3 Co 63/2025

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Gabriely Kučerové a soudců Mgr. Jiřího Čurdy a Mgr. Vladimíra Sommera v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem adresa proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované bytem Adresa žalované o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2024, č. j. 91 Co 291/2024-197, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2025, č. j. 91 Co 291/2024-62,

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným usnesením rozhodl soud prvního stupně o zastavení řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem dne 20. 12. 2024 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2024, č. j. 91 Co 291/2024-197 (výrok I.) a o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil tak, že žalobou pro zmatečnost napadeným usnesením (č. l. 197) bylo změněno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 31. 7. 2024, č. j. 14 C 50/2008-185, kterým byla zamítnuta (opakovaná) žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků, a to tak, že řízení o této žádosti bylo zastaveno. Na výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku ze žaloby pro zmatečnost žalobce reagoval novou žádostí o osvobození od soudních poplatků, která byla usnesením ze dne 17. 2. 2025, č. j. 91 Co 291/2024-20, které bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 7. 2025, č. j. 3 Co 21/2025-31, potvrzeno, a které nabylo právní moci 27. 7. 2025, zamítnuta s odůvodněním, že se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Soud pak znovu usnesením ze dne 29. 7. 2025, č. j. 91 Co 291/2024-37, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku ze žaloby pro zmatečnost, na což žalobce reagoval podáním ze 7. 8. 2025, kterým znovu podal žádost o osvobození od soudních poplatků. Tou už se soud prvního stupně nezabýval, neboť předchozí žádost byla zamítnuta pro zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, což je jeden ze základních předpokladů pro možnost žádosti vyhovět. Soud prvního stupně pak poznamenal, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobce řetězí rozhodování o osvobození od soudních poplatků i v řízeních, v nichž je zřejmé, že žaloba nemůže být úspěšná. Takové jednání je podle ustálené judikatury (usnesení Ústavního soudu ve věcech sp. zn. III. ÚS 2834/17, I. ÚS 2751/18, I. ÚS 2792/18 nebo I. ÚS 3081/18) neslučitelné s pravým posláním soudní soustavy, kterým je poskytování právní ochrany, a představuje tak zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Jelikož lhůta k zaplacení soudního poplatku daná posledním usnesením soudu marně uplynula 18. 8. 2025, postupoval soud prvního stupně podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), a řízení o žalobě pro zmatečnost zastavil. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud odůvodnil použitím úpravy § 146 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

2. Proti usnesení podal žalobce včasné odvolání. Namítá, že bylo porušeno jeho právo, pokud soud nepřihlédl k tomu, že na jeho majetek byl prohlášen konkurs, z čehož je zřejmé, že jeho majetkové poměry zmíněné v § 138 odst. 1 o. s. ř. nejsou dobré. K projednání jeho věci mělo být nařízeno soudní jednání podle § 115a o. s. ř., aby mohl na něm hájit svá práva. Žalobce v odvolání také vznesl námitku podjatosti soudkyně JUDr. Březinové s odůvodněním, že soudce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, nemůže rozhodovat o žalobě pro zmatečnost. Je přesvědčen, že tato žaloba pro zmatečnost by měla být projednána spolu s žalobou na obnovu řízení, kterou dříve podal, řízení by měla být spojena. Také v další části svého odvolání žalobce evidentně vznáší námitky proti rozhodnutí, napadenému žalobou pro zmatečnost (nepřiznání osvobození od soudních poplatků, resp. zastavení řízení o poslední žádosti), nikoliv proti rozhodnutí, které je předmětem tohoto odvolacího řízení (tj. usnesení na č. l. 62 spisu, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení na č. l. 197 spisu).

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a násl. o. s. ř., a to dle § 212a odst. 1 o. s. ř. i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny, podle § 212a odst. 6 o. s. ř. však jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení (tj. zastavení řízení o této poslední žalobě pro zmatečnost pro nezaplacení soudního poplatku) a podle § 212a odst. 5 o. s. ř. přihlížel i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Po projednání věci bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

4. Odvolací soud předně konstatuje, že námitka podjatosti soudkyně JUDr. Ivy Březinové není důvodná, neboť tato soudkyně není z důvodu podle § 14 odst. 3 o. s. ř. z projednání této žaloby pro zmatečnost vyloučena, když touto žalobou napadené usnesení č. l. 197 vydal (odvolací) senát ve složení JUDr. Aleš Nezdařil, JUDr. Zuzana Šmídová a Mgr. Markéta Jirásková a usnesení soudu prvního stupně (Obvodní soud pro Prahu 7) vydala soudkyně Jitka Poláchová. Z uvedeného je zřejmé, že JUDr. Březinová napadené rozhodnutí nevydala a věc neprojednávala. Jiný zmatečnostní důvod žalobce neuplatnil, takže odvolací soud k této námitce uzavírá, jak shora uvedeno.

5. Správným shledal odvolací soud i postup soudu prvního stupně, pokud se již nezabýval poslední žádostí žalobce o osvobození od soudních poplatků (ze dne 7. 8. 2025), vznesenou v reakci na opakovanou výzvu k zaplacení soudního poplatku ze žaloby pro zmatečnost (výzva ze dne 29. 7. 2025). Z obsahu spisu je totiž zřejmé a i odvolacímu soudu z úřední činnosti známé, že žalobce ve svých řízeních opakovaně podává nedůvodné žádosti o osvobození od soudních poplatků i v řízeních, v nichž zjevně bez dalšího nemůže být úspěšný (zde první žaloba pro zmatečnost a na obnovu řízení proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 18. 10. 2016, č. j. 14 C 50/2008-96, byla podána po uplynutí tříleté lhůty, přičemž prominutí jejího zmeškání není přípustné) a poté, kdy bylo dříve o stejně (ne)odůvodněných žádostech již pravomocně rozhodnuto, což svědčí o tom, že tohoto institutu zneužívá k procesním obstrukcím. Tento jeho postup proto ve smyslu § 2 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany, což znamená, že soud se v popsané situaci nemusí (resp. v rámci hospodárnosti a rychlosti řízení ani nesmí) opakovanými žádostmi o osvobození zabývat a může v řízení pokračovat, jako by nebyly podány (viz závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 29 NSCR 104/2017, které řeší podobný postup soudu při zneužívání jiného procesního institutu - námitky podjatosti, a které bylo přezkoumáno usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, č. j. II. ÚS 3209/18-1, jenž ho shledal ústavně konformním).

6. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby. Podle § 9 odst. 1 nebyl-li poplatek zaplacen, soud vyzve poplatníka (§ 2 odst. 1 písm. a/) k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle § 9 odst. 3 soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, pokud se jedná o některý z případů, uvedených v § 9 odst. 4 zákona o soudních poplatcích, t. j. a) začal-li již jednat o věci samé, b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě k zaplacení poplatku sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit, d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.

7. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce podal tuto žalobu pro zmatečnost (která je žalobou samostatnou, z obsahu odvolacímu soudu předložené části spisu neplyne, že by proti rozhodnutí na č. l. 197 byla podána i žaloba na obnovu řízení; uvedeno k námitce žalobce o potřebě spojení řízení) dne 20. 12. 2024. Soudní poplatek neuhradil. Soud prvního stupně ho proto správně dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích usnesením ze dne 29. 7. 2025, č. j. 91 Co 291/2024-37 (vydaným po pravomocném zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků) vyzval, aby poplatek 5 000 Kč za žalobu pro zmatečnost (položka 17 sazebníku soudních poplatků) zaplatil na účet soudu ve lhůtě 15 dnů a zároveň ho poučil, že nebude-li uhrazen, bude řízení zastaveno. Žalobci byla výzva k úhradě doručena dne 3. 8. 2025. V soudem dané 15 denní lhůtě, jejímž posledním dnem podle § 57 o. s. ř. bylo pondělí 18. 8. 2025, a ani po jejím skončení, žalobce soudní poplatek ze žaloby pro zmatečnost neuhradil a soud tedy postupoval správně, pokud řízení o ní dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil, když rovněž správně vyhodnotil, že se v projednávané věci nejedná o žádný z případů dle § 9 odst. 4 poplatkového zákona, kdy se řízení pro nezaplacení soudního poplatku nezastaví (a o uložení povinnosti soudní poplatek zaplatit se rozhodne až v rozhodnutí, jímž se řízení končí - § 9 odst. 6 poplatkového zákona).

8. Z výše uvedených důvodů tedy odvolací soud napadené rozhodnutí dle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně správného rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, když žalované, která by měla dle § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. na náhradu nákladů řízení právo, žádné náklady v řízení před soudem prvního stupně o této žalobě pro zmatečnost nevznikly.

9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalované ani v něm žádné náklady nevznikly.