3 Cmo 61/2025

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Gabriely Kučerové a soudců Mgr. Jiřího Čurdy a Mgr. Michala Výtiska v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupena advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o porušení práv k ochranným známkám a nekalosoutěžní jednání, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2025, č. j. 10 Cm 33/2024-74, Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem zamítl žalobu, kterou mělo být žalované uloženo: - zdržet se v obchodním styku užívání označení „Anonymizováno“ při prodeji a propagaci pracích a mycích prostředků, včetně avivážních prostředků, parfémů na praní a úklid, osvěžovačů vzduchu a textilií, jakož i pro kosmetiku, vlasovou kosmetiku a ústní hygienu, vonné svíčky, vonné sáčky, difuzéry, aromalampy a jejich příslušenství, parfémy a toaletní vody a doplňky stravy, výrobky pro domácí zvířata, dekorace, textilní výrobky, tašky, výrobky k péči o textil a obuv, kancelářské potřeby, kuchyňské potřeby, domácí potřeby, úklidové pomůcky, koupelnové doplňky, výrobky k péči o zahradu, elektroniky a výrobků k péči o automobil a jízdní kola (výrok I.); - zdržet se v obchodním styku při stejných činnostech jako uvedených v bodě I. užívání označení „Anonymizováno“ v podobě (výrok II.); - zdržet se v obchodním styku při stejných činnostech jako uvedených v bodě I. užívání označení (výrok III.); - zdržet se užívání označení „Anonymizováno“ při prodeji a propagaci výrobků v internetovém obchodě na adrese https://www.Anonymizováno.cz (výrok IV.); - zdržet se užívání označení při prodeji a propagaci výrobků v internetovém obchodě na adrese https://www.Anonymizováno.cz (výrok V.); - zdržet se užívání označení při prodeji a propagaci výrobků v internetovém obchodě na adrese https://www.Anonymizováno.cz (výrok VI.); - poskytnout žalobci informace o množství výrobků označených označením prodaných žalovaným, jakož i informace o částkách obdržených za prodané zboží (výrok VII.); - poskytnout žalobci informace o množství výrobků označených označením prodaných žalovaným, jakož i informace o částkách obdržených za prodané zboží (výrok VIII.); a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 23 474 Kč (výrok IX.).

2. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že žalobkyně v žalobě tvrdí, že je výrobní společností se sortimentem kosmetiky, pracích a mycích prostředků, potravin pro zdravý životní styl a výživu. Pro všechny své výrobky užívá označení „Anonymizováno“ v podobě (ochranná známka č. Anonymizováno z roku 2004; dále jen „Anonymizováno“) a dále pro konkrétní typy výrobků užívá ochranné známky (ochranná známka č. Anonymizováno pro kosmetické výrobky z roku 2011; dále jen „Anonymizováno“), (ochranná známka č. Anonymizováno pro kávové výrobky z roku 2011; dále jen „Anonymizováno“), (ochranná známka č. Anonymizováno pro čajové výrobky z roku 2011; dále jen „Anonymizováno“) a „Anonymizováno“ (slovní ochranná známka č. Anonymizováno pro vína z roku 2021; dále jen „Anonymizováno“) (společně dále jen „ochranné známky žalobkyně“). Žalovaná má do těchto ochranných známek zasahovat, neboť kromě svého standardního označení zboží logem (dále jen „Anonymizováno“) začala užívat označení (dále jen „Anonymizováno“). Tímto logem označuje avivážní prostředky, parfémy na praní a úklid, tekutá mýdla, osvěžovače vzduchu a textilií, vlasovou kosmetiku, sprchové gely, vonné svíčky, vonné sáčky, parfémy, toaletní vody a doplňky stravy. Z tohoto postupu je zřejmé, že žalovaná záměrně zdůrazňuje slovní prvek „Anonymizováno“, aby na něj zákazníky upozornila. Za situace, kdy je to žalobkyně, kdo na trhu kosmetiky a dalšího zboží je spojován s prvkem „Anonymizováno“, mohou být zákazníci uváděni v omyl a žalobkyni je způsobována újma. Ačkoli má žalovaná registrováno přes 258 ochranných známek, žádná slovní prvek „Anonymizováno“ neobsahuje. Žalovaná se tak svým jednáním (nabízením zboží a služeb označených slovem Anonymizováno, případně spojením Anonymizováno) dopouští nejen zásahů do ochranných známek žalobkyně, ale i nekalé soutěže.

3. Obranu žalované shrnul soud prvního stupně tak, že označení Anonymizováno a frantisek Anonymizováno je jménem pana adresa, zakladatele a jednatele žalované. Žalovaná toto jméno a jeho stylizovanou podobu používá již od roku 1929, a to jako odkaz na otce a dědu adresa. Označení Anonymizováno a Anonymizováno žalovaná nikdy neužívá samostatně, ale vždy s připojením loga Anonymizováno. Logo jako celek, včetně spojení Anonymizováno do práv žalobkyně nezasahuje, neboť je na první pohled zřejmý rozdíl a průměrný zákazník si je nezamění. Toto logo Anonymizováno si navíc žalovaná nechala vytvořit již v roce 2010 a uvedla jej poprvé v katalogu 2011.

4. V bodech 5 až 17 odůvodnění soud uvedl, co zjistil z jednotlivých provedených důkazů, v bodě 18 uvedl, že je mezi účastníky nesporné, že žalobkyně užívá své ochranné známky pouze ve znění (vyobrazení) jejich zápisu a následně s odkazem na použitou právní úpravu (§ 1a, § 4 písm. b/ a § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách /dále jen „ZOZ“/, § 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství /dále jen „ZVPPV“/, a § 2976, § 2978, § 2981 a § 2982 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen „o. z.“/), konstatoval, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná samostatně slovo „Anonymizováno“ či spojení „Anonymizováno“ užívala, když vždy je užívá jen ve spojení s vlastním logem Anonymizováno. Dále soud uzavřel, že zákaz užívání samotného slova „Anonymizováno“ by ani nemohl uložit, protože jednak představuje excesivní požadavek žalobkyně a zároveň žalobkyně neprokázala, že by zákazníci automaticky a výlučně spojovali se slovem Anonymizováno jeho produkty. Ke slovu „Anonymizováno“ žalobkyně žádná práva neuplatnila. Z uvedených důvodů soud zamítl žalobu v rozsahu, v jakém se týkala těchto dvou výrazů (výroky I., II., IV., V. a VII.).

5. Dále soud prvního stupně konstatoval, že se zabýval tvrzeným zásahem žalované formou užití loga do práva ke kombinovaným ochranným známkám žalobkyně. K tomu uzavřel, že kombinované ochranné známky žalobkyně obsahují distinktivní grafický prvek „Anonymizováno“ se symbolem vyjadřujícím konkrétní charakter služeb či výrobků (čajový lístek, kávový hrníček, druhé menší „Anonymizováno“) a doplňkový text „Anonymizováno“, „Anonymizováno“, „Anonymizováno“, či případně pouze samotný text „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“, kde dominantním slovem je fiktivní slovo „Anonymizováno“. Samotné slovo Anonymizováno (Anonymizováno) nemá podle soudu vysokou míru distinktivity a jedná se o obecné označení barvy, případně českého příjmení (dle žalovaným doloženého výpisu až 10. nejčastější v České republice). Ostatní slova obsažená v ochranných známkách (cosmetic, herbalist, cafe, winery) pak pouze označují daný sortiment (kosmetiku, čaje, kávu,) a rovněž jejich rozlišovací způsobilost je velmi nízká. Dané slovní prvky jsou navíc psané netučnou černou barvou v běžném fontu. Ochranné známky tak nabývají jednoznačné unikátnosti a distinktivnosti až ve spojení s grafickým prvkem „Anonymizováno“ a symbolem sortimentu. V případě dvou Anonymizováno známek soud považoval za rozlišovací prvek právě fiktivní slovo Anonymizováno. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná v rámci své obchodní činnosti neužívá ochranné známky žalobkyně tak, jak byly registrovány, takže nedošlo k naplnění podmínky dle § 8 odst. 2 písm. a) ZOZ. Soud se tedy dále zabýval otázkou pravděpodobnosti záměny označení zboží a služeb žalovaného Anonymizováno s registrovanými ochrannými známkami žalobkyně ve smyslu § 8 odst. 2 písm. b) ZOZ. K tomu poznamenal, že tyto známky musí být srovnávány v podobě, v jaké jsou registrovány a že k vnímání ochranných známek žalobkyně je třeba přistupovat jako k celku. V tomto konkrétním případě soud uzavřel, že očima průměrného informovaného spotřebitele je rozdíl mezi ochrannými známkami žalobce a logem žalovaného tak značný, že není možné hovořit o možnosti záměny ani možnosti asociace, a to i za předpokladu, že služby a zboží, pro které je ochranná známka registrována, jsou částečně druhově shodné se službami a zbožím, které prodává žalovaná, takže k záměně nemůže dojít. Dále soud poznamenal, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by docházelo k častým (opakovaným) záměnám zboží a služeb mezi zákazníky, tedy, že by reálně docházelo k poškozování žalobkyně jednáním žalované. Pouhý e-mail od „distributorky“ žalobkyně pro soud není dostatečně průkazným podkladem pro takovou skutečnost. Z uvedených důvodů byla žaloba z titulu zásahu do práva žalobkyně k ochranným známkám zamítnuta.

6. K posouzení nároků žalobkyně z titulu nekalé soutěže, které se měla žalovaná dopustit tím, že neoprávněně zasáhla do práv k ochranným známkám, odkázal soud prvního stupně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2011, sp. zn. 23 Cdo 5184/2009, a vycházeje z jeho závěrů konstatoval, že v řízení nebylo prokázáno, že se žalovaná dopustila tvrzeného zásahu do práv žalobkyně k ochranným známkám, když odlišila prvek „Anonymizováno“ tím, že přidala křestní jméno „Anonymizováno“ (dle jména zakladatele a jednatele společnosti), přičemž právnická osoba může i v samotném názvu užít jméno člověka, má-li k němu zvláštní vztah (§ 133 odst. 1 o. z.). Žalovaná navíc spojení Anonymizováno užívá výlučně v kombinaci s vlastním logem „Anonymizováno“, čímž riziko zaměnitelnosti dále snižuje, a to zejména tím, že původní logo již zkratku Anonymizováno obsahuje, průměrný zákazník se tak bude domnívat, že zkratka Anonymizováno představuje právě jméno Anonymizováno. Podle soudu prvního stupně nelze zároveň přehlížet, že žalovaná logo a doménu obsahující prvky Anonymizováno používala již od roku 2010 (tedy před právem přednosti většiny ochranných známek žalobce). Byť žalovaná neprokázala kontinuální užívání tohoto loga, prokázání jeho takto dlouhé historie snižuje zmíněnou agresivitu či snahu o parazitování na žalobkyni. Soud prvního stupně pak uzavřel, že nárok z titulu nekalé soutěže opírající o toto jednání žalované není důvodný, neboť nenaplňuje znaky generální klauzule dle § 2976 o. z., když v řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaný dostal v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. Soud prvního stupně z uvedených důvodů žalobní návrh z titulu nekalé soutěže zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal ji zcela úspěšné žalované ve výši a struktuře, popsané v bodě 43 odůvodnění jeho rozsudku.

8. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Soudu prvního stupně vytýká chybné (rozporné s judikaturou SDEU a Nejvyššího správního soudu) posouzení dominantních prvků předmětných označení, když podle jejího názoru je dominantním prvkem kombinovaných ochranných známek žalobkyně Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno právě prvek „Anonymizováno“, který je v nich jediným slovním prvkem, který není popisný, přičemž vstupní prvek stylizovaného „Anonymizováno“ je do té míry graficky stylizovaný, že nevyvolává jednoznačný dojem písmena „Anonymizováno“, nýbrž může být vnímán jen jako jakýsi fantazijní a grafický prvek obloučku či dvouobloučku bez valné distinktivity. Jediným společným prvkem, spojujícím všechny tři tyto známky je pouze prvek „Anonymizováno“. Spotřebitelé budou tento prvek vnímat jako dominantní, neboť pouze on jim umožní výrobky označené známkami žalobkyně identifikovat, případně vyhledávat na internetu a objednávat. Jako dominantní měl být podle žalobkyně prvek „Anonymizováno“ vyhodnocen i ve známkách Anonymizováno by Anonymizováno a Anonymizováno. U prvé z nich proto, že jde o slovní grafickou známku tvořenou dominantními prvky „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“, přičemž slovní prvek „Anonymizováno“ je v této známce největší a upoutá tak pozornost spotřebitele na první pohled. U druhé z nich proto, že prvek „Anonymizováno“ je popisný, „Anonymizováno“ je pouze spojkou, takže dominantními jsou i zde prvky „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“.

9. Žalobkyně nesouhlasí též se závěrem, že prvek „Anonymizováno“ má nízkou rozlišovací způsobilost, když ve vztahu k výrobkům a službám, o něž v tomto řízení jde, je toto sice běžné slovo užito fantazijně, takže má rozlišovací způsobilost vysokou, resp. vyšší míru rozlišovací způsobilosti získalo užíváním. K tomu žalobkyně dodává, že soud prvního stupně nezohlednil, že ochranné známky žalobkyně mají právo přednosti již z let 2003 a 2011, že tvoří známkovou řadu založenou na slovním prvku „Anonymizováno“, přičemž spotřebitelé se mohou domnívat, že označení užívané žalovanou je její součástí, což je v souladu s judikaturou SDEU dostačující k závěru o existenci nebezpečí záměny. Soud prvního stupně také podle žalobkyně nezohlednil dobré jméno jejích ochranných známek, které žalobkyně dovozuje z toho, že tyto jsou užívány kontinuálně a rozsáhle po dobu déle než 20 let. Žalobkyně dále soudu prvního stupně vytýká, že vůbec nevymezil průměrného spotřebitele, přičemž podle ní je jím nejširší veřejnost, neboť výrobky chráněné ochrannými známkami žalobkyně jsou výrobky běžné denní spotřeby s tím, že u takovýchto výrobků lze očekávat nejnižší míru pozornosti spotřebitele a z ní vyplývající vyšší riziko pravděpodobnosti záměny. Podle žalobkyně nelze zásah vyloučit tím, že žalovaná přidá k slovu „Anonymizováno“ logo „Anonymizováno“ a slovo „Anonymizováno“, která nejsou s to od sebe starší ochranné známky žalobkyně a označení žalované odlišit. Spotřebitelé vždy budou vnímat oboje odkazem na slovo „Anonymizováno“.

10. K posouzení nekalé soutěže žalobkyně namítá, že soud prvního stupně zcela opomenul, že žalobkyně namítala nekalou soutěž nejen ohledně zásahu do jejích ochranných známek, ale i zásahu do nezapsaného označení Anonymizováno v němž je rovněž prvek „Anonymizováno“ dominantním svou velikostí a nepopisností, jehož užívání žalobkyně prokázala.

11. Za nepřípadný označila žalobkyně odkaz soudu prvního stupně na úpravu § 133 odst. 1 o. z. (možnost použít v názvu jméno člověka, má-li k němu zvláštní vztah), neboť to lze užít jen pro název právnické osoby, což není tento případ. Konečně žalobkyně zdůrazňuje, že podle jejího názoru žalovaná neprokázala užívání loga se slovními prvky „Anonymizováno“ od roku 2010, když z provedených důkazů vyplynulo, že je žalovaná použila jednorázově v katalogu v roce 2011. K tomu však žalobkyně uvedla, že v roce 2011 žalovanou telefonicky kontaktovala a na základě jejího upozornění, že se jeho užíváním dopouští zásahu do práv k ochranným známkám a nezapsanému označení, žalovaná od užívání předmětného loga upustila a dále ho neužívala (užívala označení jiná, logo Anonymizováno samotné či s jinými prvky než Anonymizováno, srdíčko s nápisem Anonymizováno nebo samotné Anonymizováno), což žalobkyně prokázala, ačkoliv jde o negativní skutečnost, které lze doložit jen obtížně či vůbec. Takové jednorázové protiprávní užití pak nemohlo snížit agresivitu zásahu žalované ani vyloučit snahu o parazitování na žalobkyni. Registrace domény žalované „Anonymizováno.com“ nepostačuje k prokázání užívání označení v obchodním styku, jak plyne z rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví. Závěr soudu prvního stupně o dlouhé historii loga Anonymizováno tak nemá oporu v provedeném dokazování.

