2 Cmo 53/2026

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Jitky Malé a JUDr. Radima Novotného ve věci navrhovatelky: Jméno navrhovatelky, narozená Datum narození navrhovatelky bytem Adresa navrhovatelky zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta za účasti účastníků:

1. Jméno účastníka A v likvidaci, IČO IČO účastníka A sídlem Adresa účastníka A 2. Jméno účastníka B, narozená Datum narození účastníka B bytem Adresa účastníka B adresa oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora, o odvolání účastníka 1. a 2 proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 2. února 2026, č. j. 38 Cm 209/2025-151 I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. o nákladech řízení mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným usnesením zastavil soud prvního stupně řízení ve věci a rozhodl, že účastník 1. a účastnice 2. jsou povinni každý jednou polovinou zaplatit navrhovatelce do tří dnů od právní moci daného usnesení na náhradu nákladů řízení částku ve výši 16 832, 91 Kč, a to k rukám právního zástupce navrhovatele. Rozhodl i o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč navrhovatelce.

2. V odůvodnění uvedl, že navrhovatelka se domáhala odvolání účastnice 2. z funkce likvidátorky účastníka 1. a jmenování nového likvidátora účastníka 1. soudem, když účastnice 2. jako likvidátorka při likvidaci účastníka 1. porušuje své povinnosti. Při jednání soudu dne 2. 2. 2026, ještě před tím, než soud začal jednat, vzala do protokolu o jednání navrhovatelka svůj návrh zpět, a to z důvodu, že účastnice 2. po zahájení předmětného řízení sama z funkce likvidátorky účastníka 1. odstoupila a funkce ji tak zanikla.

3. Účastníci prostřednictvím své právní zástupkyně se zpětvzetím návrhu souhlasili, ale požadovali náhradu nákladů řízení, když účastnice 2. jako likvidátorka účastníka 1. z funkce odstoupila pro spory s některými členy účastníka 1. a nebylo prokázáno, že by porušovala povinnosti likvidátorky.

4. Soud prvního stupně postupoval podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 96 odst. 1 o. s. ř. a řízení zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. usnesení.

5. O nákladech řízení rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 146 odst. 1 věta druhá o. s. ř., když ze zprávy o likvidaci, kterou předložila účastnice 2. bylo zřejmé, že navrhovatelka podala návrh na zahájení řízení důvodně, když ze zprávy účastnice 2. jako likvidátorky vyplynulo, že jako likvidátorka porušovala své povinnosti tím, že v rozporu s § 196 odst. 1 o. z ve spojení s § 187 odst. 1 o. z. vykonávala činnosti, které nesledovaly účel likvidace, a že vlastní likvidaci účastníka 1. neprováděla, když nečinila nic k vypořádání likvidační podstaty a nečinila nic pro zpeněžení majetku likvidovaného družstva. Navrhovatelka tedy vzala svůj návrh zpět pro chování účastnice 2., která po podání návrhu sama z funkce likvidátorky odstoupila, její funkce v průběhu řízení zanikla a odpadl tak důvod, pro který navrhovatelka podala návrh na její odvolání. Náklady řízení specifikoval soud prvního stupně zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, paušální náhradou nákladů za úkony, kdy navrhovatelka nebyla zastoupena ve výši 1 800 Kč (4x 450 Kč) a dále náklady za právní zastoupení v částce 10 771 Kč. Navrhovatelce vznikly náklady ve výši 14 571 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 2 261,91 kč, celkem se jedná o částku 16 832,91 Kč. O nákladech řízení navrhovatelky rozhodl soud způsobem, jak uvedeno ve výroku II. usnesení. Vrácení části zaplaceného soudního poplatku je odůvodněno odkazem na § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

6. Proti tomuto usnesení, a to do části II. výroku o nákladech řízení, se odvolali oba účastníci.

7. V úvodu podaného odvolání zpochybnili výpočet částky 16 832,91 Kč, ke které dospěl soud prvního stupně, když správně by se mělo jednat o částku 16 632,91 Kč, tedy o 200 Kč méně s tím, že se jedná patrně o početní chybu. V další části podaného odvolání konstatují obsah spisu, tj. podání návrhu a jeho doplnění, vyjádření účastníků a podstatná tvrzení z jednotlivých podání. Poukazují na to, že likvidátorka (účastnice 2.) odstoupila z funkce dne 15. 10. 2025 a svolala na den 31. 10. 2025 členskou schůzi družstva. Skutečnost, že tato se nekonala nenastala zaviněním likvidátorky. Likvidátorka nevěděla, že navrhovatelka podala dne 8. 10. 2025 návrh k soudu. Náhradní členská schůze byla svolána na 28. 11. 2025, kde bylo projednáno a vzato na vědomí odstoupení likvidátorky z funkce. Navrhovatelka byla na členské schůzi přítomna a bylo jí tedy známo odstoupení likvidátorky z funkce a zánik funkce. Navrhovatelka byla přítomna i na členské schůzi dne 31. 10. 2025, která se nekonala. Jednání soudu bylo nařízeno na den 2. 2. 2026. Na jednání se navrhovatelka dostavila s právním zástupcem, kterému udělila plnou moc téhož dne. Navrhovatelka vzala své návrhy zpět až cca 26 minut od zahájení jednání. V daném časovém úseku proběhlo procesní poučení účastníků řízení a navrhovatelka byla vyzvána, zda na podaném návrhu setrvává s odkazem na případný postup jmenovaného likvidátora a způsob jeho odměňování. Navrhovatelka vzala své návrhy zpět až po opakované poradě se svým právním zástupcem. Není pravdou, že účastníci souhlasili se zpětvzetím návrhu, na jejich stanovisko se soud neptal, takže se nevyjadřovali a není správné, když soud uvedl, že se zpětvzetím návrhu souhlasili. Nato soud vyhlásil napadené usnesení. Pokud jde náhradu nákladů samotné navrhovatelky, tak i v případě, že by byl návrh podán důvodně, což prokázáno nebylo, ani jedno z jejich dalších podání nebylo přínosné pro řízení. Od 15. 10. 2025 navrhovatelka věděla, že likvidátorka z funkce odstoupila a šlo jen o to, kdy bude toto možné projednat na členské schůzi. Po 15. 10. 2025 byla již jakákoli podání navrhovatelky zbytečná. Dne 28. 11. 2025 náhradní členská schůze projednala odstoupení likvidátorky a její funkce zanikla. Od 29. 11. 2025 do 2. 2. 2026 (více než 2 měsíce) měla navrhovatelka čas ke zpětvzetí žaloby, když bylo zřejmé, že jejímu návrhu nemůže být vyhověno, když nelze odvolávat z funkce někoho, komu již tato zanikla a pokud vzala navrhovatelka zpět i druhý návrh na jmenování likvidátora, konalo se jednání 2. 2. 2016 zbytečně. Není ani zřejmé, z jakého důvodu byl při jednání 2. 2. 2026 přítomen právní zástupce navrhovatelky, když se musel s navrhovatelkou téměř půl hodiny radit, zda vzít návrh zpět, když takový úkon mohla učinit navrhovatelka a do jednání soudu měla cca 2 měsíce čas. Jednání 2. 2. 2026 se konalo zbytečně a jednání navrhovatelky bylo nehospodárné. Proto účastníci navrhují změnu napadeného výroku II. a současně účtují náklady za řízení před soudem prvního stupně, o jejichž přiznání žádají s nárokem na náhradu nákladů řízení odvolacího.

8. K odvolání účastníků se písemným podáním vyjádřila navrhovatelka. Sporuje argumentaci účastníků podle podaného odvolání. Podání návrhu dne 8.10.2025 bylo zcela důvodné, a to z důvodů nečinnosti účastnice 2. jako likvidátorky účastníka 1. a zcela netransparentní způsob vedení likvidace. Jediným majetkem družstva je parkovací dům, jehož technický stav se v důsledku dlouhodobé nečinnosti zhoršuje. Podání návrhu nebylo nahodilé, když již na schůzce podílníků parkovacího domu v září 2025 se přítomní shodli na podání návrhu na odvolání likvidátorky. Informace o tom jí musela být známa, což se ostatně podává z podání vůči soudu ze dne 31. 10. 2025, kde uvedla, že nesouhlasí s odvoláním soudem, ale chce odstoupit sama na členské schůzi a nechat si schválit odměnu. Podle navrhovatelky svědčí o tom, že jejím primárním zájmem byl odchod vlastní cestou a schválení odměny, nikoli řešení situace družstva. Je jí vytýkáno neuspokojivé vedení účetnictví. Dalším důvodem pro podání návrhu na odvolání likvidátorky byl především stav fondu, neoprávněně vyplacené zálohy ze zisku a další postupy při převodu spoluvlastnických podílů na pozemcích 2221/12 a 2217/22 a záležitosti související s parkovacím domem. Okolnosti související s výše uvedeným ve svém vyjádření dále v podrobnostech uvádí. Podání návrhu dne 8.10.2025 nebylo pouze důvodné, ale představovalo jediný prostředek, jak chránit majetek družstva a zahájit skutečné řešení jeho likvidace. Tomu nasvědčuje i odstoupení likvidátorky dne 15.10.2025 a projednání a schválení odstoupení na členské schůzi dne 28. 11. 2025. Lze předpokládat, že bez podání návrhu by k odstoupení nedošlo. Úkony učiněné po 15. 10. 2025 nebyly zbytečné, když k projednání odstoupení likvidátorky a schválení došlo až dne 28. 11. 2025, do té doby předmět řízení trval. Svolané soudní jednání na den 2. 2. 2026 rovněž nebylo zbytečné, stejně jako účast právního zástupce navrhovatelky. Jednání bylo svoláno z rozhodnutí soudu za účelem projednání: zastavení řízení ve věci návrhu na odvolání likvidátorky a návrhu na jmenování nového likvidátora. Navrhovatelka měla plné právo se jednání zúčastnit za doprovodu právního zástupce. Navrhovatelka nemohla učinit zpětvzetí návrhu na odvolání likvidátorky, když neměla žádné oficiální poučení soudu o důsledcích takového úkonu, ani o tom, zda soud bude trvat na projednání návrhu na jmenování nového likvidátora. Jednání nebylo nadbytečné. Po zahájení jednání byla navrhovatelka rozhodnuta trvat na jmenování nového likvidátora soudem, teprve po poučení soudem o důsledcích takového postupu se rozhodla pro zajištění likvidátora vlastní cestou. Přestávky při jednání proto nesloužily k seznamování se se spisem, ale k projednání nových skutečností, které zazněly při jednání. Proto až na jednání vzala navrhovatelka svůj návrh zpět v celém rozsahu a podnikla další kroky směřující k řádné likvidaci družstva. Náhrada nákladů byla navrhovatelce přiznána po právu, jedná se o účelně vynaložené náklady. Účastníky namítaný rozdíl ve výši 200 Kč představuje pouze nesprávnost ve výpočtu a proto je navrhováno potvrzení bodu II. usnesení, případně ve výši 16 632,91 Kč. Navrhovatelka uplatnila i právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

9. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání a dospěl k následujícím závěrům.

10. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatelka návrhem, doručeným soudu prvního stupně dne 8. 10. 2025, se domáhala odvolání účastnice 2. Jméno účastníka B z funkce likvidátorky navrhovatelky, jmenování nového likvidátora a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Důvodem pro odvolání likvidátorky bylo tvrzené neplnění povinností vyplývající z její funkce a porušování zákonných požadavků na výkon funkce, zejména zásadu péče řádného hospodáře. Sporné mezi účastníky nebylo, že účastnice 2. jako likvidátorka družstva odstoupila z funkce likvidátorky dne 15. 10. 2025. Sporné nebylo ani to, že členská schůze svolaná na 31. 10. 2025 se nekonala, když nebyla usnášení schopná a dále, že na členské schůzi dne 28.11.2025 byl návrh likvidátorky na její odstoupení projednán a schválen. Sporné nebylo ani to, že soud prvního stupně svolal jednání na den 2. 2. 2026, na které se dostavila navrhovatelka s právním zástupcem, Jméno advokáta, který krátkou cestou založil do spisu plnou moc, opravňující jej k zastupování. Z protokolu o jednání z téhož dne se podává, že jednání bylo zahájeno v 9.00 hod. a po procesním poučení soudu o možných námitkách byl ze strany soudu učiněn pokus o smír, který následně po dvojím přerušení jednání vyústil ve zpětvzetí návrhu v plném rozsahu.

11. Vzhledem k tomu, že odvolání účastníků směřuje pouze do výroku II. napadeného usnesení, tedy do výroku o nákladech řízení a povinnosti účastníků zaplatit navrhovatelce náklady řízení, které jí v souvislosti s vedením řízení vznikly, zabýval se odvolací soud pouze touto problematikou.

12. Při posouzení práva na náhradu nákladů řízení je třeba vyjít zejména z toho, že navrhovatelka v podaném návrhu uplatnila dva návrhy. Návrh na odvolání likvidátora a návrh na jmenování nového likvidátora.

13. Pokud jde o v pořadí první návrh, tedy o odvolání likvidátora, bylo postaveno najisto, že účastnice 2. jako likvidátorka družstva (účastníka 1.) ze své funkce odstoupila dne 15. 10. 2025 a dne 28. 11. 2025 členská schůze družstva projednala její odstoupení a vzala jej na vědomí.

14. Pokud jde případnou náhradu nákladů ve vztahu k tomuto návrhu, odvolací soud nesdílí názor soudu prvního stupně o postupu podle § 146 odst. 2, věta druhá o. s. ř.

15. Odkazuje především na § 16 z. ř. s, podle kterého odpadne-li důvod pro vedení řízení, soud řízení zastaví i bez návrhu. Předmět řízení ve vztahu k prvnímu návrhu odpadl odstoupením likvidátorky z funkce. Vzhledem k tomu, že návrh v tomto rozsahu nebyl vzat ze strany navrhovatelky zpět, bylo na soudu prvního stupně, aby řízení podle § 16 z. ř. s. zastavil, když odpadnutí předmětu řízení vede k jeho zastavení, a to bez zřetele na to, zda řízení bylo zahájeno na návrh či bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2179/2022 ze dne 12. 8. 2022).

16. Vzhledem ke shora uvedenému, pokud jde o náhradu nákladů řízení, odvolací soud odkazuje na § 3 z. ř. s. ve spojení s § 150 o. s. ř. s tím, že jsou zde dány důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení.

17. Pokud jde o druhou část návrhu odvolací soud odkazuje na § 23 z. ř. s., podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.

18. Vzhledem k tomu, že řízení o jmenování likvidátora lze zahájit i bez návrhu, je třeba v této části návrhu postupovat podle § 23 z. ř. s. s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Okolnosti, které by odůvodňovaly rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení nebyly shledány.

19. Ze všech vyložených důvodů odvolací soud proto změnil výrok II. napadeného usnesení o nákladech řízení podle § 220 odst. 2, písm. a) ve spojení s § 150 a § 151 o. s. ř. tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.