265/2012

Plný text

Právní věta k § 348, § 351 IZ: Rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu dlužníka (§ 348 IZ) má za následek, že jiný reorganizační plán přijat nebyl, aniž by bylo třeba se jím věcně zabývat a zamítnout ho podle § 351 odst. 1 IZ. KSPH 41 INS 11480/2010 1 VSPH 265/2012-B-323 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenční věci dlužníka ČKD Kutná Hora, a.s., IČO: 00508055, sídlem Kutná Hora, Karlov 197, zast. Mgr. Janem Dziamou, advokátem, sídlem Černošice, Komenského 2017, do níž vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Praze, o odvolání Rail Group ZAO, IČO: 1037709026904, sídlem Ruzajevka, Mordovia, Lenina 24, Ruská federace, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. února 2012, č.j. KSPH 41 INS 11480/2010-B-315, t a k t o : Odvolání se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Praze usnesením ze dne 20.2.2012, č.j. KSPH 41 INS 11480/2010-B-315 pod bodem I. výroku schválil reorganizační plán dlužníka ČKD Kutná Hora, a.s. (dále jen dlužník) ze dne 16.02.2011 ve znění aktualizace ze dne 19.10.2011, ze dne 30.11.2011 a ze dne 18.01.2012 ohledně dlužníkova podniku, pod bodem II. výroku konstatoval, že reorganizační plán je účinný dnem právní moci rozhodnutí o jeho schválení, a pod body III. a IV. výroku uložil insolvenčnímu správci a dlužníkovi povinnosti v nich uvedené v souvislosti se schváleným reorganizačním plánem. V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 21.2.2011 (A-114) byl zjištěn úpadek dlužníka a byla povolena jeho reorganizace, neboť dlužník společně s insolvenčním návrhem předložil také reorganizační plán, že dne 24.6.2011 předložil reorganizační plán ještě věřitel č. 147 Rail Group ZAO (dále jen odvolatel), že dne 8.2.2012 navrhl dlužník zamítnutí reorganizačního plánu odvolatele, že dne 7.2.2012 požádal odvolatel o odročení schůze věřitelů nařízené na den 8.2.2012 do doby zveřejnění zprávy insolvenčního správce o kontrole evidence a přerozdělování příjmů z prodeje výrobků dlužníka pro splacení pohledávek věřitelů, čemuž soud I. stupně nevyhověl, a že se odvolatel této schůze neúčastnil. Soud I. stupně shledal reorganizační plán dlužníka ve znění pozdějších aktualizací a doplnění perfektním a v souladu se zákonem. V situaci, kdy byl přijat všemi deseti skupinami věřitelů, postupoval soud I. stupně podle § 348 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a dlužníkův reorganizační plán schválil. Proto se reorganizačním plánem odvolatele již dále nezabýval. Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud znovu „vyšetřil“ účinnost schváleného reorganizačního plánu dlužníka s ohledem na to, že jím předložený reorganizační plán byl ignorován, v čemž spatřoval porušení práva alternativního investora na soudní ochranu. Proto požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že dlužníkem předložený reorganizační plán zamítne a svolal novou schůzi věřitelů za účelem projednání a hlasování o přijetí některého z obou reorganizačních plánů. Dlužník ve vyjádření k odvolání vyvracel jeho vývody a s ohledem na jednání odvolatele dovozoval účelovost a nepoctivost jeho záměru. Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je odvolatel osobou oprávněnou k podání odvolání proti napadenému usnesení, a dospěl k závěru, že tomu tak není. Podle ustanovení § 350 odst. 1 IZ proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního plánu. Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že se odvolatel schůze věřitelů konané dne 8.2.2012 (B-299), jejímž předmětem bylo projednání předložených reorganizačních plánů, neúčastnil a proti usnesení o schválení reorganizačního plánu dlužníka nehlasoval ani písemně hlasovacím lístkem (§ 50 IZ). Za této situace není odvolatel legitimován k podání odvolání proti napadenému usnesení (§ 350 odst. 1 IZ). Vrchní soud v Praze jako soud odvolací proto podané odvolání odmítl podle § 218 písm. b) o.s.ř., neboť bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. Nad rámec tohoto rozhodnutí považoval odvolací soud za vhodné doplnit, že přednostní právo sestavit reorganizační plán přísluší vždy dlužníkovi (§ 339 odst. 1 IZ), a pokud je jeho reorganizační plán insolvenčním soudem schválen (§ 348 IZ), není na schůzi věřitelů za tím účelem svolané dále o čem jednat, neboť reorganizační plány dalších osob odlišných od dlužníka se nutně stávají obsoletními. Soud I. stupně proto nepochybil, když se reorganizačním plánem odvolatele již nezabýval ani ho nezamítl, neboť o něm by bylo lze rozhodovat jen v případě nesplnění podmínek pro jeho schválení (§ 351 odst. 1 IZ), čímž nelze rozumět přijetí reorganizačního plánu dlužníka. Rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu dlužníka (§ 348 IZ) má za následek, že jiný reorganizační plán přijat nebyl, aniž by bylo třeba se jím věcně zabývat a zamítnout ho podle § 351 odst. 1 IZ. Ostatně obdobné závěry vyjádřil Vrchní soud v Praze již dříve v rozhodnutí ze dne 11.10.2011, č.j. KSCB 28 INS 1740/2011, 3 VSPH 925/2011-B-166, z něhož soud I. stupně správně vycházel. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Praze dne 2. března 2012 JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Eva Brožová