3 Cmo 82/2025

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Čurdy a soudců JUDr. Gabriely Kučerové a Mgr. Michala Výtiska ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupené advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B ., IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované A obě zastoupené advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka: Jméno účastníka , narozený Datum narození účastníka bytem Adresa účastníka zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C o ochranu před nekalou soutěží a ochranu práv k ochranným známkám, k odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2025, č. j. 2 Cm 3/2025-146 Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že návrh na zrušení předběžného opatření, nařízeného usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2025, č. j. 2 Cm 3/2025-26, v části výroku II. co do rozsahu povinnosti zdržet se užití obratu „, Anonymizováno, “ pro označení žalovanými provozovaného výstavního prostoru v ulici , Anonymizováno, a jeho internetové prezentace na https://, Anonymizováno, se zamítá.

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením zrušil předběžné opatření nařízené usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2025, č. j. 2 Cm 3/2025-26, v části výroku II. co do rozsahu povinnosti zdržet se užití obratu „, Anonymizováno, “ pro označení žalovanými provozovaného výstavního prostoru v ulici , Anonymizováno, a jeho internetové prezentace na https://, Anonymizováno, .

2. V odůvodnění rozhodnutí připomněl, že předběžným opatřením výše označeným byla žalovaným uložena mj. povinnost zdržet se užití obratu „, Anonymizováno, “ pro označení žalovanými provozovaného výstavního prostoru v ulici , Anonymizováno, a jeho internetové prezentace na https://, Anonymizováno, , a to za situace, kdy soud měl za osvědčený zásah žalovaných do práv žalobkyně k zapsané kombinované ochranné známce č. , Anonymizováno, ve vyjádření a slovní ochranné známce č. , Anonymizováno, ve znění „, Anonymizováno, “, když žalované měly právo tyto známky užívat na základě nájemní smlouvy, toto oprávnění však zaniklo výpovědí smlouvy a pro další užívání tak žalované v současnosti nemají právní titul. Označení „, Anonymizováno, “ shledal soud odvozeným od ochranné známky žalobkyně „, Anonymizováno, “.

3. Dále soud uvedl, že žalované navrhli částečné zrušení předběžného opatření, neboť mají za to, že pominuly důvody, pro které bylo nařízeno s tím, že dne 14. 8. 2025 Městský soud v Praze nařídil předběžné opatření usnesením č. j. 12 Cm 18/2025-36, kterým zakázal společnosti , právnická osoba, . užívat slovní ochrannou známku č. , Anonymizováno, ve znění „, Anonymizováno, “, vyjma užívání zapsané obchodní firmy ve znění „, právnická osoba, .“. V uvedeném usnesení soud konstatoval, že společnost , právnická osoba, . užíváním označení „, Anonymizováno, “ a „, Anonymizováno, “, tedy stejných dvou slov ve stejném pořadí, případně s dodatkem „, adresa, “ nebo „, Anonymizováno, “´, který není dostatečně rozlišující, využívá dobrou pověst žalované 2) a zneužívá výsledků její dlouholeté činnosti a investic, jednání společnosti , právnická osoba, . proto shledal jako jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže.

4. Soud návrh žalovaných s poukazem na 77 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), shledal důvodným. Uvedl, že je mu z úřední činnosti známo, že mezi účastníky a společností , právnická osoba, . probíhá mnoho sporů, týkajících se jak zásahu do práv z obchodní firmy, tak zásahu do práv z ochranných známek. Jak vyplynulo z dokazování ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm 32/2024, ochranná známka „, Anonymizováno, “ byla žalobkyní (, právnická osoba, .) registrována až od 20. 4. 1998, tedy po založení žalované 2), resp. po jejím přejmenování na , právnická osoba, Dále nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně (, právnická osoba, .), že by žalovaná (, Jméno žalované B, .) kdykoliv za celou dobu své existence potřebovala k užití názvu „, právnická osoba, “ její souhlas, tedy že by kdy vůbec mohla oprávnění k užití tohoto názvu ztratit, když předmětem uzavřené nájemní smlouvy bylo pouze zapůjčení sbírky obrazů , právnická osoba, , nikoliv duševní vlastnictví. Toto ani předmětem smlouvy být nemohlo, protože v době založení společnosti , Jméno žalované B, . ochranná známka „, Anonymizováno, “ ještě nebyla registrována. V době svého založení bylo , Jméno žalované B, . jediným muzeem na světě věnovaným , právnická osoba, a je nepřetržitě provozováno již 26 let a až do založení , právnická osoba, . se jednalo o jedinou společnost s tímto názvem a jedinou společnost provozující , právnická osoba, . Slovní spojení „, Anonymizováno, “ užívají žalovaní pro označení jimi provozovaného výstavního prostoru v ulici , Anonymizováno, a jeho internetové prezentace již od doby založení muzea, naopak žalobkyně slovní ochrannou známku do doby založení společnosti , právnická osoba, . neužívala. Soud vydal předběžné opatření za situace, kdy žalobkyně prokázala své oprávnění k užití ochranné známky „, Anonymizováno, “. Pokud však v jiných řízeních bylo prokázáno, že žalovaní užíváním označení „, Anonymizováno, “ do ochranných známek žalobkyně ze shora uvedených důvodů nezasahují, nelze než konstatovat, že důvody pro nařízení předběžného opatření v uvedeném rozsahu pominuly, neboť žalobkyně nemůže ochranné známky užívat způsobem, který koliduje s dříve zapsanou obchodní firmou žalované 2), ke které logicky patří i označení výstavního prostoru názvem , Anonymizováno, a jeho internetová prezentace.

5. Usnesení napadla žalobkyně odvoláním a je přesvědčena, že žádný důvod pro (byť i jen částečné) zrušení předběžného opatření není dán a odůvodnění napadeného usnesení žádný zákonný důvod ani neobsahuje. Vytkla odůvodnění napadeného rozhodnutí jeho obtížnou přezkoumatelnost, vnitřní nekonzistentnost a zejména nekonzistentnost vůči dřívějšímu rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Podle žalobkyně žalované opakují v podstatě argumenty, které již byly i předmětem posouzení odvolacím soudem o předchozím návrhu na zrušení předběžného opatření a byly odmítnuty usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 2025, č. j. 3 Cmo 48/2025-131. Stále se podle žalobkyně jedná o snahu žalovaných cestou návrhu dle § 77 odst. 2 o. s. ř. dosáhnout nepřípustně nového odvolacího přezkumu. Podle žalobkyně nelze opřít rozhodnutí dle § 77 odst. 2 o. s. ř. o dokazování v jiné věci a hlavně mezi jinými účastníky, navíc i v odlišném právním postavení. K tomu je třeba zdůraznit, že účastníkem řízení ve věcech sp. zn. 12 Cm 18/2025 i sp. zn. 2 Cm 32/2024 je na straně jedné pouze žalovaná 2) (tam coby žalobkyně) a na straně druhé společnost , právnická osoba, . (tam coby žalovaná). Žalobkyně (vlastník práv) není vůbec účastníkem ani jednoho z uvedených řízení, stejně jím není ani žalovaná 1). Dokazování pak bylo vedeno pouze ve věci sp. zn. 2 Cm 32/2024, v řízení pod sp. zn. 12 Cm 18/2025 bylo vydáno pouze předběžné opatření. Obě rozhodnutí jsou přitom napadena odvoláními, jež navíc zpochybňují i závěry činěné soudem z dotčených listin a způsob vedení dokazování ve věci sp. zn. 2 Cm 32/2024. Pokud soud prvního stupně napadené rozhodnutí opírá o závěry z dokazování ohledně smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou 1) z 1. 2. 1998, tato v rámci dokazování v tomto jiném řízení nebyla ani čtena k důkazu, byť byla žalovanou spol. , právnická osoba, . navržena. Navíc stejná smlouva je k důkazu navržena i v tomto řízení a byla navržena jako jedna z podkladových listin k návrhu na nařízení předběžného opatření ze 17. 1. 2025. Její obsah pak soud v usnesení ze dne 24. 1. 2025, č. j. 2 Cm 3/2025-26, již posoudil, a to opačně, než jak plyne z napadeného rozhodnutí. Žalované přitom v návrhu na zrušení předběžného opatření nepředložily žádnou argumentaci, která by mohla vést ke změně tohoto náhledu na obsah listiny. Naopak jiná listina v odkazované jiné věci sp. zn. 2 Cm 32/2024 k důkazu provedena byla, jde o prohlášení mezi žalovanou 2) a spol. , Anonymizováno, z 30. 9. 2013 a plyne z ní opačný závěr, než činí soud v nyní napadeném rozhodnutí - listina potvrzuje dřívější poskytnutí podlicence vůči žalované 2) mimo jiné i k ochranným známkám z řady „, Anonymizováno, “ vlastníka , Anonymizováno, (tj. žalobkyně v této věci). Není jasné, proč tuto část dokazování v jiné věci soud naopak přehlíží. Navíc soudem uváděné skutečnosti z jiných řízení se týkají toliko žalované 2) a není jasné, na jakém podkladě dospěl soud k závěru, že bez dalšího existuje i důvod pro zrušení předběžného opatření také ve vztahu k žalované 1). Jak dále žalobkyně rozvedla, má za to, že napadené rozhodnutí stojí na nesprávných závěrech ohledně obsahu smlouvy z 1. 2. 1998, vztahu účastníků řízení, rozsahu práv žalobkyně a důvodu, proč žalované dříve používaly označení založené na řadě „, Anonymizováno, “. Trvá na tom, že má v každém případě prioritní práva vůči žalovaným k označení „, Anonymizováno, “ i „, Anonymizováno, “ či „, právnická osoba, “ a žalované v současnosti nemají právo tato označení používat. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a návrh žalovaných na částečné zrušení předběžného opatření zamítl, nebo aby ho zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalované se ve vyjádření k odvolání s napadeným rozhodnutím ztotožnily. Uvedly, že navrhly částečné zrušení nařízeného předběžného opatření v rozsahu zákazu užívání obratu „, Anonymizováno, “ v souvislosti s jimi provozovaným výstavním prostorem na adrese , adresa, , nesoucím název „, právnická osoba, “ a v anglickém jazyce pak právě „, Anonymizováno, “, a jeho internetové prezentaci na www., Anonymizováno, . Důvodem pro částečné zrušení předběžného opatření byla skutečnost, že jiným vykonatelným předběžným opatřením Městského soudu v Praze (nařízeným usnesením č. j. 12 Cm 18/2025-36 ze dne 14. 8. 2025) bylo zakázáno užití ochranné známky ve znění „, Anonymizováno, “, č. zápisu , Anonymizováno, , o niž bylo původní předběžné opatření v tomto rozsahu opřeno a k jejíž ochraně mělo předběžné opatření sloužit. Pokud tedy užití této ochranné známky bylo předběžným opatřením zakázáno, navíc z důvodu jejího nekalosoutěžního užívání, postrádalo trvání předběžného opatření ve vztahu k označení „, Anonymizováno, “ smysl, neboť zde, zjednodušeně řečeno, nebylo co předběžným opatřením chránit. Nařízené předběžné opatření již v rozsahu označení „, Anonymizováno, “ chránilo pouze zakázaný způsob užití ochranné známky a jako takové se tedy v tomto rozsahu zcela „vyprázdnilo“, postrádalo jakýkoliv smysl, nebylo založeno na potřebě zatímní potřeby úpravy poměrů účastníků a bylo na místě ho zrušit. Napadaným usnesením tak byla odstraněna absurdní situace dvou protichůdných předběžných opatření a byla odstraněna jediným rozumným způsobem - částečným zrušením (a pouze v nezbytném rozsahu) toho předběžného opatření, které v dané chvíli reálně nechránilo žádná práva jedné ze stran, ale pouze způsobovalo jedné ze stran újmu. Soud prvního stupně tedy v žádném ohledu nepopíral či nerevidoval svá dřívější zjištění, ale vyšel především ze skutečností nových, které dříve ani neexistovaly a nemohly tedy být důvodem pro nařízení či nenařízení předběžného opatření. Nepochybně pak soud prvního stupně vycházel i ze skutečností, které mu byly známy z úřední činnosti, především z rozhodnutí v paralelně vedených sporech. Ani to mu nelze vytknout, naopak jde o postup vysloveně žádoucí. Dokazování ve věci samé je judikaturou i odbornou literaturou uváděno příkladmo, tedy jako jedna z procesních situací, v níž mohou skutečnosti rozhodné pro posouzení návrhu na zrušení předběžného opatření vyjít najevo. Nepochybně tedy není vyloučeno, aby tyto skutečnosti mohly vyjít najevo a soud je zjistit i jinak, buď tím, že je účastník řízení soudu v rámci návrhu na zrušení předběžného opatření sdělí a prokáže je, nebo že (třeba současně s tím) vyplynou z rozhodnutí soudu v jiných věcech. Žalobkyně sice argumentuje tím, že jde o řízení za účasti jiných účastníků, nicméně v jiné části odvolání zcela otevřeně poukazuje na spolupráci všech účastníků na jedné straně - , Anonymizováno, (žalobkyně), , právnická osoba, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, . a označuje je sama jako „osoby, které dlouhodobě vystupují ve shodě“. Navíc jsou tyto osoby zastoupeny stejným právním zástupcem a i z jejich podání je zřejmé, že jim je navzájem obsah jednotlivých sporů a řízení znám - užívají je na podporu své argumentace v jiných řízeních, jak ostatně činí i žalované. Argumentace žalobkyně v tomto směru skutečně vede k absurdním důsledkům, neboť de facto požaduje, aby stejný senát stejného soudu ignoroval vlastní rozsudek a vlastní skutková zjištění ve věci žaloby na ochranu obchodní firmy, stejně aby ignoroval závěry ostatních senátů Městského soudu v Praze v ostatních sporech mající prakticky totožný nebo minimálně překrývající se předmět. Jediný zákonný, správný a žádoucí procesní postup tedy je postup zvolený soudem prvního stupně, který zohlednil své vlastní závěry učiněné ve věci sp. zn. 2 Cm 32/2024. Tím spíše je tomu tak, že byly závěry učiněné ve věci sp. zn. 2 Cm 32/2024 zcela jednoznačné. Je navíc třeba připomenout, že v řízení sp. zn. 2 Cm 32/2024 se soud prvního stupně nevěnoval pouze otázce práv k obchodní firmě, ale vyslovil svůj názor k právům na užití označení „, Anonymizováno, “, a především k otázkám nekalosoutěžního jednání ze strany žalobce a s ním spolupracujících osob, zejména , právnická osoba, .

