5 Cmo 57/2024

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivou Horákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o splnění povinnosti převést cenné papíry, o odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. dubna 2024, č. j. 66 Cm 27/2024-113 Odvolání se odmítá. Napadeným usnesením soud prvního stupně vyzval žalobkyni, aby do patnácti dnů od doručení usnesení zaplatila soudní poplatek za žalobu ve výši 2 320 000 Kč, a to podle položky 1 písm. c/ sazebníku soudních poplatků. Žalobkyně podala proti usnesení odvolání a zároveň navrhla, aby bylo postupováno podle ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSOP“). Namítla, že podanou žalobou se nedomáhá zaplacení peněžité částky, nýbrž žádá, aby žalovaná splnila svůj smluvní závazek převést cenné papíry v žalobě specifikované. Podle žalobkyně tak není důvod, aby byl soudní poplatek stanoven podle položky 1 sazebníku soudních poplatků, neboť tato položka se vztahuje na návrhy na zahájení řízení, jejichž předmětem je peněžité plnění. Podle ustanovení § 201 o. s. ř. může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Usnesení soudu prvního stupně, proti kterým zákon odvolání vylučuje, jsou vypočtena zejména v ustanovení § 202 odst. 1 o. s. ř. V posuzované věci směřuje podané odvolání proti usnesení, kterým byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Vzhledem k tomu, že se jedná o usnesení, jímž se upravuje vedení řízení, není proti němu odvolání přípustné, jak vyplývá z ustanovení § 202 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Nejde přitom o případ předpokládaný ustanovením 210a o. s. ř., neboť uvedeným usnesením nebyla ukládána povinnost k zaplacení soudního poplatku (§ 4 odst. 1 písm. e/ až j/ ZSOP), nýbrž žalobkyně jím byla vyzvána k zaplacení poplatku za žalobu v dodatečné lhůtě, jak předpokládá ustanovení § 9 odst. 1 ZSOP. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 218 písm. c/ ve spojení s § 218c o. s. ř. a odvolání žalobkyně bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2, písm. a/ o. s. ř.) odmítl jako nepřípustné. O nákladech odvolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. v konečném rozhodnutí ve věci samé. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.