5 Cmo 50/2026

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Hodanové a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Ladislava Derky ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem tituly před jménem sídlem adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 808 237 Kč s přísl. a odměnou, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2026, č. j. 20 Cm 212/2014-124 Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků.

2. Podle odůvodnění o přiznání osvobození od soudních poplatků požádal žalovaný v souvislosti s poplatkovou povinností, která mu vznikla podáním odvolání proti rozsudku, k jejímuž splnění byl soudem vyzván.

3. Ohledně majetkových poměrů žalovaného soud prvního stupně z jím vyplněného prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech zjistil, že jeho příjem z podnikání v oboru reklamních služeb činí měsíčně 28 225 Kč. Jeho pravidelné měsíční výdaje zahrnují 4 759 Kč na sociálním pojištění, 3 134 Kč na zdravotním pojištění, 8 900 Kč na nájemném a 5 000 Kč na výživném pro dceru. Má dluh vůči žalobkyni ve výši 808 000 Kč, dále má dluhy vůči dvěma fyzickým osobám ve výši 115 000 Kč a ve výši 88 000 Kč, na něž měsíčně splácí 1 000 Kč a 1 500 Kč. Nevlastní nemovitosti, vozidla, ani další movité věci větší hodnoty. Uvedená tvrzení ničím nedoložil. Nedoložil přiznání k dani z příjmů, rozhodnutí soudu o vyživovací povinnosti, výši nájemného, své dluhy ani jejich splácení.

4. Soud prvního stupně poukázal na zákonnou úpravu moderace poplatkové povinnosti vymezenou v § 138 o. s. ř., její účel, předpoklady, za nichž lze účastníku osvobození přiznat a povinnost účastníka, který žádá o moderaci poplatkové povinnosti, úplně a pravdivě vyjevit a také řádně doložit své majetkové poměry. Konstatoval, že listiny k prokázání svých tvrzení o svých majetkových poměrech žalovaný soudu nepředložil, a to i přesto, že k tomu byl soudem vyzván. Ohledně výše příjmu žalovaného (měsíčně 28 225 Kč) poukázal na to, že žalovaný je osoba v produktivním věku bez jakýchkoli zdravotních omezení, a měl by být schopen najít si lépe placené zaměstnání, příp. přivýdělek.

5. Soud uzavřel, že ač žalovaným podané odvolání proti rozsudku nelze považovat za zjevně bezúspěšné bránění práva, protože výsledek odvolacího řízení nelze předjímat, při nedoložení údajů poskytnutých žalovaným příslušnými listinami nelze jeho majetkové poměry považovat za řádně osvědčené a prokázané. Proto mu osvobození od soudních poplatků nepřiznal.

6. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání, domáhá se jeho zrušení, resp. změny tak, že mu bude osvobození od soudních poplatků přiznáno. V důsledku nepřiznání osvobození do soudních poplatků je žalovanému odepřeno základní ústavně garantované právo, a to právo domáhat se ochrany svých práv u nezávislého soudu. Pro realizaci tohoto práva právě povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 40 547 Kč představuje v majetkové situaci žalovaného zásadní překážku. Jeho snaha o smírné řešení věci byla zmařena tím, že žalobkyně návrh žalovaného na plnění dluhu ve splátkách ve výši odpovídající finančním možnostem žalovaného odmítla. Podle žalovaného soud prvního stupně nezohlednil dostatečně skutečnosti dokazující jeho dlouhodobě nepříznivou finanční a sociální situaci, zejména skutečnost, že důsledkem úhrady poplatku by bylo vážné ohrožení jeho životních standardů a schopnosti zajistit nezbytné životní potřeby. Jeho skutečný měsíční příjem je oproti údajům v prohlášení nižší, pohybuje se okolo cca 20 000 Kč, ač se v rámci svého oboru podnikání snaží dosáhnout co nejvyšších příjmů. Po zaplacení nájemného a výživného mu tak na krytí základních potřeb zůstává jen částka nižší než 6 000 Kč.

7. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Neshledal předpoklady pro jeho změnu.

8. Při přezkumu soudem přijatých závěrů vyšel odvolací soud z obsahu spisu. V projednávané věci žalovanému podáním odvolání proti rozsudku vznikla poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 písm. b) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek, splatný podáním odvolání, žalovaný nezaplatil a byl proto soudem usnesením ze dne 17. 12. 2025, č. j. 20 Cm 212/2024-106 vyzván k jeho úhradě ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. V této lhůtě požádal o přiznání osvobození do soudních poplatků. Na výzvu soudu ze dne 6. 1. 2026 ke sdělení skutečností a předložení listin (specifikovaných ve výzvě) ohledně svých majetkových poměrů reagoval žalovaný podáním ze dne 22. 1. 2026, jehož přílohou byl pouze vyplněný formulář majetkového prohlášení. Požadované listiny nedoložil, a to ani ty listiny, na povinnost jejich doložení je výslovně odkazováno i ve formuláři majetkového prohlášení.

9. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatkovou povinnost spojenou se soudním řízením upravuje zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká poplatková povinnost ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, tak musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.

10. Soudu prvního stupně lze přisvědčit v závěru, že odvolání bylo podáno žalovaným v zákonné lhůtě jako osobou k tomu oprávněnou a tudíž, výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu, nelze toto odvolání považovat za zjevně bezúspěšné bránění práva. První z předpokladů moderace za situace, kdy úspěšnost žalovaným podaného odvolání proti rozsudku nelze předjímat, je možno považovat za splněný.

11. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhého z výše uváděných předpokladů moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tento předpoklad v posuzované věci naplněn není, protože žalovaný své majetkové poměry řádně nejen nedoložil, ale nevylíčil. Přes výslovnou výzvu soudu nedoložil přiznání k dani za předchozí zdaňovací období, a tím ani tvrzenou výši svých příjmů. Dále nedoložil výpisy ze svých bankovních účtů, ač právě stav prostředků a pohyby na účtech mají zásadní vypovídací hodnotu o příjmech a výdajích, mimo jiné by jimi bylo doloženo tvrzení žalovaného o placeném výživném a jeho výši, případně o splátkách. Zcela nedoloženy zůstaly také tvrzené dluhy a jejich výše.

12. Odvolací soud se tak ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný nesplnil svoji výhradní povinnost tvrdit veškeré rozhodné skutečnosti stran svých majetkových poměrů a řádně je také prokázat příslušnými listinami nebi jinými prostředky. K hodnocení majetkových poměrů žadatele může soud zjevně přistoupit až poté, co jsou majetkové poměry žadatele řádně vylíčeny a doloženy. Nedostatečné údaje o nich vylučují možnost jejich komplexního vyhodnocení z hlediska naplnění předpokladů moderace poplatkové povinnosti.

13. Odvolací soud předpoklady pro změnu napadeného usnesení a přiznání osvobození od soudních poplatků žalovanému neshledal, a proto věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.