580/2022

Plný text

KSPH 62 INS 18331/2017 2 VSPH 580/2022-B-44 USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Zadražila a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Petra Trebatického, Ph. D., LL. M., v insolvenční věci dlužníka: M. W., narozený xx bytem P. zastoupený advokátem JUDr. Tomášem Doležalem sídlem nám. Republiky 679/5, 746 01 Opava o odvolání : H. H. , narozená x bytem T. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. února 2022, č. j. KSPH 62 INS 18331/2017- B-35 takto: Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. února 2022, č. j. KSPH 62 INS 18331/2017-B-35, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění:

1. Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení z prodeje nemovitosti sepsané pod pořadovým číslem 1 položkou B I. v soupise majetkové podstaty ze dne 19. 11. 2021 ve výši 555 666,19 Kč nezajištěným věřitelům (výrok I.), uložil insolvenční správkyni (dále jen „správkyně“), aby ve lhůtě 15 dnů od právní moci usnesení tuto částku vydala nezajištěným věřitelům v rámci splátkového kalendáře, zapsala do upraveného seznamu přihlášených pohledávek, jaká částka byla vyplacena nezajištěným věřitelům a předložila upravenou část seznamu přihlášených pohledávek a podala mu písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí (výrok II.), schválil náklady spojené se zpeněžením věci ve výši 35 500 Kč, se správou věci ve výši 3 750 Kč a náklady za majetkovou podstatou ve výši 6 440,50 Kč s tím, že správkyně je oprávněna čerpat z majetkové podstaty na jejich úhradu (výrok III.) a vyslovil souhlas s vyplacením zálohy na odměnu správkyně za vydání výtěžku zpeněžení ve výši 108 643,31 Kč včetně DPH (výrok IV.).

2. V odůvodnění insolvenční soud zejména uvedl, že podáním doručeným dne 28. 12. 2021 jej správkyně požádala o udělení souhlasu k vydání výtěžku z prodeje uvedené nemovitosti nezajištěným věřitelům, přičemž kupní cena činila 710 000 Kč a kupní smlouvu správkyně přiložila. Tento návrh byl zveřejněn dne 3. 1. 2022 v insolvenčním rejstříku vyhláškou (č. d. B-32), proti níž nebyly v zákonné lhůtě podány žádné námitky. Správkyně v návrhu uvedla, že výtěžek zpeněžení činí 710 000 Kč, náklady spojené se zpeněžením 35 500 Kč, náklady spojené se správou 3 750 Kč, odměna notáře 6 440,50 Kč, odměna správkyně podle § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky 108 643,31 Kč a čistý výtěžek zpeněžení určený k vydání nezajištěným věřitelům tak činí 555 666,19 Kč a soud vyslovil souhlas s rozdělením výtěžku mezi nezajištěné věřitele v souladu s § 412 odst. 1 písm. b) a 409 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona; dále jen „IZ“), přičemž o výplatě zálohy na odměnu správkyně rozhodl podle § 38 IZ ve spojení s § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky.

3. Proti tomuto usnesení, a to proti jeho výrokům I. a II., se z důvodu jejich nesprávnosti odvolala paní H. H. (dále jen „odvolatelka“; č. d. B-36), a navrhovala, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Namítala, že správkyně, resp. insolvenční soud, pochybili, jelikož nebyla zařazena mezi nezajištěné věřitele dlužníka a nebyl jí přiznán nárok na vydání poměrného plnění z výtěžku zpeněžení jeho majetkové podstaty. Tvrdila, že počínaje 4. 2. 2021 eviduje za dlužníkem nezajištěnou pohledávku na zaplacení částky ve výši 135 000 Kč. Uváděla, že usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 4. 2. 2021, č. j. 31 D 1534/2020-65, ve věci pozůstalosti po zemřelé zůstavitelce E. J., byl jako dědic povolán, mimo jiné, též dlužník, přičemž v souvislosti s nabytím pozůstalosti byla dlužníku v závěti ze dne 21. 4. 2020 sepsané notářským zápisem JUDr. Zdeňky Vyhnalové, notářky sídlem v Kladně, č. j. NZ 49/2020, N 65/2020, Z 28/2020, uložena povinnost vyplatit jí částku 135 000 Kč na základě odkazu ve smyslu § 1594 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Přestože sám dlužník v průběhu insolvenčního řízení správkyni prokázal existenci této její pohledávky, správkyně ji nepojala do seznamu přihlášených pohledávek.

4. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř. aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/, d/ IZ), přičemž dospěl k těmto zjištěním a závěrům.

5. Pro posouzení věci je rozhodné znění IZ účinné do 31. 5. 2019 (srov. Čl II. Přechodné ustanovení zák. č. 31/2019 Sb.).

6. Podle § 15 IZ, nejde-li o přihlášené věřitele, jsou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje.

7. Podle § 412 odst. 1 písm. b) IZ, po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.

8. Podle § 412 odst. 3 IZ, právní úkon, kterým dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl. Má se za to, že dlužník, který za trvání účinků schválení oddlužení neodmítne dědictví, uplatnil výhradu soupisu.

9. Podle § 1594 odst. 1 o. z., odkaz zůstavitel zřídí tak, že v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníku vydala předmět odkazu. Odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit. Povolá-li zůstavitel dědice s určením, že ten určitou věc dědit nemá, považuje se to za zřízení odkazu zákonným dědicům.

10. Podle § 1597 o. z., odkazy připadají k tíži všem dědicům podle poměru jejich podílů, a to i tehdy, byla-li odkázána věc náležející jednomu ze spoludědiců. To neplatí, pokud zůstavitel zvlášť přikáže splnění odkazu jednotlivému spoludědici nebo odkazovníku.

11. Podle § 1598 o. z., každému z dědiců musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň čtvrtina odkazy nezatížená. Zatíží-li zůstavitel dědice více, má dědic právo na poměrné zkrácení odkazu.

12. Podle § 1620 odst. 1 o. z., odkazovník nabývá právo na odkaz pro sebe a pro své nástupce smrtí zůstavitele.

13. Podle § 1624 o. z., odkaz jednotlivých věcí z pozůstalosti a odkaz práv vztahujících se k takovým věcem může být požadován ihned. To platí i pro odkaz menších odměn pro zaměstnance a odkazy veřejně prospěšné, dobročinné a podobné. Jiné odkazy jsou splatné za rok po smrti zůstavitele (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se použije, není-li zřejmá jiná vůle zůstavitele (odst. 2).

14. Odvolací soud předně uvádí, že insolvenční soud v napadeném usnesení správně poučil účastníky řízení o přípustnosti odvolání. Jak totiž Vrchní soud v Praze vyložil ve svém usnesení ze dne 22. 3. 2022, č. j. KSUL 89 INS 926/2018, 2 VSPH 225/2022-B-64, rozhodnutí, jímž insolvenční soud uložil správci povinnost rozdělit mezi nezajištěné věřitele (byť nespecifikovanou) částku získanou dědictvím jako mimořádnou splátku po odpočtu (byť nespecifikované) odměny správce připadající z rozdělovaného výtěžku dědictví, není dohledovým rozhodnutím zajišťujícím řádný a plynulý průběh insolvenčního řízení, nýbrž rozhodnutím, jímž je (by mělo být autoritativně) určeno, jaká část z mimořádného příjmu (plnění z dědictví) připadne (jako mimořádná splátka) na uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů a jaká část připadne na úhradu (insolvenčním soudem uvažované) odměny správce „připadající z rozdělovaného výtěžku dědictví“, tedy rozhodnutím, proti němuž je odvolání správce (objektivně i subjektivně) přípustné (srovnej obdobně usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 7. 2016, č. j. KSBR 32 INS 23517/2011, 3 VSOL 396/2016-B-63).

15. Zároveň odvolací soud uzavřel, že odvolatelka, která v současnosti není přihlášeným věřitelem, ale uplatňuje vůči dlužníku jako dědici své právo z titulu odkazu, je účastníkem insolvenčního řízení podle § 15 IZ a je rovněž osobou oprávněnou k podání odvolání proti napadenému usnesení.

16. Vrchní soud v Praze se ve své rozhodovací činnosti již věnoval pohledávkám vzešlým z dědického řízení, přičemž pro posouzení projednávané věci jsou podle odvolacího soudu rozhodující závěry usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2017, č. j. KSPH 68 INS 258/2014, 4 VSPH 671/2017-P9-9, uveřejněného pod číslem 108/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (a dostupného na www.sbirka.nsoud.cz), s následující právní větou: Nedošlo-li k odloučení pozůstalosti (§ 1709 o. z.) a je-li do soupisu majetkové podstaty (§ 205 insolvenčního zákona) zapsán majetek, který nabyl dlužník z dědictví, může věřitel pohledávky, která má původ v dluhu zůstavitele, k jehož zaplacení je nyní povinen dlužník, uplatnit toto své právo vůči dlužníkovi v insolvenčním řízení (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona). Nabyl-li dlužník dědictví po zůstaviteli až v průběhu insolvenčního řízení v době po marném uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek, není věřitel pohledávky, která má původ v dluhu zůstavitele, bez dalšího zbaven práva uplatnit ji též vůči dlužníkovi podáním přihlášky (§ 173 a násl. insolvenčního zákona). Insolvenční soud je povinen takového věřitele vyzvat, aby v (procesní) lhůtě k tomu určené sdělil, zda uplatňuje právo na uspokojení dluhu zůstavitele vůči dlužníkovi a poučit jej, že po marném uplynutí určené lhůty bude mít za to, že takové právo neuplatnil. Věřitel pohledávky, která má původ v dluhu zůstavitele, má právo, aby jeho pohledávka byla uspokojena v insolvenčním řízení dlužníka (dědice) podle schváleného způsobu oddlužení nebo v konkursu způsobem stanoveným v insolvenčním zákoně, avšak jen do výše ceny nabytého dědictví.

17. S ohledem na právní úpravu odkazu, jak se podává z výše citovaných ustanovení o. z., odvolací soud dovodil, že shora citované závěry rozhodnutí sen. zn. 4 VSPH 671/2017 se obdobně uplatní i v případě pohledávky dlužníkova věřitele z titulu práva na odkaz v případě, pokud dlužníku, jenž v průběhu insolvenčního řízení nabude dědictví, bude zůstavitelem uložena povinnost vydat předmět odkazu. Bude-li tedy do soupisu majetkové podstaty zapsán majetek, který nabyl dlužník z dědictví, může odkazovník uplatnit své právo vůči dlužníkovi v insolvenčním řízení. Nabyl-li dlužník dědictví po zůstaviteli až v průběhu insolvenčního řízení v době po marném uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek (jako je tomu v projednávaném případě), není odkazovník bez dalšího zbaven práva uplatnit svou pohledávku též vůči dlužníkovi podáním přihlášky (§ 173 a násl. IZ). Insolvenční soud je povinen takového věřitele vyzvat, aby v (procesní) lhůtě k tomu určené sdělil, zda uplatňuje právo na uspokojení odkazu vůči dlužníkovi a poučit jej, že po marném uplynutí určené lhůty bude mít za to, že takové právo neuplatnil. Odkazovník má právo, aby jeho pohledávka byla uspokojena v insolvenčním řízení dlužníka (dědice) podle schváleného způsobu oddlužení nebo v konkursu způsobem stanoveným v IZ, avšak s omezením vyplývajícím z výše citovaného § 1598 o. z.

18. Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud ověřil následující rozhodné skutečnosti:

1. Usnesením insolvenčního soudu ze dne 8. 11. 2017 (č. d. A-8), jež bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku, byl zjištěn úpadek dlužníka a soud povolil jeho řešení oddlužením, přičemž též vyzval věřitele k přihlášení pohledávek ve lhůtě 30 dnů od jeho zveřejnění.

2. Usnesením ze dne 9. 4. 2018 (č. d. B-6) insolvenční soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře.

3. Usnesením ze dne 4. 2. 2021, č. j. 31 D 1534/2020-65, jež nabylo téhož dne právní moci, Okresní soud v Kladně notářkou JUDr. Bohumilou Račokovou, soudní komisařkou (dále jen „usnesení o dědictví“), rozhodl o rozdělení pozůstalosti po paní E. J., zemřelé dne xx, mezi více dědiců podle nařízení zůstavitelky a potvrdil nabytí dědictví více dědici tak, že dlužník a další tři dědici nabyli z pozůstalosti rovným dílem, tj. každý podíl ve výši 1/4 a to jednotku č. 2625/10 vymezenou v budově č. p. 2625, 2626, postavené na pozemku č. parc. 1471 v katastrálním území K., spoluvlastnický podíl ve výši 87/2996 na společných částech budovy č. p. 2625, 2626 postavené na pozemku č. parc. 1471 a na pozemku č. parc. 1471 v katastrálním území K., práva a povinnosti spojené s běžným účtem číslo 215820743/0600 vedeným u společnosti MONETA Money Bank, a. s. na jméno E. J., práva a povinnosti spojené se spořícím účtem Genius číslo 215398917/0600 vedeným u společnosti MONETA Money Bank, a.s. na jméno E. J., movité věci - 1 ks prsten žlutý kov, 1 ks mobilní telefon CPA Halo 11, starší bytové zařízení do tří místností a kuchyně, včetně elektrospotřebičů a běžné obnošené ošacení zůstavitelky. V odůvodnění tohoto usnesení pak bylo též uvedeno, že zůstavitelka závětí, jíž povolala za dědice celé své pozůstalosti stejným dílem svá vnoučata, dále nařídila, aby její vnoučata vyplatila její dceři H. H. (odvolatelce) 540 000 Kč (č. d. B-13).

4. Dne 7. 4. 2021 oznámila správkyně insolvenčnímu soudu, že zahrnula do majetkové podstaty shora uvedený podíl 1/4 na nemovitosti a pohledávky dle usnesení o d ědictví a požádala o souhlas s prodejem nemovitosti mimo dražbu (č. d. B-13).

5. Dne 10. 12. 2021 dlužník doručil insolvenčnímu soudu usnesení o dědictví, přičemž uvedl, že dle závěti mají čtyři dědici vyplatit částku 540 000 Kč, tedy každý dědic rovným dílem částku 135 000 Kč, odvolatelce, a proto žádal o vyplacení částky 135 000 Kč odvolatelce z jeho podílu na nemovitosti prodaného v rámci insolvenčního řízení (č. d. B-27).

6. Odvolatelka dosud nepřihlásila svou pohledávku z titulu odkazu do insolvenčního řízení dlužníka, ani nebyla insolvenčním soudem vyzvána ke sdělení, zda uplatňuje právo na uspokojení odkazu vůči dlužníkovi s poučením, že po marném uplynutí určené lhůty bude mít insolvenční soud za to, že takové právo neuplatnila.

19. Veden těmito zjištěními a právními závěry vyjádřenými shora dospěl odvolací soud k závěru, že insolvenční soud postupoval nesprávně, pokud - přestože mu dlužník (podáním č. d. B-27) oznámil a doložil právo odvolatelky z titulu odkazu - (předčasně) přistoupil k rozhodnutí o rozdělení výtěžku zpeněžení z prodeje nemovitosti nezajištěným věřitelům dříve, než odvolatelku vyzval k uplatnění svého práva přihláškou pohledávky.

20. Z uvedeného důvodu odvolací soud napadené usnesení zrušil v celém rozsahu, tedy včetně odvoláním výslovně nenapadených, ale závislých, výroků III. a IV., podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a věc vrátil podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, v němž insolvenční soud předně vyzve odvolatelku, aby v (procesní) lhůtě k tomu určené sdělila, zda uplatňuje právo na uspokojení odkazu vůči dlužníkovi, přičemž ji poučí, že po marném uplynutí určené lhůty bude mít za to, že takové právo neuplatnila. Uplatní-li odvolatelka v určené lhůtě své právo přihláškou, bude o rozdělení výtěžku zpeněžení z prodeje nemovitosti nezajištěným věřitelům rozhodovat až po jejím přezkumu. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. k/ o. s. ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); osobám, o nichž tak stanoví IZ, se však doručuje i zvláštním způsobem . Praha 6. dubna 2022 JUDr. Tomáš Zadražil v. r. předseda senátu