3 Cmo 65/2025

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Čurdy a soudců JUDr. Gabriely Kučerové a Mgr. Vladimíra Sommera ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B., IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované A obě zastoupené advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva k ochranným známkám, k odvolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2025, č. j. 2 Cm 26/2024-368, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 27. 6. 2025, č. j. 2 Cm 26/2024-374 I. Rozsudek soudu prvního stupně ve znění doplňujícího usnesení se ve výrocích I. a II. ve vztahu k žalované 1) potvrzuje, ve výroku III. ve vztahu k žalované 1) se mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) na náhradu nákladů řízení 39 799,32 Kč. II. Rozsudek soudu prvního stupně ve znění doplňujícího usnesení se ve výrocích I. až III. ve vztahu k žalované 2) a ve výroku IV. zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) na náhradu nákladů odvolacího řízení 12 784,86 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované 1).

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem ve výroku I. zamítl žalobu o určení, že vlastníkem ochranné známky zapsané v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví pod číslem přihlášky č.Anonymizováno Anonymizováno a č. zápisu Anonymizováno je žalobkyně, ve výroku II. zamítl žalobu o určení, že vlastníkem ochranné známky zapsané v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví pod číslem přihlášky č. Anonymizováno a č. zápisu Anonymizováno je žalobkyně, ve výroku III. rozhodl o nákladech řízení tak, že uložil žalobkyni povinnost zaplatit na jejich náhradu žalované 1) 44 697,40 Kč a žalované 2) 39 257,24 Kč k rukám právního zástupce žalovaných do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Při svém rozhodování vyšel soud z tvrzení žalobkyně o tom, že obě ochranné známky měly být v období duben 2021 - březen 2022 převedeny nejdříve na žalovanou 1) a poté na žalovanou 2), avšak tyto převody byly součástí jednání, při kterých skupina osob [tituly před jménem, Anonymizováno (Anonymizováno), tituly před jménem a tituly před jménem (Anonymizováno)] zneužila zdravotní stav tituly před jménem, tehdejšího vlastníka žalobkyně, a byly učiněné prostřednictvím Anonymizováno, která neoprávněně vystupovala jako jednatelka žalobkyně, ačkoli rozhodnutí tituly před jménem ze dne 30. 11. 2020 o jejím jmenování bylo neplatné pro duševní poruchu. Žalované o tomto věděly, když v době převodů byl tituly před jménem jednatelem žalované 1) a předsedou představenstva žalované 2). Převody ochranných známek má žalobkyně za neplatné nejen z důvodu, že Anonymizováno nebyla oprávněna za žalobce jednat a že žalovaní o tom věděli, nýbrž i z důvodu protiprávního jednání spočívajícího ve zneužití zdravotního stavu tituly před jménem. Protiprávní jednání podle žalobkyně dokládá i usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhání. Žalobkyně dále namítla, že neexistují platně uzavřené (podepsané) smlouvy k převodům, když Úřadu průmyslového vlastnictví byly doloženy pouze souhlasná prohlášení. Žalobkyně má na určení naléhavý právní zájem spočívající v odstranění nejistoty mezi účastníky a možného opětovného zapsání žalobkyně do rejstříku ochranných známek jakožto vlastníka ochranných známek.

3. Žalované se žalobou nesouhlasily, žalovaná 1) namítla nedostatek své pasivní legitimace, neboť již od roku 2022 není vlastníkem ochranných známek. Dále uvedla, že smlouva o převodu ochranných známek byla mezi ní a žalobkyní uzavřena po předchozí dohodě stran, s vědomím a souhlasem tituly před jménem, byla tedy uzavřena platně. Stejně tak byla platně uzavřena následná smlouva o převodu ochranných známek mezi žalovanými. Veškerá žalobkyní zmiňovaná právní jednání tituly před jménem byla činěna v úmyslu vyloučit jeho syny z možné účasti na jím vlastněných či vedených společnostech, a to z důvodu špatných vztahů s nimi způsobených jejich zanedbávání tituly před jménem, zejména špatných vztahů s jednatelem žalobkyně, právnická osoba, kterému musel být dokonce uložen zákaz vstupu do prostor školských zařízení provozovaných zřizovatelem Jméno žalované B. K duševním funkcím tituly před jménem žalované uvedly, že ty byly zachovány a nejednal v duševní poruše (ani přechodné), která by jej činila neschopným právně jednat. Byť bylo rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. 80 Cm 242/2021-50 ze dne 24. 11. 2022 rozhodnuto o tom, že rozhodnutí jediného společníka, kterým byla do funkce jednatelky žalobkyně jmenována Anonymizováno, je neplatné, tento závěr byl učiněn na základě souhlasného prohlášení stran, a nikoli provedeného dokazování, a zároveň by tato neplatnost neměla vliv na převod ochranných známek mezi žalovanou 1) a žalovanou 2). Ochranné známky byly na žalovanou 1) navíc převáděny dne 3. 5. 2021, kdy jednatelem žalobkyně byla pouze Anonymizováno a žádné řízení ohledně neplatnosti rozhodnutí jediného společníka o jejím jmenování do funkce neprobíhalo. Žalovaná 1) tak byla v dobré víře ohledně zápisu v obchodním rejstříku. K převodu na žalovanou 2) došlo dne 2. 3. 2022, tedy téměř 9 měsíců před vydáním rozhodnutí Městského soudu v Praze.

4. Soud prvního stupně skutkový stav zjištěný z provedeného dokazování posoudil podle § 8 odst. 1 a § 10 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, § 15 odst. 1, 3, 7 zák. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen „ZOZ“), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

5. Předně se zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na určení, že žalobkyně je vlastníkem ochranných známek jakožto hlavní podmínky určovací žaloby dle § 80 o. s. ř. Uvedl, že žalobkyně rozporuje zapsaný právní stav v rejstříku ochranných známek, když tvrdí, že vlastníkem ochranných známek není tam uvedený vlastník, žalovaná 2), ale žalobkyně. Určovací žaloba tak má preventivní charakter, který má definitivně vyřešit rozpory mezi účastníky a stanovit vlastnictví k ochranným známkám (kdy v případě vyhovění žalobě by rozsudek byl podkladem pro zápis do rejstříku ochranných známek). Za takové situace je ale dána pasivní legitimace pouze žalované 2), jakožto zapsaného vlastníka ochranných známek. Žalovaná 1) vlastníkem není, a navíc si ani vlastnictví ochranných známek nepřisvojuje, převod na žalovanou 2) nerozporuje. Soud proto žalobu ve vztahu k žalované 1) zamítl bez dalšího, když shledal nedostatek její pasivní legitimace, když se jí určení, zda žalobkyně je či není vlastníkem ochranných známek, nijak nedotýká.

6. Dále uvedl, že primárním argumentem žalobkyně pro určení jejího vlastnictví k ochranným známkám byla tvrzená neplatnost smluv o převodu ochranných známek. Soud po provedeném dokazování však nenalezl důvodu, proč by smlouvy o převodu měly být neplatné. První smlouvu o převodu ochranných známek ze dne 24. 11. 2020 uzavřela žalobkyně se žalovanou 1). Za žalobkyni smlouvu podepsala tehdejší jednatelka, Anonymizováno za žalovanou 1) jednatel tituly před jménem. Jednatelce tituly před jménem sice zanikla funkce, ale až ke dni 30. 11. 2020, zánik funkce byl v obchodním rejstříku vyznačen dokonce až dne 25. 1. 2021. V době uzavírání smlouvy tak mohla žalovaná 1) důvěřovat v zápis v obchodním rejstříku (viz zásada materiální publicity § 8 a násl. zákona o veřejných rejstřících). Jakékoli následné rozhodnutí soudu o neplatnosti rozhodnutí valné hromady (o jmenování/odvolání jednatele) by sice mělo účinky ex tunc (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3092/2012 ze dne 17. 4. 2014), ale nemělo by účinky vůči třetím osobám, které jednaly v dobré víře v zapsaný stav. To, že by žalovaná 1) nejednala v dobré víře, žalobkyně neprokázala. Rovněž neprokázala, že by žalované 1) bylo v době převodu ochranných známek známo, že jednatelka žalobkyně není oprávněna za společnost jednat. Soud k tomuto provedl výslech zúčastněných osob (kromě zesnulého tituly před jménem), kdy jak tituly před jménem, tak tituly před jménem, tak tituly před jménem potvrdili společný zájem účastníků na převodu ochranných známek, kdy dokonce potvrdili povědomí o převodu tituly před jménem a vyjádřený souhlas s ním. I následný převod ze žalované 1) na žalovanou 2) soud shledal platným, když smlouva byla podepsána osobou oprávněnou jednat za obě společnosti (tituly před jménem).

7. Pokud jde o namítaný zdravotní stav tituly před jménem, soud považoval za dostatečný výslech svědků a závěry znaleckého zkoumání učiněné v usnesení policejního orgánu, který konstatoval, že pro jednoznačný závěr o nezpůsobilosti tituly před jménem právně jednat nejsou ve zdravotnické dokumentaci podklady. Svědci zároveň vypověděli, že tituly před jménem byl převod znám a souhlasil s ním a v době, kdy jednatelce žalobkyně udílel pokyn k převodu, vystupoval a choval se standardně a nejevil žádné známky zmatenosti. Smlouvu o převodu měl dokonce chystat on sám, kdy ji pouze předložil jednatelce k podpisu. Že by bylo na smlouvě někdy uvedené jiné datum než aktuální, svědkyně vyloučila. Dále soud uvedl, že i kdyby se žalobkyni podařilo prokázat zdravotní indispozici tituly před jménem, která by mu bránila právně jednat, pak tituly před jménem v daném případě právně nejednal, neboť smlouvy podepisovaly statutární orgány společností (kdy odpovědnost za tato obchodní rozhodnutí nesou primárně oni).

8. Pokud jde o namítanou zmatečnost převodu ochranných známek, uvedl soud, že tituly před jménem osvětlil, že byť dostal pokyn k převodu na žalovanou 2) (z důvodu sjednocení vlastníků ochranných známek v rámci uskupení Anonymizováno), ochranné známky omylem převedl na žalovanou 1). Poté, co tato skutečnost byla zjištěna, byly ochranné známky převedeny na žalovanou 2). Tyto rozpornosti nebyly podle soudu důležité, neboť byly kryty společným zájmem účastníků a zda byly ochranné známky převedeny postupně ze žalované 1) na žalovanou 2), či přímo na žalovanou 2), tak soud nepovažoval za rozhodující.

9. K námitce žalobkyně, že smlouvy o převodu ochranných známek byly padělané či antidatované, předně soud uvedl, že žalobkyně se snažila obrátit důkazní břemeno a požadovala, aby soud vyzval žalovanou k prokázání pravosti na základě § 565 věty prvé o. z., přitom však pominula větu druhou citovaného ustanovení. Smlouva o převodu ochranných známek ze dne 24. 11. 2020 byla podepsána jednatelkou žalobkyně a vůči žalobkyni tak zakládá domněnku, že pravost a správnost listiny byla uznána. K tomu, že tituly před jménem je „ekonomicky závislá“ na žalovaných, soud uvedl, že všichni účastníci byli více či méně propojeni, a to zejména osobou tituly před jménem, který toto podnikatelské uskupení spolu tituly za jménem vybudoval. Tomu podle soudu odpovídá i bezúplatný převod ochranných známek a převody učiněné na žalovanou 2) se tak jeví jako logický důsledek záměru sjednotit jejich vlastníka. Pokud se nástupci po zesnulém tituly před jménem cítí tímto jednáním dotčeni, pak to podle soudu samo o sobě nemůže zapříčinit neplatnost dříve učiněných jednáních, se kterými byli všichni zúčastnění srozuměni. Ani skutečnost, že smlouvy o převodu nebyly přiloženy k žádostem o změně vlastníka (resp. nebyly založeny do rejstříku), sama o sobě neplatnost nezpůsobuje, neboť zákon umožňuje provést zápis i na základě alternativních podkladů (srov. § 15 odst. 7 ZOZ), v daném případě se jednalo o společná prohlášení účastníků.

10. Soud prvního stupně proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl, výrok o nákladech řízení odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a jejich náhradu přiznal úspěšným žalovaným.

