2 Cmo 81/2022

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Malé a soudců JUDr. Ivany Wolfové a JUDr. Radima Novotného věci žalobkyně: právnická osoba., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem adresa proti žalované: Anonymizováno, narozená Anonymizováno bytem adresa o zaplacení 140 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2016, č. j. 7 Cm 28/2015-44

I. Směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze č. j. 7 Cm 28/2015-31 ze dne 2. 10. 2015 a rozsudek téhož soudu č. j. 7 Cm 28/2015-44 ze dne 19. 1. 2016 se ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou zrušují a řízení se ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou zastavuje.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalovaná podala odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 7 Cm 28/2015-44 ze dne 19. 1. 2016, kterým byl ponechán v platnosti směnečný platební rozkaz téhož soudu č. j. 7 Cm 28/2015-31 ze dne 2. 10. 2015. Ve věci bylo rozhodováno ještě vůči žalovanému 2. Anonymizováno, IČO IČO, kdy řízení vůči němu bylo usnesením téhož soudu z 9. 5. 2016, č. j. 7 Cm 28/2015-68 vyloučeno k samostatnému projednání. Přípisem z 30. 6. 2016 byli účastníci vyrozuměni o přerušení řízení podle § 140a zák. č. 182/2006 Sb. v důsledku rozhodnutí o úpadku vydaného usnesením Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka Pardubice č. j. KSPA 60 INS 2947/2016-A-16 z 25. 2. 2016. Usnesením téhož soudu z 22. 7. 2012, č. j. KSPA 60 INS 2947/2016-B-16 bylo vzato na vědomí splnění oddlužení žalované a bylo jí přiznáno osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek. Podáním ze 4. 3. 2022 (čl. 81 spisu) žalobkyně vzala žalobu zpět, žádala o přiznání náhrady nákladů řízení, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované, když insolvenční návrh podala sama žalovaná. Podáním z 1. 4. 2022 (č. l. 86) žalovaná vyslovila souhlas se zpětvzetím žaloby. Má však za to, že by jí neměla být uložena povinnost platit žalobkyni náklady řízení. Ty jsou příslušenstvím pohledávky dle § 513 OZ, od jejichž placení byla osvobozena. Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka (žalované) od placení pohledávek v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však nelze věřiteli (žalobkyni) přiznat. Za situace, kdy žalobkyně vzala žalobu zpět a žalovaná se zpětvzetím žaloby souhlasila, odvolací soud postupoval dle § 222a odst. 1 o. s. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném ve výroku I. usnesení zrušil a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., když ke zpětvzetí žaloby došlo z důvodů na straně žalobkyně, žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala. Řízení skončilo procesním rozhodnutím, kdy se soud zabývá pouze otázkou toho, zda byly splněny podmínky pro jeho vydání. K zastavení řízení došlo z důvodů zpětvzetí žaloby žalobkyní, tzn., že z procesního hlediska je to ona, kdo zavinil zastavení řízení. Zpětvzetí žaloby je důsledkem přiznaného osvobození žalované jako dlužníka v insolvenčním řízení od placení dosud neuspokojených pohledávek a nelze tak dovodit, že by došlo ke zpětvzetí žaloby pro chování žalované. Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadané rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se dovolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soud rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.