293/2013

Plný text

KSPH 41 INS 23084/2012 1 VSPH 293/2013-A-14 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený Krajskému soudu v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužnice: Petra Mastná, r.č. ••••••/••••, bytem Lhota 2, 331 41 Chříč, o nesouhlasu Krajského soudu v Praze s postoupením věci, t a k t o : Nesouhlas Krajského soudu v Praze s postoupením věci není důvodný. O d ů v o d n ě n í : Usnesením č.j. KSPL 29 INS 23084/2012–A-8 ze dne 8.1.2013 vyslovil Krajský soud v Plzni svou místní nepříslušnost k projednání věci a k rozhodnutí o insolvenčním návrhu Petry Mastné (dále jen dlužnice) a rozhodl o tom, že po právní moci usnesení bude věc postoupena k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. Z insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno na návrh dlužnice, jež označila jako své bydliště Hájenka Kaly, Běleč 99, 273 63 Bratronice. Proto postupoval Krajský soud v Plzni podle ust. § 105 odst. 2 občanského soudního řádu, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o tom, že po právní moci usnesení postoupí věc Krajskému soudu v Praze. Krajský soud v Praze vyjádřil nesouhlas s postoupením věci. Poukázal přitom na to, že dlužnici bylo usnesení o místní nepříslušnosti doručováno toliko do jí označeného P. O. BOXu č. 9 na poště v Lánech, kde doručenku určenou do vlastních rukou osobně nepřevzala, tudíž doručení tohoto usnesení není účinné. Usnesení o místní nepříslušnosti proto podle Krajského soudu v Praze dosud nenabylo právní moci a věc z tohoto důvodu neměla být zatím Krajskému soudu v Praze postupována. Podle ust. § 7 odst. 2 insolvenčního zákona platí pro určení věcné a místní příslušnosti soudu, který rozhoduje v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech, ustanovení občanského soudního řádu. Podle ust. § 105 občanského soudního řádu zkoumá soud místní příslušnost jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem (odst. 1). Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu (odst. 2). Jestliže soud, jemuž byla věc postoupena, s postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka příslušnosti nebyla již rozhodnuta soudem odvolacím, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil (odst. 3). Namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3; jinak námitku usnesením zamítne (odst. 4). Podle ust. § 84, § 85 odst. 1 a § 86 občanského soudního řádu, jež je v daném případě třeba aplikovat za účelem určení místní příslušnosti k řízení, je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (v insolvenčním řízení dlužníka), přičemž obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka. K obsahu pojmu „bydliště“, jenž je zásadním pro určení místní příslušnosti, je třeba uvést, že není totožný s obsahem pojmu „trvalý pobyt“, jenž užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel. I když se tyto pojmy většinou překrývají, ne vždy zápis v identifikačním dokladu či v evidenci obyvatelstva o trvalém bydlišti fyzické osoby bude totožný s jejím skutečným bydlištěm. Tím se rozumí místo, v němž tato osoba bydlí s úmyslem trvale se zde zdržovat, zpravidla proto, že zde má svůj byt, rodinu, popř. zde současně pracuje i bydlí. Ze sdělení dlužnice ze dne 29.10.2012 vyplývá, že se fakticky zdržuje na adrese Hájenka Kaly, Běleč 99, 273 63 Bratronice. Tato adresa tedy jednoznačně ukazuje na místo pobytu dlužnice v obvodu Okresního soudu v Kladně, místně příslušným k projednání insolvenčního návrhu dlužnice je tedy na základě shora citovaných ustanovení insolvenčního zákona a občanského soudního řádu Krajský soud v Praze. Pro samotné posouzení místní příslušnosti není rozhodné, jakou účastník uvedl adresu pro doručování dle § 46a odst. 1 občanského soudního řádu. Namítal-li Krajský soud v Praze, že jako adresou pro doručování ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nemůže být P. O. BOX dlužnice a na této účastníkem uvedené adrese nelze provést náhradní doručení doručenky určené do vlastních rukou adresáta, tak nadřízený soud tento názor nesdílí. Právní úprava doručování písemností soudem, která je platná od 1.7.2009, vychází z principu odpovědnosti účastníka řízení za existenci adresy pro doručování a ochrany vlastních zájmů. Určí-li proto účastník adresu pro doručování písemností soudem dle § 46a občanského soudního řádu, je na tuto adresu povinen soud doručovat, i kdyby mu bylo známo, že k předání listiny na této adrese nemůže dojít (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.5.2012 ve věci 32 Cdo 80/2012). Pokud účastník své zájmy brání v občanském soudním řízení tak, že namísto své skutečné adresy (kde je doručování spojeno s obtížemi) označí soudu výslovně P. O. BOX, je třeba toto opatření účastníka respektovat (právě s ohledem na princip jeho odpovědnosti za existenci doručovací adresy), považovat takto označenou adresu za adresu pro doručování dle § 46a občanského soudního řádu a s přihlédnutím ke zvláštní povaze P. O. BOXu doručení vhodným způsobem realizovat (vložením do P. O. BOXu). Protože nadřízený Vrchní soud v Praze dospěl k závěru, že bydliště dlužnice se nachází v obvodu Krajského soudu v Praze, neshledal nesouhlas Krajského soudu v Praze s postoupením věci důvodným. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). V Praze dne 12. března 2013 JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová