5 Cmo 105/2025

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Evy Hodanové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená rodné přijmení Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 240 643 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. července 2025, č. j. 37 Cm 17/2024-136

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že se zastavuje řízení o odvolání žalované proti rozsudku ze dne 12. 3. 2025, č. j. 37 Cm 17/2024-118 (výrok I.) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). V odůvodnění usnesení konstatoval, že uvedeným rozsudkem ponechal v platnosti ve věci vydaný směnečný platební rozkaz a rozhodl o nákladech řízení a o vrácení části zálohy žalobkyni. Proti rozsudku podala žalovaná včas odvolání. Usnesením ze dne 27. 5. 2025, č. j. 37 Cm 17/2024-134, které bylo žalované doručeno dne 3. 6. 2025, byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku ve výši 12 033 Kč za podané odvolání. Soudní poplatek nebyl ve stanovené lhůtě zaplacen, odvolací řízení bylo proto zastaveno podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSOP“). Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 211 ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. Žalovaná podala proti usnesení včasné odvolání, ve kterém namítla, že soud prvního stupně nezareagoval na její „skutečnost s podepsáním směnky“ žalobkyni. Uvedla dále, že směnku podepsala tak, že ani nebylo patrno, že se jedná o směnku. Jednání ze strany poskytovatele úvěru probíhalo ve spěchu a v nestandardních podmínkách. Z těchto důvodů žalovaná požádala „o posouzení a rozhodnutí“. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání podaného odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.). Podle § 2 odst. 5 ZSOP je poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem odvolatel. Podle § 4 odst. 1 písm. b/ téhož zákona vzniká poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, podáním odvolání. Podle § 7 odst. 1 ZSOP je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti. Podle § 9 odst. 1 ZSOP, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň patnácti dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. V daném případě vznikla žalované podáním odvolání proti rozsudku ve věci vydanému poplatková povinnost ve smyslu výše citovaného ustanovení § 4 odst. 1 písm. a/ ZSOP. S ohledem na to, že soudní poplatek za odvolání nebyl žalovanou zaplacen při podání odvolání, vyzval ji soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 5. 2025, č. j. 37 Cm 17/2024-134, k jeho zaplacení ve výši 12 033 Kč ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení usnesení s poučením, že odvolací řízení bude v případě nezaplacení poplatku zastaveno a že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Výzva byla žalované doručena postupem podle ustanovení § 50 odst. 1 o. s. ř. dne 3. 6. 2025, kdy byla poštou vložena do její domovní schránky. Lhůta soudem prvního stupně stanovená v délce patnácti dnů tak začala žalované běžet dnem následujícím po dni doručení výzvy k úhradě soudního poplatku, tedy dnem 4. 6. 2025, a skončila dnem 18. 6. 2025. Žalovaná ani v takto stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, důsledkem čehož je, že v řízení o jí podaném odvolání nelze pokračovat. Nelze se proto ani zabývat okolnostmi souvisejícími s podpisem předmětné směnky žalovanou, na které žalovaná v odvolání proti napadenému usnesení poukázala, neboť tyto by mohly být předmětem přezkumu pouze při splnění poplatkové povinnosti žalované, jak jí vyplývá z ustanovení § 2 odst. 5 ZSOP. Výrok I. usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o odvolání žalované proti rozsudku ve věci vydanému postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 ZSOP je proto věcně správný. Správný je rovněž výrok II. o nákladech odvolacího řízení, neboť žalovaná nesplněním poplatkové povinnosti zavinila, že odvolací řízení muselo být zastaveno, a tedy stíhala by ji povinnost zaplatit náhradu nákladů odvolacího řízení žalobkyni ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, první věta o. s. ř. Podle obsahu spisu však žalobkyně žádné náklady v souvislosti s odvoláním žalované proti rozsudku nevynaložila. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil v obou jeho výrocích jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně. Ani v tomto odvolacím řízení však žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, v důsledku čehož odvolací soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů odvolacího řízení právo. Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).