Vrchní soud v Praze · Usnesení

2 Cmo 62/2026

č. j. 2 Cmo 62/2026-229

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-05-20 · ECLI:CZ:VSPH:2026:2.Cmo.62.2026.1

Strojový souhrn generováno LLM

Vrchní soud v Praze zrušil směnečný platební rozkaz a rozsudek Městského soudu, protože žalobkyně zpět vzala svůj návrh na vyplacení pohledávky ve výši 751 989 Kč. Řízení bylo zastaveno podle § 222a odst. 1 o. s. ř., jelikož žalovaná se k zpětvzetí žaloby ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud se opřel o zákon o soudním řízení a zásady o zastavení řízení při zpětvzetí žaloby. Náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů byla odmítnuta podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Radima Novotného a soudkyň JUDr. Ivany Wolfové a JUDr. Jitky Malé ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta, se sídlem Adresa advokáta proti žalované: tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno (dříve Anonymizováno), Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno, bytem adresa o zaplacení 751 989 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2015, č. j. 24 Cm 59/2014-99

I. Řízení se zastavuje.

II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2015, č. j. 24 Cm 59/2014-99 a směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2014, č. j. 24 Cm 59/2014-12 se zrušují.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení směnečné pohledávky ve výši 751 989 Kč s příslušenstvím a odměnou s odkazem na směnku vlastní vystavenou společností Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. dne 28. 7. 2011 se splatností dne 25. 2. 2014 s tím, že žalovaná převzala směnečné rukojemství. Soud prvního stupně návrhu vyhověl a vydal dne 27. 5. 2014 směnečný platební rozkaz č. j. 24 Cm 59/2014-12, proti kterému podala žalovaná námitky. Rozsudek ze dne 21. 10. 2015, č. j. 24 Cm 59/2014-99, který ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti, je předmětem odvolacího řízení na základě podaného odvolání žalované ze dne 20. 2. 2015. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 15. 7. 2019, č. j. KSOL 16 INS 8919/2019-A6 byl zjištěn úpadek žalované, který byl řešen formou oddlužení. Usnesením tohoto soudu ze dne 21. 1. 202, č. j. KSOL 16 INS 8919/2019-B83 vzal soud na vědomí splnění oddlužení, insolvenčního správce zprostil funkce a schválil mu odměnu a osvobodil dlužnici od placení pohledávek výslovně uvedených. Písemným podáním ze dne 24. 2. 2026 vzala žalobkyně svůj návrh v plném rozsahu zpět v důsledku osvobození žalované od placení pohledávek, mezi které spadá i pohledávka, jež je předmětem daného řízení. Usnesením ze dne 30. 4. 2026, č. j. 2 Cmo 62/2026-227 doručeným dne 4. 5. 2026 vyzval odvolací soud žalovanou, zda souhlasí se zpětvzetím žaloby a to s poučením, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude odvolací soud předpokládat, že se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 101 odst. 4, § 211 o. s. ř.). Žalovaná ve stanovené lhůtě se k výzvě odvolacího soudu nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu se souhlasem žalované v plném rozsahu zpět, postupoval odvolací soud podle § 222a odst. 1 o. s. ř. a řízení zastavil, jak uvedeno ve výroku

I. V důsledku zastavení řízení přistoupil odvolací soud ke zrušení vydaného směnečného platebního rozkazu a rozsudku, jak uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Výrok III. o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn § 224 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.)

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.