5 Co 39/2026

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně tituly před jménem Anonymizováno a soudců tituly před jménem Anonymizováno a tituly před jménem Anonymizováno ve věci navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele bytem Adresa navrhovatele o žalobě pro zmatečnost podané navrhovatelem proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2023, č. j. 79 Nc 3003/2023-7, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 7. 2023, č. j. 3 Co 45/2023-13, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 10. 2025, č. j. 5 Co 98/2025-26, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. března 2026, č.j. 79 Nc 3015/2025-43,

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Usnesením shora uvedeným soud prvního stupně výrokem I. zastavil řízení o dovolání s odkazem na ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Výrokem II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle § 146 odst. 2 o. s. ř. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel v zákonem stanovené lhůtě odvolání. V odvolání odkázal na § 205 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) o. s. ř. Požádal o osvobození od soudních poplatků s tím, že nebylo dosud řádně rozhodnuto o jeho dřívější žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Zdůraznil, že žaloba je důvodná a nejedná se o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Navrhl zrušení napadeného usnesení. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání navrhovatele a poté, aniž nařídil odvolací jednání v souladu s ustanovením § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle § 9 odst. 3 zákona o soudních poplatcích soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Navrhovatel podal žalobu pro zmatečnost a současně požádal o osvobození od soudních poplatků. Osvobození od soudních poplatků mu nebylo přiznáno usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2025, č. j. 79 Nc 3015/2025-4 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 7. 2025, č. j. 5 Co 54/2025-9, a to pro zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (§ 138 odst. 1 o. s. ř.). Poté bylo řízení o žalobě pro zmatečnost zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, a to usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 5. 8. 2025, č. j. 79 Nc 3015/2025-19, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 10. 2025, č. j. 5 Co 98/2025-26. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 10. 2025, č. j. 5 Co 98/2025-26 podal navrhovatel dovolání. Navrhovatel byl vyzván soudem prvního stupně k zaplacení soudního poplatku usnesením ze dne 9. 2. 2026, č. j. 79 Nc 3015/2025-41, ve výši 4 000 Kč do patnácti dnů od doručení výzvy s poučením, že nebude-li uvedený poplatek v soudem dané lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno. Usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 12. 2. 2026. Navrhovatel na výzvu soudu reagoval žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Soud prvního stupně o žádosti navrhovatele nerozhodl a řízení o dovolání zastavil s tím, že navrhovatel takové žádosti podává pravidelně ve všech řízeních, jedná se o další bezúspěšné uplatňování práva. Soud prvního stupně nepochybil, když řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku, aniž předtím rozhodl o žádosti navrhovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. I odvolacímu soudu je z jeho činnosti známé, že navrhovatel opakovaně žádá o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, přestože byla jeho žádost zamítnuta s tím, že se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. V uvedeném případě se jedná o obstrukční jednání, které nepožívá právní ochrany. Proto není třeba o dalších žádostech znovu rozhodovat. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.