5 Cmo 32/2022

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Radima Novotného ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Anonymizováno, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 407 697 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2022, č. j. 7 Cm 149/2021-38

I. Odvolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni směnečný peníz ve výši 407 697 Kč se 6% úrokem ročně z této částky od 7. 9. 2021 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 1 358,99 Kč (výrok I.) a dále povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 21 053 Kč (výrok II.). Zcela tak vyhověl žalobě podané u soudu prvního stupně dne 27. 10. 2021, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala nároků ze směnky vystavené podle jejích tvrzení společností právnická osoba, IČO IČO na částku 407 697 Kč se splatností dne 6. 9. 2021, jejíž zaplacení bylo pro celý směnečný peníz zaručeno rukojemstvím žalovaného. Proti rozsudku podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odvolání, ve kterém pouze ocitoval důvody, jak jsou uvedeny v ustanovení § 205 odst. 2 písm. e/ a g/ o. s. ř. Uvedl zároveň, že podrobné odůvodnění odvolání předloží soudu prvního stupně do dvaceti dnů. Podle ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř. v odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Podle ustanovení § 209, věta první o. s. ř. se předseda senátu soudu prvního stupně postará o odstranění případných vad ve včas podaném odvolání (§ 43 o. s. ř.). V daném případě podané odvolání konkrétní odvolací důvod neobsahovalo, neboť žalovaný se v něm omezil na citaci odvolacích důvodů uvedených v ustanovení § 205 odst. 2 písm. e/ a g/ o. s. ř., aniž by konkrétně uvedl, které důkazy byly soudem prvního stupně nedostatečně či nesprávně vyhodnoceny, a v čem spočívají nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci. S ohledem na to, že odvolání žalovaného neobsahovalo náležitosti požadované ustanovením § 205 odst. 1 o. s. ř., vyzval ho soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 5. 2022, č. j. 7 Cm 149/2021-52, k odstranění jeho vad tak, že žalovanému mimo jiné uložil uvést, v čem je spatřována nesprávnost rozsudku nebo předcházejícího postupu soudu s tím, že je třeba konkrétně uvést, o jaký odvolací důvod odvolatel svůj opravný prostředek opírá. Žalovanému bylo dále uloženo doplnit odvolací návrh, tedy jaké konkrétní rozhodnutí má odvolací soud vydat. Lhůta k odstranění vad odvolání byla žalovanému stanovena v délce deseti dnů ode dne doručení usnesení. Žalovaný byl současně poučen o tom, že odvolání bude odvolacím soudem odmítnuto v případě neodstranění jeho vad ve stanovené lhůtě. Na toto usnesení, které bylo zástupci žalovaného doručeno dne 17. 5. 2022, žalovaný žádným způsobem nereagoval a vady odvolání neodstranil ani do dne rozhodnutí odvolacího soudu. Odvolání žalovaného tak postrádá zákonné náležitosti řádného odvolání, v důsledku čehož ho nelze považovat za podklad způsobilý pro přezkoumání napadeného rozsudku, neboť neuvedení odvolacích důvodů přes výzvu soudu k odstranění jeho vad brání pokračování v odvolacím řízení, jak vyplývá z ustanovení § 212a odst. 2 o. s. ř., podle kterého nelze rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, přezkoumat podle odstavce 1 téhož ustanovení, pokud odvolání ve věcech neuvedených v § 120 odst. 2 o. s. ř. neobsahuje přes výzvu soudu (§ 43 a § 209 o. s. ř.) žádné odvolací důvody. Se zřetelem k výše uvedenému odvolací soud odvolání žalovaného odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 211 o. s. ř. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 3 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla žalobkyně, neboť odvolání žalovaného bylo odmítnuto. Vzhledem k tomu, že žalobkyni podle obsahu spisu v průběhu odvolacího řízení žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že na náhradu nákladů odvolacího řízení nemá právo žádný z účastníků řízení. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.