2026/2016
V PLATNOSTIVrchní soud v Praze potvrdil usnesení krajského soudu, které odmítlo vstup spoludlužníka do insolvenčního řízení na místo věřitele. Soud uvedl, že spoludlužník nemůže vstoupit do řízení, pokud splatil částku, která nezakládá právo regresu vůči druhému dlužníkovi. Právo na regres vzniká až při splnění částky přesahující 50 % povinnosti, což uvedená částka nepřekračuje. Rozhodnutí se opřelo o § 184 odst. 3 insolvenčního zákona a § 511 odst. 3 občanského zákona.
Plný text
KSUL 77 INS 3227/2014 1 VSPH 2026/2016-P8-13 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Roman Zahradník , nar. 5. 4. 1971, bytem 407 21 Česká Kamenice, U Benaru 13, zahájené návrhem dlužníků, o odvolání Mgr. Tomáše Linhy , se sídlem Praha 2, Trojanova 18, insolvenčního správce dlužnice Antonie Zahradníkové, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. KSUL 77 INS 3227/2014-P8-6 ze dne 17. srpna 2016, t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. KSUL 77 INS 3227/2014-P8-6 ze dne 17. srpna 2016 se p o t v r z u j e. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 17. 8. 2016 v bodu I. výroku vzal na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky věřitele č. 7 EOS KSI Česká republika, s. r. o., IČO 25117483, sídlem Praha 4, Novodvorská 994/138, a to do výše 8.980,40 Kč pohledávky P8. V bodu II. výroku soud vyslovil, že nadále eviduje přihlášku pohledávky P8 ve výši 64.557,09 Kč. V bodu III. výroku soud vyslovil, že právní mocí usnesení končí účast věřitele č. 7 s přihláškou pohledávky P8 v rozsahu 8.980,40 Kč. Rozhodnutí odůvodnil soud tím, že věřitel č. 7 přihlásil dne 7. 7. 2014 pohledávku v celkové výši 73.537,49 Kč evidovanou pod č. P8. Podáním doručeným soudu dne 23. 5. 2016 vzal věřitel pohledávku zpět v rozsahu 8.980,40 Kč, přičemž uvedl, že v uvedené výši byla pohledávka zaplacena v insolvenčním řízení Antonie Zahradníkové. Soud odkázal na § 184 insolvenčního zákona a uvedl, že vyzval insolvenčního správce Antonie Zahradníkové ke vstupu do insolvenčního řízení dlužníka. Lhůta k podání návrhu marně uplynula dne 26. 7. 2016, proto vzal soud na vědomí částečné zpětvzetí přihlášené pohledávky. Mgr. Tomáš Linha, insolvenční správce dlužnice Antonie Zahradníkové v insolvenčním řízení sp. zn. KSUL 43 INS 4732/2011 podal včas proti usnesení odvolání, ve kterém navrhl rozhodnutí změnit a v předmětném rozsahu pohledávky 8.980,40 Kč připustit vstup odvolatele do insolvenčního řízení. Odvolání odůvodnil tím, že včas dne 24. 6. 2016 zaslal soudu návrh na svůj vstup do insolvenčního řízení, neodpovídá tedy skutečnosti opačný závěr soudu prvního stupně. Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona) přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným. Je skutečností, že dne 20. 6. 2016 odvolatel obdržel výzvu (usnesení) ze 17. 6. 2016 na č. d. P-8-5, aby do 15 dnů od právní moci usnesení sdělil, zda vstupuje do řízení a v jakém rozsahu na místo věřitele č.
7. Odvolatel odeslal soudu sdělení dne 24. 6. 2016 (č. d. P8-8), tedy včas, že vstupuje do insolvenčního řízení na místo věřitele č. 7 v rozsahu částky 8.980,40 Kč, jež byla zaplacena dlužnicí Antonií Zahradníkovou v jejím insolvenčním řízení sp. zn. KSUL 43 INS 4732/2011 na pohledávku věřitele EOS KSI Česká republika, s. r. o., kterou tento přihlásil v celkové výši 52.741,23 Kč jako pohledávku ze smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy byl poskytnut úvěr 50.000 Kč Antonii Zahradníkové a jejímu synovi Romanu Zahradníkovi. Odvolací soud zdůrazňuje, že pouze osoba, jež zaplatí pohledávku (její část) věřiteli za původního dlužníka, má právo na regres vůči dlužníkovi, a tedy i právo na vstup do insolvenčního řízení na místo původně přihlášeného věřitele dle § 184 odst. 3 insolvenčního zákona. Musí se jednat o osobu, s jejíž platbou spojuje právo přechod přihlášené pohledávky na nabyvatele pohledávky (tak tomu je např. v případě splnění pohledávky ručitelem). Avšak Antonie Zahradníková a dlužník byli oba (spolu) dlužníky ze smlouvy o úvěru č. 0819829853 uzavřené dne 21. 12. 2004, na základě které byl uvedeným osobám jako solidárním dlužníkům poskytnut úvěr 50.000 Kč. Plnění poskytnuté Antonií Zahradníkovou by muselo přesáhnout 50 % její platební povinnosti plynoucí ze smlouvy o úvěru, aby jí vznikl dle § 511 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) nárok vůči dlužníkovi Romanu Zahradníkovi na následný regres. Jí zaplacená částka 8.980,40 Kč tuto hranici nepřekračuje, což je zřejmé i ze skutečnosti, že i dlužník již hradil pohledávku věřitele č. 7 a tento věřitel na základě platby dlužníka ve výši 3.602,71 Kč a 1.208,63 Kč vzal zčásti zpět svou pohledávku v insolvenčním řízení dlužnice Antonie Zahradníkové. Nelze proto učinit závěr, že má Antonie Zahradníková vůči dlužníkovi regres dle § 511 odst. 3 obč. zák., tudíž že by se stala věřitelem ve vztahu k dlužníkovi. Z uvedených důvodů byla nadbytečná výzva soudu prvního stupně ze 17. 6. 2016 na č. d. P-8-5 vůči odvolateli, neboť vstup odvolatele do řízení na místo věřitele č. 7 nebylo možné povolit. Obecně řečeno – pokud spoludlužník splní závazek věřiteli v rozsahu, který nezakládá právo regresu vůči dalšímu dlužníkovi, který je insolvenčním dlužníkem, nemůže spoludlužník vstoupit do insolvenčního řízení na místo věřitele dle § 184 odst. 3 insolvenčního zákona. S ohledem na uvedené závěry odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 insolvenčního zákona); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona). V Praze dne 26. dubna 2017 JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: J. Vlasáková
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.