11. Doplňujícím usnesením soud prvního stupně postupem podle § 166 odst. 1, 2 o. s. ř. doplnil rozsudek o výrok IV., kterým podle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o nákladech tak, že k jejich náhradě ve výši 153,24 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku zavázal žalobkyni.

12. Rozsudek v celém jeho rozsahu napadla odvoláním žalobkyně. Předně namítla, že pokud soud uvedl, že primárním argumentem žalobkyně pro určení jeho vlastnictví k ochranným známkám byla tvrzená neplatnost smluv o převodu ochranných známek, pak ale zásadní námitkou žalobkyně, pokud jde o neplatnost smluv o převodu ochranných známek, byla námitka, že předmětné smlouvy o převodu ochranných známek byly součástí sledu jednání, při kterých tituly před jménem, Anonymizováno neoprávněně vystupující jako jednatelka žalobce a další osoby zneužily zdravotního stavu tituly před jménem k faktickému vytunelování společnosti právnická osoba. a k vyvedení majetku společnosti právnická osoba. buď bez jakéhokoliv protiplnění, nebo za protiplnění, které neodpovídalo obvyklé ceně tohoto majetku, resp. bylo v extrémním nepoměru s obvyklou cenou tohoto majetku. A i to nízké protiplnění, které bylo nejprve poskytnuto, bylo následně pod různými naplánovanými záminkami vyváděno ze společnosti žalobkyně opět do dalších společností, které mezitím tituly před jménem zneužitím zdravotního stavu tituly před jménem neoprávněně ovládl na základě neplatných smluv o převodu akcií. S tím souvisí i další námitka žalobkyně, že předmětné smlouvy, a to zejména první smlouva o převodu ochranných známek ze dne 24. 11. 2020 (ale není to vyloučeno ani u druhé smlouvy o převodu ochranných známek datované dnem 10. 2. 2022) byly antidatovány někdy v blíže nezjištěné době mezi dubnem 2021, kdy došlo k převodu ochranných známek, resp. k zápisu tohoto převodu na žalovanou 1), a zářím 2024, kdy žalované v soudním řízení tyto smlouvy předložily. Důvod této antidatace je zřejmý, jelikož žalovaným, resp. tituly před jménem, který je nyní neoprávněně ovládá, umožňuje tato antidatace tvrdit, že první smlouva o převodu ochranných známek byla uzavřena ještě v době, kdy jak skupinu Anonymizováno, tak žalobkyni ovládal tituly před jménem, což k datu uvedenému na první smlouvě o převodu ochranných známek ještě platilo, ale v dubnu 2021, kdy došlo k prvnímu zápisu převodu ochranných známek již nikoliv, jelikož v té době se na základě dvou smluv o převodu akcií navržených k důkazu již v důsledku zneužití zdravotního stavu tituly před jménem zmocnil skupiny tituly před jménem. Antidatování první smlouvy o převodu ochranných známek do doby, kdy obě společnosti ještě ovládal tituly před jménem pak tituly před jménem umožňuje odůvodnit bezúplatnost převodu ochranných známek. Žalobkyně soudu vytkla, že tyto skutečnosti zcela pominul a neprovedl naprostou většinu důkazů, které k tomu žalobkyně navrhovala. Soud pominul i to, že uvedené podezřelé okolnosti převodu ochranných známek jsou prověřovány orgány činnými v trestním řízení.

13. Pokud soud uvedl, že svědci Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno potvrdili společný zájem na převodu ochranných známek a dále že dokonce potvrdili povědomí o převodu ochranných známek tituly před jménem a vyjádřený souhlas s ním, pak tato zjištění má žalobkyně za rozporná s obsahem provedených důkazů. Svědek Anonymizováno potvrdil, že pokyn k převodu ochranných známek obdržel, svědek však na věci nebyl takto zainteresován a alespoň dle doposud známých informací neznal uvedené pozadí celého převodu. Svědek sám např. ale uvedl, že žádnou ze smluv o převodu ochranných známek nikdy neviděl. Svědkyně Anonymizováno a Anonymizováno se k převodu vyjadřovaly, nevyjadřovaly se příliš o podrobnostech převodu a vzniku smluv o převodu ochranných známek. Svědkyně Anonymizováno výslovně uvedla, že smlouvy o převodu ochranných známek obdržela až později, nic bližšího o nich nevěděla. Svědkyně Anonymizováno je podle žalobkyně jednoznačně nevěrohodnou osobou. Jak dalece jsou obě svědkyně zainteresovány nebo účastny na žalobkyní namítaných skutečnostech ohledně vyvádění majetku tituly před jménem, nelze jednoznačně říci, byť role minimálně tituly před jménem v celé věci je dle žalobkyně evidentní, jedná se nicméně o podřízené žalovaných. Pokud jde o povědomí tituly před jménem o převodu a vyjádřený souhlas s ním, pak o tomto hovořila pouze tituly před jménem. V případě tituly před jménem jsou dány jednoznačné indicie, že zaměnil ve své výpovědi tituly před jménem za tituly před jménem. O tom svědčí již ten fakt, že svědek tvrdil, že s tituly před jménem hovořil v době, kdy byl již po smrti. Soud se s touto skutečností a s touto námitkou žalobkyně nijak nevypořádal a bez dalšího v odůvodnění rozsudku dovozuje, že svědek hovořil s tituly před jménem, aniž by provedl k důkazu výpověď svědka tituly před jménem. Nelze souhlasit s tím, že by tento důkaz byl navržen v rozporu se zásadou koncentrace řízení, jak dovozují žalované. Koncentrace řízení se vztahuje pouze na skutečnosti a důkazy, ohledně nichž má žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a nikoliv na všechno, co žalobkyně v řízení uvede nebo co v řízení k důkazu navrhne nebo co během řízení po koncentraci vyjde najevo. tituly před jménem se má vyjádřit k možným nejasnostem ve výpovědi tituly před jménem a k jeho věrohodnosti, které navíc vyvstaly až z výpovědi tituly před jménem, která byla provedena po koncentraci řízení, a to k poměrně důležité otázce, zda svědek skutečně hovořil s tituly před jménem, nebo pouze s tituly před jménem ohledně daného převodu. Svědkyně Anonymizováno pak o tituly před jménem neuvedla ničeho. V tomto směru jsou tedy skutková zjištění soudu v rozporu s obsahem provedených důkazů, stejně jako závěr soudu o tom, že svědci měli zároveň vypovědět, že tituly před jménem byl převod znám a souhlasil s ním a v době, kdy měl jednatelce žalobkyně udílet pokyny k převodu, se měl chovat a vystupovat zcela standardně a nejevit žádné známky zmatenosti. Soud dále dovozuje, že smlouvu o převodu ochranných známek měl dokonce chystat tituly před jménem sám, kdy ji pouze předložil jednatelce k podpisu. I zde soud zkresluje ve svých skutkových zjištěních obsah provedených důkazů a dospívá k nesprávným skutkovým zjištěním.

