5 Cmo 203/93

Plný text

Fond národního majetku je v souladu s ustanovením § 4 zákona č. 171/1991 Sb. zapsán v obchodním rejstříku a je tedy podnikatelem podle ustanovení § 2 odst. 2 obch. zák. Splňuje proto podmínku subjektivní podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) o. s. ř. pro věcnou příslušnost krajských soudů, rozhodujících v obchodních věcech. Pokud jde o předpoklad věcný, tj. zda ve sporech Fondu národního majetku s jinými podnikateli jde o právní vztahy při jejich podnikatelské činnosti, je nutno jej v každém jednotlivém případě posoudit zvlášť. Činnost Fondu národního majetku může mít podle jednotlivých ustanovení zákona č. 171/1991 Sb. (ve znění zákona č. 282/1992 Sb.) v jednotlivých případech jak podnikatelský, tak i nepodnikatelský charakter. Provádění veřejných dražeb v tzv. velké privatizaci je podnikatelskou činností Fondu národního majetku. Č. 57 Fond národního majetku je v souladu s ustanovením § 4 zákona č. 171/1991 Sb. zapsán v obchodním rejstříku a je tedy podnikatelem podle ustanovení § 2 odst. 2 obch. zák. Splňuje proto podmínku subjektivní podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) o. s. ř. pro věcnou příslušnost krajských soudů, rozhodujících v obchodních věcech. Pokud jde o předpoklad věcný, tj. zda ve sporech Fondu národního majetku s jinými podnikateli jde o právní vztahy při jejich podnikatelské činnosti, je nutno jej v každém jednotlivém případě posoudit zvlášť. Činnost Fondu národního majetku může mít podle jednotlivých ustanovení zákona č. 171/1991 Sb. (ve znění zákona č. 282/1992 Sb.) v jednotlivých případech jak podnikatelský, tak i nepodnikatelský charakter. Provádění veřejných dražeb v tzv. velké privatizaci je podnikatelskou činností Fondu národního majetku. (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze 4.10.1993, 5 Cmo 203/93 ) Žalující Fond národního majetku ČR se domáhal vůči žalované společnosti s r. o. zaplacení částky 7 879 472 Kč s přísl., což představuje neuhrazenou část ceny privatizační jednotky S. P., kterou vydražila založená společnost s ručením omezeným ve veřejné dražbě dne 30. 6.1992. Krajský obchodní soud v Praze vyslovil napadeným rozhodnutím svou věcnou nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Kladně. V odůvodnění tohoto usnesení bylo konstatováno, že věcně příslušné jsou k rozhodování okresní soudy, pokud není výslovně stanovena věcná příslušnost soudů vyšších. Pokud jde o obchodní věci, upravuje ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) o. s. ř. příslušnost krajských nebo krajských obchodních soudů v případě tzv. relativních obchodů. Navrhovatel – Fond národního majetku ČR – byl zřízen zákonem č. 171/1991 Sb. Z ustanovení § 4 tohoto zákona vyplývá, že žalobce v projednávané věci je právnickou osobou, která se zapisuje do podnikového rejstříku, kam byla také dne 2. 8.1991 zapsána. S ohledem na ustanovení § 768 obch. zák. jde nyní o osobu zapsanou v rejstříku obchodním. Vzhledem k ustanovení § 2 odst. 2 obch. zák. se tedy považuje za podnikatele. Činnost žalobce však nemá znaky podnikání podle ustanovení § 2 odst. 1 obch. zák. Již z ustanovení § 1 zákona č. 171/1991 Sb. plyne, že navrhovatel nevykonává svou činnost zcela samostatně, čímž není dán jeden z pojmových znaků podnikání. Navíc navrhovatel nevyvíjí výdělečnou činnost. Konečně soud prvního stupně hodnotil i tu otázku, zda není dán některý z případů, kdy jde vždy o věc obchodní ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) a c) o. s. ř. Konstatoval, že převod majetku státu veřejnou dražbou nelze považovat za smlouvu o prodeji podniku podle ustanovení § 476 a násl. obch. zák. Je tedy vyloučeno aplikovat také ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) bod cc) o. s. ř. Proto soud prvního stupně konstatoval, že je nutno postupovat podle ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř., a vyslovil svou věcnou nepříslušnost. Proti tomuto usnesení se žalobce včas odvolal a navrhl usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Na podporu svého návrhu zejména uváděl, že majetek, se kterým disponuje, mu