3 Co 65/2024

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Čurdy a soudců JUDr. Gabriely Kučerové a Mgr. Vladimíra Sommera ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o žalobě pro zmatečnost podané žalovanou proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2022, č. j. 28 Co 430/2021-129, k odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2024, č. j. 28 Co 430/2021-153

I. Odvolání žalované proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně se odmítá.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2022, č. j. 28 Co 430/2021-129, se zrušuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 6 200 Kč a na náhradu nákladů odvolacího řízení 2 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením ve výroku I. rozhodl, že se řízení nepřerušuje, ve výroku II. zamítl žalobu pro zmatečnost a ve výroku III. a rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

2. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že rozsudkem ze dne 22. 3. 2022, č. j. 28 Co 430/2021-129, byl Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím potvrzen vyhovující rozsudek soudu prvního stupně o věci samé a rozhodnuto o nákladech řízení. Poukázal na to, že podle odůvodnění rozsudku byla žalovaná zastoupena obecným zmocněncem Anonymizováno. Odvolací soud proto k podání obecného zmocněnce žalovaného ze dne 22. 3. 2022 včetně přiložené substituční plné moci nepřihlížel a při jednání sdělil, že u obecného zmocněnce platí obecné pravidlo výlučnosti zastoupení, kdy jeden účastník může mít pouze jednoho obecného zmocněnce; nepřichází tedy v úvahu společná procesní ani prostá plná moc udělená více obecným zmocněncům a není možné ani to, aby účastník udělil více plných mocí vedle sebe. U obecného zmocněnce nepřichází v úvahu substituce (zmocnění dalšího zmocněnce), obecný zmocněnec je povinen zastupovat účastníka osobně. Podle plné moci ze dne 1. 10. 2018 ke dni jednání odvolacího soudu byla žalovaná zastoupena obecným zmocněncem, který, ač řádně a včas předvolán, se k jednání včas nedostavil a o odročení jednání nepožádal. Odvolací soud jednal v nepřítomnosti žalované ve smyslu § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř. (zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

3. Rozsudek napadla žalobou pro zmatečnost dle § 229 odst. 3 o. s. ř. žalovaná. Namítla, že odvolací soud odmítl plnou moc, kterou obecný zmocněnec udělil advokátce Anonymizováno k jednání před odvolacím soudem, a tím byla žalované odňata možnost jednat před soudem. Podle žalované má i obecný zmocněnec právo zmocnit advokáta, odkázala k tomu na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 733/2001 a rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2522/10. Vyjadřovala se i k věci samé a zpochybňovala věcné posouzení odvolacím soudem. Namítla, že odvolací soud věděl, že obecný zástupce není advokát a nemluví dobře česky a měl proto akceptovat zastoupení advokátkou. Navrhla, aby byl napadený rozsudek zrušen.

4. Soud prvního stupně připomněl, že odnětím možnosti jednat před soudem ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. se rozumí postup soudu, jímž soud znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanský soudní řád dává (například právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy, vyjadřovat se k provedeným důkazům apod.). O zmatečnost přitom jde, jen jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, a nikoliv také při rozhodování (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1420/96, nebo ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 26 Cdo 2252/2006). Uvedl, že žalovaná spatřuje odnětí možnosti jednat před soudem ve skutečnosti, že její obecný zmocněnec udělil plnou moc k jednání před odvolacím soudem advokátce, ale soud tuto plnou moc neakceptoval a jednal v její nepřítomnosti.

5. Uvedl dále, že z obsahu spisu vyplývá, že v řízení před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím jednal za žalovanou pan Anonymizováno a své oprávnění jednat dokládal plnou mocí ze dne 10. 1. 2018. Soudy tuto plnou moc pro obecného zmocněnce akceptovaly (viz i rozhodnutí Vrchního soudu č. j. 3 Co 93/2022-63, kterým bylo změněno rozhodnutí zdejšího soudu o zastavení žaloby pro zmatečnost). Z plné moci založené na č.l. 120 spisu vyplývá, že Anonymizováno, na základě plné moci ze dne 1. 10. 2018, udělil plnou moc advokátce tituly před jménem k zastupování žalované při jednání odvolacího soudu.

6. Připomněl, že účastník řízení se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí; zástupcem může být (až na výjimky stanovené § 26 a § 26a o. s. ř., o něž v tomto případě nejde) pouze fyzická osoba, přičemž v téže věci může mít účastník pouze jednoho zvoleného zástupce (§ 24 odst. 1 o. s. ř.). Zvoleným zástupcem může být buď advokát (§ 25 o. s. ř.) nebo kterákoliv fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům (§ 27 o. s. ř.). Pouze advokátovi lze udělit plnou moc pro celé řízení (tzv. procesní plnou moc) a pouze advokát se může nechat zastoupit jiným advokátem, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem jako dalším zástupcem (§ 25 odst. 1, 2 o. s. ř.); zástupce - fyzická osoba, která není advokátem - může jednat jedině osobně (§ 27 odst. 1).

7. Pokud tedy obecný zmocněnec žalované udělil plnou moc advokátce, odvolací soud k této odvolací moci podle soudu prvního stupně správně nepřihlížel (§ 41a odst. 3 o. s. ř.), jak i vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu, na které odkazuje žalovaná v samotné žalobě. Ostatní žalovanou uváděné judikáty podle soudu na danou věc nedopadají, netýkají se možnosti obecných zmocněnců dát se zastupovat advokátem či jinou osobou, ale slovo „zmocněnec“ vztahují na zastupování advokátem, nikoli fyzickou osobou. Námitka žalované, že obecný zmocněnec nerozuměl správně česky, neopravňuje podle soudu obecného zmocněnce k udělení plné moci advokátce, neboť k tomu slouží jiný institut procesního práva. Navíc z obsahu spisu vyplývá, že v průběhu řízení obecný zmocněnec nežádal o ustanovení tlumočníka, naopak uváděl, že soud může jednat bez tlumočníka.

8. Soud prvního stupně uzavřel, že odvolací soud nepochybil, pokud nepřihlížel k plné moci udělené obecným zmocněncem advokátovi a jednal v nepřítomnosti řádně předvolané žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Dovodil, že tímto postupem odvolacího soudu nebyla žalované odňata možnost jednat před soudem a žalobu pro zmatečnost jako nedůvodnou zamítl. Současně neshledal důvody pro přerušení řízení dle § 109 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. c) o. s. ř., neboť nepovažoval za důvod k přerušení řízení skutečnost, že dosud nebylo rozhodnuto o nové žádosti žalované na osvobození od soudních poplatků. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud prvního stupně odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že úspěšné žalobkyni žádné náklady nevznikly.

9. Usnesení napadla odvoláním žalovaná, a to z důvodu, že soud prvního stupně nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem nebo jí označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b, neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

10. Podle žalované se soud odchýlil od své ustálené judikatury. Poukázala na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2016, č. j. 64 Co 76/2016-59, v němž soud uvedl, že judikatura Nejvyššího soudu (viz např. rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 733/2001) připouští zprostředkované zmocnění, tedy aby zmocněnec udělil další osobě plnou moc k tomu, aby místo něho jednala ve věci zmocnitele. Soud v citovaném usnesení konstatoval, že smyslem omezení možnosti zástupce udělit plnou moc podle § 27 odst. 1 o. s. ř. není vyloučit účastníka řízení z volby svého zástupce, ale vyloučit nezpůsobilé zástupce z řízení (např. právnické osoby, nezpůsobilé fyzické osoby apod.). Rozhodně není smyslem vyloučit ze zastupování advokáty, jejichž profesí je vystupování před soudem. Nejvyšší soud pak vyslovil, že to, koho si účastník zvolí svým zástupcem pro soudní řízení a jakým způsobem svou vůli projeví (pokud se výsledek takového projevu vůle zákonu neprotiví a neporušuje citovaná omezení), je čistě soukromou sférou člověka a jeho svobody. Volba zástupce je projevem svobodné vůle a výsledkem dohody zástupce i zastoupeného a podléhá režimu soukromého práva. Veřejné právo (v podobě omezení upravených občanským soudním řádem) do této bytostně soukromé dohody nevstupuje jinak, než že omezuje použitelnost výsledku dohody v soudním řízení právě pro nezpůsobilé zástupce.

11. Podle žalované odvolací Městský soud v Praze opakovaně pochybil. Jednak tím, že odmítl zastupování advokátem, dále tím, že odmítl akceptovat, že pan Anonymizováno je zástupcem a konečně porušil princip předvídatelnosti rozhodování. Uvedla, že obecný zmocněnec byl zmocněn k tomu, aby činil veškeré nezbytné právní úkony a ustanovení advokáta je podle žalované nezbytným právním úkonem. Podle žalované občanský soudní řád nevylučuje, aby účastník řízení provedl volbu zástupce účastníka i jiným způsobem, například prostřednictvím třetí osoby. Odhlédnout nelze podle žalované ani od skutečnosti, že pan Anonymizováno byl dne 3. 3. 2023 zapsán do veřejného rejstříku jako jednatel žalované, tedy osoba oprávněná jednat za žalovanou ve smyslu § 21 odst. 1 o. s. ř., čímž jsou případné vady průkazu plné moci zhojeny.

12. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a žalobě pro zmatečnost vyhověl.

13. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 6. 2025, č. j. 3 Co 65/2024-209, bylo rozhodnuto, že v řízení bude namísto původní žalobkyně právnická osoba., IČO IČO, pokračováno se společností Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, jako její právní nástupkyní (podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 10. 2023).

14. Žalobkyně, resp. její právní nástupkyně se s napadeným rozhodnutím soudu prvního stupně ztotožnila a navrhla jeho potvrzení.

15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení tomuto rozhodnutí předcházející dle § 212 a § 212a odst. 2, 3 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované proti výroku II. napadeného usnesení je důvodné. Pokud jde o odvolání žalované proti výroku I., kterým bylo rozhodnuto, že se řízení nepřerušuje, to bylo třeba podle § 218 písm. c) o. s. ř. odmítnout, neboť odvolání proti tomuto typu rozhodnutí není přípustné (srov. § 202 odst. 1 písm. g/ o. s. ř.).

16. Podle § 229 odst. 1 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno.

17. Podle § 229 odst. 3 věta prvá o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

18. Žalovaná brojila žalobou pro zmatečnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2022, č. j. 28 Co 430/2021-129, který rozhodoval jako soud odvolací, a tvrdila, že jí byla postupem Městského soudu v Praze odňata možnost jednat před soudem, pokud odvolací soud neakceptoval plnou moc, kterou se prokázala při jednání odvolacího soudu advokátka tituly před jménem, s touto jako se zástupkyní žalované nejednal a protože se k jednání nedostavil ani obecný zmocněnec žalované, jednal v nepřítomnosti žalované ve smyslu § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř.

19. Předně je třeba uvést, že odnětím možnosti jednat před soudem ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. se rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu občanský soudní řád dává (například právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy vyjadřovat se k provedeným důkazům apod.). O zmatečnost ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř. jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, a nikoliv při rozhodování soudu (blíže srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2752/2013, ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1732/2014 a ze dne 22. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 2179/2002). Postupem soudu v průběhu řízení je činnost, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoliv vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit.

20. Dále je třeba uvést, že v občanském soudním řízení může obecný zmocněnec podle § 27 odst. 1 o. s. ř. může jednat jedině osobně, zatímco jen advokát je podle § 25 odst. 2 o. s. ř. oprávněn dát se zastoupit dalším zástupcem, přičemž plnou moc zvolenému zástupci uděluje účastník podle § 28 odst. 1 o. s. ř. Názor soudu prvního stupně o tom, že Městský soud v Praze jako soud odvolací nepochybil, pokud neakceptoval plnou moc udělenou advokátce tituly před jménem nikoli žalovanou samotnou, ale jejím obecným zmocněncem, je tak správný, neboť obecný zmocněnec nemůže jen ze své procesní plné moci udělit za účastníka plnou moc advokátovi k zastupování u jednání soudu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. I. ÚS 2522/10). Z tohoto pohledu tedy odvolací námitky žalované nejsou důvodné.

21. Jak ale z obsahu spisu vyplývá, žalovaná prostřednictvím svého obecného zmocněnce před jednáním odvolacího soudu avizovala odvolacímu soudu, že žalovanou bude při jednání zastupovat advokátka tituly před jménem a založila do spisu plnou moc udělenou dne 22. 3. 2022 jmenované advokátce obecným zmocněncem žalované. Advokátka se pak (jak z protokolu o jednání odvolacího soudu ze dne 23. 3. 2022 plyne) k nařízenému jednání odvolacího soudu dostavila a prokazovala se stejnou plnou mocí, tedy plnou mocí udělenou jí obecným zmocněncem žalované. Odvolací soud zastoupení advokátkou pro vady plné moci nepřipustil, projednal odvolání žalované bez její účasti a vydal žalobou pro zmatečnost napadený rozsudek.

22. Jak uvedeno výše, závěr odvolacího Městského soudu v Praze o tom, že plná moc pro advokátku tituly před jménem není způsobilým průkazem řádného procesního zastoupení, je správný. Jestliže však odvolací soud dospěl k závěru, že předložená plná moc neprokazuje řádné zastoupení účastníka, byl povinen na tento odstranitelný nedostatek procesně reagovat způsobem odpovídajícím občanskému soudnímu řádu. Nedostatek spočívající v neprokázaném nebo vadně prokázaném zastoupení je totiž nedostatkem odstranitelným. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Tomu odpovídá i § 43 odst. 1 o. s. ř., podle něhož předseda senátu vyzve účastníka k opravě nebo doplnění podání, je-li neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité, a poučí jej, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. V judikatuře bylo opakovaně vyloženo, že nesplní-li zástupce povinnost doložit své zmocnění, jde o odstranitelný nedostatek, k jehož odstranění je třeba účastníka, popřípadě domnělého zmocněnce, vyzvat (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 408/2017). Obdobně Ústavní soud v nálezu ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. I. ÚS 2522/10, zdůraznil, že má-li soud pochybnosti o správnosti či úplnosti plné moci, musí účastníka vyzvat k odstranění vady a poučit jej, z jakého důvodu předloženou plnou moc neakceptuje.

23. Odvolací Městský soud v Praze však takto nepostupoval. Ačkoli plnou moc předloženou osobou přítomnou u jednání nepřijal jako řádný průkaz zastoupení, žalovanou ani tuto osobu nevyzval k doložení řádné plné moci, neposkytl poučení o tom, v čem konkrétně spočívá vada dosavadního průkazu zastoupení, a bez dalšího ve věci jednal. Současně jednal bez účasti žalované, ačkoli právě v důsledku tohoto postupu nemohla žalovaná vykonávat svá procesní práva ani prostřednictvím tvrzeného zástupce, ani osobně po předchozím procesně korektním vyjasnění otázky zastoupení. Neobstojí ani argument, že za situace, kdy nebylo možné akceptovat plnou moc pro advokátku tituly před jménem, byla žalovaná zastoupena obecným zmocněncem podle plné moci ze dne 1. 10. 2018. Zde je třeba vzít v úvahu, že zvolí-li si účastník jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci (§ 28 odst. 3 o. s. ř.). I v tomto případě, kdy byla předložena plná moc, která není řádným průkazem zastoupení, tak odvolací soud neměl jednat, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že již před jednáním měl k dispozici stejnou plnou moc a měl na její vady žalovanou upozornit.

24. Protože za této situace nebyly splněny předpoklady pro projednání věci v nepřítomnosti účastníka podle § 101 odst. 3 o. s. ř., když nepřítomnost žalované u jednání nebyla důsledkem jeho procesní pasivity či nečinnosti, nýbrž důsledkem postupu soudu, který sice neakceptoval uplatněné zastoupení, avšak neumožnil odstranit vadu plné moci a bez dalšího pokračoval v jednání, bylo tím žalované znemožněno činit přednesy, navrhovat důkazy a vyjadřovat se k věci způsobem předpokládaným zákonem. Lze tak uzavřít, že odvolací soud zatížil řízení vadou spočívající v tom, že žalované nesprávným postupem odňal možnost jednat před soudem ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř.

25. Pokud tedy soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba pro zmatečnost není důvodná, pochybil. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 o. s. ř. napadené usnesení ve výroku II. změnil a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2022, č. j. 28 Co 430/2021-129, podle § 235e odst. 2 o. s. ř. zrušil.

26. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně, rozhodl podle § 224 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení před soudem prvního stupně. Náklady žalované sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka za 4 úkony (žaloba pro zmatečnost, odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení, příprava účasti na jednání a účast na jednání) po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu za 1 úkon učiněný v souvislosti s odvolacím řízením (vyjádření k odvolání), a náhrady zaplaceného soudního poplatku ze žaloby pro zmatečnost ve výši 5 000 Kč.

27. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované byla přiznána náhrada náklad ve výši 2 300 Kč, sestávající z nákladů nezastoupeného účastníka za 1 úkon (odvolání) po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu za 1 úkon učiněný v souvislosti s odvolacím řízením (vyjádření k odvolání), a náhrady zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí v rozsahu, v němž bylo odmítnuto odvolání žalované, není dovolání přípustné. Proti tomuto rozhodnutí v rozsahu, v němž bylo usnesení soudu prvního stupně změněno, lze podat dovolání za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho splnění v exekučním řízení.