14. Soud navíc dospěl ke skutkovým zjištěním o zdravotním stavu tituly před jménem fakticky pouze na základě výpovědi tituly před jménem, která s ním měla dle jejích slov telefonicky hovořit někdy v listopadu 2020, avšak nikoliv kvůli dané smlouvě o převodu ochranných známek, a na kterou měl působit normálně. Soud přitom neprovedl řadu důkazů, které žalobce navrhoval jednak k prokázání špatného zdravotního stavu tituly před jménem, jednak k prokázání duševní poruchy u tituly před jménem a mimo jiné i k prokázání toho, že absolutně nebyl schopen danou smlouvu o převodu ochranných známek vytvořit nebo řešit. Nelze souhlasit taktéž s argumentací soudu o tom směru, že zdravotní indispozice tituly před jménem je pro rozhodnutí soudu nevýznamná. Je pravdou, že tituly před jménem nebyl jednatelem žalobce, na druhou stranu informace o jeho zdravotním stavu jsou významné z hlediska uvedených námitek o zneužití zdravotního stavu tituly před jménem a antidataci smluv o převodu ochranných známek a toho, že se nejednalo o logický záměr sjednotit jejich vlastníka, jak dovozuje soud. Pokud soud odkazuje na žalobkyní doložené usnesení o zahájení trestního stíhání tituly před jménem a dalších osob, v němž je uvedeno, že se nepodařilo prokázat duševní poruchu u tituly před jménem, pak tento závěr není nijak kategorický a rozhodně to není důvod pro to, aby soud k otázce zdravotního stavu tituly před jménem neprovedl řadu navržených relevantních důkazů.

15. S argumentací soudu o tom, že rozpornosti při převodu ochranných známek nejprve na žalovanou 1) a poté na žalovanou 2) nejsou důležité pro rozhodnutí soudu, nelze při námitkách o zneužití zdravotního stavu tituly před jménem a antidataci smluv souhlasit. Nelze souhlasit ani s argumentací soudu v tom směru, že soud nenalezl oporu o tom, že by jakákoliv smlouva o převodu ochranných známek byla antidatována. Předně je nutné uvést, že soud opět zamítl řadu důkazních návrhů žalobkyně k této otázce a v tomto směru tedy opět neúplně zjistil skutkový stav věci. Pokud jde o otázku důkazního břemene žalovaných v souvislosti se správností údajů o datu uzavřených smluv o převodu ochranných známek, pak ani s touto argumentací soudu nelze souhlasit. Je pravdou, že dle § 565 o. z. je na každém kdo se dovolává soukromé listiny, aby prokázal její pravost a správnost, je-li listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Uvedené ustanovení je však podle žalobkyně třeba vykládat tak, že nestačí pouhé popření správnosti údaje o datu smlouvy, nýbrž je potřeba tento údaj relevantním způsobem zpochybnit. Na základě provedeného dokazování přitom žalobkyně správnost údajů o datu uzavření minimálně první ze smluv o převodu ochranných známek relevantním způsobem zpochybnila a i prokázala, že smlouva o převodu ochranných známek nemohla být uzavřena dne 24. 11. 2020. Žalované v řízení, pokud jde o otázku antidatování smluv, v podstatě mlčely a pouze evidentně mlžily neurčitými prohlášeními, jako že tituly před jménem měl ve zvyku věci vyřizovat osobě. Dle žalobkyně je přitom vyloučené, aby o takovéto smlouvě o převodu ochranných známek neexistovala jakákoliv digitální stopa, která by mohla potvrdit, že smlouva o převodu ochranných známek byla skutečně uzavřena dne 24. 11. 2020. Pak by nebylo nic snazšího, než aby žalované výslovně uvedly a doložily, že smlouva v dané době vznikla a byla podepsána. Dále neexistuje jakýkoliv objektivní důkaz, že by smlouvy o převodu ochranných známek, tak jak byly předloženy žalovanými, existovaly před obdobím září 2024, kdy byly žalovanými poprvé předloženy v soudním řízení. Soudu přitom byly žalobkyní předestřeny a doloženy, resp. navrženy důkazy k prokázání toho, že žalované, resp. osoby je neoprávněně ovládající, antidatovaly v souvislosti se zneužitím zdravotního stavu tituly před jménem různé dokumenty i v jiných případech a nečinilo jim to evidentně jakýkoliv problém. Soud opět tyto důkazy neprovedl. O existenci žádné ze smluv o převodu ochranných známek v rozhodné době (nebo minimálně v době prvního převodu) neví nic ani svědek Anonymizováno ani svědkyně Anonymizováno, která uvedla, že je obdržela až později a také nepotvrdila, že by se jí tituly před jménem v době převodu ochranných známek o těchto smlouvách zmiňoval. Svědci Anonymizováno a Anonymizováno tvrdí, že pokynem tituly před jménem v březnu 2021 (tedy v době, kdy se tituly před jménem již zmocnil akciového 80% podílu tituly před jménem ve skupině Anonymizováno a žalobkyně a skupina Anonymizováno tedy již nebyli propojeni formálně stejným vlastníkem přes namítanou neplatnost těchto smluv) mělo být převést ochranné známky na žalovanou 2). Pak ovšem nedává smysl, aby v té době měla existovat smlouva o převodu ochranných známek na žalovanou 1), kterou měl tituly před jménem za žalovanou 1) sám podepsat. Soudem byla k důkazu provedena e-mailová korespondence mezi tituly před jménem a tituly před jménem, týkající se daného převodu ochranných známek. Z této e-mailové korespondence je především zcela zřejmé, že v době žádosti adresované tituly před jménem tituly před jménem ze dne 11. 3. 2021 ještě nemohla existovat smlouva o převodu ochranných známek mezi žalobkyním a žalovanou 1) datovaná dnem 24. 11. 2020. Protože pokud by taková smlouva existovala, pak by nedávalo smysl, aby tituly před jménem žádala o cenovou kalkulaci převodu na žalovanou 2) dne 11. 3. 2021 a aby poté tituly před jménem vyčítala tituly před jménem, že provedl chybný převod na žalovanou 1), a nikoliv na žalovanou 2). Pokud pak tituly před jménem psala tituly před jménem žádost o převod OZ na žalovanou 2), pak tak nepochybně musela v takovéto věci dne 11. 3. 2021 činit na pokyn tituly před jménem, který v té době skupinu Anonymizováno (byť neoprávněně) ovládal a rozhodoval o všem podstatném i u žalobkyně. tituly před jménem to v rámci své svědecké výpovědi ostatně i potvrdila, tedy že jednala na pokyn tituly před jménem. Pokud tedy relativně krátce poté tituly před jménem za žalovanou 1) podepsal prohlášení o převodu OZ právě na žalovanou 1) (dne 9. 4. 2021), pak převod na žalovanou 1) nemohl být mylným převodem. Vše tedy působí tak, že žalovaní se následně (tedy po datu e-mailu tituly před jménem 11. 3. 2021) rozhodli nepřevést ochranné známky na žalovanou 2), nýbrž na žalovanou 1), pak ale již po vzniku sporů o vyvedený majetek se na začátku roku 2022 rozhodli převést OZ zase na žalovanou 2) a tituly před jménem vše prezentovala tituly před jménem jako jeho chybu s odkazem na její e-mail a tituly před jménem to (možná z obav, aby nepřišel o klienta) akceptoval. Je zřejmé, že žalovanými předložený dokument obsahující smlouvu o převodu ochranných známek datovaný dnem 24. 11. 2020, nemohl být v žádném případě v té době podepsán a tvrzení žalovaných je lež. Bez zajímavosti v této souvislosti není ani to, že obě smlouvy o převodu ochranných známek jsou zcela shodného znění a obsahují dokonce i stejnou chybu v čl. V.3, kde evidentně nesmyslně hovoří o jakémsi nájemním vztahu založeném touto smlouvou. Podle žalobkyně měl soud dospět ke skutkovému zjištění, že minimálně první ze dvou smluv o převodu ochranných známek antidatována byla nebo minimálně vyzvat žalované, kteří jsou neoprávněně ovládáni stejnou osobou Anonymizováno a mají stejné statutáry, aby, pokud se dovolávají takto předložených smluv, tvrdily a prokazovaly, že smlouvy byly vytvořeny a uzavřeny v datech, které jsou na nich uvedeny.

