4 Cmo 226/2024

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Krenka, Ph.D., a soudců JUDr. Moniky Vackové a JUDr. PhDr. Filipa Havrdy v právní věci žalobce: [Anonymizováno] , s.r.o., IČ: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] , Slovenská republika proti žalovanému: [Jméno žalovaného] ., IČ: [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zrušení rozhodčího nálezu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 41 Cm 25/2023 – 66 ze dne 3. dubna 2024 takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že se žaloba o zrušení rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 14. 6. 2023, sp. zn. Rsp 135/23 zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému (na účet jeho zástupce) na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 16 217,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze rozsudkem z 3. 4. 2024 vyhověl podané žalobě z 25. 9. 2023 a zrušil rozhodčí nález Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky z 14. 6. 2023, sp. zn. Rsp 135/23 (výrok I). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci (v obecné lhůtě na účet zástupce), na jejich náhradu částku 7 200 Kč (výrok II).

2. Z obsáhlých žalobních tvrzení žalobce lze vyjmout, že dne 10. 7. 2023 mu byl doručen rozhodčí nález Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky vydaný jediným rozhodcem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 14. 6. 2023, sp. zn. Rsp 135/23, opravený usnesením jediného rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 27. 7. 2023, sp. zn. Rsp 135/23 (dále také jen „rozhodčí nález“), ukládající žalobci zaplatit žalovanému částku 52 468,73 € s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 27 679,57 € a nahradit mu náklady vedeného řízení. Právní titul vztahu mezi účastníky zde představuje nezaplacení kupní ceny za dodávky pohonných hmot dodaných žalobci v r. 2021. Žalovanému byla příslušná pohledávka za dlužníkem postoupena společností [právnická osoba] ., IČ: [IČO] . Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 5. 1. 2022 uzavřena dohoda o uznání dluhu a o splátkovém kalendáři. Vykonatelnost rozhodčího nálezu (exekučně vymáhaného soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO] ) byla k návrhu žalobce dle ust. § 32 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále také jen „ZRŘ“) do doby rozhodnutí o věci samé odložena usnesením Městského soudu v Praze č. j. 41 Cm 25/2023-34 z 5. 1. 2024 (právní moc 11. 3. 2024).

3. Uplatněné žalobní důvody lze v rámci ust. § 31 ZRŘ stručně charakterizovat takto: 1) § 31 písm. b) ZRŘ. Důvod byl žalobcem včas a řádně uplatněn v rozhodčím řízení v jeho prvním vyjádření z 16. 5. 2023 k podané rozhodčí žalobě. Rozhodčí doložka je obsažena v čl. 6.2 hlavní dohody o spolupráci č. [č. účtu] z 22. 3. 2019 uzavřené mezi žalobcem (uživatel) a společností [právnická osoba] SK, s.r.o., sídlem [adresa] Bratislava, Slovenská republika, IČ: [IČO] (zprostředkovatel). Práva a povinnosti plynoucí z uzavřené dohody (včetně založené pravomoci rozhodce pro rozhodování sporů) jsou přitom přičitatelné pouze uživateli a zprostředkovateli a nikoliv bezsubjektivní „skupině [Anonymizováno] “ nebo ve vztahu k žalobci k amorfně a blíže neurčeným členům této skupiny (§ 17 odst. 2 o.z.). [adresa] bylo žalobci dodáváno společností [právnická osoba] ., IČ: [IČO] na základě ústně uzavřených smluv, pohledávka na zaplacení kupních cen byla postoupena na žalobce. O tom, že uvedené společnosti (postupník i postupitel) mají být také účastníky hlavní dohody, žalobce v době jejího uzavření dne 22. 3. 2019 nevěděl. Dokumenty tuto skutečnost údajně prokazující (Seznam společností [Anonymizováno] . ke dni 13. 2. 2023, nedatovaný seznam, a také plná moc „Power od Attorney“ z 1. 5. 2018 opravňující zprostředkovatele k uzavření hlavní dohody jejích jménem) byly žalobci předloženy až v průběhu rozhodčího řízení. Má tedy za to, že rozhodčí doložka obsažená v čl. 6.2. hlavní dohody o spolupráci z 22. 3. 2019 se na danou věc mezi účastníky nevztahuje; 2) § 31 písm. c) ZRŘ. Důvod byl žalobcem včas a řádně uplatněn v rozhodčím řízení v jeho prvním vyjádření z 16. 5. 2023 k podané rozhodčí žalobě. Pochybnost o nepodjatosti jediného rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] (§ 8 odst. 1 ZRŘ) je založena jeho poměrem k zástupci žalovaného. Oba jsou zapsáni v seznamu rozhodců Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky a takto založená vzájemná kolegialita zakládá důvodnou pochybnost o nestrannosti jediného rozhodce; 3) § 31 písm. e) ZRŘ: Průběh vedeného rozhodčího řízení kolidoval se zásadou rovnosti jeho účastníků (§ 18 ZRŘ). Rozhodčí soud (resp. jediný rozhodce) odmítl zaslat žalobci na jeho žádost doklad o úhradě příslušného poplatku za zahájení rozhodčího řízení žalovaným, odmítl vyhovět žádosti žalobce o provedení úředního překladu listiny v anglickém jazyce z 1. 5. 2018 „Power of Attorney“, rozhodčí nález vydal dříve, než k učiněné výzvě rozhodčího soudu z 8. 6. 2023 uplynula žalobci lhůta pro vyčíslení nákladů rozhodčího řízení a zejména pak žalobci stanovil nepřiměřeně krátkou lhůta (3 dny) pro meritorní vyjádření k obsáhlému podání žalovaného ze dne 29. 5. 2023 (48 stran textu); příslušná výzva rozhodčího soudu z 1. 6. 2023 byla žalobci doučena kurýrem v pátek odpoledne dne 2. 6. 2023, žalobci byl tak ponechán pro vyjádření k obsáhlému podání pouze jeden pracovní den.

4. Žalovaný v podaném vyjádření nepopřel včasnost žaloby podané ve lhůtě (§ 32 odst. 1 ZRŘ), nepovažuje ji však za důvodnou ani v jednom z žalobních bodů uplatněných dle ust. § 31 ZRŘ: 1) § 31 písm. b) ZRŘ: Rozhodčí doložka obsažená v čl. 6.2. hlavní dohody o spolupráci č. [č. účtu] z 22. 3. 2019 se na projednávanou věc vztahuje. Hlavní dohoda má povahu smlouvy rámcové. Je uzavírána se zákazníky podnikajícími v oblasti silniční motorové dopravy. Ti využívají autorizační karty žalované, kterými platí za pohonné hmoty a mýto v rámci čerpacích stanic a mýtných bran v Evropě. Služby zákazníkovi (zde žalobci) fakturuje jedna ze společností skupiny „ [Anonymizováno] “, v případě jejich nezaplacení jsou pohledávky postupovány na žalovaného, který je vymáhá. Smluvními stranami uzavřené hlavní dohody o spolupráci z 22. 3. 2019 byli dle jejího čl. 2.1. všichni členové skupiny [Anonymizováno] ., zastoupené při jejím podpisu společností [právnická osoba] SK, s.r.o. jako zprostředkovatelem. Okruh účastníků hlavní dohody (členů skupiny [Anonymizováno] .) byl v době jejího uzavření dle jejího čl. 2.1. žalobci znám odkazem na webové stránky sekce „Právní dokumenty“. Žalovaný navíc udělenou plnou mocí z 1. 5. 2018 zprostředkovatele k zastoupení při uzavření hlavní dohody o spolupráci z 22. 3. 2019 platně zmocnil. Možnost inkasa existujících pohledávek kterýmkoliv členem skupiny [Anonymizováno] . a možnost jejich postupování v rámci členů skupiny pak plyne z čl. 8 VOP, které jsou součástí uzavřené dohody; 2) § 31 písm. c) ZRŘ: Namítaná skutečnost, že jak jediný rozhodce rozhodující uvedenou věc [tituly před jménem] [jméno FO] , tak zástupce žalovaného působí jako rozhodci zapsaní do seznamu rozhodců Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, není důvodem pro vyloučení rozhodce z projednávané věci (§ 8 ZRŘ). Námitku podjatosti jediného rozhodce, vznesenou žalobcem v průběhu rozhodčího řízení, neshledal důvodnou ani předseda Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v usnesení vydaném dne 19. 5. 2023, sp. zn. Rsp 135/23 dle ust. § 24 odst. 2 Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále také jen „Řád“); 3) § 31 písm. e) ZRŘ: Na rozdíl od žalobce má žalovaný za to, že rovnost účastníků rozhodčího řízení (§ 18 ZRŘ) byla zachována; jeho průběh procesní práva účastníků šetřil. Zvýšený poplatek dle sazebnímu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky žalovaný zaplatil. Bez této skutečnosti by zrychlené řízení dle § 30 Řádu vůbec neproběhlo. Žalovaným navržené a rozhodcem prováděné důkazy byly předkládány v překladu do českého jazyka. Jediný rozhodce pořízení úředního překladu nepovažoval za potřebné. Doručování písemností rozhodčím soudem účastníkům probíhalo v souladu s Řádem: žalobce neměl v dané době zřízenou datovou schránku a písemnosti mu byly doručovány poštou. S ohledem na delší úložní doby ve Slovenské republice byla v jednom případě v zájmu urychlení rozhodčího řízení písemnost doručována na pokyn rozhodce kurýrem. Průkaz o doručení tímto způsobem však nebyl pro rozhodčí soud věrohodný, takže následně bylo žalobci doručováno opět prostřednictvím pošty. S ohledem na výsledek rozhodčího řízení nebylo třeba v případě žalobce vyčkávat uplynutí lhůty k vyčíslení jeho nákladů. O nákladech rozhodčího řízení navíc rozhodce rozhoduje z úřední povinnosti.

5. Soud prvního stupně po provedeném dokazování (důkazními prostředky dle ust. § 129 o.s.ř.) posoudil žalobu jako včasnou – podanou ve lhůtě dle ust. § 32 odst. 1 ZRŘ, a také jako důvodnou v žalobním bodu dle ust. § 31 písm. e) ZRŘ, ovšem z důvodů jiných než uvedených v podané žalobě a prolínajících se s uplatněným žalobním bodem dle ust. § 31 písm. b) ZRŘ: 1) § 31 písm. b) ZRŘ: Uvedený žalobní důvod byl v průběhu rozhodčího řízení žalobcem předně uplatněn včas ve smyslu ust. § 33 ZRŘ. Rozhodčí doložku obsaženou v čl. 6.2. hlavní dohody o spolupráci č. 367/20/2019 z 22. 3. 2019 považuje soud prvního stupně za platnou jak co do vymezeného okruhu právních vztahů, tak co do subjektů, kteří jsou jí vázáni. Okruh osob (subjektů) podřízených pravomoci rozhodčího soudu plyne – kromě žalobce – z čl. 2.1. uzavřené smlouvy. Odkaz na seznam členů skupiny [Anonymizováno] obsažených na jejich webových stránkách www. [Anonymizováno] .com (právní sekce), je co vymezení jednotlivých subjektů vázaných uzavřenou rozhodčí doložkou zcela určitý a pro žalobce nezaměnitelný co do jejich identifikace. Jedinému rozhodci však vytkl, že posouzení jeho pravomoci v rozhodčím nálezu k námitce žalobce (§ 15 ZRŘ) bylo neúplné, pro účastníky rozhodčího řízení překvapivé, učiněné bez odpovídajícího poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., a tedy ve svých důsledcích porušujících zásadu rovnosti jeho účastníků (§ 18 ZRŘ). Rozhodčí soud totiž zaměřil svoji pozornost pouze na posouzení závaznosti uzavřené rozhodčí smlouvy ve vztahu k žalovanému (postupník), opominul se však zabývat posouzením této otázky též ve vztahu s jejímu postupiteli – společnosti [právnická osoba] ., IČ: [IČO] , od které žalobce dle tvrzení obsažených v žalobě zboží (PHM) nakupoval, a který byl také ve vztahu k žalobci primárním věřitelem pohledávky na zaplacení ceny za dodané zboží; 2) 31 písm. c) ZRŘ: Uvedený žalobní důvod byl žalobcem v průběhu rozhodčího řízení opět uplatněn včas dle ust. § 33 ZRŘ. Ze strany městského soudu nebyl namítaný důvod pro vyloučení jediného rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] shledán důvodným, a to ve shodě s usnesením předsedy Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR z 19. 5. 2023. Skutečnost profesní kolegiality jediného rozhodce a zástupce žalovaného při působení rozhodců daného rozhodčího soudu nenaplňuje důvody pro jeho vyloučení dle ust. § 8 ZRŘ; 3) § 31 písm. e) ZRŘ: Kromě důvodů výše uvedených a vztahujících se k žalobnímu důvodu dle ust. § 31 písm. b) ZRŘ, v dalších bodech tvrzených v podané žalobě nehledal městský soud tyto jako kolizní se zásadou rovnosti účastníků rozhodčího řízení obsaženou v ust. § 18 ZRŘ. V průběhu rozhodčího řízení se oběma účastníkům dostalo plného a dostatečného prostoru pro uplatnění veškerých procesních práv. Absence informace o zaplacení poplatku žalovaným za podanou rozhodčí žalobu nijak žalobce neomezuje v možnosti uplatnění procesních práv účastníka rozhodčího řízení. Obdobně platí v případě zamítnutí návrhu na pořízení úředního překladu plných mocí z 1. 5. 2018 „Power of Attorney“ z jejich anglického originálu. Pokud byl pro rozhodčí soud „běžný“ překlad cizozemských listin do českého jazyky postačující (jednalo se o jednoduchý dokument s obsahem plné moci), neodpírá tato skutečnost žalobci uplatnění procesních práv. Za porušení procesních pravidel nelze považovat ani vydání rozhodčího nálezu před uplynutím lhůty pro vyčíslení nákladů rozhodčího řízení žalobcem v situaci, kdy s ohledem na výsledek nebyla žalobci náhrada nákladů rozhodčího řízení přiznána. Lhůta pro vyjádření byla rozhodčím soudem (s ohledem na urychlené řízení) v jeho průběhu poskytována oběma účastníkům stejné – 3 dny. Jedná se přitom o lhůtu pořádkovou s možností jejího prodloužení. V případě kritického doručení výzvy rozhodčího soudu žalobci kurýrem v pátek dne 2. 6. 2023 se žalobce v pondělí 5. 6. 2023 také věci samé vyjádřil. Rozhodčí nález byl přitom jediným vydán až 14. 6. 2023, tedy při zohlednění jeho obsahu.

6. Podané žalobě tedy bylo ve světle všech výše uvedených skutečností vyhověno a rozhodčí nález byl z důvodu ust. § 31 písm. e) ZRŘ ve vazbě na ust. § 31 písm. b) ZRŘ zrušen. Výrok o náhradě nákladů řízení odpovídá zásadě úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

7. Žalovaný podal včasné odvolání proti rozsudku z 3. 4. 2024. Odvolacímu soudu navrhl jeho zrušení a vrácení soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně vytkl zejména nesprávně zjištěný skutkový stav a z toho plynoucí nesprávné právní posouzení věci. Nadále akcentuje neexistenci důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu dle ust. § 31 písm. b), c) a e) ZRŘ, uplatněného podanou žalobou. K posouzení věci soudem prvního stupně uvádí, že hlavní dohoda o spolupráci č. [č. účtu] z 22. 3. 2019 (obsahující v čl. 6.2. i rozhodčí doložku) byla uzavřena mezi žalobcem a společností [právnická osoba] SK, s.r.o., IČ: [IČO] , zastupující dle záhlaví smlouvy i ostatní členy skupiny [Anonymizováno] . Úplný výčet členů skupiny (zastoupených osob) byl zveřejněn na webových stránkách a v klientské sekci žalovaného na webu. Na základě uvedeného jsou pak všichni členové skupiny [Anonymizováno] . uzavřenou hlavní rámcovou dohodou vázáni, včetně rozhodčí doložky v ní obsažené. Konkrétní obchodní spolupráce v čistě elektronické formě pak probíhá mezi zákazníkem a kterýmkoliv členem skupiny [Anonymizováno] . Zákazníkovi jsou poskytovány autorizační karty k placení pohonných hmot a mýta. O postoupení pohledávek na zaplacení částek za poskytnuté služby je zákazník informován ve vystavených fakturách. Skutečnost, že v daném případě vystavovala žalobci faktury za vydané autorizační karty sloužící k zakoupení pohonných hmot a mýta společnost [právnická osoba] ., IČ: [IČO] , tedy odlišná od [právnická osoba] SK, s.r.o., IČ: [IČO] , plyne přímo z uzavřené hlavní dohody o spolupráci z 22. 3. 2019 a VOP, které jsou její součástí. Z VOP rovněž plyne možnost postoupení pohledávek dodavatele za žalobcem na jiného člena skupiny [Anonymizováno] ., což bylo žalobci oznámeno ve vystavených fakturách. S námitkou nedostatku pravomoci rozhodce, vznesenou včas žalobcem (§15 ZRŘ), se rozhodce v rozhodčím nálezu vypořádal. Uzavřel-li, že danou rozhodčí doložkou je vázán žalovaný (postupník), musí tento závěr platit i pro postupitele. Učiněný závěr o pravomoci rozhodce obsažený v rozhodčím nálezu tedy nemohl být pro účastníky řízení překvapivý, procesního poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k této otázce (vyhrazené v § 28b Řádu navíc pouze pro spory ze spotřebitelských smluv), nebylo v dané věci vůbec zapotřebí.