12. Ze všech uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil na vyhovující a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

13. Žalovaná považuje odvolání za nedůvodné. K otázce dominantních prvků uvádí, že žalobkyně účelově vytrhuje z kontextu svých ochranných známek pouze slovo „Anonymizováno“. Ochranné známky i nezapsaná označení však je nutné posuzovat jako celek tak, jak na spotřebitele působí, když v „běžném provozu“ nedochází k podrobné analýze označení ze strany spotřebitele, ale k jeho letmému zachycení a „screeningu“. Spotřebitelé proto budou vnímat ochranné známky žalobkyně jako celá loga složená z vícero prvků, zásadní roli hraje především vizuální stránka, tj. to, jak ochranná známka na první pohled vypadá. Žalovaná přitom užívá označení „Anonymizováno“ výhradně jako celek a v grafické podobě, která je naprosto odlišná od grafické podoby všech ochranných známek žalobkyně. Označení žalované se neshoduje ani není zaměnitelné se žádnou z ochranných známek žalobkyně. Závěr soudu prvního stupně je tedy v tomto ohledu správný. Žalovaná je dále přesvědčena, že žalobkyně nijak neprokázala, že by si slovo „Anonymizováno“ spotřebitelé automaticky spojovali s jeho výrobky, takže soud postupoval správně, pokud se při porovnání nesoustředil pouze na tento prvek, ale i na další prvky, které jako celek působí dostatečně odlišně. Ke známkové řadě žalovaná uvádí, že žalobkyně opomíjí argumentaci soudu prvního stupně o tom, že s ohledem na nízkou rozlišovací způsobilost prvku „Anonymizováno“, je spojovacím prvkem ochranných známek žalobkyně prvek „Anonymizováno“, resp. „Anonymizováno“ u těch ochranných známek, které jej obsahují. Lze-li tedy podle žalované hovořit o známkové řadě, pak se jedná o řadu založenou na prvku stylizované „Anonymizováno“ ve spojení se symbolem příslušné produktové řady. Tyto prvky žalovaná vůbec neužívá. Závěr soudu prvního stupně o tom, že k záměně nemůže ani z tohoto úhlu pohledu dojít, je tedy správný. Žalovaná je také přesvědčena, že v řízení prokázala, že označení „Anonymizováno“ užívá již od roku 2010. Je to prokázáno katalogy, fakturami a dalšími důkazy, které soud v řízení provedl a posoudil. Je tedy správný jeho závěr, že prokázání dlouhé historie loga žalované vylučuje možnost, že by parazitovala na žalobkyni a jejích ochranných známkách. Podle žalované tím soud v podstatě uznal, že žalované svědčí právo předchozího uživatele dle § 10 odst. 2 ZOZ ve vztahu k ochranným známkám přihlášeným po roce 2010, tj. de facto ke všem kromě známky „Anonymizováno“. Pokud je ale logo žalované „Anonymizováno“ srovnáno s touto ochrannou známkou žalobkyně, nelze než dospět k závěru, že o záměně či asociaci nelze vůbec hovořit.

14. K posouzení nároku z titulu nekalé soutěže žalovaná uvádí, že žalobkyně hovořila vždy pouze o známkové řadě, nikoliv o dobrém jméně konkrétní ochranné známky, takže soud prvního stupně se touto argumentací správně nezabýval a její uplatnění v odvolacím řízení je nepřípustné. Podobné je to u práva žalobkyně k nezapsanému označení, které sice bylo zmíněno v žalobě, avšak žalobkyně neuvedla, jaká práva z něj dovozuje a jak je má žalovaná porušovat. Soud se tak neměl s čím vypořádat a uplatňovat toto právo až v odvolacím řízení je rovněž nepřípustné.

15. Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

16. V následné replice k vyjádření žalované žalobkyně podrobněji rozvíjí svou argumentaci ve prospěch závěru, že došlo k zásahu do ochranných známek a akcentuje rovněž, že v žalobě i v průběhu řízení argumentovala jak existencí dobrého jména ochranných známek, tak u nekalé soutěže svým právem k nezapsanému označení a soud prvního stupně pochybil, pokud se těmito otázkami dostatečně nezabýval.

17. Po předložení spisu k vyřízení odvolání Vrchní soud v Praze nařídil ústní jednání, na němž napadený rozsudek přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř., a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné, a to nikoliv ohledně právních závěrů v něm obsažených, ale proto, že soud prvního stupně se nezabýval žalovanými nároky ze všech důvodů, jež žalobkyně v žalobě uplatnila, což mohlo mít vliv na správnost jeho rozhodnutí.

18. Z odůvodnění napadeného rozsudku je zřejmé, že soud prvního stupně se zabýval hodnocením nároku žalobkyně z titulu zásahu do práv z ochranných známek podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) ZOZ a uzavřel, že užíváním loga Anonymizováno (když samostatně žalovaná slovo „Anonymizováno“ či spojení „Anonymizováno“ nikdy neužívá) žalovaná do práv žalobkyně z ochranných známek neoprávněně nezasahuje, a to ani v případě, že by ochranné známky (v úvahu připadají jen tři známky se stylizovaným Anonymizováno z roku 2011) žalobkyně tvořily známkovou řadu. Odvolací soud k tomu uvádí, že uvedené závěry soudu prvního stupně považuje za zcela správné a k jejich odůvodnění odkazuje na napadené rozhodnutí. I když lze souhlasit se žalobkyní v tom, že soud prvního stupně pochybil, pokud výslovně nevymezil průměrného spotřebitele, jakož i v tom, že je jím široká veřejnost (to ostatně zjevně není mezi účastníky sporné), u níž se s ohledem na povahu výrobků předpokládá nižší míra pozornosti, nemá toto pochybení podle odvolacího soudu vliv na správnost závěru, že podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) ZOZ k zásahu nedošlo, když kolidující označení jsou odlišná na první pohled i z pohledu takto vymezeného průměrného spotřebitele.

19. Soud prvního stupně však, jak namítá žalobkyně, opomněl známkoprávní nárok posoudit i podle § 8 odst. 2 písm. c) ZOZ. I když v žalobě není výslovně uvedeno, že ochranné známky žalobkyně (a případně které z nich) jsou známkami s dobrým jménem v České republice, a žalobkyně v bodě V žaloby, v němž provádí právní hodnocení porušení svého práva k ochranným známkám, výslovně § 8 odst. 2 písm. c) ZOZ (na rozdíl od písm. a/ a b/) neuvádí, jsou již v žalobě zmínky, které takové hodnocení svých známek žalobkyní indikují. Ovšem hned v následujícím podání žalobkyně, kterým reagovala na vyjádření žalované k žalobě, je již dobré jméno ochranných známek zmíněno výslovně (viz čtvrtý odstavec str. 5 podání žalobkyně z 27. 2. 2025 - č. l. 34 spisu) a následují odkazy na judikaturu, která se porušením práv k ochranným známkám s dobrým jménem zabývá. I v dalším podání ze dne 25. 3. 2025, kterým žalobkyně mj. rozšířila žalobu, je výslovně zmíněno, že ochranné známky žalobkyně mají dobré jméno (viz druhý odstavec str. 5 tohoto podání - č. l. 45 spisu) i s argumentací, co z toho podle žalobkyně plyne z hlediska posouzení existence zásahu. S ohledem na výše uvedené je tedy podle odvolacího soudu zřejmé, že posouzení známkoprávního nároku soudem prvního stupně není úplné. Jelikož odvolací soud zároveň uzavřel, že tvrzení žalobkyně ohledně existence dobrého jména jejích známek nejsou dostatečná, poučil ji podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že musí doplnit tvrzení a důkazy ohledně toho, která/é z jejích ochranných známek má dobré jméno a proč (když ji zároveň upozornil, že k prokázání dobrého jména nepostačuje jen dlouhodobost existence některých známek), k čemuž jí poskytl lhůtu 1 měsíce s tím, že neučiní-li tak, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve věci. Žalobkyně na výzvu reagovala podáním ze dne 15. 4. 2026 (č. l. 142 an. spisu), kterým svá tvrzení doplnila a navrhla (a založila do spisu) k jejich prokázání množství důkazů.

