4 CO 212/2020

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mědílka a soudkyň JUDr. Ireny Ondruszové a JUDr. Jany Sedlářové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa, zastoupený JUDr. jméno příjmení, anonymizováno, advokátem, se sídlem adresa, za účasti: anonymizována dvě slova obec, státní podnik v likvidaci, IČO, se sídlem adresa, ulice a číslo, zastoupený JUDr. jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa, o vydání věcí, o nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Plzeňský kraj, ze dne XY 2015, číslo jednací, o odvolání účastníka proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. července 2020, č.j. 19C 120/2015-509,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I., II. a IV. mění tak, že se žaloba o vydání pozemku parc. číslo který vznikl oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. jméno příjmení, č. plánu číslo, a pozemku parc. číslo v k. ú. obec anonymizována dvě slova a pozemků parc. číslo v k. ú. část obce, které vznikly oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. jméno příjmení, č. plánu číslo, a pozemků parc. číslo v k. ú. část obce, zamítá a tím se nenahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro příjmení kraj, ze dne XY 2015, číslo jednací.

II. Žalobce je povinen zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů řízení 43.378,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.

III. Žalobce je povinen zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení 10.228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně vydal žalobci pozemek parc. číslo který vznikl oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. jméno příjmení, č. plánu číslo, a pozemek parc. číslo v k. ú. obec anonymizována dvě slova, dále pozemky parc. číslo v k.ú. část obce, které vznikly oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. jméno příjmení, č. plánu číslo, a pozemky parc. číslo v k. ú. část obce (výroky I. a II.), zamítl žalobu ohledně pozemku parc. číslo který vznikl oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. jméno příjmení, č. plánu číslo, v k. ú. obec anonymizována dvě slova, a pozemků parc. číslo v k. ú. část obce, které vznikly oddělovacím geometrickým plánem vyhotoveným Ing. jméno příjmení, č. plánu číslo (výrok III.), rozhodl o nahrazení příslušného rozhodnutí správního orgánu (výrok IV.) a uložil účastníkovi povinnost nahradit žalobci náklady řízení (výrok V.).

2. V odůvodnění uvedl, že stanovy spolku anonymizována tři slova stanovily, že ve všech případech zániku spolku je Biskupství anonymizováno právním nástupcem spolku a připadá mu veškerý spolkový majetek movitý i nemovitý. Zánik spolku je mezi stranami nespornou skutečností. K převodu majetku ze strany anonymizováno biskupství na anonymizována dvě slova charitu, potažmo k založení právního nástupnictví po spolku ve prospěch obec katolické charity, nedošlo, neboť přivolení ke smlouvě musí být projeveno svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, jak vyžaduje ve svém § 870 tehdy platný a účinný občanský zákoník (ABGB). Žalobce je tedy oprávněnou osobou a jako právní nástupce spolku anonymizována tři slova se stal vlastníkem předmětných pozemků. Předmětné pozemky nacházejí v zemědělské krajině, jsou tudíž součástí zemědělského půdního fondu. O tom svědčí i zakládací listina účastníka ze dne datum, v níž Ministerstvo zemědělství uvedlo, že základním předmětem jeho činnosti je provozování zemědělské výroby a racionální hospodaření na zemědělské půdě. V řízení bylo dostatečně prokázáno, a to zejména zápisem z jednání ze dne datum a stanovami spolku, že v rozhodném období nárokované pozemky sloužily k charitativním, vzdělávacím a zdravotnickým účelům. V řízení bylo prokázáno, že se na pozemcích parc. číslo v k. ú. obec anonymizována dvě slova nacházejí remízky, jejichž existence a znovu obnovování tohoto krajinného prvku je pro obklopující polnosti blahodárné. Totéž platí i pro nerozorané meze. Soud prvního neměl pochybností o existenci funkčního celku ani ohledně dalších pozemků parc. číslo v k. ú. část obce, jež jsou svým charakterem zahradami, a parc. číslo v k. ú. část obce tvořící přístup k předmětným pozemkům, které spolu funkčně souvisí ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a/ ZMV. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

3. Proti výrokům I., II., IV. jakož i výroku V. tohoto rozsudku podal účastník včasné odvolání, v němž soudu prvního stupně především vytýkal, že nesprávně o věci rozhodl, neboť žalobce není právním nástupcem spolku anonymizována tři slova, jenž byl původním vlastníkem předmětných pozemků. Na základě usnesení valné hromady uvedeného spolku ze dne datum byl tento spolek v souladu s § 10 stanov začleněn do obec anonymizováno charity; toto usnesení bylo přijato se souhlasem tehdejšího biskupa anonymizována tři slova. ThDr. jméno příjmení), o čemž svědčí jeho dopis ze dne datum. Právním nástupcem spolku anonymizována tři slova je tudíž ulice anonymizováno charita, nikoliv žalobce. Dále účastník uvedl, že nebyla splněna podmínka funkční souvislosti ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a/ ZMV s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2017, sp.zn. 28Cdo 2546/2017. Vydání pozemků parc. číslo v k. ú. část obce nadto brání výlukový důvod podle § 8 odst. 1 písm. a/ ZMV, neboť se na těchto pozemcích nachází komunikace. Poukázal rovněž na rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne XY 2019, čj. číslo číslo, podle něhož se na pozemky parc. číslo a číslo v k. ú. část obce a pozemek parc. číslo v k. ú. obec anonymizována dvě slova nevztahuje zák. č. 229/91 Sb., o půdě, a proto tyto pozemky nejsou pozemky zemědělskými, proto měl účastník postupovat podle § 10 ZMV. Účastník proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne a účastníkovi bude přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Žalobce se k odvolání účastníka vyjádřil tak, že považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné. Usnesení valné hromady spolku anonymizována tři slova pouze odkazuje na souhlas biskupa, když vzhledem k praktikám totalitní moci lze důvodně pochybovat o tom, že tento souhlas byl vůbec dán a pokud ano, že byl učiněn dobrovolně a svobodně. Funkční souvislost plyne ze skutečnosti, že předmětné pozemky sloužily předchůdci žalobce k charitativním zdravotnickým a vzdělávacím účelům, čímž je tato podmínka naplněna ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b/ ZMV. Vydání pozemků parc. číslo v k. ú. část obce nebrání výlukový důvod podle § 8 odst. 1 písm. a/ ZMV, neboť žalobce nechal dotčené části těchto pozemků oddělit. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství nemusí být zcela respektováno, o čemž svědčí usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.6.2020, sp.zn. 28Cdo 1163/2020. Rozsudkem ze dne XY 2021, čj. číslo jednací, Krajský soud v Plzni mimo jiné vydal žalobci pozemky parc. číslo v k. ú. obec anonymizována dvě slova a pozemky parc. číslo (dle geometrického plánu číslo), číslo, číslo (dle geometrického plánu číslo), číslo (dle geometrického plánu číslo), číslo, číslo a číslo v k. ú. část obce a pozemky parc. č. st. anonymizováno a anonymizováno v k. ú. část obce. Podmínka § 7 odst. 1 písm. a/ ZMV ve vztahu k předmětným pozemkům je naplněna, když tyto pozemky s předmětnými pozemky funkčně souvisí. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v napadených výrocích jako věcně správný potvrdil.

5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212, § 212a odst. 2, 3 a 5 a § 205 odst. 2 o.s.ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, načež dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Podle § 3 ZMV oprávněnou osobou je a) registrovaná církev a náboženská společnost, b) právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti, c) právnická osoba zřízená nebo založená za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, d) Náboženská matice, za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.

7. Podle § 3 písm. a/ zák. č. 134/1867 ř.z., o právě spolčovacím, kromě toho nevztahuje se tento zákon k řádům a kongregacím duchovním, a ke společenstvům náboženským vůbec, jež uvažovati náleží dle zákonů a nařízení a příčině jich vydaných.

8. Podle § 4 písm. i/ zák. č. 134/1867 ř.z., o právě spolčovacím, kdo chce zříditi nějaký spolek tomuto zákonu poddaný, povinen jest, oznámiti to, prvé než spolek ve skutek vejde, písemně politickému řízení zemského a předložiti mu statuta. Ze statut budiž lze vyrozuměti, co se má státi, když se spolek rozejde.

9. Právní posouzení věci je i s ohledem na obsah odvolání účastníka zaměřeno výlučně na posouzení toho, zdali je žalobce právním nástupcem spolku anonymizována tři slova, a zda jej tedy v tomto řízení lze považovat za osobou oprávněnou ve smyslu § 3 ZMV. Odvolací soud při posouzení důvodnosti projednávaného odvolání totiž považuje za primární právě tuto otázku, neboť podle § 10 odst. 4 za použití § 9 odst. 6 ZMV může žalobu na určení vlastnického práva podat pouze osoba oprávněná uvedená v § 3 ZMV. Teprve poté by bylo třeba zabývat se tím, zda se jedná o pozemky zemědělské a zda lze předmětné pozemky žalobci vydat.

10. Vzhledem k odlišnému právnímu názoru odvolacího soudu ohledně právního nástupnictví žalobce ve vztahu ke spolku anonymizována tři slova odvolací soud v souladu s § 213 odst. 4 o.s.ř. zopakoval dokazování Stanovami spolku anonymizována tři slova ze dne datum, opisem Úředního listu anonymizováno ze dne datum, opisem rozhodnutí spolku anonymizována tři slova ze dne datum a dopisem obec biskupské konference ze dne datum.

11. Odvolací soud ze spisu zjistil, že spolek anonymizována tři slova nebyl spolkem ve smyslu § 3 písm. a/ zák. č. 134/1867 ř.z., o právě spolčovacím, jenž byl účinný do 30.9.1951, neboť jeho účelem bylo podle § 2 spolkových stanov zejména„ zachraňovati osiřelou, opuštěnou, mravně a nábožensky ohroženou mládež, (…) pomáhati chudým dětem i jiným mladistvým osobám k dosažení vhodného povolání životního a zůstati ve styku se svými svěřenci podle možnosti, i když školu vychodili neb se vyučili“, proto lze na tento spolek úpravu zák. č. 134/1867 ř.z., o právě spolčovacím, aplikovat; tato skutečnost nebyla účastníky činěna spornou. Spolek jméno anonymizována dvě slova rozhodl dne datum o svém začlenění do anonymizována tři slova charity v obec, o čemž svědčí opis zápisu o valné hromadě ze dne podepsaný předsedou tohoto spolku Msgr. jméno příjmení, jednatelem spolku plk. v . v . Msgr. anonymizováno. příjmení, místopředsedou spolku jméno příjmení, pokladníkem anonymizováno. příjmení a členy výboru anonymizováno. příjmení, anonymizováno. jméno, anonymizováno. příjmení a M. příjmení, čímž se, jak plyne z opisu Úředního listu anonymizováno ze dne datum, spolek rozešel. Současně byl v tomto zápisu citován dopis biskupa anonymizováno ze dne datum (anonymizována dvě slova. ThDr. jméno příjmení), jímž dal biskup podle § 10 stanov spolku anonymizována tři slova souhlas, aby„ mohlo býti veškeré jmění anonymizována tři slova v obec -movité i nemovité- se všemi povinnostmi převedeno na Diecezní svaz katolické charity v obec“. Ve smyslu § 10 věty druhé stanov spolku anonymizována tři slova mělo veškeré jmění spolku připadnout biskupskému Ordinariátu sídla spolku, který s ním měl„ naložiti ve smyslu § 2 spolkových stanov“. Sídlem spolku byly podle § 1 spolkových stanov obec, proto byl právě biskup anonymizováno oprávněn rozhodnout o osudu majetku spolku anonymizována tři slova, a tedy i o tom, že jmění tohoto spolku bude vloženo do jiné právnické osoby nebo na ní převedeno. Podle názoru odvolacího soudu bylo rozhodnutí o tom, že jmění spolku anonymizována tři slova přechází na Diecezní svaz katolické charity v obec i rozhodnutí o jeho rozejití se bylo učiněno v souladu s § 4 písm. i/ zák. č. 134/1867 ř.z., o právě spolčovacím, jakož i se stanovami tohoto spolku. Další osud vlastnického práva ve vztahu k předmětným pozemkům již pro toto řízení není relevantní. Za popsané situace tedy lze uzavřít, že žalobce není právním nástupcem spolku anonymizována tři slova, a jako takový proto není v řízení aktivně věcně legitimován.

12. Úvaha žalobce - opírající se zejména o dopis České biskupské konference ze dne datum - že anonymizována dvě slova. ThDr. jméno příjmení, tehdejší biskup anonymizováno, pravděpodobně nedal souhlas se začleněním spolku anonymizována dvě slova anonymizováno do Diecezního svazu katolické charity v obec, resp. že tento souhlas mohl být vynucen tehdejšími bezpečnostními orgány státu, není být sama dostatečnou oporou pro přijetí závěru, že tento souhlas dán nebyl nebo že se případně jednalo o úkon nedobrovolný či nesvobodný. Proti této úvaze stojí skutečnost, že dopis anonymizována dvě slova. ThDr. jméno příjmení ze dne datum, v němž měl být zmíněný souhlas vyjádřen, byl výslovně uveden v zápisu o konání valné hromady spolku anonymizována dvě slova anonymizováno ze dne datum, přičemž si lze jen těžko představit, že by zmíněný dopis neexistoval a byl tak citován neexistující dokument. Nelze přitom vyloučit, že biskup anonymizována dvě slova anonymizováno. ThDr. jméno příjmení mohl být naopak veden snahou zachovat církevní vlastnictví předmětných pozemků jejich vložením prostřednictvím začlenění spolku anonymizována dvě slova anonymizováno do obec anonymizováno charity, resp. anonymizována dvě slova anonymizováno charity v obec, než aby se tyto pozemky bez dalšího staly vlastnictvím státu, tehdy již zjevně nedemokratického.

13. Odvolací soud tedy nepovažuje názor soudu prvního stupně, že žalobce lze považovat za právního nástupce původního vlastníka předmětných pozemků anonymizována tři slova, za správný, proto napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. změnil tak, že žalobu zamítl a současně rozhodl o tom, že se příslušné rozhodnutí správního orgánu nenahrazuje.

14. Vzhledem k tomu bylo třeba nově rozhodnout o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o.s.ř.) Odvolací soud proto v řízení před soudem prvního stupně nyní zcela procesně úspěšnému žalobci za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 43.378,50 Kč spočívajících v odměně za zastupování advokátem podle § 9 odst. 4 písm. d/ vyhl. č. 177/96 Sb., advokátní tarif, v souvislosti s 10 hlavními úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 14.5.2018 a 8.6.2020, účast při ústním jednání před soudem prvního stupně ve dnech XY 2018, XY 2019, XY 2019, XY 2019, XY 2020, XY 2020 a XY 2020), po 3.100 Kč, jedním hlavním úkonem podle § 9 odst. 4 písm. d/ za použití § 11 odst. 2 písm. f/ téže vyhlášky ve výši jedné poloviny (účast při vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně dne XY 2020), ve výši 1.550 Kč, 11 paušálními náhradami po 300 Kč a 21% DPH. Procesně neúspěšný žalobce je povinen plnit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení procesně zcela úspěšnému účastníkovi byly přiznány náklady ve výši 10.228 Kč spočívající v odměně advokáta účastníka podle § 9 odst. 4 písm. d/ vyhl. č. 177/96 Sb., advokátní tarif, v souvislosti se 2 úkony právní služby po 3.100 Kč (sepis a podání odvolání a účast při jednání odvolacího soudu), 2 paušálním náhradami podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, 21% DPH a zaplaceném soudním poplatku za odvolání v částce 2.000 Kč. Procesně neúspěšný žalobce je povinen plnit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 o.s.ř. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně. O přípustnosti dovolání rozhoduje podle § 239 o.s.ř. pouze dovolací soud.