544/2009

Plný text

KSUL 45 INS 857/2008 1 VSPH 544/2009-P6-8 U s n e s e n í Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice Marcely Šulcové, nar. 10.11.1950, bytem ve Varnsdorfu, 5. května 1707, o odvolání České spořitelny, a.s. se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, identifikační číslo 45244782, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 45 INS 857/2008-P6-2 ze dne 13. srpna 2009 t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 45 INS 857/2008-P6-2 ze dne 13. srpna 2009 se mění tak, že přihláška pohledávky věřitele Česká spořitelna, a.s. ve výši 148.271,19 Kč se neodmítá. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Ústí nad Labem v insolvenčním řízení Marcely Šulcové (dále jen dlužnice) usnesením č.j. KSUL 45 INS 857/2008-P6-2 ze dne 13.8.2009 odmítl přihlášku pohledávky věřitele Česká spořitelna, a.s. (dále jen odvolatel) ve výši 148.271,19 Kč. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že při přezkumném jednání konaném dne 2.5.2008 insolvenční správce Mgr. Milan Špička (dále též jen insolvenční správce) i dlužnice popřeli pohledávku odvolatele ve výši 148.271,19 Kč. O popření správce odvolatele vyrozuměl podáním ze dne 7.5.2008, a to s poučením o jeho právu podat žalobu na určení pravosti pohledávky. Odvolatel, jemuž bylo vyrozumění doručeno dne 9.5.2008, podal dne 19.5.2008 žalobu pouze proti insolvenčnímu správci. Rozsudkem č.j. 45 Cm 3/2008-45 ze dne 21.1.2009, který nabyl právní moci dne 25.3.2009, byla na základě této žaloby určena pravost odvolatelovy popřené pohledávky, avšak pouze vůči insolvenčnímu správci. Zatímco popření odvolatelovy pohledávky ve výši 190.135,14 Kč vzala dlužnice, stejně jako insolvenční správce, zpět, a tato pohledávka je zjištěná, popření předmětné pohledávky ve výši 148.271,19 Kč dlužnice zpět nevzala. Tato pohledávka tak zůstává nadále popřená, neboť dle § 410 odst. 2 insolvenčního zákona (dále jen IZ) za trvání účinků schválení splátkového kalendáře má popření pohledávky dlužníkem tytéž následky jako popření insolvenčním správcem. Soud proto postupoval dle § 185 IZ, dle něhož nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se k přihlášce pohledávky nepřihlíží, soud přihlášku odmítne, a rozhodl, jak uvedeno výše. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se odvolatel včas odvolal. Namítal, že mu po popření jeho pohledávky ve výši 148.271,19 Kč nebylo dáno řádné poučení o právu podat žalobu na určení pravosti pohledávky, jak vyplývá z § 197 odst. 2 a § 410 odst. 2 IZ. Správně měl být odvolatel v poučení insolvenčního správce upozorněn na to, že je nutno podat žalobu nejen proti němu, ale i proti popírající dlužnici. Jelikož odvolatel takto poučen nebyl, podal žalobu na určení své popřené pohledávky ve výši 148.271,19 Kč jen proti insolvenčnímu správci, a v incidenčním řízení pak bylo této žalobě pravomocným rozsudkem č.j. 45 Cm 3/2008-45 ze dne 21.1.2009 vyhověno. Proto žádá o rozhodnutí, jímž bude insolvenčnímu správci uloženo, aby mu zaslal novou řádnou výzvu k podání incidenční žaloby i proti dlužnici, kterážto výzva novou lhůtu k tomuto úkonu založí. Insolvenční správce v písemném vyjádření k odvolání uvedl, že s ohledem na znění § 197 odst. 2 a § 410 odst. 2 IZ nelze dovozovat, že byl povinen ve výzvě informovat odvolatele o tom, že incidenční žalobu je nutno podat jak proti správci, tak i proti dlužníku, neboť takovou povinnost zákon insolvenčnímu správci neukládá. V daném případě bylo poučení dané ve výzvě v souladu se zákonnou dikcí. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům: Podle § 410 odst. 1 IZ není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202. Podle § 410 odst. 2 má popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem za trvání účinků schválení oddlužení (ve znění platném do 30.6.2009 jen za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře) tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Podle § 197 odst. 2 IZ věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst.

2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Podle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, písemné vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky obsahuje označení insolvenčního soudu včetně spisové značky, pod kterou je insolvenční řízení vedeno, označení dlužníka a označení věřitele, jemuž je toto vyrozumění určeno, údaje umožňující identifikaci popřené nevykonatelné pohledávky, informaci o tom, zda tato pohledávka byla popřena co do pravosti, výše nebo pořadí, stanovisko dlužníka, datum a podpis insolvenčního správce. U pohledávky popřené co do výše se ve vyrozumění uvede, v jaké výši byla insolvenčním správcem popřena, u pohledávky popřené co do pořadí se ve vyrozumění uvede, v jakém pořadí má být pohledávka podle insolvenčního správce uspokojena. Podle § 13 odst. 1 vyhlášky vyrozumění dále obsahuje poučení, že pokud nepodá věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, proti insolvenčnímu správci u insolvenčního soudu žalobu na určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky, nebude k pohledávce popřené co do pravosti nadále v insolvenčním řízení přihlíženo a pohledávka popřená co do výše nebo pořadí se bude pokládat za zjištěnou ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření insolvenčním správcem. Ve vyrozumění se uvede i poučení, že věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, se v podané žalobě může jako důvodu vzniku pohledávky dovolávat jen skutečností uvedených v přihlášce nebo při přezkumném jednání a dále skutečností, o kterých se věřitel dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. Vyrozumění dále obsahuje poučení o tom, že lhůta k podání žaloby činí 30 dnů od přezkumného jednání a že tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění. Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle § 185 IZ odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí. Odvolací soud se shoduje se stanoviskem soudu prvního stupně potud, že v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má popření nezajištěné pohledávky ze strany dlužníka stejný účinek, jako popření ze strany insolvenčního správce. Z toho ovšem plyne, že je zásadně namístě, aby vůči oběma popírajícím subjektům, které mají z hlediska popření totožné pohledávky v případě schválení oddlužení stejné procesní postavení, byla podána incidenční žaloba, tedy aby o shodném popřeném nároku bylo vůči oběma popírajícím vydáno toliko jedno meritorní rozhodnutí. Nutno vyjít z toho, že insolvenční správce a dlužník mají při popření pohledávky v režimu schváleného oddlužení (v rozsahu shodného popření) v incidenčním řízení postavení nerozlučných společníků, jež je dáno specifiky insolvenčního zákona. To mimo jiné znamená, že chce-li být věřitel s incidenční žalobou úspěšný, musí jeho žaloba na určení pohledávky směřovat vůči oběma popírajícím (popřeli-li tutéž pohledávku). Přitom ovšem není vyloučeno, že propadná lhůta k podání takové žaloby počne běžet, popř. i skončí, ve vztahu ke každému z popírajících odlišně. Směřuje-li totiž žaloba vůči insolvenčnímu správci, musí být podána u soudu do 30 dnů od skončení přezkumného jednání, jemuž byl věřitel přítomen, jinak do 15 dnů poté, kdy věřitel obdržel vyrozumění insolvenčního správce o popření své pohledávky s poučením o následcích v případě, že takovou žalobu včas nepodá (§ 198 odst. 1 IZ, § 13 vyhlášky č. 311/2007). Oproti tomu ve vztahu k dlužníku mohou nastat účinky popření až když nastanou účinky oddlužení (§ 410 odst. 2 ve spojení s § 407 odst. 1 IZ). Jelikož v textu ustanovení § 197, § 198 a § 410 IZ ani v ustanovení § 13 prováděcí vyhlášky č. 311/2007 Sb., není zřetelně vyjádřeno, že nezajištěný věřitel -chce-li svoji popřenou nevykonatelnou pohledávku v řízení obhájit - musí v případě schválení oddlužení (do 30.6.2009 v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře) podat incidenční žalobu proti insolvenčnímu správci i proti dlužníku, pokud oba jeho pohledávku popřeli, je nezbytné, aby byl věřitel s popřenou pohledávkou na tuto skutečnost upozorněn. Opačný postup by znamenal rozpor se zásadami vyjádřenými v § 5 IZ, neboť insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen. Z § 13 cit. prováděcí vyhlášky ve spojení s § 410 IZ se podává, že žalován má být vždy ten, kdo pohledávku popřel, a v příslušném vyrozumění o popření pohledávky by tedy ve smyslu výše uvedeného měl insolvenční správce věřitele poučit, vůči komu má žalobu podat a jaké důsledky se s nepodáním žaloby ve stanovené lhůtě pojí. V daném případě odvolací soud ze spisu zjistil, že při přezkumném jednání konaném dne 2.5.2008 insolvenční správce i dlužnice popřeli zcela co do pravosti (jako duplicitně uplatněné) odvolatelovy přihlášené nevykonatelné, nezajištěné pohledávky ve výši 190.135,14 Kč a 148.271,19 Kč. Následně pak insolvenční soud schválil oddlužení dlužnice splátkovým kalendářem usnesením č.j. KSUL 45 INS 857/2008-B-5 ze dne 5.5.2008, které téhož dne – zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku – nabylo účinků (§ 407 odst. 1 IZ). Protože se odvolatel přezkumného jednání nezúčastnil, insolvenční správce ho o popření pohledávky ve výši 148 271,19 Kč (a pohledávky ve výši 190.135,14 Kč, jejíž popření vzali oba popírající posléze zpět) vyrozuměl podáním ze dne 7.5.2008 doručeným mu dne 9.5.2008. V něm správce uvedl, že spolu s ním popřela pohledávku i dlužnice, přičemž dále - s odkazem na § 198 odst. 1 IZ - připojil jen poučení, že odvolatel má právo podat ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání incidenční žalobu, a že daná lhůta neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů ode dne doručení vyrozumění. Na to odvolatel reagoval včasnou žalobou na určení pravosti své popřené pohledávky ve výši 148.271,19 Kč, již podal pouze proti insolvenčnímu správci, a na základě této žaloby (vedené pouze proti správci) Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem č.j. 45 Cm 3/2008-45 ze dne 21.1.2009, který nabyl právní moci dne 25.3.2009, pravost odvolatelovy pohledávky určil. Z obsahu vyrozumění o popření odvolatelovy pohledávky ze dne 7.5.2008 však vyplývá, že insolvenční správce v něm odvolatele nikterak neinformoval o účincích popření této pohledávky ze strany dlužnice dle § 410 odst. 2 IZ pro případ, že bude schváleno její oddlužení plněním splátkového kalendáře, a neupozornil ho, že v takovém případě je třeba podat incidenční žalobu i proti popírající dlužnici. Pak ovšem nelze vůči odvolateli vyvodit žádný nepříznivý procesní důsledek ze skutečnosti, že na základě takovéhoto neúplného správcova poučení nepodal incidenční žalobu i proti dlužnici, jejíž popření se dne 5.5.2008 stalo účinným. Za popsaného stavu věci tedy není možné dospět k jinému závěru, než že ohledně nevykonatelné pohledávky ve výši 148.271,19 Kč popřené účinně i dlužnicí dosud odvolateli lhůta k podání incidenční žaloby vůči dlužnici běžet nezačala, a tudíž nemohl nastat následek, že pro nepodání takové incidenční žaloby (či žaloby směřující proti oběma popírajícím) se k předmětné pohledávce nepřihlíží. Z toho hlediska je - ve smyslu výše uvedeného - pro insolvenční řízení nutně bez významu pravomocný rozsudek o určení pravosti předmětné odvolatelovy pohledávky, když byl vydán v incidenčním řízení vedeném pouze proti popírajícímu správci, ačkoli se ho měla účastnit jako druhý žalovaný i popírající dlužnice, a to se – v důsledku pochybení, jež nelze přičíst odvolateli – nestalo. Popsané procesní nedostatky lze zhojit jen tak, že insolvenční správce doručí odvolateli řádné vyrozumění o popření jeho pohledávky, v němž obsáhne poučení o důsledcích popření odvolatelovy pohledávky dlužnicí a o nutnosti podat (novou) incidenční žalobu směřující proti insolvenčnímu správci i proti dlužnici s tím, že teprve od doručení tohoto vyrozumění počne odvolateli patnáctidenní lhůta pro podání této žaloby běžet. Protože z uvedených důvodů dospěl odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně k závěru, že ohledně odvolatelovy popřené pohledávky ve výši 148.271,19 Kč dosud nenastal dle § 198 odst. 1 IZ následek, že se k ní v insolvenčním řízení nepřihlíží, a že tudíž důvod k jejímu odmítnutí dle § 185 IZ dán nebyl, postupoval dle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že věřitelova přihláška pohledávky se neodmítá. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Praze dne 25. února 2010 JUDr. Jaroslav B u r e š, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová