393/2010

Plný text

KSUL 43 INS 287/2008 1 VSPH 393/2010-P19-7 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka Miroslava Bartoše, nar.

23. února 1946, bytem v Chomutově, Št.kpt. Kouby 2168/20, o odvolání věřitele EOS KSI Česká republika, s.r.o. se sídlem v Praze 4, Novodvorská 994, identifikační číslo 25117483, zast. Mgr. Veronikou Nedbalovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 9-11, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 43 INS 287/2008-P19-2 ze dne 13. dubna 2010, t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 43 INS 287/2008-P19-2 ze dne 13. dubna 2010 se mění tak, že se přihláška pohledávky věřitele EOS KSI Česká republika, s.r.o. neodmítá. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 43 INS 287/2008-P19-2 ze dne 13. dubna 2010 odmítl přihlášku pohledávky věřitele EOS KSI Česká republika, s.r.o. a vyslovil, že právní mocí tohoto usnesení účast věřitele v insolvenčním řízení končí. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 21. března 2008 vyzval věřitele k přihlášení pohledávek a poučil je, že k opožděně podaným přihláškám nebude přihlédnuto. Lhůta třiceti dnů uplynula dne 21. dubna 2008, věřitel však přihlášku podal až dne 23. března 2010, tedy opožděně. Proto soud postupem podle § 185 IZ přihlášku odmítl. Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a namítal, že soud prvního stupně věc nesprávně posoudil, protože pohledávka se podle § 24 odst. 4 z.č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve spojení s § 165 odst. 2 IZ, považuje za přihlášenou. Důvodem vzniku regresní pohledávky je plnění původního věřitele České kanceláře pojistitelů za škodu způsobenou provozem vozidla, jehož vlastníkem a provozovatelem je dlužník, který k datu vzniku škody neměl uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a který škodnou událost zavinil. Taková pohledávka má postavení pohledávky přihlášené ex lege, a věřitel proto nebyl povinen uplatnit pohledávku přihláškou, a nelze tedy zkoumat ani včasnost přihlášení pohledávky. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že přihláška věřitele se neodmítá. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v podání ze dne 22. března 2010 označeném jako „Uplatnění pohledávky v insolvenčním řízení, která se považuje za přihlášenou podle § 24 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 165 odst. 2 IZ“ věřitel uplatnil v insolvenčním řízení pohledávku celkem ve výši 88.736,07 Kč (jistina 80.001,- Kč, úrok z prodlení 8.735,07 Kč), jež mu byla postoupena smlouvou ze dne 13. srpna 2007 původním věřitelem Českou kanceláří pojistitelů. Ke vzniku pohledávky věřitel uvedl, že dne 6. listopadu 2006 způsobil dlužník vozidlem Peugeot 206, SPZ 2U0 97-73, jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši 72.729,- Kč na vozidle KIA, SPZ 3U5 84-31, jehož vlastníkem je František Kupka, přičemž dlužník k datu vzniku škody neměl uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Za plnění vyplacené poškozenému podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. dlužník přes výzvu ze dne 10. dubna 2007 žádnou regresní náhradu postupiteli neposkytl. Podle § 165 IZ věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení, nestanoví-li zákon jinak (odstavec 1). Zákon může stanovit, že podle odstavce 1 se uspokojují i někteří věřitelé, kteří nepodávají přihlášku pohledávky, splňují-li zákonem stanovené podmínky (odstavec 2). Citovaný § 165 odst. 2 IZ výslovně předpokládá možnost speciální právní úpravy, jíž insolvenční zákon či jiný zákon ustanoví, že věřitelé určitých pohledávek, které jinak náleží mezi pohledávky, jež mohou být v insolvenčním řízení dle § 165 odst. 1 IZ uspokojovány, jen jsou-li řádně uplatněny přihláškou, mají právo na takové uspokojení bez toho, že by byly do insolvenčního řízení postupem dle § 173 a násl. IZ přihlašovány – jejich přihlášky se nepodávají a bez dalšího jim přísluší postavení pohledávek přihláškou uplatněných. Takový speciální režim zákon vztahuje např. na pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka, je-li jím banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo anebo pobočka zahraniční banky podle § 367 odst. 1 písm. f), které se podle § 373 odst. 1 IZ pokládají (okamžikem prohlášení konkursu) za přihlášené podle insolvenčního zákona, a obdobně tak činí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ohledně odvolatelem uplatňovaného nároku na náhradu za plnění dle § 24 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Ten v § 24 odst. 4 větě druhé prohlašuje předmětnou regresní pohledávku za pohledávku, která se podle insolvenčního zákona (tj. ve smyslu § 165 odst. 2 IZ) považuje za přihlášenou. Protože výše uvedená ustanovení insolvenčního zákona nestanoví, že by se režim pohledávky přihlášené ex lege vztahoval jen na situaci, kdy pohledávka vznikla až po zahájení insolvenčního řízení, lze konstatovat, že pohledávka České kanceláře pojistitelů na náhradu za plnění dle § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se považuje v insolvenčním řízení za přihlášenou bez ohledu na to, kdy vznikla. To platí pro každou fázi insolvenčního řízení právě i s ohledem na to, že pohledávce tohoto druhu (ani kdyby vznikla až po rozhodnutí o úpadku) nepřiznává zákon povahu pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí na roveň (viz výčet pohledávek tohoto pořadí v § 168 a 169 IZ), jež se dle § 203 IZ v insolvenčním řízení přihláškou neuplatňují, a proto se tato pohledávka, bez ohledu na dobu svého vzniku (a bez přihlášky) uspokojuje v insolvenčním řízení (dle § 165 odst. 1 IZ) jako ostatní nepřednostní pohledávky téhož pořadí. Odvolací soud je přesvědčen o tom, že stejný režim se uplatní i tam, kde Česká kancelář pojistitelů takovouto pohledávku postoupí třetí osobě, neboť podle § 524 odst. 2 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i všechna práva s ní spojená. Stanoví-li čtvrtý odstavec § 24 zákona č. 168/1999 Sb., že pohledávka kanceláře na náhradu za plnění podle odstavce 2 písm. b), c), g) se považuje za pohledávku, na kterou se podle zvláštního předpisu (jímž je míněn insolvenční zákon) hledí jako na přihlášenou, nemůže postoupením třetí osobě této své vlastnosti konkrétní pohledávka pozbýt, tedy i při singulární sukcesi je postupník oprávněn pohledávku tohoto druhu uplatnit až poté, kdy ostatním věřitelům marně uplyne lhůta stanovená v rozhodnutí o úpadku (§ 136 odst. 2 písm. d/ IZ). Převedeno shora řečené na souzenou věc to znamená, že věřitel nebyl povinen postoupený nárok (plnění poskytnuté postupitelem podle § 24 odst. 2 písm. b/ zákona č. 168/1999 Sb.) přihlásit do 21. dubna 2008, proto postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 3 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil, jak uvedeno výše. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 14. července 2010 JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová