54/2015

Plný text

KSPA 59 INS 4113/2013 4 VSPH 54/2015-B-27 U S N E S E N Í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníka Pavlíny Trojanové, nar. 23.5.1979, IČO 75555077, bytem Raisova 296, 533 45 Čeperka, o odvolání Ing. Pavla Tomka , nar. 19.12.1977, bytem Luční 878, 250 64 Hovorčovice, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 6. října 2014, č.j. KSPA 59 INS 4113/2013-B-18, t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 6. října 2014, č.j. KSPA 59 INS 4113/2013-B-18, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodnutím vydaným vyšší soudní úřednicí v insolvenčním řízení dlužníka Pavlíny Trojanové (dále jen dlužník) vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení nemovitostí uvedených v bodě I. výroku ve výši 2.193.243,16 Kč zajištěnému věřiteli č. 1 Komerční banka, a.s. a ve výši 5.808,20 Kč zajištěnému věřiteli č. 11 Ing. Pavlu Tomkovi (dále jen odvolatel; bod I. výroku). Dále uložil insolvenčnímu správci povinnosti uvedené v bodě II. výroku. V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že podáním doručeným soudu dne 15.8.2014 požádal insolvenční správce o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům podle jejich pořadí v souladu s § 167 odst. 1 a § 298 insolvenčního zákona (dále jen IZ), když předmět zajištění byl zpeněžen za částku 2.500.000,- Kč a po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením v částce 125.524,- Kč a odměny insolvenčního správce v částce 175.424,64 Kč včetně DPH činí výtěžek zpeněžení částku 2.199.051,36 Kč, která bude vyplacena podle pořadí zajištěnému věřiteli č. 1 ve výši 2.193.243,16 Kč a odvolateli jako druhému v pořadí ve výši 5.808,20 Kč. Ve lhůtě stanovené k podávání námitek proti tomuto návrhu insolvenčního správce nebyly žádné námitky podány. Odvolatel sice podal písemné vyjádření, na které by bylo možno podle obsahu pohlížet jako na námitky, avšak k poštovní přepravě je podal až po uplynutí zákonné lhůty. Proto soud k jeho podání nepřihlížel. Soud I. stupně neshledal důvod bránící vyhovění žádosti insolvenčního správce a vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům. Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a namítal, že bez jeho souhlasu bylo zpeněžení realizováno za nižší cenu, než která byla původně dohodnuta. Odvolatel rovněž nesouhlasil s výší nákladů spojených se zpeněžením a navrhoval zrušení kupní smlouvy na zpeněžovaný majetek, a nebude-li to možné, tak snížení nákladů spojených se zpeněžením a nepřiznání či snížení odměny insolvenčnímu správci. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům: Pro rozhodnutí o odvolání měl odvolací soud za zásadní skutečnost, že napadené usnesení bylo vydáno vyšší soudní úřednicí Mgr. Janou Horáčkovou. Podle § 12 odst. 2 IZ, zákon upravující vyšší soudní úředníky a vyšší úředníky státního zastupitelství stanoví, kdy je v insolvenčním řízení oprávněn jednat a rozhodovat vyšší soudní úředník. Z ustanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství, vyplývá, že vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkami mimo jiné uvedenými pod písm. m) jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení, kdy podle bodu 13. nemůže provádět jednání a rozhodnutí o schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení. V této souvislosti dlužno též připomenout, že v odůvodnění nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 22.5.2013, sp. zn. Pl. ÚS 31/10, uveřejněným ve Sbírce zákonů pod č. 224/2013 Sb., Ústavní soud zdůraznil, že vyšší soudní úředník může pro soudce a na jeho odpovědnost jistě připravovat řadu procesních úkonů soudu, nicméně vykonávat tyto úkony svým jménem může pouze v případech úkonů jednoduchých či úkonů rutinní povahy. Složitější záležitosti, vyžadující právní erudici, či situace, v nichž soud nemůže být z povahy věci reprezentován nikým jiným než soudcem (meritorní rozhodnutí, rozhodnutí konečná, významnější rozhodnutí v přípravě jednání), účast vyššího soudního úředníka nepřipouštějí. Vydání rozhodnutí o souhlasu soudu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli podle § 298 odst. 2 IZ, jež vzhledem k obsahu odpovídá svou povahou rozvrhovému usnesení a jemuž vzhledem k § 298 odst. 3 IZ předchází postup obdobný postupu při projednávání konečné zprávy, vyšším soudním úředníkem, je vyloučeno. Již jen proto nemůže napadené usnesení obstát. Odvolací soud dále zjistil, že ostatním věřitelům a dlužníkovi (účastníkům řízení) nebylo poskytnuto insolvenčním soudem poučení o tom, že proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení mohou podat námitky ve lhůtě 7 dnů ode dne jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku a že se k později podaným námitkám nepřihlíží (takové poučení neobsahoval ani návrh insolvenčního správce). Přestože § 298 odst. 3 IZ (na rozdíl od § 304 odst. 2 IZ) takovou poučovací povinnost expressis verbis neobsahuje, je odvolací soud přesvědčen o tom, že tato vyplývá z obecné poučovací povinnosti podle § 5 o.s.ř. (za jeho přiměřeného použití dle § 7 IZ), a dále z toho, že se k opožděným námitkám nepřihlíží (§ 298 odst. 3 IZ), že prominutí zmeškání (zákonné sedmidenní) lhůty pro podání námitek není přípustné (§ 83 IZ), že se od podání námitek odvíjí též legitimace k podání odvolání proti rozhodnutí, jímž soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli (§ 298 odst. 7 IZ), a konečné též ze zásad insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a/ IZ). S pouhým zveřejněním návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení v insolvenčním rejstříku bez poučení o tom, že proti němu lze podat námitky do 7 dnů ode dne jeho zveřejnění a že se k opožděným námitkám nepřihlíží, nemůže ostatním věřitelům a dlužníkovi začít běžet (ani uplynout) lhůta pro podání námitek. Jinak řečeno, lhůta 7 dnů pro podání námitek proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli začne plynout ostatním věřitelům a dlužníkovi od zveřejnění tohoto návrhu jedině za předpokladu, že je s ním spojeno též poučení podle § 298 odst. 3 věty prvé IZ. Převedeno na danou věc to znamená, že soud I. stupně pochybil též v tom, když k námitkám věřitele č. 11 nepřihlížel maje je nesprávně za opožděné. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným, napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V dalším řízení soud I. stupně dodatečně uvědomí účastníky řízení o možnosti podat námitky proti již zveřejněnému návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle § 298 odst. 3 IZ a k projednání již dříve došlých námitek odvolatele, jakož i k event. dalším včasným (a posléze došlým) námitkám, nařídí jednání a o návrhu insolvenčního správce znovu rozhodne a ve správném obsazení (soudce). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). V Praze dne 19. ledna 2015 JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová