3 Cmo 40/2026

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Gabriely Kučerové a soudců Mgr. Vladimíra Sommera a JUDr. Jiřího Švehly, ve věci obchodní společnosti: právnická osoba, IČO IČO posledně sídlem adresa za účasti: tituly před jménem, narozený Anonymizováno bytem adresa doručovací adresa adresa o zrušení společnosti a nařízení její likvidace, o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení podané účastníkem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 6. 2024, č. j. 4 Cmo 112/2024-466, k odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 10. 3. 2026, č. j. 38 Cm 167/2006-516, Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost a o žalobě na obnovu řízení podaných účastníkem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 6. 2024, č. j. 4 Cmo 112/2024-466 (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že jelikož právnická osoba byla dne 22. 6. 2023 vymazána z obchodního rejstříku, ztratila dle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení. Jelikož zde není žádného jejího právního nástupce, soud postupoval dle § 107 odst. 5 o. s. ř. a řízení zastavil. O náhradě nákladů řízení pak soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

3. Proti usnesení podal účastník včasné odvolání, v němž uvedl, že jej podal ve veliké časové tísni pro závažný zdravotní stav. Odvolací soud by měl usnesení zrušit pro jeho nicotnost, protože skutkový i právní stav je objektivně zcela jiný. Soudy musí poskytovat ochranu právům, přičemž se nesmí jednat o „vyřizovačství“. Odůvodnění usnesení musí být opraveno. Dále účastník znovu vznesl námitku podjatosti soudních i nesoudních osob Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci i Vrchního soudu v Praze, pročež je dána delegace nutná dle § 12 odst. 1 o. s. ř. a měly by tak rozhodovat moravské soudy. Poté účastník znovu zopakoval tuto svou argumentaci. Konečně také účastník, pro případ zmeškání lhůty k podání odvolání, navrhl jeho prominutí.

4. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. napadené usnesení soudu prvního stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání, a to i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212a odst. 1 a 6, § 205 odst. 2 o. s. ř.), a přihlížel i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o. s. ř.). Po projednání věci bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání účastníka není důvodné.

5. Předně třeba uvést, že k žádosti účastníka o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání nebylo třeba přihlížet, neboť odvolání bylo podáno včas.

6. Odvolací osud sále z úplného výpisu z obchodního rejstříku ověřil, že obchodní společnost právnická osoba, IČO IČO byla dne 22. 6. 2023 vymazána z obchodního rejstříku, a to bez právního nástupce.

7. V projednávané věci tak bylo namístě řízení o žalobě pro zmatečnost zastavit, neboť společnost výmazem z obchodního rejstříku ztratila právní osobnost (viz § 118 o. z. ve spojení s § 185 o. z.); současně tak ztratila způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o. s. ř. Zanikla-li bez právního nástupce, jde o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který soud řízení zastaví podle § 104 odst. 1 o. s. ř., popřípadě podle § 107 odst. 5 o. s. ř., nastal-li zánik až po zahájení řízení. Tento závěr potvrzuje judikatura Nejvyššího soudu, podle níž zánik právnické osoby před podáním žaloby pro zmatečnost bez právního nástupce zakládá neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2905/2020, a stejně tak zánik právnické osoby bez právního nástupce v průběhu řízení o žalobě pro zmatečnost vede k zastavení řízení pro ztrátu způsobilosti být účastníkem řízení, srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 86/2022 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3091/2012.

8. Uvedené závěry se mutatis mutandis uplatní i ve vztahu k žalobě na obnovu řízení, srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1025/2023.

9. Na závěr je třeba uvést, že k obecně formulované a stále se opakující námitce podjatosti soudních i nesoudních osob nalézacího i odvolacího soudu nebylo přihlíženo dle § 15a odst. 3 a § 43 odst. 2 o. s. ř., neboť účastník byl dostatečně obeznámen pro svou značnou procesní aktivitu o podobě řádné námitky podjatosti (toho se mu dostalo i ohledně dalších procesních úkonů). Nejsou tak dány ani podmínky pro postup podle § 12 odst. 1 o. s. ř., protože účastník k tomu žádné konkrétní skutečnosti neuvádí a zároveň se tyto nepodávají z obsahu spisu.

10. Stejně tak nejsou dány důvody pro opravu odůvodnění usnesení, jak bez bližšího vysvětlení argumentuje účastník.

11. S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné, a to včetně akcesorického výroku o náhradě nákladů řízení.

12. Jen pro úplnost odvolací soud uvádí, že o náhradě nákladů odvolacího řízení nebylo třeba rozhodovat, neboť v tomto (již bezpředmětném) řízení je jenom jeden účastník řízení. Dovolání proti tomuto rozhodnutí lze podat za podmínek § 237 o. s. ř. ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.