nebyl svěřen, ale byl na něj převeden na základě rozhodnutí zakladatelů o zrušení státního podniku bez likvidace. Majetek tvoří i zisky z účasti žalobce na podnikání obchodních společností a také jiné příjmy, i když je zákon výslovně neuvádí. Odvolatel je dále toho názoru, že v daném případě došlo k převodu vlastnictví smlouvou o prodeji podniku, kde je dána vždy příslušnost krajského soudu. Proces privatizace je svým způsobem podnikáním státu a jiných oprávněných subjektů s jeho majetkem, v jehož důsledku vznikají obchodní závazkové vztahy. Vrchní soud v Praze svým usnesením zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení a k novému rozhodnutí. Z odůvodnění: Pokud jde o předpoklady věcné příslušnosti krajských nebo krajských obchodních soudů, vyšel soud prvního stupně správně z názoru, že je dána jen v případech, kdy to zákon výslovně stanoví. Obecným ustanovením v tomto směru je ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Z tohoto ustanovení vyplývají dva předpoklady. Především musí jít o podnikatele (tedy musí tu být předpoklad subjektivní). V tomto směru napadené rozhodnutí dospělo k závěru, že žalobce má postavení podnikatele podle ustanovení § 2 odst. 2 obch. zák. v souvislosti s ustanovením § 4 zákona č. 171/1991 Sb. S tímto závěrem není v rozporu ani odvolání a také odvolací soud se s tímto závěrem ztotožňuje. Sporným je druhý předpoklad podle citovaného usnesení, a to předpoklad věcný; musí jít o právní vztahy mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Posouzení charakteru činnosti žalobce z tohoto hlediska je možné interpretovat jen z jednotlivých ustanovení zákona č. 171/1991 Sb. (ve znění zákona č. 282/1992 Sb.), a to zejména z ustanovení § 18, ze kterého vyplývá vymezení majetku žalobce a směry jeho užití, a z ustanovení § 20, který upravuje působnost žalobce. Z těchto ustanovení vyplývá, že vedle funkcí zcela nepochybně nepodnikatelských (viz zejména uspokojování oprávněných osob v některých případech mimosoudních rehabilitací, jak plyne z ustanovení § 20 odst. 2 citovaného zákona) plní žalobce také řadu funkcí podnikatelských, které by jinak příslušely státu. Je zřejmé, že žalobce byl mimo jiné také za tímto účelem zřízen. Jde tu o zacházení s prostředky, které jsou jeho vlastním majetkem; své výdaje důsledně hradí ze svého majetku ( § 19 citovaného zákona), za své závazky sám svým majetkem ručí ( § 21 téhož zákona) a jeho majetek je důsledně oddělen od hospodaření státu ( § 18 odst. 2 uvedeného zákona). Hospodaření žalobce ve svém celku tedy musí být nejméně vyrovnané nebo přebytkové. V jeho činnosti, i když nutně zahrnuje i bezúplatné převody kupř. obcím, zdravotním a jiným pojišťovnám obdobného charakteru, nadacím apod., hraje úroveň výnosů, a to i u privatizovaného majetku, významnou úlohu. Ani privatizaci nelze pojímat jen jako přidělování, i když v této činnosti je žalobce determinován schválenýmí privatizačními projekty, ale jako převody ekonomicky racionální, sledující i dostatečnou výnosnost. Také řízení navrhovatele ministerstvem ve smyslu ustanovení § 1 zákona č. 171/1991 Sb. není pojato jako každodenní vymezování úkolů, jak je to běžné u skutečně nesamostatného výkonu činnosti, jakým je např. závislý pracovní poměr. Jde evidentně o řízení právnické osoby státem, prováděné příslušným orgánem správy státu. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že v rámci zákonných podmínek postupuje žalobce samostatně. Z uvedeného ovšem vyplývá, že je nutno posoudit, zda konkrétní činnost žalobce, ze které vznikají práva a povinnosti, jež jsou předmětem konkrétního řízení, je nutno dovodit, zda souvisejí nebo nesouvisejí s podnikatelskými funkcemi žalobce. Již z výše uvedených úvah vyplývá, že tam, kde dochází k převodům majetku státu na jiné osoby běžnými privatizačními metodami, jde o vztahy, které s výkonem podnikatelských činností souvisejí a mají tedy charakter podnikatelský. V tomto případě jde o vztahy, které vznikly z převodu majetku žalobce na žalovanou společnost při veřejné dražbě tohoto majetku. Jde tedy o úplatné nakládání s tímto majetkem, když smyslem dražby samotné je, mimo jiné, zajistit i odpovídající úhradu tohoto majetku, a dosáhnout nejvýhodnější ceny. Proto je nutno tento případ podřadit pod aktivity žalobce, které mají podnikatelský charakter. Je tedy dán i druhý, věcný předpoklad pro konstatování věcné příslušnosti krajského obchodního soudu. Naproti tomu ovšem není správná námitka odvolatele, že v tomto případě šlo o absolutní obchod, o smlouvu o prodeji podniku. Důvodem převodu podniku prostřednictvím dražby je dražba sama a příklepem licitátora dochází již ke změně vlastníka. I když může dražba privatizované jednotky mít obdobné účinky jako její smluvní prodej, nelze dražbu podřazovat pod vztahy smluvní; jde o zcela samostatný nabývací důvod. Proto použití ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) bod cc) o. s. ř. tu nepřichází v úvahu. Také námitka, že odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně vylučuje žalobce z možnosti navazovat soukromoprávní vztahy, není na místě. Důsledkem tohoto rozhodnutí je jen určení věcně příslušného soudu a nepřímo charakter předmětných právních vztahů, který pak měly důsledně charakter občanskoprávní, tedy stále ještě v oblasti práva soukromého. Na základě výše uvedeného dospěl odvolací soud k závěru, že věcně příslušným je v tomto případě Krajský obchodní soud v Praze. Proto bylo odvoláním napadené rozhodnutí podle ustanovení § 221 odst. 1 o. s. ř. zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení a k novému rozhodnutí. Přihlásit k odběru Přihlášením k newsletteru souhlasíte se zpracovaním osobních údajů. Tisk RSS ©2026 Nejvyšší soud Na našich webových stránkách používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference pro opakované návštěvy. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním všech souborů cookie. Můžete však navštívit „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas. Nastavení cookies Akceptovat vše Správa souhladů Zavřít Přehled ochrany osobních údajů Tento web používá soubory cookie ke zlepšení vašeho zážitku při procházení webem. Z nich se ve vašem prohlížeči ukládají soubory cookie, které jsou kategorizovány podle potřeby, protože jsou nezbytné pro fungování základních funkcí webu. Používáme také soubory cookie třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a porozumět tomu, jak tento web používáte. Tyto soubory cookie budou ve vašem prohlížeči uloženy pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost odhlásit se z těchto souborů cookie. Ale odhlášení některých z těchto souborů cookie může ovlivnit váš zážitek z prohlížení. Nezbytné Nezbytné Vždy povoleno Nezbytné soubory cookie jsou naprosto nezbytné pro správné fungování webu. Tyto soubory cookie anonymně zajišťují základní funkce a bezpečnostní prvky webu. Cookie Délka Popis cookielawinfo-checkbox-analytics 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics". cookielawinfo-checkbox-functional 11 months The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional". cookielawinfo-checkbox-necessary 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary". cookielawinfo-checkbox-others 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other. cookielawinfo-checkbox-performance 11 months This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance". viewed_cookie_policy 11 months The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data. Výkonnostní Výkonnostní Výkonnostní cookies se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních indexů webových stránek, což pomáhá při poskytování lepší uživatelské zkušenosti pro návštěvníky. Analytické Analytické Analytické soubory cookie se používají k pochopení toho, jak návštěvníci interagují s webem. Tyto soubory cookie pomáhají poskytovat informace o metrikách počtu návštěvníků, míře okamžitého opuštění, zdroji návštěvnosti atd. Ostatní Ostatní Další nekategorizované soubory cookie jsou ty, které jsou analyzovány a dosud nebyly zařazeny do žádné kategorie. ULOŽIT A PŘIJMOUT Tyto stránky využívají Cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s používáním Cookies. Zjistit více OK, rozumím