5 Cmo 16/2025

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivou Horákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným: Anonymizováno IČO IČO sídlem adresa 2. Jméno žalované , narozený rodné přijmení Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 2 538 505 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného 2. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. prosince 2024, č. j. 49 Cm 118/2024-20

I. Odvolání žalovaného 2. se odmítá.

II. Žalobkyně a žalovaný 2. nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zrušil ve vztahu k žalované 1. směnečný platební rozkaz ze dne 25. 11. 2024, č. j. 49 Cm 118/2024-14 (výrok I.), zastavil řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1. (výrok II.) a rozhodl, že žalobkyně a žalovaná 1. nemají proti sobě právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). V odůvodnění usnesení uvedl, že dříve, než ve věci vydaný směnečný platební rozkaz nabyl právní moci, sdělila žalobkyně podáním ze dne 6. 12. 2024, že s ohledem na úpadek žalované 1. bere žalobu vůči ní v celém rozsahu zpět. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1. bylo proto rozhodnuto postupem podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.

2. Proti usnesení se odvolal žalovaný 2.

3. Jak vyplývá z ustanovení § 201 o. s. ř., k podání odvolání je zásadně povolán jen účastník řízení. Právo podat odvolání však přísluší pouze tomu účastníku, jemuž byla rozhodnutím soudu způsobena v jeho právech určitá (byť nepatrná) újma.

4. V daném případě je každý ze žalovaných vůči žalobkyni jako druhé straně sporu v samostatném procesním vztahu, neboť žaloba byla proti žalovaným 1. a 2. podána jako proti směnečným dlužníkům, kteří coby dlužníci solidárně zavázaní jsou vždy ve smyslu ustanovení § 91 odst. 1 o. s. ř. účastníky samostatnými. Vzhledem k tomu, že samostatný společník je oprávněn podat odvolání jen za svou osobu a že napadeným usnesením bylo rozhodováno pouze ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1., nelze než konstatovat, že odvolání bylo žalovaným 2. podáno jako osobou neoprávněnou, neboť jeho poměry nebyly tímto usnesením nijak řešeny, a tedy do nich nebylo žádným způsobem zasaženo.

5. Z vyložených důvodů odvolací soud odvolání žalovaného 2. odmítl postupem podle ustanovení § 218 písm. b/ ve spojení s ustanovením § 218c o. s. ř.

6. Výrok o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla žalobkyně, neboť odvolání žalovaného 2. bylo odmítnuto. Žalobkyni však v souvislosti s odvoláním podaným žalovaným 2. žádné náklady nevznikly, v důsledku čehož odvolací soud rozhodl tak, že žalobkyně a žalovaný 2. vůči sobě navzájem právo na jejich náhradu nemají.