20. Podobně důvodnou shledal odvolací soud i námitku žalobkyně, že se soud prvního stupně opomněl zabývat u nároku z titulu nekalé soutěže (který neshledal důvodným proto, že k zásahu do ochranných známek nedošlo) žalobkyní tvrzeným zásahem do jejího nezapsaného označení Anonymizováno (viz bod VI na str. 14 dole žaloby), u kterého žalobkyně tvrdí, že je pro ni s ohledem na obsažený výraz „Anonymizováno“, příznačné, tj. že si označení „Anonymizováno“ spotřebitelé spojují s výrobky žalobkyně (viz závěr bodu I žaloby na její str. 4), čehož se snaží žalovaná využít ve svůj prospěch (zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže klamavé označení zboží, vyvolání nebezpečí záměny). Jelikož odvolací soud i v této části předmětu řízení uzavřel, že tvrzení žalobkyně ohledně příznačnosti označení „Anonymizováno“ pro jí prodávané výrobky (právě v této podobě, nikoliv „Anonymizováno“) nejsou dostatečná, poučil ji podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že musí tato tvrzení a důkazy doplnit, tj. uvést, z čeho příznačnost tohoto výrazu pro své výrobky dovozuje a čím to lze prokázat, k čemuž jí poskytl lhůtu 1 měsíce s tím, že neučiní-li tak, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve věci. Žalobkyně ve výše zmíněném podání ze dne 15. 4. 2026 (č. l. 142 an. spisu), k příznačnosti označení „Anonymizováno“ svá tvrzení nijak nedoplnila, v bodě II. tohoto podání jen uvedla, jaká další nezapsaná označení užívá s tím, že jejich užívání dokládá stejnými důkazy, které navrhla k prokázání tvrzení o dobrém jméně svých ochranných známek.

21. S ohledem na výše uvedené tedy odvolací soud uzavřel, že nejsou dány podmínky pro potvrzení (§ 219 o. s. ř.) nebo změnu (§ 220 o. s. ř.) napadeného rozsudku a je nutno ho zrušit v celém rozsahu a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/, odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), protože zejména posouzení známkoprávního nároku i podle § 8 odst. 2 písm. c) ZOZ (kterým se soud prvního stupně vůbec nezabýval) může mít vliv na všechny jeho výroky, včetně výroků VII a VIII (informační nároky), u nichž je nutno ještě poznamenat, že v nich schází vymezení období, za které jsou informace žádány, což by měla žalobkyně (případně k výzvě soudu) doplnit, aby tyto výroky byly (v případě vyhovění žalobě) vykonatelné.

22. Ke zrušení rozsudku, které bylo účastníkům na jednání odvolacího soudu avizováno pro případ, že žalobkyně tvrzení a důkazy dle výše popsané výzvy odvolacího soudu doplní, došlo přes nesouhlas žalované, odůvodněný mj. rozhodnutím Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 26. 3. 2026, jímž došlo k zamítnutí námitek žalobkyně proti zápisu slovního označení žalované ve znění „Anonymizováno“ do rejstříku ochranných známek, neboť i kdyby v dotčeném řízení před Úřadem byly řešeny stejné argumenty žalobkyně jako v tomto řízení, nemá toto nikoliv konečné rozhodnutí (byl proti němu podán rozklad, jak plyne z databáze ochranných známek), vliv na nutnost vyřešit komplexně veškeré nároky žalobkyně v tomto sporném řízení, které se týká zapsaných ochranných známek žalobkyně.

23. V dalším řízení bude soud prvního stupně postupovat v intencích shora uvedených závěrů odvolacího soudu a poté znovu o žalobě rozhodne a rozhodnutí ve věci samé, jakož i rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, řádně odůvodní. Rozhodne v něm také o nákladech tohoto odvolacího řízení podle § 224 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. k/ o. s. ř.).