3 Cmo 17/2026

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Čurdy a soudců JUDr. Gabriely Kučerové a Mgr. Vladimíra Sommera ve věci navrhovatelky: Jméno navrhovatelky ., IČO IČO navrhovatelky sídlem Adresa navrhovatelky zastoupena advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti odpůrkyním:

1. Jméno odpůrkyně A ., IČO IČO odpůrkyně A sídlem Adresa odpůrkyně A 2. Jméno odpůrkyně B ., IČO IČO odpůrkyně B sídlem Adresa odpůrkyně B obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o návrhu na nařízení předběžného opatření, k odvolání odpůrkyň proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2026, č. j. 2 Nc 1003/2026-10 Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I., II. a III. potvrzuje.

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením ve výroku I. uložil odpůrkyním povinnost zdržet se v rámci obchodního styku při nabídce, prodeji či propagaci alkoholických nápojů užívání označení , Anonymizováno, , ve výroku II. uložil odpůrkyním povinnost stáhnout z trhu veškeré reklamní materiály užité v obchodním styku v listinné či elektronické podobě obsahující označení , Anonymizováno, v rámci nabídky, prodeje či propagace alkoholických nápojů., ve výroku III. uložil navrhovatelce podat žalobu ve věci samé, a to do 30 dnů od právní moci usnesení, ve výroku IV. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit České republice - Městskému soudu v Praze soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč na tam specifikovaný účet soudu do 3 dnů od právní moci usnesení.

2. Soud prvního stupně shrnul, že navrhovatelka návrh na nařízení předběžného opatření odůvodnila tím, že je vlastníkem české slovní ochranné známky č. , Anonymizováno, „, Anonymizováno, “, s prioritou ke dni 21. 6. 2019, zapsané pro výrobky a služby ve třídách 33 (alkoholické nápoje), 35 (maloobchodní a velkoobchodní prodej v oblasti obchodování s alkoholickými nápoji) a 41 (degustace alkoholu) a evropské ochranné známky č. , Anonymizováno, „, Anonymizováno, “, s prioritou ke dni 17. 1. 2020, zapsané pro výrobky ve třídě 33 (alkoholické nápoje). Tyto ochranné známky umisťuje zejména na mandlové likéry, které jsou výlučně spojovány s osobou navrhovatelky. Odpůrkyně se zabývají výrobou a distribucí alkoholických nápojů na území České republiky a Slovenska a provozují e-shop , Anonymizováno, .cz a , Anonymizováno, .sk, přičemž od 1. 9. 2025 uvádí na trh alkoholický nápoj „, Anonymizováno, “ o objemu 700 ml s obsahem alkoholu 35 %. Na obale tohoto výrobku je uvedena odpůrkyně 1) jako výrobce. Obal zároveň obsahuje odkazy na český i slovenský e-shop, a právě česká mutace e-shopu je provozována odpůrkyní 2), která je zároveň uvedena jako distributor na velkoobchodním ceníku. Navrhovatelka zjistila přítomnost výrobku odpůrkyň na českém trhu kontrolním nákupem u společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, . V jednání odpůrkyň spatřuje navrhovatelka zásah do jejích práv z ochranných známek a jednání nekalé soutěže. Naléhavost potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků odůvodnila navrhovatelka potřebou zabránit rychlému rozšíření zboží do maloobchodní sítě a vzniku nevratné majetkové i nemajetkové újmy spočívající v odlivu zákazníků, snížení prodejů a oslabení pověsti značky a potřebou zabránit snižování rozlišovací způsobilosti jejích ochranných známek.

3. Soud prvního stupně dále uvedl, že má z přiložených listin za osvědčené, že navrhovatelka nabízí alkoholický nápoj „, Anonymizováno, “ v různých variantách, že produkty zobrazené prostřednictvím vyhledávače google.com z internetového vyhledávání slova „, Anonymizováno, “ pochází od navrhovatelky, která je vlastníkem výše uvedených ochranných známek, že odpůrkyně 2) nabízí výrobek „, Anonymizováno, “ a tento výrobek obsahuje označení výrobce - odpůrkyně 1) a odkaz na webové stránky nicolaus.sk a nicolaus.cz, které provozuje odpůrkyně 2) a že předžalobní výzvou ze dne 19. 11. 2025 vyzvala navrhovatelka odpůrkyně k ukončení protiprávního jednání. S odkazem na § 75c odst. 1 a § 76 odst. 1 písm. e) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), připomněl soud podmínky pro nařízení předběžného opatření a uvedl, že navrhovatelka osvědčila, že je držitelkou české a unijní slovní ochranné známky „, Anonymizováno, “, a to zejména pro alkoholické nápoje, které nabízí na českém trhu a odpůrkyně dováží do České republiky alkoholický nápoj „, Anonymizováno, “, a to minimálně na velkoobchodní úrovni, resp. odpůrkyně 1) vyrábí a odpůrkyně 2) distribuuje, a že tento nápoj je zde možné zakoupit. Dospěl tak k závěru, že ve věci existuje důvodné riziko, že jednáním odpůrkyň dochází k zásahu do průmyslových práv navrhovatelky a parazitování na její pověsti. Navrhovatelka nabízí na českém trhu výrobky s názvem „, Anonymizováno, “, „, adresa, “, „, Anonymizováno, “ a produkt odpůrců se tak může jevit jako dalším v této řadě (kdy slovo „jubilejná“ nemá navíc samo o sobě rozlišovací způsobilost, ale pouze naznačuje, že se jedná o produkt vytvořený k určitému výročí). Ani odlišnost v psaní písmen „, Anonymizováno, “ a „, Anonymizováno, “ nemůže na výše uvedeném čehokoli změnit, neboť průměrný spotřebitel takový rozdíl nemusí na první pohled rozeznat a případně se může domnívat, že se jedná o jazykovou mutaci shodného produktu. Soud pak shrnul, že uvážil nezbytnost nařízení předběžného opatření spočívající v postupném rozmělňování ochranných známek navrhovatelky a v případě pokračující distribuce zboží mezi více subjektů (skladů) podstatně snížené schopnosti navrhovatelky nabídce a prodeji zabránit, přičemž zohlednil také možné důsledky pro odpůrkyně, které nabízí celou řadu alkoholických nápojů (viz ceník) a s distribucí výrobku pravděpodobně teprve začali a návrhu vyhověl a současně uložil navrhovatelce podat žalobu ve věci samé. Výrok IV. odůvodnil odkazem na § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

