2 Cmo 66/2026
č. j. 2 Cmo 66/2026-208
V PLATNOSTIPlný text
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Wolfové a soudců JUDr. Jitky Malé a JUDr. Radima Novotného ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A, sídlem adresa proti žalovaným:
1. Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta B, sídlem adresa 2. Jméno advokáta C, narozená Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C adresa pro doručování: Adresa advokáta C o zaplacení 180 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání Jméno advokáta D, narozeného Datum narození advokáta D, bytem Adresa advokáta D 11. března 2026, č. j. 20 Cm 7/2025-186 I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků a ani Anonymizováno Anonymizováno nemají navzájem právo na náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení.
1. Napadeným usnesením nepřipustil soud prvního stupně vstup Jméno advokáta D do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobce. Uvedl, že předmětem řízení je zaplacení směnečné jistiny 180 000 Kč s postižními nároky. Žalobě soud prvního stupně vyhověl směnečným platebním rozkazem ze dne 27. 1. 2025, č. j. 20 Cm 7/2025-14, který napadla včasnými námitkami žalovaná 2.
2. Podáním ze dne 12. 12. 2025 sdělil Anonymizováno Anonymizováno soudu, že žádá, aby byl připuštěn do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobce. Jako důvod uvedl, že v případě neúspěchu ve sporu by po něm jako po remitentovi směnky požadoval žalobce náhradu škody. Druhá žalovaná navrhla, aby soud vstup Jméno advokáta D jako vedlejšího účastníka na straně žalobce do řízení nepřipustil. To odůvodnila tím, že Anonymizováno Anonymizováno nemá na výsledku řízení právní zájem, výsledek řízení nemůže nijak zasáhnout od jeho práv a povinností. Zatím není známo, za jakých ujednání byla sporná směnka na žalobce převedena. Ostatně je případně jen možností, a nikoliv povinností žalobce případnou náhradu škody vymáhat. Domnívá se, že důvodem snahy Jméno advokáta D vstoupit do řízení je, aby jako účastník řízení nebyl povinen v této věci vypovídat a vyhnout se tak povinnosti vypovídat jako svědek. Při tom považuje jeho svědeckou výpověď pro tuto věc za klíčovou.
3. Soud prvního stupně poukázal na okolnost, že sporná směnka vystavená na řad Jméno advokáta D byla na rubu indosována na řad žalobce s doložkou „právnická osoba“. Ze záručního účinku rubopisu, jak ten je dán v čl. I. § 15 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, plyne, že majitel směnky se může se směnečným postihem obrátit i na indosanta. Anonymizováno Anonymizováno však při indosaci směnky využil možnost tuto odpovědnost za zaplacení směnky vyloučit, když do prohlášení o převodu směnky zahrnul doložku „právnická osoba“. Proto žalobce po něm nemůže nic ze sporné směnky vymáhat. Potom právní postavení Jméno advokáta D nemůže být rozhodnutím soudu v této věci nijak dotčeno. Přes výzvy soudu nedoložil Anonymizováno Anonymizováno žádné jiné právní důvody, pro které by mohl být žalobcem v případě neúspěchu v této věci postižen. Proto soud vstup Jméno advokáta D do tohoto řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobce nepřipustil.
4. Proti tomuto usnesení se včas odvolal Anonymizováno Anonymizováno a navrhl, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že připustí jeho vstup do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobce. Svůj právní zájem dovozuje z odpovědnosti indosanta za zaplacení směnky, jak ta plyne z čl. I. § 15 odst. 1 zákona směnečného a šekového. Soudí také, že postavení vedlejšího účastníka nebrání tomu, aby ten vystupoval v řízení i jako svědek. Odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu spisové značky 30 Cdo 3851/2013.
5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.
6. Vyšel při tom z okolností, ze kterých vycházel již soud prvního stupně. Žádná nová okolnost nebyla v tomto odvolacím řízení uplatněna. Odvolání stojí pouze na důvodech právní povahy.
7. Podle § 93 odst. 1 o. s. ř. může jako vedlejší účastník na straně žalobce anebo žalovaného vstoupit do řízení ten, kdo má na výsledku řízení právní zájem. Osoba, která projeví vůli být vedlejším účastníkem, stává se jím bez dalšího. Vstup vedlejšího účastníka do řízení soud nijak nepotvrzuje. Pouze v případě, kdy to někdo z účastníků řízení navrhne, rozhoduje soud podle § 93 odst. 2 o. s. ř. o přípustnosti vedlejšího účastenství. V této souvislosti soud posuzuje, zda je dán na straně toho, kdo se chce stát vedlejším účastníkem, právní zájem na výsledku řízení, do kterého vstupuje.
8. Soud prvního stupně, když posuzoval, nakolik je dán na straně Jméno advokáta D právní zájem na výsledku tohoto řízení, vyšel výlučně z okolností, které stojí na předpisech směnečného práva. Na nich také své rozhodnutí postavil. Soud prvního stupně napadené usnesení nestaví na mimo směnečných souvislostech této věci, zejména provázejících převod směnky. Žádné takové okolnosti nevyšly najevo a to přesto, že soud prvního stupně se na Jméno advokáta D obracel s tím, aby je případně uvedl. Nejsou takové okolnosti ležící mimo předpisy směnečného práva ani obsahem odůvodnění projednávaného odvolání. Takové okolnosti ani nijak jinak nevyšly v tomto řízení najevo. Konečně soud prvního stupně nepostavil svoje rozhodnutí ani na otázce konkurence účasti Jméno advokáta D na řízení jako vedlejšího účastníka a současně jako svědka. O svědeckém výslechu Jméno advokáta D rozhodl soud prvního stupně na jednání, které se konalo dne 10.12.2025.
9. Proto také odvolací soud posuzuje, zda soud prvního stupně správně hodnotil otázku právního zájmu Jméno advokáta D na výsledku řízení, a tedy jeho nepřipuštění jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, pouze z hlediska předpisů směnečného práva.
10. Podle čl. I. § 47 odst. 1 zákona směnečného a šekového jsou při nezaplacení směnky (čl. I. § 43 odst. 1 zákona směnečného a šekového) všichni, kdo směnku vystavili, přijali, indosovali anebo se za ni zaručili, zavázáni majiteli směnky rukou společnou a nerozdílnou a majitel směnky může proti nim uplatnit postižní nároky, jak ty plynou z ustanovení čl. I. § 48 zákona směnečného a šekového.
11. Jak uvedl soud prvního stupně a jak z toho vychází i odůvodnění projednávaného odvolání, vyplývá odpovědnost indosanta směnky jako tak zvaného nepřímého dlužníka z ustanovení čl. I. § 15 odst. 1 zákona směnečného a šekového. Tedy podpisem rubopisu a předáním směnky nabyvateli (§ 1103 odst. 2 o. z.) stává se indosant směnečným dlužníkem. Je solidárně zavázán se všemi ostatními dlužníky přímými i nepřímými. Tedy majitel směnky nemusí uplatnit práva ze směnky přednostně nejprve proti přímým dlužníkům a teprve v případě, že se mu nepodaří vymoci svá směnečná práva vůči nim, až následně se obracet na nepřímé dlužníky, a tedy také na indosanty. Majitel směnky může uplatnit práva ze směnky současně jak vůči přímým, tak i nepřímým dlužníkům. Může si vybrat jen jednoho anebo jen několik. Mohl by tedy uplatnit práva ze směnky jen proti některému z nepřímých dlužníků a přímé dlužníky úplně pominout. To se stává třeba v případě, kdy jsou přímí dlužníci v úpadku.
12. Zatímco zejména přímí dlužníci, to znamená výstavci vlastních směnek a příjemci směnek cizích, z nepřímých dlužníků pak zejména výstavci cizích směnek, nemají možnost se své směnečné povinnosti zprostit jinak než jejím zaplacením, indosantům dává výše uvedené ustanovení čl. I. § 15 odst. 1 zákona směnečného a šekového možnost svoji odpovědnost vyloučit („není-li tu jiné doložky“). Zákon neuvádí ani jako příklad, znění takové osvobozující doložky, označované často jako doložka úzkosti. Postačí tedy jakékoliv prohlášení, jež musí být součástí textu rubopisu, který indosant podepisuje, kterému je možné rozumět jako vyloučení odpovědnosti za zaplacení převáděné směnky. Jak správně uvedl soud prvního stupně, staly se dlouhodobou směnečnou praxí běžné dikce jako je „bez postihu“, „bez závazku“ a také latinská verze „sine obligo“. Učiní-li indosant součástí svého převodního prohlášení takovou doložku úzkosti, vylučuje se tím z okruhu směnečných dlužníků, kteří jsou majiteli směnky zavázáni rukou společnou a nerozdílnou podle čl. I. § 47 odst. 1 zákona směnečného a šekového. Nemůže pak být nikdy proti takovému indosantovi vykonán při nezaplacení směnky postih podle čl. I. § 43 odst. 1 zákona směnečného a šekového.
13. V tomto případě uplatnil žalobce nároky ze sporné vlastní směnky proti jejímu výstavci a proti rukojmí za výstavce směnky. Oba žalovaní jsou v postavení přímých dlužníků. Proti Jméno advokáta D nároky ze směnky neuplatnil. Ten je sice na sporné směnce podepsán jako indosant, tedy obecně nahlíženo mohl by být jako nepřímý dlužník také žalovaným. Protože však učinil součástí svého rubopisu doložku „sine obligo“ tedy doložku, jíž každý rozumí jako doložce vylučující odpovědnost za zaplacení směnky, nestal se Anonymizováno Anonymizováno součástí kolektivu směnečných solidárních dlužníků a žádná práva proti němu z této směnky uplatněny účinně být nemohou. I kdyby žalobce v tomto řízení proti žalovaným neuspěl a soudem prvního stupně vydaný směnečný platební rozkaz byl pravomocně zrušen, potom ani za této situace by nemohl žalobce žádný směnečný nárok proti Jméno advokáta D uplatnit. Ten ze sporné směnky nikomu nic nedluží.
14. Zda by přicházely mezi žalobcem a Jméno advokáta D v úvahu nějaké nároky obecné právní povahy, nelze z hlediska latentních možností vyloučit. Nicméně ani přes výzvy soudu prvního stupně Anonymizováno Anonymizováno ani nenaznačil nic o takovém právu, nic k tomu netvrdil a pochopitelně pak ani žádný takový nárok neosvědčil. Nelze tedy vycházet z toho, že zde takové právo, jež by mohlo být vymáháno, je.
15. Z toho plyne, že Anonymizováno Anonymizováno nemá na výsledku tohoto řízení žádný právní zájem z hlediska předpisů směnečného práva a z ničeho neplyne ani jakékoliv hrozící nebezpečí z hlediska obecného závazkového práva. Tedy ani z této oblasti nelze žádný právní zájem na straně Jméno advokáta D formulovat.
16. Potom soud prvního stupně rozhodl v souladu s § 93 odst. 1 a 2 o. s. ř., když Jméno advokáta D jako vedlejšího účastníka na straně žalobce do tohoto řízení nepřipustil.
17. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.
18. Protože Anonymizováno Anonymizováno v tomto řízní úspěšný nebyl, a protože účastníkům tohoto řízení žádné nutné náklady nevznikly, když nikdo z nich neučinil v tomto odvolacím řízení žádný procesní úkon, nebyla náhrada nákladů odvolacího řízení přiznána ani jim. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.