16. Dále žalobkyně vytkla soudu, že se nevypořádal s námitkami žalobkyně ohledně nevěrohodnosti svědkyně tituly před jménem. Připomněla, že svědkyně je podřízenou tituly před jménem, který v současné době skupinu Anonymizováno (byť neoprávněně) ovládá, je zaměstnankyní žalované 1) a současně je nepochybně činná i pro žalovanou 2), která navíc 100% ovládá žalovanou 1). Tvrzení, že svědkyně má starobní důchod a že není na žalovaných ekonomicky závislá, je v tomto směru značně zavádějící. Svědkyně navíc vystupuje jako svědkyně tituly před jménem a žalovaných prakticky ve všech soudních řízeních, které jsou ohledně vyvedení majetku tituly před jménem vedena. Svědkyně při své výpovědi v soudním řízení ve shora označené věci nejprve uvedla, že si k dané smlouvě nic nevybavuje, pak najednou, když soud za přítomnosti žalovaných zmínil, že by se jí měl zeptat ještě na datum uzavření smlouvy o převodu ochranných známek a poté, kdy byla opětovně předvolána, si najednou vybavovala přesně, že smlouvu přesně ten den uzavírala. V jiných řízeních si toho svědkyně vybavuje výrazně více, a to zrovna v případech, když je to pro potřeby žalovaných a tituly před jménem nutné. Argumentaci soudu prvního stupně, kterou se s námitkou žalobkyně ohledně věrohodnosti svědkyně Anonymizováno vypořádal tak, že všichni účastníci byli více či méně propojeni, tak nelze v kontextu uvedeného považovat za případnou. Tvrzení svědkyně o tom, že první smlouva o převodu ochranných známek byla podepsána dne 24. 11. 2020 (učiněné však za uvedených okolností až při její druhé výpovědi při soudním jednání dne 9. 6. 2025) je v rozporu s jinými důkazy, ze kterých vyplývá, že smlouva k tomuto datu existovat nemohla.

17. Argumentace soudu o tom, že nepřiložení smluv o převodu ochranných známek nezpůsobuje neplatnost smluv, když k zápisu převodu ochranných známek bylo přiloženo dle § 15 odst. 7 ZOZ společné prohlášení účastníků, není podle žalobkyně případná. Soud v tomto směru opomíjí § 15 odst. 1 ZOZ, dle něhož převod ochranných známek musí být uskutečněn písemnou smlouvou. Pokud tedy nebyla řádně uzavřena minimálně první smlouva o převodu ochranných známek (byla účelově antidatována v souvislosti se zneužitím zdravotního stavu tituly před jménem z uvedených důvodů), pak ani prohlášení podepsané tituly před jménem a Anonymizováno ze dne 9. 4. 2021 jako podklad pro zápis převodu do rejstříku ochranných známek tuto vadu nezhojuje. Toto prohlášení je pouze potvrzením, že smlouva byla uzavřena, avšak nikoliv samotnou smlouvou - jinak by žalovaní ostatně smlouvu o převodu ochranných známek datovanou dnem 24. 11. 2020 nepředkládali. Žalovaná 2) se pak nemůže dovolávat v této souvislosti dobré víry v zápis žalované 1) do rejstříku ochranných známek, protože za ni jednají totožné osoby a totožná osoba i obě smlouvy podepsala - tituly před jménem. Neplatný je tak z těchto důvodů i druhý převod ochranných známek mezi žalovanými. Navíc jsou dány pochybnosti i pokud jde o antidatování druhé smlouvy o převodu ochranných známek, která je datována také dnem 10. 2. 2022, obsahuje dokonce i stejné chyby jako smlouva první a poprvé se také objevila až v souvislosti s vyjádřením žalovaných v soudním řízení ve shora označené věci ze září 2024.