4. Proti výrokům I. a II. usnesení podaly odpůrkyně odvolání. Namítly, že označení „, Anonymizováno, “ užívají pouze a výlučně v označení „, Anonymizováno, “, pro lihovinu s příchutí mandlí, a to navíc v rámci specificky a originálně ztvárněné etikety a láhve, která jednoznačně odkazuje na odpůrce, přičemž výraz „, Anonymizováno, “ je užit výhradně jako označení příchutě dané lihoviny, a nikoliv jako označení o obchodním původu. Výraz „, Anonymizováno, “ i slovenská obdoba „, Anonymizováno, “ je tedy pouhým popisným výrazem, který všeobecně popisuje údaj o vlastnostech výrobku, tedy jeho výrobu z mandlí, přičemž takto jsou běžně užívány obdobně výrazy „, Anonymizováno, “, „, Anonymizováno, “ atd., tedy popis povahy a příchutě sestávající z názvu ovoce a přípony „-ovka“, v souvislosti s tím odpůrkyně poukázaly na výrobky jiných výrobců. Zdůraznily, že zaměnitelnost musí být posuzována z hlediska průměrného spotřebitele a spotřebitelé musí předmětné označení nutně vnímat jako údaj popisující příchuť daného alkoholického nápoje. Ochranné známky navrhovatelky tak nemohou mít rozlišovací způsobilost pro alkoholické nápoje z mandlí či s mandlovou příchutí a nemohou tak zakládat známkoprávní monopol, z něhož usnesení soudu prvního stupně vychází. S odkazem na § 10 odst. 1 zák. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen „ZOZ“), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. 6. 2017 o ochranné známce Evropské Unie (dále jen „nařízení o ochranné známce EU“) uvedly, že jim navrhovatelka není oprávněna zakázat užití tohoto popisného výrazu, a to s ohledem na to, že je užíván souladu s obchodními zvyklostmi a zásadami poctivého obchodního styku, jelikož výrobek odpůrkyň je jasně odlišitelný od výrobku navrhovatelky a balení výrobků má vícero distinktivních slovních, obrazových a trojrozměrných prvků, především dominantní logo „, Anonymizováno, “, které má odpůrkyně 1) registrováno od roku 2014 jako českou obrazovou ochrannou známku č. zápisu , Anonymizováno, . Láhev má rovněž charakteristický tvar žárovky a na hrdle je kruhové podnikové logo s portrétem , Anonymizováno, . Podrobně pak rozvedly nedostatek rozlišovací způsobilosti s tím, že navrhovatelka ani nijak neosvědčila tvrzenou příznačnost popisného prvku „, Anonymizováno, “. Soud prvního stupně neměl vycházet pouze z existence ochranných známek navrhovatelky, k otázce rozlišující způsobilosti a popisného charakteru označení je třeba vést dokazování, což je ale doménou řízení ve věci samé a předběžné opatření tak nemělo být nařízeno, neboť vychází z neosvědčených známkových práv. Poukázaly i na to, že podaly k Úřadu průmyslového vlastnictví a Úřadu Evropské Unie pro duševní vlastnictví návrhy na prohlášení dotčených ochranných známek za neplatné s tím, že je dána pravděpodobnost jejich neplatnosti. Odpůrkyně mají usnesení za neurčité a nesrozumitelné z hlediska teritoriality, tedy území, pro něž zdržovací a odstraňovací nárok platí, a to s ohledem na omezení ochranných známek na území České republiky a území Evropské Unie, výroky však územní omezení neobsahují. Závěrem vznesly námitku nedostatku mezinárodní soudní příslušnosti ve vztahu k odpůrkyni 1) s tím, že podle čl. 125 odst. 5 Nařízení je Městský soud v Praze oprávněn vydat předběžná opatření proti odpůrkyni 1) pouze ve vztahu k jednáním, k nimž došlo nebo hrozí, že k nim dojde na území České republiky, tedy výhradně v rozsahu a účinky omezenými na území České republiky, v případě odpůrkyně 1) je v ostatním výlučně příslušný soud Slovenské republiky. Jelikož soud prvního stupně neomezil povinnosti uložené odpůrkyni 1) územím České republiky, překročil svou mezinárodní příslušnost a jeho rozhodnutí je nezákonné. Případné územní omezení účinků vydaného předběžného opatření vůči konkrétnímu účastníkovi musí být ve výroku uvedeno výslovně, účastník se nemůže spoléhat na vlastní výklad zákonných ustanovení. Navrhly, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.

5. Navrhovatelka ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že odpůrkyně neprokazují, že by označení „, Anonymizováno, “ či „, Anonymizováno, “ bylo v relevantním segmentu alkoholických nápojů na relevantním trhu obecně užíváno jako druhové nebo popisné označení příchuti a současně neprokazují ani to, že by předmětné označení užívaly pouze informativně ve významu příchuti způsobem, který by byl z pohledu průměrného spotřebitele zjevně oddělen. K argumentaci, že označení užívají i jiní výrobci, navrhovatelka uvedla, že kontaktovala společnost , Anonymizováno, ., která předmětné označení také užívala a ta po upozornění navrhovatelky začala užívat označení jiné, z čehož je tím spíše zřejmé, že nejde jen o popisné označení. Co se týče argumentace ohledně přípony „-, Anonymizováno, “, pojem , Anonymizováno, je ve slovníku definován jinak než jako , Anonymizováno, alkoholický nápoj, a z toho, že lze vytvářet podobné výrazy, neplyne, že jsou v daném segmentu běžně užívány a že je průměrný spotřebitel bude vnímat jen jako popis chuti. K argumentu ohledně rozlišovací způsobilosti navrhovatelka uvedla, že ochranné známky byly platně zapsány u příslušných úřadů a ani v jednom řízení nebyla vyzvána k prokazování rozlišovací způsobilosti získané užíváním. Navrhovatelka dále poukázala na to, že slovní prvek „, Anonymizováno, “ nepředstavuje rozlišující ani dominantní prvek označení, jedná se pouze o popisné označení, které spotřebiteli sděluje, že je daný alkoholický nápoj uváděn při příležitosti výročí či v rámci jubilejní edice, nejde o označení obchodního původu. Rozdíl mezi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, je pak z hlediska vnímání průměrného spotřebitele zcela marginální. K mezinárodní příslušnosti českého soudu navrhovatelka s poukazem na judikaturu Soudního dvora uvedla, že jelikož má odpůrkyně 1) sídlo v České republice, je příslušnost českých soudů dána podle čl. 125 odst. 1 nařízení o ochranné známce EU, odpůrkyně 2) má sídlo ve Slovenské republice a ve vztahu k ní je příslušnost českých soudů dána na základě čl. 8 odst. 1 Nařízení Brusel I bis ve spojení s čl. 122 nařízení o ochranné známce EU, neboť uplatněné nároky vůči oběma odpůrkyním jsou velmi úzce propojené. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně, a aniž nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř./, dospěl k závěru, že odvolání odpůrkyň není důvodné.

7. Odvolací soud nejprve k namítané neurčitosti napadených výroků uvádí, že, jak je zřejmé z rozhodovací praxe, soudy dlouhodobě ukládají v případě předběžných opatření odůvodněných zásahem do práv vyplývajících z průmyslového vlastnictví, resp. ochranných známek, povinnosti bez územního určení. Je tomu tak proto, že územní rozsah, ve kterém je poskytnuta ochrana, jednoznačně vyplývá z formy ochranné známky, konkrétně z toho, zda jde o národní (vztahující se na území daného státu), evropskou (vztahující se na území Evropské Unie) či mezinárodní (umožňující získat ochranu ve více zemích světa) a není proto třeba ve výroku územní rozsah specifikovat. Irelevantní je tak i námitka odpůrkyň ohledně mezinárodní nepříslušnosti českého soudu vůči odpůrkyni 1), neboť příslušnost je dána zcela v souladu s čl. 125 bod 1. a čl. 122 nařízení o ochranné známce EU a čl. 8 Nařízení Brusel I bis.

8. Dále je třeba zdůraznit, že pro odvolací řízení je podle § 75c odst. 4 o. s. ř. rozhodující stav, jaký zde byl při vydání usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud tedy k odvolání odpůrkyň může pouze přezkoumat důvody, které vedly soud prvního stupně k vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření, a přitom může vycházet jen z obsahu spisu, jaký zde byl k datu vydání napadeného usnesení. Podmínkami pro nařízení předběžného opatření je (shodně podle § 102 o. s. ř. ve stadiu po zahájení řízení a podle § 74 a násl. o. s. ř. ve stadiu před zahájením řízení ve věci samé) osvědčení (neboť dokazování se v rámci řízení o předběžném opatření neprovádí) nároku samotného a osvědčení potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků nebo obavy z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí. Dále je třeba uvést, že institut předběžného opatření je mimořádným prostředkem zásahu do poměrů účastníků a rozhodnutí o něm (o návrhu na nařízení předběžného opatření) nespočívá - jak vyplývá z jeho zákonné úpravy - na výsledcích dokazování, na závěru o skutkovém stavu a ani na právním posouzení věci. Nepředstavuje samo o sobě výsledek procesu, v jehož průběhu by soud zvažoval, jaké provede důkazy (zda provede všechny navržené důkazy nebo jen některé z nich, popřípadě zda provede důkazy, které nebyly účastníky navrženy), jak bude provedené důkazy hodnotit a jaká skutková zjištění z nich učiní, v němž by přihlížel k argumentům účastníků nebo v němž by aplikoval na zjištěný skutkový stav věci právní předpisy. Jediným podkladem pro rozhodnutí soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření jsou (ve všech rozhodných hlediscích, uvedených zejména v ustanovení § 75c odst. 1 o. s. ř.) údaje a informace, které jsou obsaženy v návrhu a v důkazních prostředcích předložených navrhovatelkou, na jejichž základě soud, aniž by vůbec umožnil odpůrkyním se k nim vyjádřit nebo přednést vlastní tvrzení a návrhy, zkoumá, zda jsou splněny podmínky a předpoklady pro nařízení předběžného opatření. Nařízené předběžné opatření představuje jen prozatímní a dočasnou (působící do konečného vyřešení věci nebo do nařízení výkonu rozhodnutí /exekuce/) úpravu práv a povinností účastníků, aniž by jím byl (mohl být) předurčován průběh procesu samotného (řízení ve věci samé) nebo prejudikováno rozhodnutí o sporu nebo o jiné právní věci.

9. Navrhovatelka návrh na nařízení předběžného opatření odůvodnila tím, že (zkráceně řečeno) od roku 2012 vyrábí a prodává alkoholické nápoje, zejména mandlové likéry, které uvádí na trh pod označením „, Anonymizováno, “ (u některých druhů jsou uvedeny navíc přívlastky např. „, Anonymizováno, “ či „, Anonymizováno, “), přičemž osvědčila, že je vlastníkem české slovní ochranné známky č. přihlášky , Anonymizováno, „, Anonymizováno, “ a unijní slovní ochranné známky č. přihlášky , Anonymizováno, „, Anonymizováno, “. Dále osvědčila, že odpůrkyně od 1. 9. 2025 uvádí na trh alkoholický nápoj pod označením „, Anonymizováno, “, přičemž ho na českém trhu nabízejí prostřednictvím třetích osob a na etiketách je uveden odkaz na webové stránky s eshopem odpůrkyně 2). Již takto osvědčený skutkový stav umožňuje přijetí závěru, že se jeví jako pravděpodobné, že v řízení o věci samé může být popsané jednání odpůrkyň posouzeno jako jednání porušující práva k ochranné známce podle § 8 odst. 2 písm. b) ZOZ a jako jednání zakázané nekalé soutěže ve smyslu naplnění všech znaků generální klauzule nekalé soutěže podle § 2976 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), případně znaků speciálních skutkových podstat podle § 2978, § 2981 odst. 3 a § 2982 o. z. Ve shodě se soudem prvního stupně má pak odvolací soud za to, že pouhá jazyková odlišnost v písmenech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, není při zohlednění hlediska průměrného spotřebitele vůbec podstatná, kdy je na první pohled, a tedy bez bližšího zkoumání, zřejmé, že podoba slov je i přesto téměř shodná. Další námitky odpůrkyň týkající se zaměnitelnosti produktů, konkrétně tvrzení, že označení „, Anonymizováno, “ je popisné a nemá rozlišovací způsobilost, není pro navrhovatelku příznačné a ve spojení „, Anonymizováno, “ je dominantním prvkem slovo „, Anonymizováno, “, jsou námitkami věcnými, které překračují rámec řízení o předběžném opatření a mají své místo až v řízení ve věci samé, kam je tedy třeba odpůrkyně s jejich uplatněním odkázat. Pro úplnost lze v této souvislosti poukázat také na odpovědnost navrhovatelky předběžného opatření za újmy, jež z něho vzniknou povinnému (§ 77a o. s. ř.), resp. možnost ještě v průběhu řízení nařízené předběžné opatření zrušit (§ 77 odst. 2 o. s. ř.) na podkladě i jen zčásti provedeného dokazování. Splněna je podle odvolacího soudu i podmínka existence potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků, a to zejména s ohledem na potřebu zabránit vznikající újmě navrhovatelky spočívající mj. v ušlém zisku, rozmělnění ochranných známek a oslabení pověsti značky. Námitka odpůrkyň ohledně toho, že podobná označení využívají i další konkurenti, je pro závěr o splnění podmínek pro nařízení předběžného opatření zcela irelevantní, neboť jednání dalších osob není předmětem tohoto řízení o předběžném opatření, totéž platí i pro argumentaci ohledně návrhů odpůrkyň na prohlášení neplatnosti ochranných známek navrhovatelky, neboť pro soud je momentálně podstatné pouze to, že navrhovatelka osvědčila, že je vlastníkem předmětných ochranných známek, které jsou aktuálně platné.

10. S ohledem na shora uvedené odvolací soud uzavřel, že pro nařízení předběžného opatření byly splněny všechny zákonné předpoklady, a proto usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. a na nich závislém výroku III. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

11. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci samé.