2 Cmo 81/2022

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Malé a soudců JUDr. Ivany Wolfové a JUDr. Radima Novotného věci žalobkyně: právnická osoba ., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem adresa proti žalované: Anonymizováno , narozená Anonymizováno bytem adresa o zaplacení 140 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. ledna 2016, č. j. 7 Cm 28/2015-44

I. Směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze č. j. 7 Cm 28/2015-31 ze dne 2. 10. 2015 a rozsudek téhož soudu č. j. 7 Cm 28/2015-44 ze dne 19. 1. 2016 se ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou zrušují a řízení se ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou zastavuje.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalovaná podala odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 7 Cm 28/2015-44 ze dne 19. 1. 2016, kterým byl ponechán v platnosti směnečný platební rozkaz téhož soudu č. j. 7 Cm 28/2015-31 ze dne 2. 10. 2015. Ve věci bylo rozhodováno ještě vůči žalovanému 2. , Anonymizováno, , IČO , IČO, , kdy řízení vůči němu bylo usnesením téhož soudu z 9. 5. 2016, č. j. 7 Cm 28/2015-68 vyloučeno k samostatnému projednání.Přípisem z 30. 6. 2016 byli účastníci vyrozuměni o přerušení řízení podle § 140a zák. č. 182/2006 Sb. v důsledku rozhodnutí o úpadku vydaného usnesením Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka Pardubice č. j. KSPA 60 INS 2947/2016-A-16 z 25. 2. 2016. Usnesením téhož soudu z 22. 7. 2012, č. j. KSPA 60 INS 2947/2016-B-16 bylo vzato na vědomí splnění oddlužení žalované a bylo jí přiznáno osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek.Podáním ze 4. 3. 2022 (čl. 81 spisu) žalobkyně vzala žalobu zpět, žádala o přiznání náhrady nákladů řízení, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované, když insolvenční návrh podala sama žalovaná. Podáním z 1. 4. 2022 (č. l. 86) žalovaná vyslovila souhlas se zpětvzetím žaloby. Má však za to, že by jí neměla být uložena povinnost platit žalobkyni náklady řízení. Ty jsou příslušenstvím pohledávky dle § 513 OZ, od jejichž placení byla osvobozena. Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka (žalované) od placení pohledávek v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však nelze věřiteli (žalobkyni) přiznat.Za situace, kdy žalobkyně vzala žalobu zpět a žalovaná se zpětvzetím žaloby souhlasila, odvolací soud postupoval dle § 222a odst. 1 o. s. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném ve výroku I. usnesení zrušil a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., když ke zpětvzetí žaloby došlo z důvodů na straně žalobkyně, žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala. Řízení skončilo procesním rozhodnutím, kdy se soud zabývá pouze otázkou toho, zda byly splněny podmínky pro jeho vydání. K zastavení řízení došlo z důvodů zpětvzetí žaloby žalobkyní, tzn., že z procesního hlediska je to ona, kdo zavinil zastavení řízení. Zpětvzetí žaloby je důsledkem přiznaného osvobození žalované jako dlužníka v insolvenčním řízení od placení dosud neuspokojených pohledávek a nelze tak dovodit, že by došlo ke zpětvzetí žaloby pro chování žalované.