5 Cmo 13/2024

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Radima Novotného ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení náhrady škody 16 736 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2023, č. j. 41 ECm 1/2021-14 Usnesení se mění tak, že se toto usnesení nevydává. Městský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 24. 10. 2023 přerušil řízení do pravomocného skončení insolvenčního řízení právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, vedeného pod sp. zn. MSPH 94 INS 5296/2018. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že se žalobce návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu vůči žalovanému domáhá náhrady škody podle § 99 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Žalobce navrhl řízení přerušit. Soud přihlédl k tomu, že nárok uplatněný žalobou není možné definitivně určit s ohledem na skutečnost, že výši škody vzniklé opožděným podáním insolvenčního návrhu lze stanovit až po skončení insolvenčního řízení. Z toho důvodu soud učinil závěr, že důvod pro přerušení řízení je dán. Soud proto podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. řízení přerušil. Žalovaný podal proti usnesení včas odvolání a navrhl napadené usnesení zrušit. Odvolání odůvodnil tím, že vůči žalovanému je vedeno insolvenční řízení, v rámci kterého bylo žalovanému schváleno oddlužení. Žalovaný dovodil přerušení řízení ze zákona podle § 140a insolvenčního zákona k 17. 12. 2021. Žalobce k odvolání žalovaného ve vyjádření ze dne 15. 1. 2024 odkázal na § 140a insolvenčního zákona a odvolání žalovaného měl za nedůvodné a s ohledem na přerušení řízení považoval odvolání za neprojednatelné. Navrhl rozhodnutí potvrdit. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné. Podle § 140a odst. 1 insolvenčního zákona „Účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170). Není-li dále stanoveno jinak, v těchto řízeních nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku.“ Podle odst. 4 „Jakmile se soud nebo jiný orgán příslušný k projednání a rozhodnutí věci dozví o přerušení řízení podle odstavce 1, vyrozumí o tom účastníky řízení; současně je poučí, že v řízení nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Rozhodnutí již vydaná se v době, kdy je řízení přerušeno, nedoručují, ledaže se týkají i jiných pohledávek; bylo-li řízení přerušeno po doručení rozhodnutí, avšak ještě předtím, než rozhodnutí nabylo právní moci, nenabývá rozhodnutí v rozsahu, v němž bylo řízení přerušeno, právní moci. Jestliže se v řízení pokračuje, rozhodnutí se doručuje znovu.“ Odvolací soud z obsahu insolvenčního řízení vedeného vůči žalovanému pod sp. zn. KSLB 87 INS 22170/2021 před Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, ověřil, že usnesením č. j. KSLB 87 INS 22170/2021-A-9 ze dne 17. 12. 2021, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, byl zjištěn úpadek dlužníka – žalovaného. Z obsahu insolvenčního rejstříku plyne, že insolvenční řízení žalovaného dosud nebylo pravomocně skončeno, a proto trvají účinky přerušení předmětného řízení o zaplacení částky 16 737 Kč ve smyslu § 140a odst. 1 insolvenčního zákona i v době rozhodování odvolacího soudu. Jak plyne z § 140a odst. 1 insolvenčního zákona, nalézací řízení se z důvodu úpadku žalovaného přerušuje za zákona (o tomto přerušení soud pouze vyrozumí účastníky řízení, ale žádné rozhodnutí v tomto směru nevydává, neboť řízení je již přerušeno), soud proto neměl vydat rozhodnutí podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., kterým se přerušuje řízení, neboť řízení již přerušeno bylo ode dne 17. 12. 2021. Vzhledem k nesplnění podmínek pro vydání rozhodnutí o přerušení řízení odvolací soud v souladu s § 211, § 167 odst. 2 a § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení změnil způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž pravomocně skončí řízení o zaplacení náhrady škody. Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu.