6 Cmo 154/2023

Plný text

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera, a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci navrhovatele: Jméno navrhovatele, narozený Datum narození navrhovatele bytem Adresa navrhovatele zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A za účasti: Jméno advokáta B, IČO IČO advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze z 26. 6. 2013, o odvolání Jméno advokáta C jméno FO proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2023, č. j. 80 Cm 180/2013-150

I. Odvolání Anonymizováno a jméno FO proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2023, č. j. 80 Cm 180/2013-150, se odmítají.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení proti Anonymizováno a jméno FO.

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 26. 7. 2013 se navrhovatel domáhá, aby soud vyslovil neplatnost všech usnesení členské schůze právnická osoba (tehdy Anonymizováno, dále jen „družstvo“) ze dne 26. 6. 2013. Spornými usneseními byli z družstva vyloučeni navrhovatel a jméno FO.

2. Podáními ze dne 11. 10. 2022 „oznámili“ jméno FO a jméno FO, oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A, že „vstupují do řízení“, neboť se jich „jakožto členů družstva rozhodnutí v předmětné věci přímo dotýká“, a uvedli, že na případném uznání neplatnosti usnesení členské schůze mají právní zájem. V podání se označili za další navrhovatele. Dále v podání argumentovali, že řízení v projednávané věci není přerušeno pro prohlášení konkursu na majetek družstva.

3. Soud prvního stupně napadeným usnesením rozhodl, že v řízení přerušeném prohlášením konkursu na majetek družstva pokračuje podle § 265 odst. 1 insolvenčního zákona (výrok I.) a nepřipustil vstup jméno FO a jméno FO do řízení jako vedlejších účastníků na straně navrhovatele. V odůvodnění po citaci § 1, § 2 písm. e), § 6, § 7 a § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) a § 93 o. s. ř. uvedl, že řízení v projednávané věci je řízením nesporným, v němž je vedlejší účastenství vyloučeno. Vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze se vedle toho jeho členů přímo netýká; nepodá-li člen sám návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, není účastníkem řízení.

4. Proti výroku II. tohoto usnesení podali odvolání jméno FO a jméno FO. Soud prvního stupně podle odvolatelů nesprávně dovodil, že další navrhovatel nemůže přistoupit k návrhu navrhovatele a stát se tak účastníkem řízení. Odvolatelé jsou osobami oprávněnými domáhat se vyslovení neplatnosti členské schůze družstva a jsou osobami, o jejichž právech a povinnostech se v řízení rozhoduje. Protože v nesporných řízeních se institut vedlejšího účastenství neuplatní, má se na odvolatele hledět jako na navrhovatele, neboť ve svém návrhu projevili vůli směřující k vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze. Není důvod, proč by v tomto typu řízení nemohlo vystupovat více navrhovatelů.

5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zjistil, že odvolání bylo podáno včas, a zabýval se jeho přípustností.

6. Odvolací soud předesílá, že podle čl. II zákona č. 293/2013 Sb. se pro řízení zahájená před 1. 1. 2014 použije zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném před 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“). Na řízení v projednávané věci proto vůbec nedopadá zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

7. Řízení o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva, zahájené před 1. 1. 2014, se nadále řídí § 200e o. s. ř. Podle § 200e odst. 3 o. s. ř. se účastenství řídí § 94 odst. 1 větou první o. s. ř. Účastníky mají tedy být navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Podle § 94 odst. 3 o. s. ř. má potom soud v případě, že se někdo z těch, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno, neúčastní řízení, takovou osobu usnesením do řízení přibrat.

8. Soudu prvního stupně lze však přisvědčit v tom, že ani podle rozhodného znění občanského soudního řádu nebylo vedlejší účastenství přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1136/2015). V uvedeném usnesení Nejvyšší soud uvedl, že „nepřípustnost vedlejšího účastenství může soud deklarovat usnesením, jímž se upravuje vedení řízení (§ 167 odst. 1 věta druhá in fine o. s. ř.).“ Proti usnesením, kterými se pouze upravuje vedení řízení, není podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání přípustné.

9. Soudu prvního stupně přitom nelze podle odvolacího soudu vytknout pochybení, jestliže podání odvolatelů ze dne 11. 10. 2022 posoudil podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) jako přistoupení vedlejších účastníků do řízení, a jejich přistoupení nepřipustil. Odvolací soud proto jejich odvolání odmítl podle § 218 písm. c) o. s. ř., neboť směřuje proti usnesení, proti němuž není odvolání přípustné. Nesprávné poučení soudu prvního stupně přitom nemůže samo o sobě přípustnost odvolání založit.

10. Pro úplnost odvolací soud dodává, že i kdyby bylo podání odvolatelů posouzeno jako návrh, aby je soud postupem podle § 94 odst. 3 o. s. ř. přibral do řízení jako další účastníky, nemohlo by takovému návrh být vyhověno. Právo napadnout u soudu usnesení členské schůze o vyloučení člena má podle § 231 odst. 5 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. jen vyloučený člen. O právech a povinnostech ostatních členů družstva se v takovém řízení nejedná.

11. Odvolatelům lze tak přisvědčit jedině v tom, že řízení v projednávané věci není a nemohlo být přerušeno ze zákona podle § 263 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb., neboť předmět tohoto řízení (tj. platnost usnesení členské schůze o vyloučení členů družstva) se nijak netýká majetkové podstaty družstva. Tato otázka je však pro rozhodnutí o odvolání navrhovatelů zcela nerozhodná.

12. Tímto usnesení končí účast odvolatelů v řízení. Odvolací soud proto podle § 151 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o nákladech řízení mezi nimi a ostatními účastníky, kterým však vůči odvolatelům žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř.).