6 Cmo 152/2021

Plný text

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Františka Švantnera ve věci navrhovatele: Jméno navrhovatele A, narozený Datum narození navrhovatele A bytem Adresa navrhovatele A za účasti: Jméno navrhovatele B, IČO IČO navrhovatele B sídlem Adresa navrhovatele B o návrhu na jmenování hmotněprávního opatrovníka, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2021 č. j. 71 Cm 13/2021-6,

I. Odvolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně usnesením ze dne 12. března 2021 č. j. 71 Cm 13/2021-6 rozhodl tak, že návrh na jmenování hmotněprávního opatrovníka účastníkovi /dále též jen „družstvo“/ zamítl (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že s ohledem na ustanovení § 20 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. (dále též jen „lex covid“) funkční období členů představenstva nemohlo v žádném případě zaniknout, ale naopak došlo k jeho prodloužení, a to na základě zákona. Argumentace navrhovatele se vztahovala k představenstvu zvolenému na členské schůzi předmětného družstva ze dne 6. 2. 2018 tituly před jménem, Anonymizováno, Anonymizováno, jenž byl v důsledku úmrtí nahrazen tituly před jménem - u nichž skončilo jejich tříleté funkční období, a proto nemá za družstvo kdo jednat. Proto navrhoval ustanovit družstvu hmotněprávního opatrovníka s odkazem na § 486 o.z. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, přičemž odvolatel má za to, že soud prvního stupně nesprávně aplikoval § 20 odst. 1 lex covidu s tím, že není možno nařídit bývalým členům statutárního orgánu nesprávným výkladem lex covidu další působení ve funkci proti jejich vůli s tím že možnost prodloužení funkčního období je omezena jen do 31. 12. 2020. Navrhl, aby soud ustanovil hmotněprávního opatrovníka, případně zrušil napadené usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud nahlédnutím do veřejného rejstříku právnických osob (§ 120 o.z.), konkrétně do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl Dr. vložka 4360 zjistil, že navrhovatelem zmiňované představenstvo družstva bylo již z obchodního rejstříku vymazáno s tím, že jim zaniklo členství v představenstvu ke dni 18. května 2021, a namísto tohoto kolektivního statutárního orgánu byl zapsán statutární orgán ve složení: předseda představenstva tituly před jménem, den vzniku členství 18. května 2021, den vzniku funkce 26. května 2021, místopředseda představenstva tituly před jménem, den vzniku členství 18. května 2021, den vzniku funkce 26. května 2021, člen představenstva tituly před jménem, den vzniku členství 18. května 2021. V souladu s principem materiální publicity (§ 121 o.z. a § 8 z. v. r.) ve veřejném rejstříku, tedy i obchodním rejstříku měl odvolací soud za to, že statutární orgán družstva je obsazen a je zde tedy osoba oprávněná jednat za družstvo. Vzhledem ke skutečnosti, že k této změně statutárního orgánu došlo po podání odvolání, vyzval odvolací soud usnesením ze dne 17. ledna 2022 č. j. 6 Cmo 152/2021-15 navrhovatele, aby ve stanovené lhůtě sdělil, zda za současně naprosto změněné situace ve statutárním orgánu družstva (skutkově i právně) stále trvá na svém odvolání či zda jej bere zpět. Podáním ze dne 31. ledna 2022 doručeným odvolacímu soudu dne 1. 2. 2022 vzal odvolatel své odvolání výslovně zpět s tím, že na jmenování hmotněprávního opatrovníka netrvá, a to vzhledem ke změněné situaci, neboť byl u účastníka zvolen nový statutární orgán a zapsán do obchodního rejstříku. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v důsledku tohoto procesního úkonu zastavil odvolací řízení podle ustanovení § 207 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.). Odvolatel sice zavinil zastavení řízení, a tudíž by byl povinen k náhradě nákladů odvolacího řízení druhému účastníkovi, tj. družstvu (viz. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s.), tomu však v souvislosti s tímto odvolacím řízením žádné náklady nevznikly, neboť nebyl zastoupen advokátem, jemuž by jinak příslušela odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů. Proto rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.