8. Žalobce v podaném vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku z 3. 4. 2024 jako věcně správného. Na rozdíl od žalobce se domnívá, že podaná žaloba je důvodná ve všech uplatněných bodech dle ust. § 31 písm. b), c) a e) ZRŘ. K žalobnímu bodu dle ust. § 31 písm. b) ZRŘ zdůrazňuje, že vlastní obchodní spolupráce v dané věci se uskutečňovala na základě ústně uzavřených smluv mezi žalobcem a společností [právnická osoba] ., IČ: [IČO] , jejíž součástí nebyla žádná rozhodčí doložka. Smluvní stranou hlavní dohody o spolupráci č. [č. účtu] z 22. 3. 2019, obsahující v čl. 6.2. i rozhodčí doložku, uvedená společnost nebyla. Při jejím podpisu nebyl žalobci předložen žádný seznam členů „skupiny [Anonymizováno] .“ ani plná moc opravňující společnost [právnická osoba] SK, s.r.o., IČ: [IČO] k uzavření hlavní dohody o spolupráci též v zastoupení společnosti [právnická osoba] . Příslušné dokumenty předložené ex post žalovaným až v průběhu rozhodčího řízení (Seznam společností ze dne 13. 2. 2023, Seznam společností bez uvedení datumu a „Power of Attorney“) považuje žalobce za účelově vytvořené žalovaným. Dodatečný souhlas žalovaného, a také [právnická osoba] . s hlavní dohodou z 23. 5. 2023 pak neobstojí z hlediska včasnosti dodatečného schválení ust. § 440 o.z. Z hlediska vázanosti rozhodčí doložkou obsaženou v hlavní dohodě o spolupráci z 22. 3. 2019 zdůrazňuje i význam ust. § 17 odst. 2 o.z. K aplikaci ust. § 31 písm. e) ZRŘ na posuzovaný případ zdůrazňuje, že s ohledem na cizí prvek v rozhodčím řízení (a s tím spojenou potřebu delších lhůt pro doručování a úřední překlady listin) již samotné vedení urychleného řízení před jediným rozhodcem předpokládající jeho skončení ve lhůtě 2 měsíců, koliduje se zásadou rovnosti jeho účastníků (§ 18 ZRŘ) a porušuje ve svém důsledku právo žalobce na spravedlivý proces.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po provedeném jednání přezkoumal podle § 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř. ve znění účinném od 1. 1. 2014 napadený rozsudek. Po tomto přezkoumání dospěl k následujícím závěrům a zjištěním:

10. Předně je třeba uvést, že Městský soud v Praze zjistil skutkový stav úplně a přesně, v rozsahu dostatečném pro učinění správného právního závěru. Závěr o skutkovém stavu věci, zjištěný soudem prvního stupně (na který odvolací soud pro stručnost pouze odkazuje), nedoznal změn ani v řízení odvolacím, a to ani po opakování dokazování rozhodčím nálezem vydaným dne 14. 6. 2023 jediným rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. Rsp 135/23, opravným usnesením vydaným dne 27. 7. 2023 jediným rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. Rsp 135/23, hlavní dohodou o spolupráci č. [č. účtu] ze dne 22. 3. 2019, podepsanými všeobecnými obchodními podmínkami [Anonymizováno] z 22. 3. 2019, seznamem společností [Anonymizováno] (nedatovaným a platným k 13. 2. 2023), českým překladem plných mocí vystavených dne 1. 5. 2018 ve prospěch zmocnitele: a) [Anonymizováno] SK, s.r.o., b) [právnická osoba] ., c) [Jméno žalovaného] . a dodatečným souhlasem z 23. 5. 2023 žalovaného a společností [právnická osoba] .

11. Na rozdíl od řádně a dostatečně zjištěného skutkového stavu věci se odvolací soud s právním posouzením věci soudem prvního stupně již ztotožnit nemůže.

12. Při posouzení formálních předpokladů se vrchní soud se soudem prvního stupně ztotožňuje v tom, že žaloba dle ust. § 31 ZRŘ byla žalobcem podána včas, v zákonné tříměsíční lhůtě dle ust. § 32 odst. 1 ZRŘ. Rozhodčí nález byl žalobci prokazatelně doručen dne 10. 7. 2023, žaloba pak byla podána u soudu dne 26. 9. 2023.

13. Pokud jde o meritorní právní posouzení, odvolací soud před níže uvedenými detaily žalobních bodů obecně předesílá, že předmětem řízení o zrušení rozhodčího nálezu dle ust. § 31 ZRŘ nemůže v posuzovaném případě být přezkum jeho věcné správnosti z hlediska správnosti hodnocení provedených důkazů, správnosti skutkových zjištění a následného právního posouzení. Z toho plyne, že všechny námitky, mají-li být důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu, musí být procesního charakteru. Pokud jde o vymezení rámce přezkumné činnosti soudu ve vedeném řízení dle ust. § 31 ZRŘ, lze odkázat na již zcela konstantní závěry rozhodovací praxe (rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 3025/2011 z 25. 9. 2013, rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 2570/2007 z 28. 5. 2009 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 2273/2007 z 27. 5. 2009). Posouzení případné relevance veškerých námitek kauzální povahy proto vybočuje z rámce vedeného soudního řízení.

14. Vrchní soud v Praze na rozdíl od soudu prvního stupně neshledal podanou žalobu jako důvodnou ani v jednom ze žalobních bodů, uplatněných podle ust. § 31 písm. b), c) a e) ZRŘ. V jejich rámci lze pak právní posouzení věci odvolacím soudem vystihnout takto: 1) § 31 písm. b) ZRŘ: Odvolacím soudem je předně třeba uvést, že námitku nedostatku pravomoci rozhodce, založenou na neexistenci rozhodčí smlouvy v dané věci (§ 15 odst. 1 ZRŘ), žalobce včas uplatnil, a to ve vyjádření z 16. 5. 2023 k podané rozhodčí žalobě (§ 33 ZRŘ). Předmětem soudního přezkumu – co do rozsahu vymezených sporů a závaznosti pro účastníky řízení – je rozhodčí doložka (§ 2 odst. 3 písm. b) ZRŘ), obsažená v čl. 6.2. hlavní dohody o spolupráci č. [č. účtu] z 22. 3. 2019; dle čl. 3.2. uzavřené smlouvy jsou její součástí i VOP, podepsané dne 22. 3. 2019 (§ 1751 odst. 1 o.z.). Dle čl. 6.1. se uzavřená hlavní dohoda řídí českým právem. Smluvní strany uvedené dohody jsou vymezené jak v jejím záhlaví, tak v čl. 2.1.; je bezesporu žalobce. Na druhé smluvní straně uzavřené dohody vystupuje společnost [právnická osoba] SK, s.r.o., sídlem [adresa] A, Bratislava [adresa] , Slovenská republika, IČ: [IČO] , uvedená výslovně v záhlaví jako zástupce „skupiny [Anonymizováno] .“. Pokud jde o výčet členů uvedené skupiny [Anonymizováno] ., čl. 2.1. dohody odkazuje na subjekty uvedené na webových stránkách www. [Anonymizováno] .com, sekce „Právní dokumenty“. Čl. 2.1. dohody výslovně zdůrazňuje, že smluvní stranou jsou všechny společnosti vymezené přes uvedený odkaz; dle čl. 2.2. a dle čl. 2 VOP se dohoda stává závaznou i pro subjekty, které do skupiny [Anonymizováno] . nově přistoupí po jejím uzavření. Odvolací soud zde předně souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že v případě plurality subjektů stojících na jedné straně uzavřené smlouvy, je zvolený způsob jejich přesného a nepochybného určení pomocí odkazu na výčet obsažený v obecně dostupném seznamu na udaných webových stránkách možný (§ 1756 o.z.), a to zejména ve vztazích mezi podnikateli. Argumentaci žalobce o přičitatelnosti práv a povinností plynoucích z uzavřené hlavní dohody o spolupráci (na straně poskytovatele plnění) pouze společnosti [právnická osoba] SK, s.r.o., IČ: [IČO] (§ 17 odst. 2 o.z.), považuje odvolací soud pro daný případ za nepřípadnou. Skutečnost, že společnost [právnická osoba] SK, s.r.o. při uzavření hlavní dohody o spolupráci z 22.3. 2019 zastupuje jako zmocněnec ostatní členy skupiny [Anonymizováno] . (identifikované výše uvedeným způsobem), je zcela zřejmá ze záhlaví uzavřené smlouvy. K platnosti zastoupení přitom není nezbytné, aby dohoda o plné moci byla součástí uzavřené dohody (rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 32 Cdo 3231/2020 z 27.1. 2021). Jak společnost [právnická osoba] . tak žalovaný se přitom nacházejí v obou seznamech „Společností [Anonymizováno] “ doložených v průběhu rozhodčího řízení žalovaným, a to jak nedatovaného, tak k datu 13. 2. 2023. Pro vyloučení všech pochybností obě uvedené společnosti společným přípisem z 23. 5. 2023 vyjádřili souhlas s uzavřenou hlavní dohodou o spolupráci č. [č. účtu] z 22. 3. 2019, dílčími smlouvami uzavřenými na jejím základě a hlavně však s rozhodčí doložkou v ní obsaženou. Rozhodčí doložka je procesněprávní skutečnost, lhůty obsažené v ust. § 440 o.z. se proto pro případ přistoupení k ní nepoužijí. Vůle a úmysl obou daných subjektů být vázán rozhodčí doložkou obsaženou v čl. 6.2. hlavní dohody o spolupráci z 22.3. 2019, je přitom z jejich společného přípisu zcela zřejmá (§ 556 odst. 1 o.z.). Je tedy bezpochyby pro ně závazná. K problematice vůle stran přenést pravomoc o rozhodování sporu mezi nimi do rozhodčího řízení je možné odkázat i na závěry rozhodovací praxe (rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 3958/2013 z 25. 3. 2014, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 54/2014 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 1478/2017 z 27. 2. 2019). Z provedeného, resp. opakovaného dokazování má tedy odvolací soud za prokázanou závaznost rozhodčí doložky obsažené v čl. 6.2. hlavní dohody o spolupráci č. [č. účtu] z 22. 3. 2019 jak pro žalobce, tak pro členy „skupiny [Anonymizováno] .“ – společnost [právnická osoba] ., IČ: [IČO] i žalovaného. Posuzoval-li jediný rozhodce ke vznesené námitce svoji pravomoc (§ 15 ZRŘ) pouze ve vztahu k účastníkům rozhodčího řízení, nelze z důvodu jeho ekonomie považovat uvedený přístup pro účastníky za neočekávaný a překvapivý. Rozhodčí doložka obsažená v čl. 6.2. hlavní dohody o spolupráci, svěřující pravomoc k rozhodování sporů Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (§ 13 ZRŘ), pak žádným deficitem neurčitosti či jinou právní vadou, pro kterou by ji bylo možné považovat za neplatnou, netrpí. Její rozsah dle daného článku výslovně zahrnuje i rozhodování sporů ze smlouvy o službách uzavřených mezi žalobcem a společností [právnická osoba] .; možnost postoupení pohledávek na žalovaného je výslovně upravena v čl. 8.

2. VOP; 2) § 31 písm. c) ZRŘ: Rovněž v případě uvedeného žalobního bodu odvolací soud předesílá, že v průběhu rozhodčího řízení námitku podjatosti jediného rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] uplatnil žalobce včas, a sice v podaném vyjádření z 16. 5. 2023 k podané rozhodčí žalobě (§ 33 ZRŘ). Postup předpokládaný v řízení o námitce podjatosti rozhodce v § 24 Řádu byl ve vedeném rozhodčím řízení naplněn. Usnesením předsedy rozhodčího soudu sp. zn. Rsp 135/23 z 19. 5. 2023 nebylo námitce podjatosti rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] vyhověno. Dle závěru Nejvyššího soudu, vysloveného v jeho rozsudku č.j. 23 Cdo 1216/2022 – 897 z 16. 6. 2022 (odvolávaje se na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1337/2019 z 18. 11. 2020, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 90/2021), však tato skutečnost nijak nebrání posouzení žalobcem namítaného nedostatku nezávislosti a nestrannosti rozhodce originálně soudem, jako důvodu pro jeho vyloučení z projednání věci (§ 8 odst. 1 ZRŘ a § 11 ZRŘ) v rámci uvedeného žalobního bodu. Odvolací soud zde shrnuje, že ZRŘ klade na rozhodce – stejně jako ust. § 14 a násl. o.s.ř. v řízení před soudem na soudce - požadavek nezávislosti (objektivní absence osobních, profesních či ekonomických vazeb ke stranám sporu) a nestrannosti (absence subjektivního zvýhodnění strany sporu). Pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti rozhodce však musí být objektivní povahy a natolik evidentní, že vztah rozhodce k projednávané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude rozhodce schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. Objektivní důvod pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti jediného rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] založený na jeho vztahu k zástupci žalovaného je tvrzen zcela obecně a bez potřebné konkrétní a neobvyklé intenzity vyžadované soudní praxí (rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 1851/19 z 16. 8. 2019). Se soudem prvního stupně se odvolací soud shoduje v tom, že pouhá profesní kolegialita jediného rozhodce a zástupce žalovaného záležející v jejich zápisu v seznamu rozhodců Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky zákonný důvod pro jeho vyloučení z projednávané věci představovat nemůže (rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 3150/2012 z 30. 9. 2014); 3) § 31 písm. e) ZRŘ: V rámci uvedeného zrušovacího důvodu lze v podáních žalobce a jeho vyjádření k odvolání identifikovat problémy soustředěné na porušení zásady rovnosti účastníků rozhodčího řízení (§ 18 ZRŘ). K aplikaci ust. § 18 ZRŘ odvolací soud uvádí, že standardy rovnosti účastníků rozhodčího řízení jsou dotvářeny bohatou rozhodovací praxí (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 3744/2009 z 28. 4. 2011, rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 2247/2012 z 25. 6. 2014 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 1546/2012 z 29. 1. 2014 aj.). Příslušná možná pochybení v uvedené oblasti lze charakterizovat jako upření výkonu procesních práv účastníku rozhodčího řízení, např. v jeho možnosti vyjádřit se k podání druhé strany, možnosti navrhovat důkazy a vyjádřit se k provedeným důkazům, účastnit se jednání před rozhodci, podat závěrečný návrh atd. Z provedeného dokazování není zřejmá žádná skutečnost, ze které by bylo možné na zkrácení práv žalobce v průběhu rozhodčího řízení usuzovat. Primárně je třeba odmítnout argument žalobce, že zásadě rovnosti účastníků koliduje (s ohledem na věc s cizím prvkem spojenou s větší časovou náročnosti zejména při doručování písemností) již samotné vedení urychleného rozhodčího řízení. Na postupu dle ust. § 30 odst. 1 písm. a) Řádu se totiž účastníci výslovně dohodli již v samotné rozhodčí smlouvě (§ 19 ZRŘ). V případě právního posouzení ostatních námitek směřujících k uplatněnému žalobnímu bodu lze v zásadě odvolacím soudem odkázat na správné závěry obsažené v bodech 38 – 43 odůvodnění rozsudku z 3. 4. 2024. Zaplacení zvýšeného poplatku žalovaným za urychlené řízení představuje dle § 16 Řádu podmínku projednání podané rozhodčí žaloby. Bez jejího splnění by bylo zahájené rozhodčí řízení zastaveno. Informační povinnost rozhodčího soudu, potažmo jediného rozhodce ve vztahu k žalobci o jejím splnění z Řádu neplyne. Dle § 7 Řádu se rozhodčí řízení konaná v češtině (popř. slovenštině), pokud se strany nedohodly jinak. Dle ust. § 8 odst. 2 Řádu jsou v rozhodčím řízení písemné důkazy předkládány v jazyce, ve kterém jsou vyhotoveny. Pokud jsou písemné důkazy předkládány v jiném jazyce, než je jazyk řízení, musí být na výzvu rozhodčího senátu, popř. na žádost strany a se souhlasem rozhodčího senátu předložen jejich překlad do jazyka, ve kterém se řízení koná. Provedení úředního překladu není Řádem požadováno. V případě listin „Power of Attorney“ ze dne 1. 5. 2018 by tak bylo namístě zejména v případě pochybností o věcné správnosti běžného překladu. Takové pochybnosti jediný rozhodce neměl, pokud je měl žalobce, nic mu nebránilo v opatření úředního překladu a jeho předložení v rozhodčím řízení. Lhůty stanovené jediným rozhodcem v činěných výzvách k vyjádření, byly stanoveny shodně ve vztahu k oběma účastníkům; jejich délka odpovídala urychlenému řízení. Stanovené lhůty mají povahu lhůt soudcovských, s možností jejich prodloužení k žádosti účastníka (§ 55 o.s.ř. za použití ust. § 30 ZRŘ). Procesní práva žalobce nebyla zkrácena ani v případě výzvy rozhodčího soudu doručené žalobci kurýrem v pátek dne 2. 6. 2023. Dle doručené výzvy se žalobce dne 5. 6. 2023 ve věci samé vyjádřil; jeho obsah byl pak zohledněn v bodu 17) odůvodnění rozhodčího nálezu.

15. Lze tedy uzavřít, že v dané věci odvolací soud nehledal žádné tvrzené důvody dle ust. § 31 písm. b), c) a e) ZRŘ, pro které by bylo namístě rozhodčí nález zrušit.

16. Ve světle všech shora uvedených skutečnosti byl tedy odvolacím soudem rozsudek soudu prvního stupně z 3. 4. 2024 změněn tak, že podaná žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta (§ 220 o.s.ř.).

17. Změnové rozhodnutí způsobuje nutnost nového posouzení nákladů řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o.s.ř.). V řízení před soudem prvního stupně vznikly žalovanému účelně vynaložené náklady na odměnu za zastupování advokátem ve výši 8 712 Kč (§ 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 hlavní úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 cit. vyhl. po 1 500 Kč + 4 x režijní paušál po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21 % DPH z uvedených částek ve výši 1 512 Kč).

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. V odvolacím řízení zcela úspěšnému žalovanému vznikly náklady na zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a náklady na odměnu za zastupování advokátem ve výši 5 505,50 Kč za 1 úkon právní služby po 1 500 Kč + 1 úkon právní služby po 2 300 Kč dle ust. § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 + 1 x režijní paušál po 300 Kč + 1 x po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21 % DPH z uvedených částek ve výši 955,50 Kč; celkem tedy 7 505,50 Kč.

19. Uvedené náklady řízení v celkové výši 16 217,50 Kč je žalobce povinen zcela úspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) nahradit v obecné lhůtě na účet jeho zástupce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 236 – 239 o.s.ř., ve znění účinném od 30. 9. 2017, Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze. Praha 4. března 2025 JUDr. Michal Krenk, Ph.D., v.r. předseda senátu