5 Cmo 60/2023

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Ivy Horákové a JUDr. Radima Novotného ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o námitkách žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu ukládajícímu zaplacení směnečného peníze 529 073 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny 1 763,57 Kč, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. března 2023, č. j. 49 Cm 48/2019-338, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 15. března 2023, č. j. 49 Cm 48/2019-346 Rozsudek a doplňující rozsudek se ruší a věc se vrací Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) dne 29. 4. 2019 domáhal vydání směnečného platebního rozkazu ukládajícího zaplacení směnečného peníze 529 073 Kč s 6% úrokem z uvedené částky od 13. 4. 2017 do zaplacení a směnečné odměny 1 763,57 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že společnost právnická osoba vystavila na řad žalobce dne 1. 10. 2015 směnku vlastní se směnečným penízem 529 073 Kč, splatnou dne 12. 4. 2017 v Plzni, adresa. Žalovaný se ve směnce zavázal jako směnečný rukojmí.

2. Dne 21. 5. 2019 vydal soud směnečný platební rozkaz č. j. 49 Cm 48/2019-10 (dále též SPR), proti kterému podal žalovaný včas tyto námitky: 1) Žalovaný směnku nepodepsal, v den údajného podpisu směnky 1. 10. 2015 byl hospitalizován v nemocnici, žalovaný předkládá propouštěcí zprávu nemocnice v Anonymizováno adresa z 2. 10. 2015. Žalovaný navrhuje ustanovit znalce v oboru písmoznalectví. K otázce pravosti podpisu žalovaného byl již jeden znalecký posudek vypracován, nikoliv však s přesvědčivými výsledky. 2) Blankosměnku měl za výstavce právnická osoba podepsat p. Anonymizováno a podle informace jím poskytnuté měla být vyplněna teprve na základě smlouvy o odběru piva. Žalobce by měl prokázat, na základě jakých skutečností směnku vyplnil. 3) Žalovaný vznáší námitku promlčení nároku, směnka mohla být vyplněna již dne 1. 10. 2015. 4) Nejde o cenný papír, ale jen o dlužní úpis a je povinností žalobce prokázat důvod vzniku závazku žalovaného.

3. Žalobce k Anonymizováno Anonymizováno, svědectví p. Anonymizováno a spis Policie ČR. Dále zejména posudek znalkyně tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, kterým bylo zjištěno, že podpis žalovaného ve směnce je pravý. Žalovaný námitku nedostatku kauzy směnky nekonkretizoval, námitka excesivního vyplnění blankosměnky je lichá. Datum na směnce nemuselo odpovídat datu jejího skutečného podpisu, když zákon směnečný a šekový správnost uvedeného data jako podmínku platnosti směnky nevyžaduje. Směnka byla uplatněna před uplynutím promlčecí lhůty.

4. Žalovaný v replice uvedl, že do nemocnice byl přijat dne 30. 9. 2015 se zlomeninou pravého kotníku. Dne 1. 10. 2015 ve 12:30 hod. se žalovaný podrobil operaci v celkové anestezii, dne 2. 10. 2015 byl v odpoledních hodinách propuštěn z nemocnice. Dne 1. 10. 2015 nemohl žalovaný podepisovat směnku v Praze.

5. Soud předvolal Anonymizováno Anonymizováno, bývalého jednatele právnická osoba, k podání svědecké výpovědi, ale předvolání se nepodařilo M. Anonymizováno doručit, neboť je neznámého pobytu (jeho adresa adresa, je adresou městského úřadu).

6. Soudem ustanovená znalkyně tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno ve znaleckém posudku ze dne 12. 11. 2020 učinila závěr, že podpis žalovaného na směnce je velmi pravděpodobně pravý.

7. Žalovaný předložil posudek ze dne 10. 5. 2021 vypracovaný znalcem tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, ve kterém znalec učinil závěr, že podpis žalovaného podpis žalovaného na směnce není s velkou pravděpodobností pravý.

8. Soud usnesením ze dne 24. 8. 2021 na č. l. 226 ustanovil Kriminalistický ústav Policie ČR (dále jen „Kriminalistický ústav“) znalcem k vypracování revizního posudku k oběma předchozím znaleckým posudkům. Tento znalec v revizním posudku ze dne 15. 11. 2022 učinil závěr, že nelze rozhodnout, zda se jedná o pravý podpis vyhotovený za nestandardních písařských podmínek, či jestli se jedná o padělek se snahou o nápodobu. Sporný podpis je velice jednoduchý, neobsahuje dostatečně hodnotné individuální znaky, které by posílily jak jeho rezistenci vůči napodobení, tak možnosti individuální identifikace. Co se týče obou zkoumaných znaleckých posudků, oba znalci se úplně nevypořádali se všemi hypotézami možného vzniku sporného podpisu. Oba přecenili význam zjištěných znaků, což vedlo ke stanovení příliš vysokého rozhodného závěru zkoumání.

9. Soud v bodu I. výroku rozsudku z 6. 3. 2023 zrušil směnečný platební rozkaz. V bodu II. výroku uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 196 502,92 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Doplňujícím rozsudkem z 15. 3. 2023 uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet soudu státem hrazené náklady na znalečné ve výši 16 577,98 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

10. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že směnka byla vystavena v Praze dne 1. 10. 2015 na řad žalobce výstavcem právnická osoba se směnečným penízem 529 073 Kč se splatností 12. 4. 2017 bez protestu s místem placení v Plzni, U Prazdroje. Směnku jako směnečný rukojmí podepsali Martin Vyšín a žalovaný dne 1. 10. 2015. Shodné zjištění učinil soud z protokolu o podpisu směnky. Trestní věc podezření ze spáchání zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku ve věci údajného padělání podpisu žalovaného na směnce byla odložena.

11. Soud provedl důkaz znaleckými posudky ke zjištění pravosti podpisu žalovaného na směnce. Ze znaleckého posudku znalkyně tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno vyplynulo, že podpis žalovaného na směnce je s vysokou pravděpodobností pravý. Podle znaleckého posudku vypracovaného pro účely trestního řízení je podpis žalovaného na směnce pravděpodobně jeho pravým podpisem, nicméně s ohledem na grafickou nenáročnost sporného podpisu je závěr v otázce pravosti podpisu pouze v rovině střední pravděpodobnosti. Ze znaleckého posudku znalce tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno soud zjistil, že podpis žalovaného na směnce s vysokou pravděpodobností není jeho podpisem. Z revizního znaleckého posudku č. j. KU-6347-1/ČJ-2021-2306DF ze dne 15. 11. 2022 Kriminalistického ústavu soud zjistil, že o pravosti podpisu žalovaného nelze rozhodnout z důvodu, že podpis žalovaného neobsahuje potřebné markanty a znaky v něm obsažené nemají dostatečnou identifikační hodnotu.

12. Svěděk Anonymizováno Anonymizováno, který u žalobce pracoval v oblasti komunikace se zákazníky a servisu, uvedl, že se jednalo o směnku ke smlouvě o marketingové podpoře, přičemž smlouvu i směnku měli všichni podepisovat v jeden okamžik. V daném případě směnku podepsal obchodník a ručitel, byť v jiný den. Směnka byla nejprve zaslána do Prahy, následně se zajišťoval podpis smluv a směnek u zákazníků, proto data podpisu směnky a vystavení směnky byla odlišná. K podpisu směnky došlo v provozovně Restaurace Na Zborově.

13. Na základě shora uvedených znaleckých posudků dospěl soud k závěru, že se nepodařilo pravost podpisu žalovaného na směnce ani potvrdit ani vyvrátit. Ani výslechem svědka Anonymizováno Anonymizováno (zaměstnanec žalobce) nebylo ničeho konkrétního zjištěno, podle svědka nebyla směnka podepsána 1. 10. 2015, datum vystavení směnky neodpovídalo datu podpisu směnky. Jestliže směnka byla skutečně podepsána od 1. 10. do 2. 10. 2015, bylo vyloučeno, aby směnku podepsal žalovaný, který nebyl v Praze. Z výpovědi svědka Anonymizováno měl soud za prokázané, že k podpisu směnky došlo v Praze.

14. Soud na základě shora uvedených skutečností shledal námitku žalovaného ohledně nepravosti jeho podpisu na směnce za důvodnou a dalšími námitkami se již pro nadbytečnost nezabýval. Z uvedeného důvodu zrušil SPR a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch úspěšného žalovaného. V souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalobci povinnost nahradit náklady státu za znalečné uhrazené státem nad rámec záloh složených účastníky.

15. Žalobce podal proti rozsudku včetně doplňujícího rozhodnutí včas odvolání a navrhl rozhodnutí změnit a SPR ponechat v platnosti. V odůvodnění odvolání uvedl, že soud nesprávně odůvodnil rozsudek zejména znaleckým posudkem Kriminalistického ústavu a svědeckou výpovědí Anonymizováno Anonymizováno. Výpověď svědka Anonymizováno prokázala pravost podpisu žalovaného, svědek Anonymizováno popsal postup praktikovaný při podpisu směnek a bylo vyloučeno, aby směnku podepsala osoba odlišná od žalovaného. O pravosti podpisu žalovaného svědčily protokol o podpisu směnky i smlouva o zajištění reklamních a propagačních služeb podepsaná výstavcem směnky a prvním směnečným rukojmím. Tato smlouva v čl. IX. odst. 3 obsahovala prohlášení o podpisu směnky žalovaným. Dále o pravosti podpisu svědčil též protokol o podání vysvětlení p. Anonymizováno, který uvedl, že směnku podepsal. Tyto důkazy si vzájemně neodporovaly.

16. Odvolací soud rozsudkem č. j. 5 Cmo 60/2023-386 ze dne 30. 4. 2025 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že SPR ponechal v platnosti.

17. V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že ústřední námitkou žalovaného proti SPR bylo tvrzení, že směnku nepodepsal. Odvolací soud zopakoval důkazy usnesením Policie ČR č. j. KRPA-170257-41/TČ-2018-000091-Šl z 22. 10. 2018 (č. l. 22-24 spisu), Protokolem o podpisu směnky datovaného dnem 1. 10. 2015 (č. l. 27 spisu), smlouvou o zajištění reklamních a propagačních služeb číslo 8026S66675-04403177-150334 ze dne 1. 10. 2015 (č. l. 52-57 spisu) a výslechem svědka Anonymizováno Anonymizováno. Z důkazu provedeného Protokolem o podpisu směnky odvolací soud zjistil, že je datován dnem 1. října 2015 a je podepsán zaměstnancem žalobce Anonymizováno Anonymizováno pod prohlášením, že blankosměnka vystavená dne 1. října 2015 výstavcem právnická osoba, je za přítomnosti Anonymizováno Anonymizováno podepsaná výstavcem a směnečnými rukojmími Anonymizováno Anonymizováno, nar. 7. 5. 1971 a Jméno žalovaného, RČ RČ (oba rukojmí jsou konkretizováni i svým bydlištěm). V prohlášení je dále uvedena smlouva č. 8026S66675-04403177-150334.

18. Odvolací soud po zopakování dokazování (označenými) listinami a výslechem svědka Anonymizováno dospěl k závěru, že: a) směnka je platná (nejde o „dlužní úpis“), b) žalovaný směnku podepsal („okolnost, že se tak nestalo dne 1. 10. 2015, ale později, nemá žádný právní význam“), c) právo na vyplnění blankosměnky se nepromlčuje a d) břemeno tvrzení a důkazní k okolnosti, že byla (měla být) porušena dohoda o vyplnění blankosměnky (vyplňovací dohoda), leží na žalovaném.

19. Odvolací soud z opakovaného dokazování učinil skutkový závěr, že žalobce unesl své důkazní břemeno k tvrzení, že žalovaný podepsal předmětnou směnku jako směnečný rukojmí. Za správný považoval odvolací soud závěr soudu prvního stupně, že znalecké posudky ve svém souhrnu neprokázaly, že by podpis žalovaného na směnce byl pravý, avšak ani z nich neplyne závěr, že by bylo zjištěno zfalšování podpisu žalovaného. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaný směnku podepsal. Okolnost, že se tak nestalo dne 1. 10. 2015, ale později, neměla podle odvolacího soudu žádný právní význam.

20. K dovolání žalovaného Nejvyšší soud rozsudkem č. j. 29 Cdo 2610/2024-467 ze dne 28. 8. 2025 zrušil rozsudek odvolacího soudu č. j. 5 Cmo 60/2023-386 ze dne 30. 4. 2025 a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení. Dovolací soud se ztotožnil s dovolacími důvody tvrzenými žalovaným, který namítal, že již na jednání před soudem prvního stupně dne 6. 3. 2023 navrhl doplnit dokazování výslechy svědků Anonymizováno Čechové, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Jurečky k prokázání skutečnosti, že v době od 1. do 15. října 2015 byl doma (v Anonymizováno adresa), nikam necestoval a nemohl se tak v době, kdy měl směnku podepsat ani se setkat se svědkem Anonymizováno.

21. Dovolací soud v odůvodnění kasačního rozhodnutí zejména uvedl, že soud prvního stupně neprovedl žalovaným navržené důkazy k prokázání skutečnosti, že žalovaný nemohl podepsat předmětnou směnku v místě a čase jejího vystavení v Praze dne 1. 10. 2015, resp. ani následně v době do vystavení faktury ze dne 16. 10. 2015. Odvolacímu soudu vytýkal, že dospěl na základě již provedených důkazů k opačnému závěru a současně se v odůvodnění rozhodnutí s důkazními návrhy nevypořádal.

22. Odvolací soud podle § 212 o. s. ř. opětovně přezkoumal napadený rozsudek soud prvního stupně, ve znění jeho doplnění, a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení ani změnu.

23. V dané věci se žalobce domáhá zaplacení směnky vlastní vystavené dne 1. 10. 2015 v Praze společností právnická osoba, IČO IČO, na řad žalobce se směnečným penízem 529 073 Kč a splatné dne 12. 4. 2017 v Plzni, adresa. Na směnce jsou jako směneční rukojmí označeni Anonymizováno Anonymizováno a žalovaný, přičemž u obou uvedených osob jsou na směnce vyznačeny podpisy. Směnka není rubopisována. Originál směnky je uložen v úschově soudu prvního stupně.

24. Odvolací soud ke směnce dodává, že tato má všechny náležitosti směnky vlastní dle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. (dále jen „ZSŠ“) a není správný názor žalovaného, že se nejedná o cenný papír, nýbrž „jen“ o dlužní úpis (čtvrtá námitka proti SPR). U směnky nemá její majitel povinnost tvrdit a prokazovat důvod, proč směnečný dlužník směnku podepsal. Naopak toto břemeno tvrzení a důkazní tíží žalovaného. S ohledem na § 1791 odst. 2 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“) žalobce není povinen tvrdit ani prokazovat důvod vzniku směnečného závazku žalovaného a není povinen ani v žalobě tvrdit, z jakého důvodu vzal žalovaný na sebe směnečný závazek. Břemeno tvrzení s následným břemenem důkazním tíží vždy žalovaného, který musí konkrétně uvést, jak zněla a v čem konkrétně byla porušena směnečná dohoda. Tento procesní závěr učinil též Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 32 Cdo 2383/98 z 2. 3. 1999, publikovaném v časopise Soudní judikatura č. 8/1999 s právní větou: Důkazní břemeno prokázání kauzálních námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu nese žalovaný. V této souvislosti je nutno si uvědomit, že námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu lze považovat za jakousi „quasižalobu“, kterou se žalovaný brání proti směnečnému platebnímu rozkazu a jejíž veškerá tvrzení je zásadně povinen prokázat, tak jak tomu bývá u žalobce a žalobních tvrzení v nesměnečných řízeních.

25. Odvolací soud v obecné rovině dodává, že žalovaný je podle směnky směnečným rukojmím a rukojmí nemívají vždy vytvořen vlastní vztah k majiteli směnky, tj. uzavřenou tzv. směnečnou dohodu s majitelem směnky (na rozdíl např. od výstavce vlastní směnky). Často bývá důvodem přijetí rukojemského závazku výlučně vztah rukojmího ke směnečnému dlužníku, za kterého přejímá směnečné rukojemství, a tím zaručuje zaplacení směnky. Rukojmí tedy svým rukojemským závazkem zajišťuje splnění směnečného závazku, nikoliv však - jedná-li se o zajišťovací směnku - splnění závazku kauzálního, který je směnkou zajišťován. V takovém případě však na straně rukojmích absentuje vlastní vztah k majiteli směnky a v případě žaloby tito rukojmí nemají k dispozici námitku z vlastního vztahu vůči žalobci (kauzální námitku).

26. Vzhledem k uvedeným závěrům je nedůvodná čtvrtá námitka žalovaného proti SPR.

27. K třetí námitce proti SPR odvolací soud uvádí, že se právo na vyplnění blankosměnky nepromlčuje. Nepřichází v úvahu aplikace Čl. I § 70 ZSŠ, neboť právo vyplnit blankosměnku není směnečným nárokem. Neuplatní se § 609 věty první o. z., neboť v této věci je uplatněn nárok na zaplacení pohledávky ze směnky, nikoliv nárok z vyplňovací dohody. Kromě toho nárok věřitele z dohody o vyplnění blankosměnky není právem vymahatelným u soudu (tím je právo ze směnky), proto též z tohoto důvodu se vyplňovací právo nepromlčuje. Právo věřitele na vyplnění blankosměnky realizuje věřitel přímo jejím vyplněním. Toto právo je právem akcesorickým k předmětné listině – blankosměnce a je závislé na existenci blankosměnky. Pokud existuje blankosměnka, pak musí trvat i právo věřitele na její vyplnění, není-li toto právo jinak smluvně omezeno. Takovým omezením by např. byla dohodnutá lhůta, ve které by bylo možné blankosměnku doplnit. V případě jejího porušení by se ale jednalo o směnku vyplněnou v rozporu s dohodou o jejím vyplnění a ani zde by nepřicházelo v úvahu promlčení nároku.

28. Odvolací soud poukazuje i na rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 12 Cmo 228/2005 ze dne 19. 12. 2005, který byl publikován v časopise Obchodní právo č. 6/2007 na str. 29 a též v Přehledu směnečné judikatury, 4. vydání, nakl. právnická osoba., str. 49, s právní větou: Právo vyplnit blankosměnku se nepromlčuje. Z uvedeného závěru, že právo vyplnit blankosměnku se nepromlčuje, vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (např. z posledních rozhodnutí viz rozsudek sp. zn. 29 Cdo 1292/2023 z 29. 2. 2024).

29. Vzhledem k uvedeným závěrům je třetí námitka proti SPR nedůvodná.

30. Ve druhé námitce proti SPR žalovaný uvedl, že žalobce by měl prokázat, proč vyplnil blankosměnku. Odvolací soud v tomto směru odkazuje na své závěry obsažené výše v odstavci 24. a 25. a zdůrazňuje, že břemeno tvrzení a důkazní k okolnosti, že byla (měla být) porušena dohoda o vyplnění blankosměnky (vyplňovací dohoda), leží na žalovaném a není na žalobci, aby tvrdil a prokazoval obsah vyplňovací dohody (jak byl oprávněn vyplnit blankosměnku) a obsah směnečné dohody (důvod, proč směnečný dlužník směnku podepsal). Z uvedeného důvodu proto nemůže druhá námitka vést ke zrušení SPR.

31. Co se týče první námitky žalovaného proti SPR (že směnku nepodepsal), Nejvyšší soud v kasačním rozsudku z 28. 8. 2025 odkázal na rozsudek sp. zn. 29 Cdo 1312/2021, podle jehož závěrů může žalovaný zpochybnit pravost podpisu tím, že se nacházel v jiném místě, a že nemohl v uvedený den a místě podpisu podepsat směnku. Z rozsudku Nejvyššího soudu, kterým je odvolací soud vázán, vyplývá, že předmětem dalšího řízení má být výslech svědků navržených žalovaným, kteří mají prokázat tvrzení žalovaného, že ve dnech 1. až 15. října 2015 nemohl podepsat směnku v Praze. Odvolací soud nemohl sám zopakovat a doplnit dokazování v tomto směru, neboť takovým postupem by zcela nahradil činnost soudu prvního stupně. Tím by porušil ustanovení § 213 odst. 4 o. s. ř., které neumožňuje odvolacímu soudu doplnit dokazování, pokud by se jednalo o rozsáhlé doplnění dokazování a jestliže ke skutečnosti, jež má být prokázána, nebylo dosud provedeno žádné nebo zcela nedostatečné dokazování. O takovou procesní situaci se jedná v dané odvolací věci, neboť soud prvního stupně s ohledem na svůj závěr neprováděl žádné dokazování žalovaným navrženými svědky za účelem zjištění, zda se žalovaný mohl ve dnech 1. až 15. října nacházet v Praze v restauraci Na Zborově, ve které měla být předmětná směnka podepsána žalovaným. Odvolací soud proto dle § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušil rozsudek a věc vrátil Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení.

32. S ohledem na Čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na projednání věci soudem bez zbytečných průtahů, Čl. 6 bod 1. Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podle něhož má být záležitost každého projednána soudem v přiměřené lhůtě, jakož i ustanovení § 6 o. s. ř., které ukládá soudu postupovat tak, aby ochrana práv byla mj. rychlá, se odvolací soud snažil neprodlužovat odvolací řízení a zbytečně zvyšovat náklady a ztráty času účastníků. Z toho důvodu nenařídil k projednání tohoto odvolání jednání, byť nebylo rozhodnutí zrušeno dle § 219a odst. 1 o. s. ř. [viz a contrario § 214 odst. 1 a odst. 2 písm. d) o. s. ř.]. Nařízené jednání by pouze zbytečně prodlužovalo řízení, když s ohledem na § 213 odst. 4 o. s. ř. by nemohl odvolací soud ani po ústním projednání ve věci meritorně rozhodnout.

33. Podle § 224 odst. 3 o. s. ř. bude v novém rozhodnutí soudu rozhodnuto též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. k) o. s. ř.].