání žalovaného 2. proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 28. 6. 2024, č. j. 49 Cm 115/2023-92 (část II. výroku napadeného usnesení). Uložil také žalovaným, a tedy i žalovanému 2., aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni k rukám jejího právního zástupce částku 15 439,60 Kč (část V. výroku napadeného usnesení), a to na náhradu nákladů odvolacího řízení ohledně odvolání žalovaných proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně.

2. Důvodem pro zastavení odvolacího řízení ve vztahu k žalovanému 2. bylo neodstranění poplatkové překážky, to znamená neuhrazení soudního poplatku z odvolání ani v soudem určené dodatečné lhůtě. Soud proto postupoval podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění a odvolací řízení zastavil.

3. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 224 odst. l a § 146 odst. 2 o. s. ř. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů právního zastoupení, a to za jeden hlavní úkon právní služby (vyjádření k odvolání) ve výši 12 460 Kč, jednu paušální náhradu výdajů 300 Kč a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 2 679,60 Kč. To je celkem soudem přiznaných 15 439,60 Kč.

4. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný 2. Z textu jeho odvolání, kde uvádí, že se odvolává proti rozhodnutí o navýšení soudního poplatku o 15 439 Kč, je zřejmé, že napadá jen výrok usnesení soudu prvního stupně o náhradě nákladů odvolacího řízení (část V. výroku). Odvolání zdůvodňuje tím, že dopis nebyl odeslán doporučeně, a proto nebyl doručen včas, aby mohl dodržet soudem stanovenou lhůtu. Peníze byly poukázány včas na účet soudu, a to ve lhůtě od reálného doručení dopisu.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaní byli soudem prvního stupně vyzváni usnesením ze dne 29. 4. 2025, č. j. 49 Cm 115/2023-224 k zaplacení soudních poplatků za odvolání podaná žalovanými proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 28. 6. 2024, č. j. 49 Cm 115/2023-92 (nepochybně je toto usnesení totožné s dopisem, který zmiňuje druhý žalovaný v odvolání), a to ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy k zaplacení. U každého ze žalovaných je určen vždy jednotlivý variabilní symbol, ke kterému má být platba soudního poplatku v dodatečné lhůtě provedena. Soud prvního stupně neurčil, že toto usnesení má být žalovaným doručováno do vlastních rukou.

7. Pošta se pokusila doručit usnesení soudu prvního stupně s výzvou k zaplacení soudního poplatku v dodatečné lhůtě druhému žalovanému na jeho adrese, jak je uvedena v záhlaví tohoto usnesení. Stalo se tak dne 13. 5. 2025. Protože pošta druhého žalovaného na této adrese nezastihla, vložila obálku s předmětnou soudní písemností do domovní schránky druhého žalovaného.

8. Dne 6. 6. 2025 došlo na účet soudu prvního stupně několik plateb, kde jako plátce je uveden , Jméno žalované C, a všechny platby byly provedeny pod variabilním symbolem, který soud prvního stupně ve výzvě určil pro třetího žalovaného.

9. Podle § 49 odst. 1 o. s. ř. doručuje soud do vlastních rukou adresátů soudní písemnosti, o kterých tak stanoví zákon, a jinak jen takové, u kterých to jednotlivě nařídí soud. Ohledně výzvy k zaplacení soudního poplatku v dodatečné lhůtě podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích není zákonem stanoveno, že má být doručována do vlastních rukou adresátů. Jak plyne z výše uvedených zjištění nestanovil, tak ani soud prvního stupně. Proto bylo namístě postupovat při doručování usnesení s výzvou k úhradě soudního poplatku z odvolání v dodatečné lhůtě podle předpisů o doručování jiných písemností.

10. K tomu ustanovení § 49 odst. 1 o. s. ř. stanoví, že doručující orgán, zde pošta, když nezastihne adresáta v místě doručení, vhodí doručovanou zásilku se soudní písemností do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Tím se považuje jiná soudní písemnost za doručenou. Není významné, kdy se adresát s takto doručenou písemností reálně seznámí. Z doručenky, kterou pošta soudu vrátila, vyplývá, že usnesení s výzvou byla druhému žalovanému vhozeno do jeho domovní nebo jiné jím užívané schránky dne 13. 5. 2025. Tímto okamžikem byla výzva druhému žalovanému doručena a od tohoto okamžiku také počal běh lhůty 15 dnů k úhradě soudního poplatku, jak ji určil soud prvního stupně. Lhůta tak skončila 28. 5. 2025.

11. Z toho vyplývá, že pošta při doručování usnesení soudu prvního stupně ze dne 29. 4. 2025, č. j. 49 Cm 115/2023-224 postupovala správně. K doručení došlo již dne 13. 5. 2025. Není při tom pochybností, že druhý žalovaný se tímto usnesením seznámil, když je napadá projednávaným odvoláním.

12. Je rovněž zřejmé, že soudní poplatek druhým žalovaným řádně uhrazen nebyl. Nejde při tom pouze o okolnost, na kterou poukazuje v napadeném usnesení soud prvního stupně, že platby, které soudu prvního stupně došly, se uskutečnily až po uplynutí soudem stanovené lhůty k úhradě, to je 15 dnů od doručení výzvy k zaplacení, a tedy v případě druhého žalovaného do 28. 5. 2025, a proto k nim nelze podle § 9 odst. 1, poslední věta, zákona o soudních poplatcích přihlížet. Významné je i to, že žádnou z plateb, které došly soudu prvního stupně dne 6. 6. 2025 nelze vůbec nijak přičíst druhému žalovanému. Nelze podle ničeho určit, že některá z plateb je ve prospěch druhého žalovaného a případně která z nich.

13. Konečně z napadeného usnesení soudu prvního stupně je jak z výroku, tak také z odůvodnění velmi jasně patrné, že částka 15 439,60 Kč přiznaná žalobkyni v části V. výroku napadeného usnesení soudu prvního stupně není v žádném případě sankcí za nezaplacení soudního poplatku za odvolání, nejde o jeho sankční zvýšení. Soud prvního stupně jasně vyslovil, že tato částka je náhradou nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti se zastavenými odvolacími řízeními. Také v odůvodnění soud prvního stupně zcela zřetelně dovodil, že uvedená částka představuje náklady řízení, které žalobkyni v odvolacím řízení vznikly a které jsou žalovaní povinni jí nahradit společně a nerozdílně.

14. Není pochybností o tom, že tyto náklady řízení žalobkyni skutečně vznikly a že se jedná o náklady řízení, které jsou nezbytné k uplatnění jejích práv v tomto řízení. Soud také v souladu s právní úpravou odůvodnil, proč má žalobkyně právo na náhradu těchto nákladů odvolacího řízení proti žalovaným, a potom i proti druhému žalovanému.

15. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy v odvoláním druhého žalovaného dotčeném rozsahu věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem ve stejném rozsahu podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.

16. Protože v tomto odvolacím řízení úspěšné žalobkyni žádné nutné náklady řízení nevznikly, když v tomto řízení neučinila žádný procesní úkon, nebyla náhrada nákladů tohoto odvolacího řízení přiznána žádnému z dotčených účastníků. Nakolik soud prvního stupně poukazuje na podání žalobkyně datované 23.10.2025, pak to směřuje k odvoláním žalovaných 2., 3. a 4. ze dne 11. 8. 2025, ale nyní projednávané odvolání druhého žalovaného došlo soudu prvního stupně již dne 17. 7. 2025. Tedy uvedené podání se nyní projednávaného odvolání nedotýká.