18. Nelze souhlasit také se závěrem soudu o nedostatku pasivní legitimace žalované 1). Je zřejmé, že žalované, resp. tituly před jménem, který je neoprávněně ovládá, učiní a použijí cokoliv, aby zabránily vrácení tohoto majetku žalobkyni. Případný rozsudek vydaný pouze mezi žalobkyní a žalovanou 2) by nebyl pro žalovanou 1) závazný a existovala by reálná obava, že by pak žalovaná 1) mohla být použita jako nástroj pro rozporování takového výsledku řízení, stejně jako byla jako nástroj zakomponována do celé transakce.

19. Navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

20. Žalované ve svém vyjádření označili odvolání za nedůvodné a napadený rozsudek za správný, a to jak po skutkové, tak po právní stránce. Podle nich bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně i žalovaní byli v době uzavření první převodní smlouvy ovládány touž osobou, a to tituly před jménem, který tyto společnosti řídil a rozhodoval o veškerých věcech týkajících se těchto společností, a to včetně převodů ochranných známek, které byly realizovány v rámci skupiny a byly z tohoto důvodu bezplatné. Tato skutečnost vyplynula z výpovědí sv. tituly před jménem, tituly před jménem i tituly před jménem, jak správně uzavřel soud prvního stupně. Samotný zdravotní stav tituly před jménem ovšem není pro posouzení věci významný, neboť tituly před jménem nebyl statutárem ani jednoho z účastníků, tedy v daném případě právně nejednal, jak opět správně uzavřel soud. Navíc, dle znaleckého posudku vyžádaného Policií ČR nebylo prokázáno, že by tituly před jménem byl ve stavu vylučujícím jej z právních jednání. Žalované doložily příslušné smlouvy, na jejichž základě k převodu došlo. Co se týče první převodní smlouvy ze dne 24.11.2020, tato byla uzavřena mezi žalobkyní, za niž v té době jednala platně zvolená jednatelka, tituly před jménem a žalovanou 1), zastoupenou jednatelem tituly před jménem. Tato smlouva byla uzavřena v písemné formě, splňuje veškeré zákonné náležitosti a byla uzavřena zcela platně, a to na přímý pokyn tituly před jménem, jako společníka žalobce a akcionáře skupiny Anonymizováno. To, že k registraci převodu u Úřadu průmyslového vlastnictví došlo až později, na tom nic nemění. Stejně tak na tom nic nemění ani to, že registrace proběhla na základě souhlasného prohlášení obou stran, neboť zákon tento postup bez výjimky připouští a obě strany nepovažovaly za nutné smlouvu za situace, kdy se jednalo o převod v rámci skupiny, ÚPV předkládat. Výslechem tituly před jménem bylo prokázáno, že tato fungovala jako jednatelka žalobkyně v systému, kdy tituly před jménem si vše zařizoval, zavolal jí, pokud bylo třeba něco podepsat, v čemž mu vždy vyhověla, tituly před jménem si vše řídil, ona pouze podepisovala. Byť si přímo nevybavovala podpis smlouvy o převodu ochranných známek, podpis na ní označila stoprocentně za svůj. Svědkyně uvedla, že tituly před jménem si vždy rozhodoval o všem, bez jeho rozhodnutí se nic nedělalo, byl autoritativní. Svědkyně popsala i ukončení svého angažmá ve funkci jednatelky žalobkyně, kdy tituly před jménem si za ni na její popud sehnal náhradu, opět jí předložil k podpisu příslušné dokumenty, které ona podepsala. tituly před jménem navíc jednoznačně uvedla, že se nikdy nestalo, že by na smlouvě, která jí byla předložena, bylo uvedeno jiné datum, než kdy smlouvu skutečně podepsala. Námitky žalobkyně o údajné nevěrohodnosti sv. tituly před jménem nemohou obstát. Naopak, v případě tituly před jménem se jedná se o osobu zcela věrohodnou, která je sice zaměstnankyní žalované 1), současně se mzdou však pobírá také důchod, a tedy i kdyby byla propuštěna, není na žalovaných nijak ekonomicky závislá. Nelze současně přehlédnout, že tituly před jménem zastávala funkci jednatelky žalobkyně mnoho let (od r. 2012 do r. 2020) a byla mnoho let též jediným společníkem žalobkyně (od r. 2012 do r. 2018). tituly před jménem byla opakovaně slyšena jako svědkyně v jiných sporech zahájených ze strany synů tituly před jménem, přičemž její výpověď byla vždy hodnocena jako věrohodná. Ano, tituly před jménem vykonávala funkci jednatelky na základě žádosti tituly před jménem a dle jeho pokynů, to však na její věrohodnosti nic nemění, stejně jako její zaměstnanecký poměr k žalované 1). Bylo tedy prokázáno, že tehdejší jednatelka žalobkyně, tituly před jménem, první převodní smlouvu podepsala na pokyn a žádost tituly před jménem tak, jako v případě řady dalších dokumentů. tituly před jménem v rámci svého výslechu uvedla, že naposledy s tituly před jménem mluvila někdy v listopadu 2020, kdy se řešilo její odvolání z funkce. Z výpovědi svědkyně vyplynulo, že tedy i k podpisu smlouvy muselo logicky v tomto období dojít, neboť k podpisům všech dokumentů docházelo vždy na základě žádosti tituly před jménem. Svědkyně neuvedla nic o tom, že by podepisovala cokoliv poté, co byla z funkce jednatelky odvolána. Svědkyně rovněž uvedla, že si není vědoma, že by o podpisu smlouvy mluvila s tituly před jménem. Soud prvního stupně tedy správně zhodnotil první převod ochranných známek ze žalobkyně na žalovanou 1) jako platný.

21. Co se týče druhé převodní smlouvy, uzavřené mezi žalovanými, není o její platnosti již vůbec žádných pochyb, smlouva splňuje veškeré zákonné náležitosti a byla podepsána za obě strany oprávněnou osobou. Ohledně registrace převodů u ÚPV došlo sice k určitým nedorozuměním v komunikaci mezi zúčastněnými osobami, zejména mezi tituly před jménem a tituly před jménem, toto však nemůže mít za následek neplatnost předmětných převodů, a to i s přihlédnutím k § 565 věta druhá o. z., dle níž se žalobkyně nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy ze dne 24. 11. 2020, neboť tato byla prokazatelně podepsána za žalobkyni tehdejší její jednatelkou tituly před jménem a zakládá tak vůči žalobkyni domněnku pravosti a správnosti. Soud rovněž vysvětlil, proč se mu převod ochranných známek na žalovanou 2) jeví jako logický krok, když toto nastalo právě z důvodu záměru sjednotit vlastníka ochranných známek v osobě žalované 2) jako mateřské společnosti.

22. V neposlední řadě soud správně posoudil i nedostatek naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení ve vztahu k žalované 1) ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř. a současně nedostatek pasivní věcné legitimace žalované 1), neboť ta není zapsána jako vlastník předmětných ochranných známek v rejstříku ochranných známek vedeném ÚPV a ani vyhovující rozhodnutí soudu by nemohlo mít žádný vliv na zápis do rejstříku ochranných známek. V této souvislosti žalované odkázaly na judikaturu Nejvyššího soudu (zejména rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1677/2007 ze dne 14. 8. 2007), dle níž určovací žaloba dle § 80 písm. c) o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k příslušné nápravě nelze dospět jinak, nebo když účinněji než jiné procesní prostředky vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu a právě jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, představující určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou, aby na určení práva nebo právního vztahu byl naléhavý právní zájem. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani splněna podmínka naléhavého právního zájmu. Přitom platí, že takový závěr se neváže pouze k určovací žalobě jako takové, ale je logicky podmíněn též tím, z jakých právních poměrů žalobkyně vychází, jakého konkrétního určení se domáhá a vůči komu žaloba o určení směřuje. Jak vyplývá z § 44 odst. 3 ZOZ, ÚPV bezodkladně po doručení zapíše do rejstříku změnu údajů o přihlášce či zapsané ochranné známce vyplývající z pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu. Je tedy zřejmé, že na základě soudního rozhodnutí vydaného v řízení o určení vlastnického práva k ochranné známce bude završen proces odstranění nejistoty v dosavadním určení právního vztahu. Je-li navrhovatelem tohoto určení osoba, jež tvrdí, že ona je oprávněnou v právním vztahu, vyplývá z logiky věci, že se svým právem obrací proti těm osobám, které své postavení oprávněných právě o zápis v příslušném rejstříku ochranných známek opírají. Dle názoru žalovaných tedy (ve shodě s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu) právní vztah vlastnictví, o jehož určení jde, je svými subjekty vymezen osobou, jež své vlastnické právo tvrdí, a osobou, v jejíž prospěch svědčí zápis v příslušném veřejném rejstříku (v daném případě v rejstříku ochranných známek).

23. Žalované proto navrhly, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

24. Vrchní soud v Praze přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně ve vztahu k žalované 1) není důvodné, ve vztahu k žalované 2) shledal odvolání důvodným, resp. dovodil, že v tomto rozsahu nejsou předpoklady ani pro potvrzení, ale ani pro změnu napadeného rozsudku.

25. Předmětem přezkumu odvolacího soudu bylo rozhodnutí soudu prvního stupně o žalobě na určení, kterou se žalobkyně ve vztahu k oběma žalovaným domáhala určení, že je vlastníkem ochranných známek zapsaných u ÚPV č. zápisu Anonymizováno a pod č. zápisu Anonymizováno.

26. S ohledem na povahu žaloby se soud prvního stupně správně v prvé řadě zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, neboť se jedná o hlavní podmínku určovací žaloby ve smyslu § 80 o. s. ř. Již na tomto místě je třeba přisvědčit závěru soudu prvního stupně o nedostatku pasivní věcné legitimace žalované 1). Jak soud prvního stupně správně uvedl, pokud žalobkyně rozporuje správnost zápisu v rejstříku ochranných známek vedeném ÚPV, kde je jako vlastník předmětných ochranných známek zapsána žalovaná 2), je zjevné, že žalovaná 1) není nositelem práva, o které v řízení jde (ani nebylo tvrzeno, že by si takové právo jakkoli přisvojovala), a tedy nemůže být pasivně věcně legitimována. Současně platí, že proti takové osobě požadovaným určením ani nemůže být odstraněn stav právní nejistoty žalobkyně, tedy ve vztahu k žalované 1) schází i naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že vlastníkem předmětných ochranných známek je žalobkyně. V tomto ohledu lze připomenout, že judikatura u určovacích žalob obecně spojuje naléhavý právní zájem s tím, že žaloba musí směřovat proti tomu, vůči komu může být spor závazně vyřešen, typicky proti aktuálně zapsanému nositeli práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1677/2007, či rozsudek téhož soudu ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2770/2004).

27. Pokud tedy soud prvního stupně žalobu ve vztahu k žalované 1) zamítl, pak rozhodl správně a odvolací soud proto napadený rozsudek ve znění doplňujícího usnesení ve výrocích I. a II. ve vztahu k žalované 1) podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

28. Pokud jde o přezkum napadeného rozhodnutí ve vztahu k žalované 2), má odvolací soud za to, že v tomto rozsahu rozhodnutí soudu prvního stupně nemůže obstát. Soud prvního stupně sice správně dovodil, že ve vztahu k žalované 2) je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, správně se opřel o existenci písemných převodních smluv (když převod ochranné známky musí být podle § 15 odst. 1 ZOZ učiněn písemnou smlouvou), stejně jako správně vyšel z toho, že účinky převodu ochranné známky nastávají zápisem do rejstříku (srov. § 15 odst. 3 ZOZ) a že v k vlastní žádosti o převod ochranné známky může být přiložen i jiný doklad (než samotná smlouva o převodu), prokazující změnu vlastníka ochranné známky (srov § 15 odst. 7 ZOZ). Pokud pak soud dále rozvíjí materiální publicitu veřejného rejstříku (srov. § 8, § 10 zákona o veřejných rejstřících), byť současně vychází ze zjištění, že první smlouvu o převodu ochranných známek dne 24. 11. 2020 podepsala tituly před jménem, která tehdy byla jednatelkou, a tedy osobou oprávněnou za žalobkyni jednat, pak tato argumentace postrádá logiku.

29. Nicméně toto pochybení není důvodem ke zrušení napadeného rozhodnutí a lze uvést, že ve vztahu k žalované 2) by napadené rozhodnutí obstálo, avšak pouze za situace, pokud by bylo prokázáno, že k uzavření převodní smlouvy došlo v den, který je na ní vyznačen, tedy 24. 11. 2020. Ohledně datace smlouvy však žalobkyně vznášela řadu výhrad a navrhovala důkazy k vyvrácení skutečnosti, že smlouva byla uzavřena 24. 11. 2020, s nimiž se ale soud prvního stupně nevypořádal a navržené důkazy neprovedl. Sice přitom správně poukázal, že důkazní břemeno tíží žalobkyni, pokud ale de facto uzavřel, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že první převodní smlouva nebyla uzavřena 24. 11. 2020, pak ovšem pochybil, neboť svým postupem znemožnil žalobkyni rozhodné skutečnosti prokázat. Soud se nijak o navržených důkazech nerozhodl ani nevyložil, z jakých důvodů je neprovedl či k nim nepřihlížel. Jedná se o vadu řízení spočívající v tzv. opomenutých důkazech (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 1738/16). Připomenout je třeba i povinnost soudu poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. nejen účastníku, který dosud o sporném tvrzení neoznačil žádný důkaz nebo který sice o svém sporném tvrzení důkaz označil, avšak jde o důkaz zjevně nezpůsobilý prokázat sporné tvrzení, ale i tehdy, provedl-li ohledně sporného tvrzení účastníkem navržené důkazy, jestliže jimi nedošlo k jeho prokázání a jestliže proto (z důvodu neunesení důkazního břemene) by účastník nemohl být ve věci úspěšný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/20119). Pochybnosti o skutečném datu uzavření převodní smlouvy přitom umocňuje žalobkyní doložená skutečnost, že pro obdobné jednání byla proti tituly před jménem, paní Anonymizováno a tituly před jménem podána Okresním státním zastupitelstvím Praha-východ obžaloba. Pokud jde o žalobkyní namítaný zdravotní stav tituly před jménem v rozhodném období a argumentaci soudu prvního stupně o tom, že potřeba i kdyby byl tituly před jménem zdravotně indisponován, pak ale „právně nejednal“, protože smlouvy podepisovaly statutární orgány, jde o nepřípustně zjednodušující závěr v kontextu námitky žalobkyně, že právě obsazení orgánů a předmětné převody byly výsledkem zneužití zdravotního stavu tituly před jménem. Posouzení zdravotního stavu tituly před jménem navíc může být podstatné z hlediska tvrzení žalovaných, že tituly před jménem předmětné převody schvaloval. I důkazy navržené k prokázaní zdravotního stavu tituly před jménem v rozhodném období se tak mohou jevit jako podstatné pro posouzení širšího mechanismu zneužití a souvislosti převodů.

30. S ohledem na uvedené proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve znění doplňujícího usnesení ve výrocích I. až III. ve vztahu k žalované 2) a ve výroku IV. podle § 219a odst. 1, písm. b) o. s. ř. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž bude postupovat ve shora naznačeném směru a o nárocích uplatněných ve vztahu k žalované 2) znovu rozhodne. V novém rozhodnutí o věci pak současně soud prvního stupně rozhodne i o nákladech tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).

31. Pokud jde o rozhodnutí o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1), soud prvního stupně postupoval správně, pokud dovodil, že úspěšné žalované 1) náleží v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. plná náhrada nákladů řízení a výhrady nemá odvolací soud ani proti specifikaci úkonů, které soud prvního stupně považoval za účelné k bránění práva. Soud prvního stupně však pochybil při určení výše této náhrady, když jednak nevzal v úvahu, že odměna advokáta společně zastupujícího více účastníků (zde dvě žalované) se podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 určí tak, že u každého účastníka se plná odměna krátí o aritmetický průměr procentních hodnot uvedených v tomto ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025). Žalované 1) tak náleží odměna za 4,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 24. 9. 2024 a ze dne 29. 11. 2024, účast u jednání dne 2. 12. 2024 a vyjádření k věcné příslušnosti) podle § 9 odst. 4, písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění do 31. 12. 2024, po 3 100 Kč, snížená vždy o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, dále odměna za 4 úkony právní služby (vyjádření ze dne 13. 1. 2025 a ze dne 17. 3. 2025 a účast u jednání dne 19. 2. 2025 a dne 9. 6. 2025) po 5 620 Kč, snížená podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu vždy o 10 %. Soud prvního stupně dále pochybil, pokud při určení výše náhrady nákladů řízení nevzal v úvahu, že při společném úkonu advokáta pro více zastoupených účastníků náleží jen jeden režijní paušál podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, nikoli zvlášť za každého klienta. Soudem prvního stupně přiznanou náhradu za 5 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024 a za 4 režijní paušály po 450 Kč podle stejného předpisy ve znění od 1. 1. 2025 je tak třeba snížit o ½. K náhradě nákladů žalované 1) pak náleží i částka odpovídající 21% DPH, jejímž je právní zástupce plátcem.

32. Odvolací soud proto výrok III. rozsudku soudu prvního stupně ve znění doplňujícího usnesení ve vztahu k žalované 1) podle § 220 odst. 1 o. s. ř. (per analogiam) změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) na náhradu nákladů řízení 39 799,32 Kč.

33. O nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1) rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu ve výši 12 784,86 Kč, sestávající z odměny advokáta za 2 úkony první služby (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu) po 5 620 Kč sníženou vždy o 10 % a ½ částky odpovídající dvěma režijním paušálům po 450 Kč, vše se zvýšením o DPH, přiznal úspěšné žalované 1). Platební místo náhrady nákladů řízení je určeno podle § 149 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí v rozsahu, v němž bylo potvrzení soudu prvního stupě potvrzeno, lze podat dovolání za podmínek § 237 o. s. ř. ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho splnění v exekučním řízení. V rozsahu, v němž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení, není dovolání přípustné.