7. Tvrdí-li žalobkyně, že má práva ve vztahu k distinktivnímu prvku příslušných označení, kterým má být pouze slovo „Mucha“ a který jí v určitém rozsahu měl náležet již před zápisem obchodní firmy žalované 2) a před založením , Anonymizováno, žalovanou 2), pak soud prvního stupně výstižně konstatoval i v rozsudku č. j. 2 Cm 32/2024-56 ze dne 9. 6. 2025, že slovní prvek „, Anonymizováno, “ sám o sobě v daném kontextu nedosahuje dostatečné rozlišovací způsobilosti. Jedná se o příjmení světově proslulého malíře, jehož jméno je nepochybně přípustné užít při výstavní či publikační činnosti. V tomto smyslu jde o označení, které má popisný charakter ve vztahu k předmětu určité další činnosti spojené s , právnická osoba, . Ostatně je zřejmé, že právě , právnická osoba, nese svůj název právě z toho důvodu, že jsou v něm vystavována díla , právnická osoba, , a je poctou tomuto autorovi. Nelze ani opomenout, že podle § 11 odst. 5 autorského zákona platí, že po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu. Dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím hodnotu díla. Je-li to obvyklé a nejde-li o dílo anonymní, musí být při jeho užití uveden autor. Pokud by měl slovní prvek „, Anonymizováno, “ být oním distinktivním prvkem, vedlo by to až k absurdním závěrům, neboť by nebylo možné užít jméno autora při žádné činnosti spojené s jeho dílem, aniž by přitom nedošlo k zásahu do příslušných chráněných označení. Tvrzení žalobkyně tak ve svém důsledku směřuje k tomu, aby si konkrétní subjekt nárokoval výlučné oprávnění k užití jména „, Anonymizováno, “ ve spojení s činností, která je s , právnická osoba, přirozeně spojena. Známkoprávní ochrana jednoznačně neslouží a nemá sloužit k monopolizaci veřejně známých jmen či pojmů. Pokud dále žalobkyně argumentuje tím, že známkoprávní ochrana existovala před vznikem , Anonymizováno, a zápisem obchodní firmy žalované 2), zcela pomíjí skutečnost, že i při existenci této známkoprávní ochrany by se uplatnily shora uvedené závěry, tedy z důvodu nekalosoutěžního užití a zneužití této ochranné známky ve vztahu k žalované 2) by soudem stále musela být poskytnuta ochrana žalovaným, nikoliv této ochranné známce zneužívané v rozporu s dobrými mravy soutěže. Žalované proto navrhly, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně a, aniž nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř./, dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

9. Podle § 77 odst. 2 o. s. ř. zruší předseda senátu předběžné opatření, pokud pominou důvody, pro které bylo nařízeno. Předběžné opatření lze takto zrušit, pokud právo navrhovatele bylo již uspokojeno a další trvání předběžného opatření tak postrádá svůj zákonný význam, nebo pokud v dalším průběhu řízení v rámci dokazování bylo vyvráceno dosud jen osvědčené tvrzení navrhovatele o určité okolnosti rozhodné pro nařízení předběžného opatření. Předpokladem zrušení předběžného opatření tedy je skutečnost, že pominou důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, resp. že došlo ke změně poměrů a předběžné opatření již není nutné ani účelné. Dalším důvodem je skutečnost, že vyjde dodatečně (např. při dokazování v řízení o věci samé) najevo, že předpokládané důvody pro nařízení předběžného opatření nejsou dány, tedy že osvědčená skutečnost, z níž soud při nařízení předběžného opatření vycházel, byla posléze prokázána (postavena najisto) jinak.

10. Z výše uvedeného je evidentní, že existence předběžného opatření nařízeného v jiném soudním řízení, kterým bylo společnosti , právnická osoba, . zakázáno užívat ochrannou známku č. , Anonymizováno, ve znění „, Anonymizováno, “, vyjma užívání zapsané obchodní firmy ve znění „, právnická osoba, .“, je pro posouzení důvodnosti návrhu žalovaných na částečné zrušení předběžného opatření zcela irelevantní, když pouze osvědčené skutečnosti, z nichž soud při nařízení předběžného opatření v tomto jiném soudním řízení vycházel, nemohou relevantně zpochybnit stejným způsobem osvědčené skutečnosti, z nichž vycházel soud prvního stupně při nařízení předběžného opatření v této věci.

11. Stejně tak ale nelze nic v tomto ohledu podstatného dovozovat z výsledků dokazování ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm 32/2024. Předně nelze pominout, že v řízení vedeném před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 2 Cm 32/2024 (ale ani v řízení vedeném pod sp. zn. 12 Cm 18/2025) nejsou žalobkyně ani žalovaná 1) účastníky řízení, když obě řízení probíhají mezi žalovanou 2) (tam v postavení žalobkyně) a společností Mucha Muzeum Prague s.r.o. (v postavení žalované). Dále je třeba zdůraznit, že závazný (navíc pouze pro tytéž účastníky řízení) může být z jiného soudního řízení jen výrok pravomocného rozsudku, nikoli jeho odůvodnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2013, sp. zn. 23 Cdo 2699/2012). Závazné tedy nemohou být ani závěry tam provedeného dokazování, na jehož průběh ostatně žalobkyně nemohla mít vliv, pokud není účastníkem tohoto řízení. To, jak soud posoudil obsah nájemní smlouvy v řízení vedeném pod sp. zn. 2 Cm 32/2024 a co tam dovodil ve vztahu k oprávněnosti užívání označení „, Anonymizováno, “ žalovanými z pohledu jeho případné kolize s právy z ochranných známek žalobkyně, tak není a nemůže být jakkoli relevantní pro závěr, že osvědčená skutečnost, z níž soud při nařízení předběžného opatření v této věci vycházel, byla posléze postavena najisto jinak. Lze sice obecně připustit, že osvědčená skutečnost, z níž soud vycházel při nařízení předběžného opatření může vyjít najevo jinak i mimo řízení, v němž bylo předběžné opatření nařízeno, to se však týká spíše případů, kdy dojde např. k zániku práva, jehož existence byla důvodem nařízení předběžného opatření (ochranná známka zanikne, je zrušena nebo prohlášena za neplatnou apod.). Závěr, že skutečnosti, z nichž vycházel soud prvního stupně při nařízení předběžného opatření, byly postaveny najisto jinak, lze učinit až na základě výsledků dokazování provedeného v této věci. V době rozhodování soudu prvního stupně o návrhu na částečné zrušení předběžného opatření však žádné dokazování dosud provedeno nebylo.

12. Podle názoru odvolacího soudu nejsou splněny zákonné důvody k částečnému zrušení předběžného opatření, a pokud soud prvního stupně návrhu žalovaných vyhověl, pak pochybil.

13. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil a návrh na částečné zrušení předběžného opatření zamítl.

14. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně podle § 145 o. s. ř. v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé.