4 CO 414/2021

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Ondruszové a soudců JUDr. Michala Mědílka a JUDr. Jany Sedlářové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem prof. JUDr. jméno příjmení, CSc. sídlem adresa za účasti účastníka: osobní údaje účastníka sídlem adresa, za nějž v řízení jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČ 69797111 sídlem Rašínovo nábřeží 390//42, 128 00 Praha 2 o vydání věci, o nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, sp.zn. spisová značka, o odvolání účastníka proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. září 2021, č.j. 38C 47/2016-195

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. o vydání v k. ú. a obci obec pozemku parc. číslo o výměře anonymizováno m2a dále pozemků parc. číslo o výměře výměra a parc. číslo o výměře výměra oddělených geometrickým plánem číslo vyhotoveným Ing. jméno příjmení a v uvedeném rozsahu nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, sp.zn. spisová značka, zrušuje a řízení se zastavuje, pozemku parc. číslo o výměře výměra a dále pozemků parc. číslo o výměře výměra, parc. číslo o výměře výměra oddělených geometrickým plánem číslo vyhotoveným Ing. jméno příjmení, a v uvedeném rozsahu nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, sp.zn. spisová značka, potvrzuje a pozemků parc. číslo o výměře výměra, číslo o výměře výměra, parc. číslo o výměře výměra oddělených geometrickým plánem číslo vyhotoveným Ing. jméno příjmení a uvedeném rozsahu nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, sp. zn. spisová značka, mění tak, že se žaloba zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 3.900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit účastníkovi náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1.775,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud prvního stupně rozsudkem v záhlaví označeným vydal žalobci pozemky v k. ú. a obci obec parc. číslo dále geometrickým plánem oddělené pozemky parc. číslo v uvedeném rozsahu nahradil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, sp.zn. spisová značka (výroky I., II.). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že pozemky lze žalobci vydat, neboť u nich není dán výlukový důvod podle § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen„ zákon o majetkovém vyrovnání“), když v dané věci se se jedná se o„ volné“ spojení budov s okolními pozemky využívané různými subjekty k různým činnostem, takže se nejedná o areál. Pozemky, které byly odděleny geometrickým plánem vyhotoveným Ing. jméno příjmení, č. plánu číslo, tak nebudou mít vliv na užívání budov nacházejících se na pozemcích parc. číslo když je k nim zajištěn přístup a dostatečný prostor okolo těchto budov. Soud prvního stupně proto nahradil v uvedeném rozsahu správní rozhodnutí a nárokované pozemky žalobci vydal s tím, že byly splněny všechny podmínky pro jejich vydání dané zákonem o majetkovém vyrovnání. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř.

3. Proti rozsudku podal účastník v zákonné lhůtě odvolání. V odvolání namítal, že vydané pozemky jsou součástí nedělitelného areálu. Stavby v areálu jsou ve vlastnictví třetích osob a všechny pozemky jsou potřebné pro přístup ke stavbám, skladování materiálu, k opravám budov apod., nachází se zde také potřebná infrastruktura. Tato skutečnost byla prokázána místním ohledáním, fotodokumentací a výslechy svědků, statutárních orgánů právnická osoba s.r.o. a právnická osoba Pozemky, které byly žalobci vydány, nejsou okrajovými pozemky, ale pozemky uvnitř oploceného areálu a jejich vydáním bude značně ztíženo užívání areálu vlastníky budov, zejména pro vjezd vozů zemědělské techniky a jejich otáčení v areálu. Rovněž pozemky parc. číslo parc. číslo nelze žalobci vydat, neboť jsou uvnitř zemědělského areálu. K pozemku parc. číslo uvedl, že je na něm silnice, takže ani tento pozemek, či jeho části oddělené geometrickým plánem, nelze žalobci vydat. Účastník navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl, popř. rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobce ve vyjádření k odvolání uvedl, že výslechy svědků bylo prokázáno, že v areálu jsou budovy ve vlastnictví dvou rozdílných právnických osob, jejichž podnikání spolu nesouvisí a které spolu ani nespolupracují. S ohledem na výslechy statutárních orgánů společností a způsobu využívání pozemků okolo staveb nechal vypracovat nový oddělovací geometrický plán a změnil žalobu, čímž podstatně rozšířil rozsah pozemků, které nepožaduje vydat. Soud prvního stupně po připuštění změny žaloby rozhodl v souladu s relevantní judikaturou, kterou aplikoval na konkrétní skutková zjištění a dospěl ke správnému závěru, že v dané věci se nejedná o funkční areál, ale o volné uspořádání budov, které nejsou překážkou vydání nárokovaných pozemků. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

5. V dalším podání z datum vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ve vztahu k pozemkům parc. číslo v k. ú. obec. U zbývajících pozemků trval na jejich vydání s tím, že nejsou součástí areálu ve smyslu konstantní judikatury a není tak dána překážka jejich vydání podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání.

6. Účastník v reakci na doplňující podání žalobce setrval na svých závěrech učiněných v odvolání.

7. Protože žalobce vzal žalobu částečně zpět, odvolací soud v rozsahu zpětvzetí žaloby (týkající se pozemků parc. číslo v k. ú. obec) napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. zrušil a řízení zastavil podle § 222a odst. 1 o.s.ř., když účastník souhlasil se zpětvzetím žaloby (§ 222a odst. 2 o.s.ř.).

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o.s.ř., přihlédl k odvolání účastníka a k vyjádření žalobce a po doplnění dokazování místním ohledáním, dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.

9. Soud prvního stupně ve věci již jednou rozhodoval, a to rozsudkem ze dne 29.5.2018, č.j. 38C 47/2016-134, který byl k odvolání účastníka odvolacím soudem zrušen ve výrocích II., III. a IV. a věc v uvedeném rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Výrok I. rozsudku soudu prvního stupně (zamítnutí nároku žalobce) zůstal odvoláním nedotčen.

10. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání věc nelze vydat v případě, že se jedná o zastavěný pozemek; za zastavěný pozemek se považuje část pozemku, která byla poté, kdy se stala předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, zastavěna stavbou nebo částí stavby schopnou samostatného užívání (dále jen„ stavba“), byla-li stavba zřízena v souladu se stavebním zákonem5) a je užívána, a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby; za zastavěný pozemek se rovněž považuje část pozemku zastavěná stavbou, která je ve vlastnictví jiné osoby než je stát nebo oprávněná osoba, a dále část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k užívání stavby.

11. Podstatné pro posouzení věci je, zda předmětné pozemky, jichž se žalobce domáhá vydat podle zákona o majetkovém vyrovnání, jsou součástí zemědělského areálu či nikoliv, tj. v jakém rozsahu je dán výlukový důvod podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání.

12. Místním ohledáním provedeným odvolacím soudem bylo zjištěno, že bývalý zemědělský areál je oplocen, stavby v tomto komplexu postavené jsou ve vlastnictví dvou právnických osob, a to právnická osoba s.r.o. a právnická osoba Stavby těchto dvou společností jsou oddělené plotem, takže každá z těchto dvou společností má vymezený prostor pro své podnikání. Uvedené společnosti mají rozdílný předmět činnosti a nijak, jak správně podotkl žalobce, spolu nespolupracují; každá společnost využívá jen pozemky, které souvisí se stavbami v jejich vlastnictví, společně pak užívají příjezdovou (boční) cestu, když druhý (hlavní) vjezd není nikým užíván pro nevhodný sjezd z pozemní komunikace. Lze tedy ve shodě se soudem prvního stupně dospět k závěru, že v přezkoumávané věci se nejedná o areál definovaný ustálenou judikaturou v restitučních věcech, na kterou bylo odvolacím soudem poukazováno v jeho zrušovacím usnesení ze dne 18.6.2020, č.j. 4Co 232/2018-161 (body 8. – 10.).

13. Ve shodě s názorem soudu prvního stupně má odvolací soud za to, že lze proto vydat žalobci pozemek parc. číslo který není zastavěn a který není potřebný pro přístup ke stavbě, resp. pro vjezd zemědělské techniky ke stavbě postavené na pozemku parc. číslo jež vlastní právnická osoba, a. s . Místním ohledáním provedeným odvolacím soudem bylo zjištěno, že pozemek parc. číslo (tedy ani jeho oddělené části) není součástí pozemní komunikace a lze proto žalobci vydat oddělený pozemek parc. číslo který se sice nalézá před vraty původního hlavního vjezdu do areálu, ale ten, jak bylo shora uvedeno, užíván není v důsledku zvýšení pozemní komunikace (silnice) asfaltovým povrchem. Ani oddělený pozemek parc. číslo o výměře výměra není nezbytně nutný k užívání stavby ve vlastnictví právnická osoba s . postavené na pozemku parc. číslo Odvolací soud proto napadený rozsudek v uvedeném rozsahu jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

14. Naproti tomu nemá odvolací soud za to, že lze žalobci vydat geometrickým plánem oddělený pozemek parc. číslo; předmětný pozemek sice není součástí silničního tělesa, ale je součástí vjezdu ke stavbám, který je jako jediný vlastníky staveb užíván; ke vjezdu ke stavbám nelze použít toliko oddělený pozemek parc. číslo protože ke stavbám jezdí zemědělská technika a nákladní vozidla a šíře uvedeného pozemku parc. číslo je pro současný vjezd a výjezd těchto vozidel nedostačující. Co se týká odděleného pozemku parc. číslo o výměře výměra, ten v celé požadované rozloze nelze žalobci vydat, když pro vlastníky staveb je třeba zachovat nezbytný prostor pro příjezd nákladních vozidel ke stavbám a jejich otáčení před stavbami postavenými na pozemcích parc. číslo parc. číslo. Otáčení rozměrných motorových vozidel před stavbou postavenou na pozemku parc. číslo by také bránilo, pokud by byl vydán oddělený pozemek parc. číslo Odvolací soud proto napadený rozsudek, co se týká uvedených pozemků, změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a žalobu zamítl, protože uvedené pozemky jsou nezbytně nutné pro užívání staveb postavených na pozemcích parc. číslo parc. číslo takže správní orgán nepochybil, pokud žalobci pozemky nevydal pro překážku uvedenou v § 8 odst. 1 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání.

15. Protože odvolací soud změnil napadený rozsudek, musel znovu rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Účastník řízení byl neúspěšný pouze v nepatrné části, proto mu byla podle § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznána plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení představují náhradu hotových výdajů účastníka dle vyhl. č. 254/2015 Sb. v celkové výši 3.900, a to za 13 úkonů po 300 Kč (vyjádření k žalobě z XY 2016, účast na jednání soudu prvního stupně ve dnech datum, datum, datum a datum včetně přípravy na jednání, účast na místním ohledání dne datum, odvolání z datum, účast na odvolacím jednání dne datum, účast na jednání soudu prvního stupně ve dnech datum, datum, datum a datum). Náhrada cestovních výdajů za použití motorového vozidla na místní ohledání nebyla přiznána, neboť účastníkovi nebyl dán soudem prvního stupně souhlas k jeho použití (§ 30 odst. 2 vyhl. č. 37/1992 Sb.).

16. Stejně bylo rozhodnuto i o náhradě nákladů odvolacího řízení a účastníkovi byla přiznána plná náhrada nákladů řízení ve výši 1.775,70 Kč, která zahrnuje náhradu hotových výdajů dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za 4 úkony po 300 Kč (odvolání z datum, účast na odvolacím jednání ve dnech datum a datum a účast na místním ohledání dne datum) a náhradu cestovních výdajů ve výši 575,70 Kč za použití motorového vozidla zn. Volkswagen k místnímu ohledání (celkem anonymizováno km, při průměrné spotřebě motorové nafty dle technického průkazu vozidla 5,3 l číslo km, ceně motorové nafty 47,10 Kč l a sazbě základní náhrady za použití vozidla 4,70 Kč km jízdy dle vyhl. č. 511/2021 Sb. v platném znění).

17. Žalobce je povinen náhradu nákladů zaplatit účastníkovi do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.