5 Cmo 143/2023

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl předsedou senátu JUDr. Radimem Novotným ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A , sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B , sídlem Adresa advokátky B o zaplacení 2 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. října 2023, č. j. 41 Cm 88/2022-167

I. Odvolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 2.12.2022 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 2 000 000 Kč se 6% úrokem ročně z této částky od 1.1.2022 do zaplacení a s odměnou ve výši 6 667 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaná vystavila dne 9.7.2019 směnku vlastní, kterou se zavázala žalobci zaplatit dne 31.12.2021 směnečnou sumu ve výši 2 000 000 Kč.Soud prvního stupně návrhu vyhověl a vydal dne 2.1.2023 směnečný platební rozkaz č. j. 41 Cm 88/2022-14, kterým žalované uložil povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 2 000 000 Kč s 6% úrokem z této částky od 1.1.2022 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 6 667 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 150 731 Kč.Žalovaná podala proti směnečnému platebnímu rozkazu v zákonné lhůtě námitky, ve kterých uvedla, že směnečnou listinu vystavila při nesvobodné vůli tak učinit.Napadeným rozsudkem ze dne 16.10.2023, č. j. 41 Cm 88/2022-167 soud prvního stupně ve výroku I. zrušil směnečný platební rozkaz a ve výroku II. přiznal žalované náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 211 703,71 Kč.Žalobce písemným podáním ze dne 15.11.2023 podal proti tomuto rozsudku včasné odvolání.Písemným podáním ze dne 6.3.2024 doručeným soudu dne 13.3.2024 ve shodě s mediační dohodou ze dne 29.2.2024 vzal žalobce své odvolání zcela zpět a vzdal se náhrady nákladů řízení. Žalovaná s takovým postupem vyslovila souhlas a rovněž se vzdala náhrady nákladů řízení.Odvolací soud proto postupoval dle § 207 odst. 2 o.s.ř. za použití § 218c o. s. ř. a odvolací řízení ve výroku I. zastavil. Podle § 222 odst. 1 o. s. ř. vezme-li odvolatel své odvolání zpět, nastává tím právní moc napadeného rozhodnutí, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.Výrok II. o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. s tím, že oba účastníci se vzdali práva na náhradu nákladů odvolacího řízení.O vrácení poměrné části soudního poplatku za odvolání dle § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. bude rozhodnuto soudem prvního stupně.