5 Cmo 145/2024

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Evy Hodanové právní věci žalobce: právnická osoba., IČO IČO sídlem adresa zastoupený advokátem tituly před jménem Anonymizováno sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa zastoupený advokátem tituly před jménem Anonymizováno sídlem adresa 2. právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa zastoupený advokátkou tituly před jménem Anonymizováno sídlem adresa 3. tituly před jménem Anonymizováno, narozený rodné přijmení Anonymizováno bytem adresa zastoupený advokátem tituly před jménem Anonymizováno sídlem adresa 4. tituly před jménem Anonymizováno, narozený rodné přijmení Anonymizováno bytem adresa zastoupená advokátkou tituly před jménem Anonymizováno sídlem adresa 5. právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou tituly před jménem Anonymizováno sídlem adresa o náhradu škody 12 731 799 Kč s příslušenstvím vzniklé podáním insolvenčního návrhu, o osvobození žalobce od placení soudních poplatků, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. listopadu 2024, č. j. 47 Cm 40/2018-1175 Usnesení se ruší a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

1. Krajský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 27. 11. 2024 zastavil řízení o žádosti žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků.

2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že návrhem na zahájení řízení se žalobce domáhal vůči žalovaným zaplacení částky ve výši 12 731 799 Kč, resp. nyní 9 779 693 Kč s příslušenstvím. Soud rozsudkem č. j. 47 Cm 40/2018-723 ze dne 1. 9. 2022 žalobu zamítl. Žalobce se podáním ze dne 15. 11. 2022 proti uvedenému rozsudku odvolal. Soud vyzval žalobce usnesením č. j. 47 Cm 40/2018-755 ze dne 15. 12. 2022 k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání ve výši 636 590 Kč. Žalobce požádal o osvobození od poplatkové povinnosti. Usnesením č. j. 47 Cm 40/2018-766 ze dne 20. 2. 2023 bylo žalobci přiznáno osvobození od placení soudních poplatků v rozsahu 50 %.

3. Usnesením č. j. 47 Cm 40/2018-850 ze dne 9. 10. 2024 byl po částečně zrušovacím rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č j. 5 Cmo 47/2023-812 ze dne 30. 4. 2024 ustanoven znalecký ústav z oboru ekonomika za účelem zpracování revizního znaleckého posudku a žalobce byl vyzván k zaplacení zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 200 000 Kč, tj. v rozsahu 50 % znalečného za zpracovaní znaleckého posudku. V návaznosti na výzvu k zaplacení zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem podal žalobce další žádost o osvobození od placení soudního poplatku.

4. Soud odkázal na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu (usnesení sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 ze dne 17. 7. 2013, uveřejněné pod č. 99/2013 Sbírky soudních rozhodnuti a stanovisek, sp. zn. 30 Cdo 5496/2016 ze dne 22. 3. 2017 a sp. zn. 30 Cdo 1623/2021 ze dne 21. 7. 2021), že v případě, nedojde-li po pravomocném zamítnutí návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků ke změně poměrů, soud řízení o dalším návrhu téhož účastníka na přiznání osvobození od soudních poplatků pro překážku věci pravomocně rozhodnuté zastaví, přičemž tyto závěry dopadají i na projednávanou věc. První žádosti žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků bylo částečně vyhověno.

5. Žalobce podal proti usnesení včas odvolání a navrhl, aby je odvolací soud změnil a žalobce od poplatkové povinnosti osvobodil nebo je zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že dne 31. 8. 2024 byl nucen uzavřít 2 provozovny a došlo k celkovému zhoršení finanční situace žalobce v porovnání se stavem, kdy bylo vydáno usnesení č. j. 47 Cm 40/2018-766 ze dne 20. 2. 2023 o osvobození žalobce v rozsahu 50 % k první žádosti žalobce o osvobození od poplatkové povinnosti. V případě úhrady zálohy hrozí žalobci hospodářská ztráta. Je nesprávný závěr soudu, že do výše uložené zálohy 200 000 Kč bylo již promítnuto osvobození žalobce od poplatkové povinnosti v rozsahu 50 %, když znalecký ústav avizoval předběžnou výši znalečného 290 000 - 320 000 Kč. Žalobce namítl podjatost znaleckého ústavu adresa.

6. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

7. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř.: „Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“ 8. Odvolací soud uvádí, že osvobodit od soudních poplatků lze dle § 138 odst. 1 o. s. ř. za kumulativního splnění dvou podmínek. Podmínkou první jsou poměry účastníka řízení, druhou pak skutečnost, že v dané věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Účelem institutu osvobození od soudních poplatků je zajistit přístup k soudu a s ním spjatou ochranu práv i v podmínkách tíživé materiální a sociální situace žadatele. Posouzení naplnění tohoto účelu je striktně vázáno na konkrétní věc a konkrétní uplatňované právo (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2856/08 ze dne 9. 2. 2009). Současně je třeba vzít v úvahu, v jaké fázi řízení je osvobození od poplatkové povinnosti navrženo.

9. Usnesením č. j. 47 Cm 40/2018-766 ze dne 20. 2. 2023, které nabylo právní moci dne 9. 3. 2023, soud žalovanému přiznal osvobození od poplatkové povinnosti v rozsahu 50 %. Z Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečností pro osvobození od soudních poplatků předloženého žalobce mimo jiné vyplynulo, že žalobce dosáhl za rok 2019 ztráty -4 008 462 Kč, za rok 2020 zisku 53 784 Kč, za rok 2021 zisku 1 150 868 Kč, nevlastnil žádné nemovitosti, vlastnil 5 vozidel, měl zůstatky účtů ve výši -1 986 558,83 Kč, 23 541,93 Kč, 27 721,56 Kč, 29 502,85 Kč a 467,96 €. Žalobce neměl žádné vyšší pohledávky. Žalobci byly poskytnuty úvěry v celkové výši 24 000 000 Kč.

10. Dne 18. 10. 2024 žalobce podal další žádost o osvobození od poplatkové povinnosti. V Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečností pro osvobození od soudních poplatků žalobce uvedl, že za rok 2021 dosáhl zisku 1 150 868 Kč, za rok 2022 zisku 102 531 Kč a za rok 2023 ztrátu 6 928 700 Kč. Žalobce nevlastní žádné nemovitosti ani motorová vozidla, vlastní movité věci (regálové sestavy, kamerový systém klimatizaci). Žalobce měl záporné zůstatky na účtech (- 2 006 858,45 Kč, - 4 898 134,58 Kč) a kladné zůstatky ve výši 889,37 Kč, 51 625,89 Kč a 136,43 €. Žalobce neměl s výjimkou běžného prodeje zboží žádné pohledávky, měl úvěry ve výši přibližně 20 000 000 Kč. Za rok 2021 měl žalobce výsledek hospodaření 1 150 000 Kč. Za rok 2022 měl žalobce ztrátu - 1 151 000 Kč.

11. Odvolací soud poukazuje na tvrzení žalobce, že dosáhl v období následujícím po rozhodnutí o částečném osvobození od poplatkové povinnosti v rozsahu 50 %, zisku i následně ztráty, podobně jako v případě předchozího rozhodnutí o přiznání částečného osvobození od poplatkové povinnosti v rozsahu 50 % má žalobce záporné zůstatky na bankovních účtech, avšak výše záporných zůstatků tvrzených žalobcem vzrostla a žalobce již nevlastní motorová vozidla. Žalobce tvrdí prohloubení špatné hospodářské situace v souvislosti s uzavřením 2 provozoven dne 31. 8. 2024 na adrese adresa a dne 30. 9. 2024 na adrese adresa, což představuje významný rozdíl oproti skutkovým tvrzením uvedeným v žádosti o osvobození od poplatkové povinnosti ze dne 30. 12. 2022, resp. Prohlášení ze dne 18. 1. 2023. Z těchto důvodů má odvolací soud za to, že poměry žalobce měl soud prvního stupně přezkoumat, což neučinil, a proto nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení z důvodu překážky pravomocně rozhodnuté věci.

12. Odvolací soud z uvedených důvodů zrušil dle § 221a a § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení a věc vrátil v souladu s § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

13. Podle § 224 odst. 3 o. s. ř. bude v novém rozhodnutí soudu, jímž skončí věc sama, rozhodnuto též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. k) o. s. ř.].