5 Co 41/2026

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně tituly před jménem Anonymizováno a soudců tituly před jménem Anonymizováno a tituly před jménem Anonymizováno ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A, adresa b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B proti žalované: Anonymizováno – Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 446 250 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem b) proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. června 2025, č. j. 26 C 189/2020-89 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2025, č. j. 11 Co 314/2025-101, o odvolání žalobce b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. března 2026, č. j. 11 Co 314/2025-4

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl žalobu pro zmatečnost podanou žalobcem b) dne 15. 12. 2025 a nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení. Žalobce b) podal u Městského soudu v Praze žalobu pro zmatečnost směřující proti výše uvedenému usnesení s odkazem na dikci § 229 odst. 1, 2, 3 a 4 o. s. ř. Usnesením ze dne 21. 1. 2026, č. j. 11 Co 314/2025--3 vyzval soud žalobce b), jak má být žaloba doplněna, aby ji bylo možno považovat za určitou a srozumitelnou. Výzva mu byla doručena dne 29. 1. 2026, žalobce b) na výzvu soudu ve stanovené 10denní lhůtě a ani později nereagoval.

2. Soud žalobu dle § 235a odst. 2, § 43 odst. 2 o. s. ř. pro neurčitost a nesrozumitelnost odmítl a výrok o nákladech řízení odůvodnil § 235a odst. 2, § 146 odst. 3 o. s. ř., když žalované žádné náklady nevznikly.

3. Soud prvního stupně uvedl, že si je žalobce b) vědom existence těchto procesních institutů, nezabývá se již však vážně zákonnými důvody, pro které je lze využít, a v případě žaloby pro zmatečnost automaticky označuje důvody zmatečnosti pouze odkazem případně citací zákonného ustanovení § 229 odst. 1, 2, 3, 4 o. s. ř., bez ohledu na to, jaké rozhodnutí napadá. V žalobě je třeba však mimo jiné uvést konkrétní důvody zmatečnosti, nestačí pouze citace zákonného ustanovení, neboť důvod zmatečnosti lze měnit (a i konkretizovat) pouze v průběhu trvání lhůty k jejímu podání (§ 232 o. s. ř.). Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žaloby pro zmatečnost podávané opakovaně ve všech spisech týkajících se žalobce b) jsou činěny ve shodném znění, přičemž se liší pouze v záhlaví, kde žalobce mění jen označení rozhodnutí, které žalobou napadá a které mu bylo právě doručeno. Je zřejmé, že žalobce b) dlouhodobě svým jednáním zneužívá ustanovení občanského soudního řádu (§ 6 o. s. ř.) nikoli k ochraně svých práv, ale za účelem zneužití procesních prostředků (§ 2 o. s. ř.).

4. Proti tomuto usnesení podal žalobce b) v zákonem stanovené lhůtě odvolání s poukazem na ustanovení § 205 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g) a odst. 3 o. s. ř. a současně vznesl námitku podjatosti soudkyně a všech soudců Městského soudu v Praze, neboť se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům (zjevný přátelský/nepřátelský poměr) jsou tu objektivní a nevyvratitelné důvody pochybovat o jejich nepodjatosti. Odvolatel namítá nedoručení soudních písemností a nepřezkoumatelnost napadeného usnesení. Navrhl zrušení napadeného usnesení.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř., přihlédl k odvolání žalobce b) a poté, aniž nařídil odvolací jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. K námitce podjatosti vznesené žalobcem b) v odvolání, je třeba uvést, že odvolací soud neshledal odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., tj. že by rozhodnutí vydala vyloučená soudkyně tituly před jménem Anonymizováno a způsobilou pak není ani obecně formulovaná námitka podjatosti „všech soudců...“, kterou, a to v kontextu s jinými podáními žalobce b), jejichž obsahem je stejně vágní námitka, nelze než hodnotit jako v obecné rovině projevený nesouhlas s rozhodováním soudů ve věcech, ve kterých jsou žalobci účastníky řízení. Lze dodat, že námitku podjatosti lze vznést jen vůči konkrétnímu soudci, a to soudci, který věc projednává a rozhoduje (§ 14 odst. 1 o. s. ř.), z čehož vyplývá, že nelze jen neadresně namítat, že jsou vyloučeni všichni soudci určitého soudu, jak je uvedeno v odvolání.

7. Aby se odvolací soud vypořádal se všemi námitkami uvedenými žalobcem b) v odvolání, tak konstatuje, že výzva k odstranění vad podané žaloby mu byla řádně doručena dne 29. 1. 2026 vhozením do jeho domovní schránky podle § 50 odst. 1 o. s. ř., jak vyplývá z doručenky založené ve spisu, jež má náležitosti stanovené v § 50g odst. 1 o. s. ř., stejným postupem mu bylo doručeno i napadené usnesení a to dne 9. 3. 2026.

8. Ani názor žalobce b), že napadené usnesení je nepřezkoumatelné, odvolací soud nesdílí. V dané věci se jedná o nemeritorní rozhodnutí a obsah odůvodnění těchto rozhodnutí není stanoven. Postačuje proto, aby v něm soud uvedl jen základní důvody, které vedly k přijetí rozhodnutí, a které jsou způsobilé jeho výrok srozumitelně a přezkoumatelným způsobem vysvětlit, což odvoláním napadené usnesení splňuje.

9. V přezkoumávané věci podání žalobce b) vykazuje vady, které brání pokračování v řízení. Rovněž odvolacímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce b) opakovaně předkládá soudu podání, která označuje jako žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení a odkazuje v nich toliko na zákonná ustanovení. Přes výzvu soudu vady těchto podání neodstraňuje, takže nejsou projednatelná.

10. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

11. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy v odvolacím řízení procesně úspěšné žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.