5 Cmo 44/2025

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Evy Hodanové ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o náhradu ušlého zisku a nemajetkové újmy 1 450 000 Kč s příslušenstvím vzniklé podáním insolvenčního návrhu, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. července 2024, č. j. 76 Cm 135/2022-232, Usnesení se potvrzuje. Krajský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 24. 7. 2024 připustil vstup společnosti právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa (dále jen „Společnost“) na místo dosavadního žalobce. Rozhodnutí odůvodnil soud tím, že ve věci samé bylo rozhodnuto rozsudkem č. j. 76 Cm 135/2022-208 ze dne 15. 5. 2024, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 1 450 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Rozsudek nenabyl právní moci. Žalobce uzavřel dne 16. 5. 2024 se Společností smlouvu o postoupení pohledávky, kterou žalobce postoupil na Společnost pohledávku uplatněnou v tomto řízení. Dále žalobce navrhl vstup Společnosti do řízení na místo žalobce, přičemž Společnost v návrhu vyslovila souhlas se svým vstupem. Soud konstatoval, že předmětná pohledávka včetně všech souvisejících práv byla na Společnost převedena, proto s odkazem na § 107a o. s. ř. návrhu vyhověl. Žalovaný podal proti usnesení včas odvolání a navrhl je zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že Společnost nezveřejňuje účetní závěrky ani jiný přehled majetku. Není zřejmé, s jakým majetkem Společnost nakládá ani jakou podnikatelskou činnost ve skutečnost vyvíjí. Žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, podle které je nutno se při aplikaci § 107a o. s. ř. zabývat i tím, zda se nejedná o zneužití práva. Návrh žalobce na procesní nástupnictví je pouze simulované právní jednání, jehož cílem je snaha žalobce zprostit se povinnosti hradit náklady řízení v případě neúspěchu v soudním řízení. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. Podle § 107a odst. 1 o. s. ř.: „Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107.“ Podle odst. 2: „Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.“ Smlouva o postoupení pohledávky je právním jednáním, na základě kterého se převádí pohledávka věřitele na jinou osobu (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Uvedená smlouva byla uzavřena po vyhlášení rozsudku ze dne 15. 5. 20204; rozsudek není v právní moci, protože žalovaný se proti rozsudku odvolal. Společnost vyslovila souhlas se svým vstupem do řízení na místě žalobce. Pochybnosti žalovaného o potenciálním zneužití práva s cílem vyhnout se placení náhrady nákladů řízení nejsou v dané věci na místě. Uvedené zneužití práva přichází v úvahu za procesní situace, kdy účastníkovi s vyšší dávkou pravděpodobnosti hrozí, že bude ve sporu neúspěšný (případně už byl v prvním stupni neúspěšný a podal odvolání) a podává návrh dle § 107a o. s. ř. a chce se převodem pohledávky vyhnout placení náhrady nákladů druhému účastníkovi, přičemž jeho procesním nástupcem je osoba, u které je zřejmé, že v případě jejího procesního neúspěchu nebude schopná nahradit náklady řízení. V dané věci se o takový případ nejedná, protože žalobce byl v prvním stupni zcela úspěšný a odvolatelem je žalovaný. Je správný závěr soudu prvního stupně, že byly splněny podmínky pro aplikaci § 107a odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud proto napadené usnesení dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž pravomocně skončí řízení o podané žalobě. Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.